Výběr základní desky: první a nejdůležitější krok

V uplynulých letech se z jedné z nejdůležitějších komponent počítače, čipové sady, stala v podstatě nezajímá věc. Bývaly doby, kdy výběr čipové sady měl vliv na celkový výkon počítače i jeho stabilitu, neboť tyto čipy si pro své platformy nevyráběly jako dnes pouze firmy Intel a AMD, ale i další výrobci, jako je třeba VIA Technologies, SiS nebo ALi. Rozhodnutí firem AMD a Intel odstavit ostatní firmy od výroby čipových sad můžeme brát veskrze pozitivně, neboť to přispělo k lepší kompatibilitě a džungle v PC světě se tím trochu vyčistila.

Už tehdy bylo ostatně jasné, že čipové sady budou ztrácet na svém významu. Postupně přišly o dvě hlavní součásti - integrované grafické jádro a paměťový kontroler - které se obě staly nedílnou součástí většiny desktopových procesorů (ta nejvýkonnější CPU AMD a Intel grafická jádra neobsahují, stejně jako jejich čipové sady).
Dnes jde o víceméně nedůležité, ale stále potřebné čipy, které jsou propojeny s procesorem pomocí vlastní speciální sběrnice. Samy pak poskytují základní nabídku dodatečných linek rozhraní PCI Express a zajišťují obsluhu SATA, USB, Ethernet a také audia. To můžete sami vidět na zobrazeném diagramu, který také ukazuje, že moderní procesor Intel Core má už integrovanou grafiku a přímo se připojuje k modulům operační paměti i grafickým kartám prostřednictvím rozhraní PCI Express 3.0.

V úvodu můžeme připomenout ještě APU firmy AMD pro socket AM1, čili Kabini, neboť tyto čipy žádnou čipovou sadu nepotřebují. Vše potřebné je totiž integrováno přímo v nich, a to je nejspíše směr, kudy se vývoj CPU vydá. Pro výrobce to bude znamenat jednodušší a levnější implementaci procesorů a nižší nároky na prostor.

Zajímavost: Důvod, proč procesory Intel Haswell současně využívají desky s čipovými sadami série 8 i série 9 vězí v neplánovaném zdržení jejích nástupců Broadwell. Tato CPU budou vyráběna novým 14nm procesem, s jehož nasazením měl Intel značné problémy, které zapříčinily několikaměsíční zdržení. Tuto proluku se firma rozhodla vyplnit vypuštěním procesorů Haswell Refresh, které na trh doprovodily nové desky s čipsety série 9.

Čipové sady pro moderní CPU Intel

Moderní platforma čipsetů Intel je v podstatě jen jedna, a to rodina Intel 9 Series, čili 9. série. Ta však obsluhuje procesory pro sockety LGA 1150, což jsou sady Intel Z97 a H97 s kódovým označením "Wildcat Point" a pak tu je sada pro LGA 2011-3, a to Intel X99 "Wellsburg".

Intel Z97 a H97 jsou určeny pro procesory Core 4. a 5. generace, čili Haswell a budoucí Broadwell. Rozdíly mezi nimi jsou podstatné pro ty uživatele, kteří chtějí ve svém počítači mít více grafických karet nebo se chystají přetaktovat svůj procesor. Z97 totiž umožní na rozhraní PCI Express 3.0 v procesoru připojit až 3 grafické karty, což je nejschůdnější volba. Pokud má deska s H97 dva nebo tři sloty PCI Express x16, generace 3.0 bude pouze první z nich. Ohledně funkcí pro přetaktování procesoru jde hlavně o možnost změny násobiče u procesorů Core rodiny K, což je nejsnadnější a nejlepší způsob, jak z procesoru dostat maximum.
Čili pokud víte, že využijete pouze jednu grafickou kartu a o přetaktování procesoru nemáte zájem, můžete si s klidem v srdci vybrat desku s levnějším Intel H97. I ten vám umožní využít i dvě spolupracující karty, ale druhá bude pracovat na pomalejším rozhraní PCI Express 2.0 se čtyřmi linkami.

V případě čipové sady Intel X99 je situace jasná. Jde o jediné dostupné řešení pro dnes nejvýkonnější desktopové procesory Haswell-E, které navíc má být i pro jejich nástupce Broadwell-E, jež se na trh chystají až v roce 2016. To znamená, že dle současných plánů by měly být dnes zakoupené desky s X99 aktuální až někdy do roku 2017. Otázkou je, kdy pak dorazí další generace, jež nahradí Broadwell-E.

Čipové sady pro procesory a APU od AMD

Procesory pro socket AMD AM1 čipovou sadu nepotřebují, takže se jí nebudeme zabývat. U procesorů pro socket AM3+ má AMD shodou okolností na trhu také čipové sady 9-Series, a to konkrétně AMD 970, 990X a 990FX. Hlavní rozdíl mezi nimi tkví především v podpoře více grafických karet, což zde skutečně závisí na čipové sadě, protože na rozdíl od moderních procesorů Intel Core procesory AMD pro AM3+ nemají integrovaný kontroler pro rozhraní PCI Express.
Grafické karty nekomunikují přímo s procesorem, ale přes čipovou sadu (konkrétně její hlavní čip "northbridge") a ta navíc nepodporuje moderní PCI Express 3.0, ale starší verzi 2.0. To je ale dnes celkem jedno, neboť reálný rozdíl ve výkonu je stále nicotný. Nejlepší čipová sada AMD 990FX je vybavena linkami pro až 4 sloty PCI Express 2.0 x16, mezi něž se rozdělí celkem 32 linek tohoto rozhraní. AMD 990X se omezuje na 2 sloty a pro ně má k dispozici 16 linek. AMD 970 má také 16 linek PCI Express 2.0, ale oficiálně podporuje jen jednu kartu a navíc má o něco pomalejší rozhraní Hypertransport.

Věc je tedy jasná. Pokud vám bude stačit jedna grafická karta, klidně se rozhodněte pro desku s AMD 970. O další část čipové sady, southbridge, se nemusíte starat, protože i ty nejlevnější desky s AMD 970 využívají nejnovější SB950.

Čipové sady pro APU do socketu FM2+ jsou již modernější a své hlavní funkce předaly jednotkám APU, a tak už na nich podobně jako u moderních sad firmy Intel tolik nezáleží, i když zde to je složitější. Pokud jde o nejnovější generaci, máme tu také 3 sady a jde o AMD A88X, A78 a A58 (Bolton). Nejlevnější A58 podporuje pouze starší rozhraní SATA 3 Gbps a USB 2.0, takže deska založená pouze na něm není dobrým základem moderního počítače.
Čip AMD A78 je již nativně vybaven rozhraním SATA 6 Gbps i USB 3.0 a AMD A88X stojící nejvýše ve své řadě má nejvíce portů SATA 6 Gbps (osm), navíc nabízí pole RAID 5, technologii AMD AMP (umožňuje snadno provozovat operační paměti na vysokých frekvencích) a nejvíce funkcí pro přetaktování. V případě čipových sad pro FM2+ je tedy vhodné si vybrat alespoň AMD A78 a lépe pak A88X, neboť cenové rozdíly mezi nimi nejsou velké.