VIA Apollo Pro 266
19.1.2001, Vít Zatloukal, zpráva
Dokáže Pentium III využít DDR paměti? Propustnost paměťové sběrnice, to je jedno z úzkých hrdel dnešních počítačů. Zatím to sice není nijak kritické, ale je pomalu načase poohlédnout se po něčem výkonnějším než jsou současné SDRAMy. Rýsují se hned dva směry, kterými se budou počítačové paměti ubírat – Rambus a DDR.
Propustnost paměťové sběrnice, to je jedno z úzkých hrdel dnešních počítačů. Zatím to sice není nijak kritické, ale je pomalu načase poohlédnout se po něčem výkonnějším než jsou současné SDRAMy. Rýsují se hned dva směry, kterými se budou počítačové paměti ubírat – Rambus a DDR. O obojím už byla popsána spousta virtuálního papíru, takže jen pro přehled. Rambus je zcela nová (rozuměj odlišná od SDRAM) technologie vyvinutá stejnojmennou společností za mohutné podpory Intelu. Rambusy jsou na scéně již relativně dlouho, ovšem jejich vysoká cena a rozporuplný výkon je odstavily na druhou kolej. Technologie DDR naopak vychází z SDRAM, přičemž základní změnou je zdvojnásobení datové propustnosti tím, že data jsou přenášena dvakrát během jednoho cyklu (na náběžné i sestupné hraně). Výhodou je snadná implementace výrobního procesu DDR pamětí na stávající SDRAMové linky a tím i nízká cena. Ve skutečnosti jsou DDR paměti, jako každá novinka, zatím výrazně dražší než SDRAM (stále ale levnější než Rambus), časem by ale jejich cena měla klesnout na úroveň dnešních PC133. Některé společnosti (např. Crucial) ve snaze ovládnout co největší část trhu již dnes nabízí PC1600 paměti (DDR s “reálnou” frekvencí 100 MHz) za cenu stejnou jako PC133 (podle serveru AnandTech, u nás si na něco takového ale asi ještě chvíli počkáme).
Když už máme DDR paměti, vyvstává otázka, kam s nimi? Výrobci čipsetů na to samozřejmě mysleli, takže momentálně jsou k dispozici AMD 760 pro Durony a Athlony, ALi Magik taktéž pro Durony a Athlony. S mírným odstupem uvádí svůj DDR čipset i VIA Technologies, konkrétně VIA Apollo Pro 266 určený pro Pentium III (případně Celeron, Cyrix III).
Ačkoliv je název podobný s předchozími Apollo Pro133(A), je architektura Apollo Pro 266 mírně odlišná. Většina čipsetů je tvořena dvěma čipy – north a south bridgem. North bridge obsahuje mj. řadič paměti, AGP a PCI sběrnice a stará se o komunikaci s procesorem. South bridge má na starosti ISA sběrnici, IDE, USB a případně další I/O zařízení (klávesnice, floppy). Až donedávna byly oba čipy spojovány PCI sběrnicí. To platí jak pro čipsety Intel (až do 440BX), tak pro všechny dosavadní VIA čipsety. PCI sběrnice je 32-bitová a pracuje na frekvenci 33 MHz, což znamená datovou propustnost 133 MB/s, kterou ovšem sdílí všechny PCI zařízení a pevné disky. U čipsetů řady 8xx proto Intel přišel s “hubovou” architekturou, která používá vyhrazenou sběrnici spojující north (GMCH) a south (ICH) bridge s datovou propustností 266 MB/s (8 bitů, 133 MHz DDR). S podobným řešením přichází i VIA u svých DDR čipsetů. North a south bridge jsou spojeny tzv. V-Link sběrnicí, která nabízí také 266 MB/s datovou propustnost.
Dost bylo teorie, pojďme se podívat na praktické výsledky. Na serveru AnandTech měli možnost testovat Apollo Pro 266 (na desce Chaintech 6VJD) a srovnat jeho výkon v několika benchmarcích. Pro srovnání byly použity čipsety i815, i820, i840, VIA KT133, AMD 760 a ALi Magik. Použity byly 1 GHz procesory Athlon a Pentium III, 256 MB paměti (PC133, resp. PC2100) a GeForce2 GTS 32 MB. Pokud vás zajímá podrobná konfigurace, můžete nahlédnout zde a projít si všechny benchmarky.
Dosažené výsledky Apollo Pro 266 se mohou na první pohled zdát dost neutěšené, zhruba srovnatelné s i815. Je však třeba si uvědomit, že i815 má odladěnější řadič paměti (v tom byly Intel čipsety vždy nedostižné) stejně jako design základních desek. V Quake 3 zaostává Apollo Pro 266 mírně za i815, jednoznačným vítězem všech testů je AMD 760 s Athlonem a ani ALi Magik si překvapivě nestojí špatně. To je hlavně tím, že Pentium III je mnohem méně náročné na paměťovou sběrnici než Athlon, takže nedokáže využít její dvojnásobnou datovou propustnost. Podobně jsou na tom i další herní benchmarky MDK2 a Unreal Tournament Teprve v Expendable se Apollo Pro 266 dostává před i815, rozdíly jsou však v řádu 5%. A konečně až syntetické paměťové benchmarky SiSoft Sandra Stream (CPU i FPU) ukazují výraznější převahu Apollo Pro 266 nad i815. Ovšem i tady naprosto s přehledem vítězí AMD 760 a dokonce i VIA KT133 dosahuje o něco lepších výsledků než Apollo Pro 266 (Athlon je Athlon, to se nedá srovnat:-).
