Já bych do toho taky nevlezl,
170kmh na 500m s tím že na konci tunelu je zeď...
A když v oblasti vypadne elektřina nebo se porouchá pohon tak co? Budu čekat až se xx km tunelu znovu natlakuje abych mohl kapslí otevřít a dojít k únikovému poklopu??
A to nemluvím o tom že v tomto případě by jedna porouchaná kapsle mohla zastavit provoz celého menšího města

Kapsle to budou mít určitě a tunely mají únikové východy každých 70 metrů.

Taky si říkám co kolem toho dělají za vědu. De facto je to ­"jen tunel s vakuem­" ve kterém jezdí ­"batyskaf na kolejích­". Problém nevidím v technologiích, ale v ceně. Dneska umíme postavit tunel, což je docela drahé. Pak ten tunel musíte udělat vzduchotěsný a odsávat vzduch ideální k 0 Pa, což je ještě dražší. Pak do toho vsadit hermeticky uzavřený maglev vlak a je to. Maglev je sám o sobě dost hodně drahá sranda jinak by už nikdo nestavěl koleje :­) Takže suma sumárum je to megadrahý a komerčně to nebude úspěšný. Určitě se postaví nějaké demonstrační tratě mluví se hlavně o saudské arábii. Další by mohla být Čína a by jen ukázala, že to prostě umí taky. Vezme to víc megalomansky aby ukázala že těch pár kilometrů na západě je důvod neúspěchu kapitalistického imperialismu. Co k tomu víc.

Ono to je realizovatelné, ale ekonomicky naprosto nesmyslné, těch problémů tam je strašně moc a jako chemikovi mi přijdou dost bolestivé. Ty jejich roury, v kterých to jezdí, jsou neskutečně tenké. Postaví se z nich nad zemí trať, z x rour, a je x na druhou spojů které musí dokonale těsnit. Při délce trati třeba 1000 km jde o absurdní vakuový systém s neskutečnými nároky na těsnost a udržování téměř vakua, jen ten vzduch odsávat bude energeticky opravdu náročné. Ty roury budou stát ve všech ročních obdobích, tepelná roztažnost kovu bude dělat neskutečné věci, stačí se podívat kolik prostoru potřebuje běžný most pro změnu délky v různých teplotách. Při dosahu trati se délka bude měnit o opravdu velké rozsahy. Už ta testovací trať je dneska druhá největší vakuová komora na světě, a je blízko limitů techniky. Uvnitř má jezdit maglev využívající nulového odporu atmosféry, ale zatím pořád prohání jen vozíčky na kolejích. Stoprocentně to vozítko mělo baterie jen na tu vzdálenost, jako jejich testovací bezposádková vozidla. A zranitelnost systému je obrovská, tu ocelovou rouru bez problému prostřelí silná puška, a tlak se pak rázově najednou vyrovná ­- tlakovou vlnou která smete všechno v cestě. Trať by se dala zakopat do země, kde bude chráněná a ve stálejší teplotě, to ale bude masivně drahé. A bude to potřebovat spoustu energie, solární panely určitě stačit nebudou ­- přitom jízdenky mají být neskutečně levné. Prostě nemá smysl dávat maglev do tunelu, nic navíc to nepřinese za tu cenu, nejlepší maglevy dnes dokáží přesáhnout 500 km­/h a budou stát určitě mnohem míň než hyperloop, bez zbytečných technických problémů. Těch 500+ je víc než dost, kdo potřebuje 1000 za cenu neskutečných potíží. Kdyby byl hyperloop tak skvělý, už by za těch víc než 100 let co tahle myšlenka existuje ­(první konkrétní formulace 1904­) někde jezdil.

Kapsle nesmí vyplňovat celý průřez. Pak vniklý vzduch před kapslí způsobí postupný nárůst odporu. Ten se dá snížit např. řízeným napouštěním vzduchu za kapsli ­(snižování tlakového spádu­). Rychlovlaky občas trefí most ­(prasklá obruč ICE­) nebo ten most rovnou spadne na koleje ­(Studénka­). Ke zničení rychlovlaku stačí na koleje položit kovadlinu...

