Webbův teleskop má za sebou nejdůležitější zážeh na cestě k L2

Start Vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) v médiích skutečně nešlo přehlédnout, ale my se chceme věnovat spíše tomu, co následuje po něm, neboť dobře víme, že kritické okamžiky teprve nastanou a start veskrze spolehlivého nosiče Ariane 5 byl jen jeden z mnoha. 

 

 

JWST nakonec odstartoval kvůli nepříznivému počasí až 25. prosince, přičemž Ariane 5 fungovala zcela bezchybně a vyslala svůj 6160 kg těžký náklad na dráhu k 2. libračnímu bodu, ale samotný teleskop bude muset provést ještě pár manévrů, z nichž už provedl ten nejdůležitější zážeh. My jsme přitom mohli sledovat, jak se teleskop cca 27 minut po startu oddělil od zbytku rakety, začal se od ní vzdalovat a také rozvinul své solární panely. A to jsou mimochodem také velice pravděpodobně vůbec poslední záběry celého tohoto zařízení, které kdy uvidíme. 

 

právě uvolněný JWST odlétá od druhého stupně Ariane 5

 

Samotný JWST pak musel provést jeden pečlivě načasovaný zážeh, aby nakonec opravdu mohl dospět k L2 vzdálenému cca 1,5 milionů kilometrů směrem od Slunce, přičemž asi desetina této vzdálenosti byla překonána během prvních 12 hodin. Poté byl proveden potřebný 65minutový zážeh MCC1a (Mid-Course Correction Burn 1a), který ale nemohl být ledajaký. 

 

Krom potřebného načasování bylo nutné zajistit, aby měl JWST takovou rychlost, že tato korekce jeho dráhy bude vyžadovat pouze zrychlení a ne zpomalení. Právě zpomaleni by totiž znamenalo, že by se teleskop musel otočit proti směru svého letu, což by samozřejmě zvládl, aby vystavil by tak své citlivé přístroje přímému záření Slunce. Proto jej Ariane 5 vyslala na cestu tak, aby musel při svém korekčním zážehu pouze a jen zrychlovat, a mohl tak přitom jemně doladit svou dráhu. 

 

Zhruba den po startu pak byla vystavena vysokozisková anténa GAA (Gimbaled Antenna Assembly), která je namířena zpět na Zemi, což bylo po solárních panelech druhé a poslední zařízení, jež si JWST ovládal automaticky a pak už půjde o pečlivě kontrolované plnění manuálně zadaných příkazů.

 

Dnes by měl následovat už menší korekční zážeh MCC1b, který už není třeba načasovat tak striktně jako 1a a pak už by měl JWST provést za necelý měsíc jen jeden poslední zážeh MCC2, který jej umístí na konečnou orbitu kolem L2. 

 

Po MCC1b by už během zítřejšího dne mělo začít postupné rozkládání různých částí teleskopu a začne se přední a zadní částí slunečního štítu, který zatím ještě zůstane nerozvinutý a jen se odklopí od hlavního zrcadla. NASA má velice pěkně zpracovanou celou časovou osu i s ilustracemi, takže se můžete sami podívat na to, jakým způsobem se bude Webb postupně transformovat v (doufejme) fungující teleskop. Zde je pak možné sledovat aktuální stav teleskopu.