Co z toho tedy plyne? Pentium III příliš nedokáže využít výhod DDR pamětí, podobně jako mu nepomohly ani Rambus paměti. Zatím tedy není důvod proč upgradovat např. z i815 na Apollo Pro 266, snad jen kdybyste opravdu potřebovali posílit paměťovou sběrnici pro nějakou náročnou aplikaci. To však neznamená, že Apollo Pro 266 je odsouzen k zániku. Jakmile klesne cena DDR pamětí, stanou se systémy s Apollo Pro 266 a DDR pamětí zajímavou alternativou k i815. A co je důležité, neprodává skutečný výkon, ale marketingová strategie a tady má výhodu novější a papírově nadupanější Apollo Pro 266. Jeden malý příklad ze současnosti, spousta uživatelů prostě musí mít AGP4x a vůbec je nezajímá, že výkonově je na tom (zatím) naprosto stejně jako AGP2x.
Podle AnandTech
Když už máme DDR paměti, vyvstává otázka, kam s nimi? Výrobci čipsetů na to samozřejmě mysleli, takže momentálně jsou k dispozici AMD 760 pro Durony a Athlony, ALi Magik taktéž pro Durony a Athlony. S mírným odstupem uvádí svůj DDR čipset i VIA Technologies, konkrétně VIA Apollo Pro 266 určený pro Pentium III (případně Celeron, Cyrix III).
Ačkoliv je název podobný s předchozími Apollo Pro133(A), je architektura Apollo Pro 266 mírně odlišná. Většina čipsetů je tvořena dvěma čipy – north a south bridgem. North bridge obsahuje mj. řadič paměti, AGP a PCI sběrnice a stará se o komunikaci s procesorem. South bridge má na starosti ISA sběrnici, IDE, USB a případně další I/O zařízení (klávesnice, floppy). Až donedávna byly oba čipy spojovány PCI sběrnicí. To platí jak pro čipsety Intel (až do 440BX), tak pro všechny dosavadní VIA čipsety. PCI sběrnice je 32-bitová a pracuje na frekvenci 33 MHz, což znamená datovou propustnost 133 MB/s, kterou ovšem sdílí všechny PCI zařízení a pevné disky. U čipsetů řady 8xx proto Intel přišel s “hubovou” architekturou, která používá vyhrazenou sběrnici spojující north (GMCH) a south (ICH) bridge s datovou propustností 266 MB/s (8 bitů, 133 MHz DDR). S podobným řešením přichází i VIA u svých DDR čipsetů. North a south bridge jsou spojeny tzv. V-Link sběrnicí, která nabízí také 266 MB/s datovou propustnost.
Dost bylo teorie, pojďme se podívat na praktické výsledky. Na serveru AnandTech měli možnost testovat Apollo Pro 266 (na desce Chaintech 6VJD) a srovnat jeho výkon v několika benchmarcích. Pro srovnání byly použity čipsety i815, i820, i840, VIA KT133, AMD 760 a ALi Magik. Použity byly 1 GHz procesory Athlon a Pentium III, 256 MB paměti (PC133, resp. PC2100) a GeForce2 GTS 32 MB. Pokud vás zajímá podrobná konfigurace, můžete nahlédnout zde a projít si všechny benchmarky.
Dosažené výsledky Apollo Pro 266 se mohou na první pohled zdát dost neutěšené, zhruba srovnatelné s i815. Je však třeba si uvědomit, že i815 má odladěnější řadič paměti (v tom byly Intel čipsety vždy nedostižné) stejně jako design základních desek. V Quake 3 zaostává Apollo Pro 266 mírně za i815, jednoznačným vítězem všech testů je AMD 760 s Athlonem a ani ALi Magik si překvapivě nestojí špatně. To je hlavně tím, že Pentium III je mnohem méně náročné na paměťovou sběrnici než Athlon, takže nedokáže využít její dvojnásobnou datovou propustnost. Podobně jsou na tom i další herní benchmarky MDK2 a Unreal Tournament Teprve v Expendable se Apollo Pro 266 dostává před i815, rozdíly jsou však v řádu 5%. A konečně až syntetické paměťové benchmarky SiSoft Sandra Stream (CPU i FPU) ukazují výraznější převahu Apollo Pro 266 nad i815. Ovšem i tady naprosto s přehledem vítězí AMD 760 a dokonce i VIA KT133 dosahuje o něco lepších výsledků než Apollo Pro 266 (Athlon je Athlon, to se nedá srovnat:-).
Co z toho tedy plyne? Pentium III příliš nedokáže využít výhod DDR pamětí, podobně jako mu nepomohly ani Rambus paměti. Zatím tedy není důvod proč upgradovat např. z i815 na Apollo Pro 266, snad jen kdybyste opravdu potřebovali posílit paměťovou sběrnici pro nějakou náročnou aplikaci. To však neznamená, že Apollo Pro 266 je odsouzen k zániku. Jakmile klesne cena DDR pamětí, stanou se systémy s Apollo Pro 266 a DDR pamětí zajímavou alternativou k i815. A co je důležité, neprodává skutečný výkon, ale marketingová strategie a tady má výhodu novější a papírově nadupanější Apollo Pro 266. Jeden malý příklad ze současnosti, spousta uživatelů prostě musí mít AGP4x a vůbec je nezajímá, že výkonově je na tom (zatím) naprosto stejně jako AGP2x.
Podle AnandTech