Ten odpor vzduchu má právě řešit to vakuum, díky kterému nebude vznikat odporová vlna před kapslí. Myšlenka sama o sobě správná, jen její technické zajištění je neúměrně náročné. A ani uložení tratě do roury neřeší 100% bezpečnost, veškeré testovací tratě hyperloopu například trpí na vysokou míru vnitřní koroze, vakuum není stoprocentní a není vždy zajištěné, roury jsou víceméně z běžné konstrukční oceli a na všech dostatečně detailních záběrech je vidět, jak mohutně jsou uvnitř rezavé ­(z nerezi to dělat nemůžou, jednak náklady a jednak nevhodné fyzikální vlastnosti­). Plus ten koncept je vražedný v případě poruchy, lidi zůstanou sedět někde na trati v kapsli s limitovaným množstvím vzduchu, trať žádný vzduch nemá takže kapsli otevřít není řešení, a natlakovat ji je nutné velice pozvolna a zdlouhavě. Při délce x kilometrů pasažéři musí jen doufat, že opravdu budou mít hodně kyslíku na palubě. Další a další příliš velké komplikace jen pro dosažení ještě větší rychlosti ­- za předpokladu že těch 1000 km­/h někdy vůbec dokážou dosáhnout, což bez nasazení maglevu nehrozí. Ostatně ta hodnota je taky jen teorie, nepodložená jakýmkoliv praktickým testem, všechny pokusy zatím byly jen s kolejovými vozidly a většina jich byla velikosti modelového auta. Nechtěl bych nainvestovat gigantickou sumu a dostat jen komplikovaný maglev dráž ­- což upřímně řečeno je přesně ten typ marných hrátek, do kterých se pouštějí bohatí Arabové. Takže možná nějaké ty roury v saúdské poušti jednou uvidíme, marně stát a rezavět.

Riziko imploze je v kazdem segmentu, ktery se muze zbortit vlivem starnuti, proreziveni, prostreleni, prorazeni, prozrani vlivem bludnych proudu ­(to ubira material jen na jedne strane­). Pri zastaveni to bude trvat asi 10 kilometru nez se to zastavi z rychlosti 1000km­/h ­(jestli toho vubec kdy dosahnou­). Take kdyz dojde k prorazeni krytu batyskafu, tak je tam za chvilku vakuum, nasazenim masek s kyslikem si ovsem asi posadka moc nepomuze proti tomu aby jim nezacala vrit krev v nulovem tlaku. Pri zemetreseni to vyhodi vozik at je na kolejich nebo na magnetech. Do mista pripadne nehody se nedostanou zadni zachranari,i kdyz pozitivni je, ze vlastne ani nebudou muset.

Vycerpani takoveho objemu na tlak 1000xmensi nez je atmosfericky zabere treba mesice. Kdyz se vupumpovavalo LIGO nebo LHC, tak to taky trvalo dost dlouho a pritom prurez je tam vyrazne mensi. Muzete jiste namitnout, ze to zavisi na vykonu aparatury a take cilovem tlaku. Ale energie to sezere spoustu. Je sice mozne, ze se jim podari ziskavat vodik tim, ze jim bude do tunelu pronikat pres tesneni ­(protoze i ty nejlepsi tesneni propousti tak male atomy­/molekuly­) a tim si trochu zlepsi energetickou bilanci, ale moc bych na to neveril. Delam si legraci.

Bylo tady uz spoustu ruznych predstav, jak bude budoucnost hypermoderni atd. Jak budou auta letat ­(nikdo nepomyslel na to, ze ve vzduchu potrebujete milionkrat vice prostoru nez u auta pro pripad padu abyste nikoho nezabili a zere to porad palivo­), jak se ze vsech silnic udelaji kolejiste ­(zase nikoho nenapadlo, kolik by to stalo to udrzovat­), jak budou sama auta jezdit ­(to ted realizuji vsechny ty firmy kterym to boura do prevracenych bilych nakladaku na silnici, protoze je to naprogramovane tak, ze kdyz to nic nepozna, tak si to mysli ze silnice je prazdna­), jak budem kolonizovat Mars a Mesic ­(misto kolonizovani Mesice vedou imperia svoje dobyvacne valky a kolonizuji zoufale obyvatelstvo sedici na ropnych louzich­) a jak nam bude pomahat umela inteligence ­(ta se dnes pouziva na to, aby umela autonomne zabijet civilisty na dalku­).

A v televizi se resi kozy a kdo zazpiva vetsi kravovinu.

Mozna bychom meli byt radi, ze nam tu zbylo dost koleji a silnic a nemusime resit jak se dostat pres 1000 kilometru rychleji nez letadlo. A starat se o to ­- viz spadle mosty. Ono totiz uplne staci, kdyz ten vlak prijede na cas a ma navaznost na dalsi spoje, protoze jako cestovatele me zajima celkovy cas a ne jestli jsem nekde jel 1000km­/h a pak 2 hodiny cekal. Vybudovat takovou hustou, byt pomalou infrastrukturu z nuly by se dnes nepovedlo. A take bychom si nemuseli nechat dalnice nicit pretizenymi kamiony, hlavne kdyz je vedro a asfalt tece jak cokolada.

Toz tak. Ale kdyz ma nekdo prebytek penez, tak si muze vymyslet p**oviny.

Tak černě bych to neviděl, naprostí většina AI v současnosti skutečně není zbrojího charakteru, naopak je čím dál větší a pro mnohé nepozorovaně samozřejmou součástí každodenního ­'elektronického­' života ­(pracuji v jedné z těch ­"velkých­" firem, které tohle mají jako součást programu­).

Představa, že to proběhne rychle je často mylná, představa, že k tomu časem dojde ­- byť v jiném pořadí a jiných horizontech, než se původně předpokládalo, je často správná.

Samořídící auta v celkem představitelné budoucnosti budou spíš nevyhnutelná a kontinuální nárůst výpočetní kapacity při stejné ceně pro řešení podobných úloh je celkem nepopiratelný.
A v průměru se válčí kapku míň­/míň vražedně než v minulosti, je to ale víc dokumentované... netřeba být úplný pesimista :­)

A ano, pokud jsou peníze nazbyt, tak se můžeme věnovat p***inam, ale často jak už z pohledu early adopters nebo experimentálních technologií je předstupeň široké dostupnosti.

Neříkám že zrovna Hyperloop je co bude za pár let jezdit všude a problémy jsou celkem jasné, ale zas osobně nemám rád konzervativní pohled který stojí čistě na krátkodobé ekonomické úvaze.
Tj. nemohu kritizovat, že to někdo zkouší, nakonec se to v nějaké formě třeba uchytí, nebo ne, ale poznatky se nemusí zahodit.

Stejně tak si rád si pořídím elektromobil, byť vím, že to zatím není optimální v řadě ohledů, leč u zadku jsou mi názory typu ­"proč se to vyrábí­", ­"na ekonomické škole se tomu smějěme­", možná proto, že jsem studoval víc fyziky než ekonomie a motor používající fyzikální pole mi přijde lepší než ta současná šílená vybuchující změť, jako krásný, ale do steampunku, a holt rád přispěju na to, ať se třeba za delší čas dořeší baterie.

"Samořídící auta v celkem představitelné budoucnosti budou spíš nevyhnutelná a kontinuální nárůst výpočetní kapacity při stejné ceně pro řešení podobných úloh je celkem nepopiratelný.
A v průměru se válčí kapku míň​­/míň vražedně než v minulosti, je to ale víc dokumentované... netřeba být úplný pesimista :​­) ­"

Nevyhnutelna? Jedine kdyz lidi zblbnou tak, ze budou blbejsi nez dnesni blba auta. Pak by to byl krok vpred. Jsme na foru o hardwaru a polovodicich, taqk jednu z oboru: Spolehlivost v automotive prumyslu ­(kde je omezeni na maximalni pocet selhanych jednotek za 10 ci 20 let­) je u stale se zmensujicich vyrobnich technologii tragicka. Posledni, co vydrzelo pravidlo max. 0.1% failu za 10 let byl snad 40nm vyrobni proces, jeste usel 28nm proces a jak se zaclo jit dolu tak se dramaticky zkracovala doba, kdy prave to male procento z tech jednotek chcipne. Na vine jsou elektromigrace, otresy atd.

Je velky hlad po stale se zmensujicich procesech z autoprumyslu, protoze proste zoufale potrebuji stale vetsi vykon na rozpoznavani. Musi se take vejit do nejakych 20W, aby se to dalo uchladit. Jenze proste ty ridici jednotky budou padat casem jak hrusky, protoze maji proste prilis male rozmery polovodicu. Samozrejme se to da obejit redundantni architekturou, ale za cenu zmenseni vysledneho efektivniho vykonu.

U jednotek, ktere jsou v provozu malo casto budou nektere jevy probihat pomerne pomaleji, nez u jednotek, ktere jezdi porad ­- taxiky, rozvozove sluzby, kamiony. Tam to proste diky neustalemu napajeni bude rychleji starnout. A nedejboze, aby to nekdo parkoval venku na slunicku, protoze tam se meni kazdy den teplota a cykluje to tedy take s teplotou ridici jednotky, tlakem a do ni se dostava vlhkost. Staci jen ji dat naplocho a zkondenzovana vlhkost to rozezere. U jednotek na vysku je videt v nejnizsi casti, ze se ta vlhkost soustreduje tam.

Elektroauta me vzdycky pritahovaly, kdybych nejake potreboval asi bych chtel elektro, ale ty baterie ­- musi byt nejak rozumne vymenne. Je to v soucasnosti v te early adopters fazi, treba prijdou nejake baterie ktere nepotrebuji exoticke prvky. Nejlepsi priklad elektromobility ktery me napada je ovsem elektrokolobezka nebo elektrokolo. Na investovane prostredky to dava asi nejlepsi flexibilitu a usporu casu ve meste.

Třeba Mercedes má dnes prototypy organických recyklovatelných baterií, jenže sám říká, že to na silnice nedostane dříve než za 15 let. Takže kdybych chtěl být velmi optimistický, čekal bych tak 20 let, střízlivě optimistickým odhadem tak 25.

„Spolehlivost v automotive prumyslu ­­(kde je omezeni na maximalni pocet selhanych jednotek za 10 ci 20 let­­) je u stale se zmensujicich vyrobnich technologii tragicka. Posledni, co vydrzelo pravidlo max. 0.1% failu za 10 let byl snad 40nm vyrobni proces, jeste usel 28nm proces a jak se zaclo jit dolu tak se dramaticky zkracovala doba, kdy prave to male procento z tech jednotek chcipne. Na vine jsou elektromigrace, otresy atd.­"

Zajímavé, ale neuvědomil sis, že už u dnešních aut je poruchovost nad 10 let téměř irelevantní. A co se týče těch nanometrů tak redundance také není problém ­- stačí si srovnat výkon CPU­/GPU na 28­-32nm s dnešními na 7nm.

Souhlasím s tou komplikovaností, současnými vysokými náklady, ale výhledově bych to úplně nezahazoval, jen ať zkouší, byť to potrvá déle a bude to nějak evolvovat, prachy se vyhazují i za větší blbosti.

Riziko tam samozřejmě je, ale tak jak padlo, není zas o tolik vyšší, než narušit jakoukoli vysokorychlostní dopravu.
Z druhé strany ani antimaterial .50 BMG, 14.5mm apod. by nemělo způsobit nějaký skokový ráz, pokud to není úplný papír, jiste problém, ale zároveň něco, co lze snadno detekovat a případně zpomalit soupravu, zakopané je to jistě lepší a klidně bych si to tak dovedl představit na kratších tratích typu letiště ­- centrum, co si budem povídat ani zavedené maglevy zatím po desetiletích na moc víc nedosáhly.

Před 100 lety jsme sice věděli hodně, ale technologie a materiály fakt nebyly na současné úrovni, jsem sice spíš skeptik, ale mám rád pokrok a chci vidět pořádný scifi dokud sem naživu.

Akorát, že na to patrně nikdo nebude střílet ani z .50 BMG, ani z protimateriálové pušky. Takové věci používá armáda. Ovšem daleko pravděpodobnější je, že na tohle zaútočí magor, který narve do pickupu tunu ledku zalitého naftou, dojede k trubce, zažve alláh akbar a odpálí se i s tím. ­(s pocitem dobře vykonané práce a vidinou, jak má v ráji těch sedmdesát a něco panen.­) při nejlepší vůli si nedovedu představit, jak tomhule zabránit. Rozhodně ne u dálkové trubky, která povede krajinou na pilířích kolik set kilometrů. A vzhledem k tomu, kolik jich nechali ­"moudří vládci­" nalézt do civilizovaného světa to není ­"možnost­" ale stoprocentní jistota. Otázkou je jen, jak rychle to nějakého napadne.

To je pěkný nesmysl. O co snadnější je dnes přivézt ten pick­-up naložený ledkem a naftou na koleje a odpálit s ním rovnou celý vlak, kde je jistota mnohem větších obětí? Nebo poškodit most, koleje? A děje se to snad? Ani v těch nejtupějších islámských zemích se to nedělá. Proč tedy odstřelovat trubku, u které ani neuvidí, jestli tam něco jede nebo ne.
Tvoje názory hodné tupého voliče SPD občas dovedou překvapit. A ne zrovna příjemně.

/tok na vlak se dělá zevnitř. Kam zmínenou mizernou ­(jedinou co umí vyrobit a odpálit­) bombu nedostane. Vyhodit do povětří koleje akorát zastaví dopravu. OVšem když z trubky s vakuem vyrveš výbuchem jeden celý segment, tak se zavzdušní cela délka. A lidiček uvnitř zařve nemálo.

Btw pokud ti pravda přijde tupá, pak jsi asi ynteligent. Nestačí ani Vídeň? Ono to dojde i sem.. Terroristé už jsou přítomni kolik let. A tím nemyslím osamocené blbečky s jedním Akčkem. Viděl jsem osobně Konvičkovu habaďůru na staromáku. Okolní kebabáři zahodili kebaby běželi nafasovat zbraně. Teprve na místě protáhli držky, že to NENÍ IS.

V islamskych zemich ne, ale my uz prece mame prvniho tuzemskeho teroristu ­- toho duchodce, co hazel kalcky na koleje. Tomu rikam pokrok. Takze nemusime importovat, vyrobime si vlastni.

Co se tyce jinych jakoby nabozensky motivovanych podivnych utoku, tak casto je za tim false flag ­- manipulace vytvorenim jakoby utoku proti sobe. To se proste najde nejaky poblouznenec s horsim chapanim, pak uz je jen treba ho doradikalizovat a dostat k nemu zbrane a bum ­- mate jakoby cizi teroristicky utok. Hned se muzou zvysovat rozpocty na ­"ochranu­", vymyslet vice zbrani, davat min detem na obedy a vyrabet statni dluh, ktery je v okamziku pretaven do kseftu kamaradu vlad. Zaplati to pak ti nejchudsi.

Teprve v druhe vlne utoku je to autenticke. Najdou se dalsi radikalizovani jedinci, kteri uz to berou do svych rukou kompletne.

Jo, tak pokud od Konvičkova pokusu odvozuješ pravdu, pak opravdu není dál o čem diskutovat, PiTomio už na tebe čeká.
Když v té trubce vyhodíš jeden segment, tak se sice zavzdušní, ale nikoho to nezabije, pokud náhodou zrovna netrefíš kapsli. Ty se prostě ­"jen­" zastaví. A co se týká útoku na vlak, poškozením kolejí ve správném místě snadno vlak vykolejíš a těch mrtvých bude sakra hodně, jako kdysi v Německu u Eschede. A to ani nemusela být bomba nebo nějaký útok.

Když v té trubce pod 99% vakuem vyhodíš jeden segment, tak se ­"zavzdušní­" stylem rázové vlny, která bude mít tlak jedné atmosféry a bude dosahovat rychlosti zvuku. A jelikož celé potrubí bude pod vakuem, ta vlna se zastaví až po proběhnutí celé dráhy, a cestou rozdrtí cokoliv na co narazí. Bude to podobná rázová vlna jako při jaderném výbuchu.

Naše atmosféra má neskutečnou sílu, kterou my nevnímáme protože žijeme při tlaku jedné atmosféry. V kombinaci s vakuem je efekt děsivý, viz tento pokus ­(nejde ani zdaleka o dokonalé vakuum, pouze 2­/3­).
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=0N17tEW_WEU
Destrukci způsobil vnější tlak atmosféry, pokud by se tato rázově dostala do několik set kilometrů dlouhého potrubí o průměru několika metrů, pod 99% vakuem, její síla by byla naprosto ničivá.

Konvička je magor, ale tohle se mu povedlo. Sám bych nevěřil, kolik těch šmejdů je připraveno okamžitě nafasovat zbraně a začít zabíjet nevěřící, kdybych je neviděl na vlastní oči. Jak tam natěšeně přibíhali a jak pak protáhli tlamy, když zjistili, že se nic neděje a žádné samopaly tam nejsou.. Kolabopolicie samozřejmě hlídala Konvičku, ale těchto se ani formálně nezeptali, proč najednou tak přiběhli a řvali u toho taky alláhu akbar. ­(natož aby následovalo zatčení a jediné rozumné jednání, okamžité vyhoštění z republiky prvním letadlem domů)

Ja vidim poradny scifi kdyz u nekoho sleduji v TV zpravy. Domaci. Resi furt jake scifi prostredky vyvineme abychom mohli potlacit virovou infekci misto toho, aby se proste naridil aspon maly pruvan v budovach a hlavne dopravnich prostredcich. Proste to vyvetrat, metoda stara tisice let.

No ale mozna je to tim ze uz jsem konzerva a nejsem dostatecne nateseny na ty technologicke novoty. Na ten pokrok.

Před pár týdny dokonce ve ­"vědecky nejpokročilejší zemi světa­) objevili, že viry ničí ­"horské sluníčko­", co se za ­"primitivních­" komunistů běřně používalo tady. Inu pokrok nezastavíš.

Pro me je scifi ze pred 100 lety ­(+­-­) dojela parni lokomotiva z Prahy do Brna rychleji nez dnes...s temi zpozdenimi a omezenimi na rychlost.