No a kdyz zjistim, ze Windows 7 je z uzivatelskeho hlediska daleko i za Leopardem, tak me ten leco smich brzo prejde. Nedavno jsem mel MacBook Pro na reklamaci, dostal jsem nahradni notebook s Windows a po cca 1 roce po switchi uz jsem zapomnel jaka je Windows hruza. Takze tech ­"krvavych­" penez fakt nelituju a MS by musel na Windows 8 hodne zamakat, aby me dostal zpet. Zatim to vypada na dalsi ­"krvave­" penize pri nakupu dalsiho stroje.

Jo tak beru zpet to, ze nejste na te nizke urovni. Jen doufam, ze kvuli ubozakum jako vy nenapadne Apple zavadet neco jako aktivace apod. ktere by pozkozovaly slusne lidi.

No koupe toho MacBooku je prave ten zpusob jak pouzivat OS X v souladu s licencnimi podminkami, navic kvalita MB ­(Unibody­) a Thinkpadu je absolutne srovnatelna. Trvalym pouzivanim OS X na TP by ten pan klesl na stejne nizkou uroven jako hodne z vas ostatnich.

Je smutne, ze se porad povazuje kupovani SW za neco divneho v CR. Kdyz si nejaky student nainstaluje program za 200k pro osobni potrebu, ktery by jinak proste nepouzival a neexistuje k nemu alternativa, tak jeste OK. Ale kdyz si clovek ukradne SW, ktery stoji 3k, ke kteremu existuji ­(ne treba tak dobre­) alternativy, tak poskozuje vyrobce samotneho SW, vyrobce tech alternativ a i ty, kteri si SW zakoupili ­(protoze nelegalne zadarmo ziskal stejne mocny nastroj­).

Urcite ocenite autora tim, ze mu reknete, ze jeho produkt je dobry jen zadarmo? Dejte mi na sebe kontakt, Mam tady spoustu uklidovych praci, za ktere budete ocenen tim, ze je od vas vyuziju a nezaplatim za ne. Vasim ocenenim bude vyuziti uklidovych praci.

S tou sobeckosti mluvte za sebe. Verte nebo ne jsou lide, kteri si SW kupuji.

Apple spis nema co do tohoto segmentu prinest. Duvod proc jsou netbooky tak popularni neni vykon, neni zpracovani, neni kvalita SW. Hlavnim duvodem je pouze cena a Apple odmita byt na trzich, kde se bojuje o co nejnizsi cenu. Vzdyt zisk Apple z nejlevnejsiho Alu MacBooku se v podstate rovna cenne bezneho netbooku, vyrobci tak i vzhledem k extremne nizkym marzim musi prodat cca 20­-30 netbooku aby vydelali stejne jako na jednom MacBooku. Apple nejde o maximalni podil na trhu, ale predevsim o zisk. A musite uznat, ze se mu to velmi dari i bez toho, aby mel velky podil na trhu.

myslim, ze oznaceni je adekvatni ... na tom SW pracuje spousta lidi, kteri musi byt zaplaceni + firma pri kazdem projektu podstupuje riziko, ze se neco zvrtne a financne to nedopadne nejlepe ... jsou jen 2 moralni a legalni varianty ­- 1­) tuhle snahu neocenite a produkt nebudete pouzivat nebo 2­) tuhle snahu ocenite a produkt si koupite
prirovnani k nekomu, kdo se ve stredoveku pokousel mit vlastni nazor je smesne a z vaseho obycejneho sobeckeho chovani se snazite udelat opak ... lide upalovani ve stredoveku se snazili posunout nekam dale ostatni, vy kradete SW jen pro svuj vlastni prospech

nemyslim, ze zapocitavaji i SW nainstalovany s porusenim licencnich podminek ... koupil jste si alespon ten Mac OS X?

No vzhledem k tomu, ze programy pro CUDA se pisi ve specialnim jazyce, tak si napisete program a pak ho podle pres JNI nebo JNA poslete na kartu. Na Google urcite najdete Java wrappery kolem CUDA. Ale nejsem si jisty jesli by nebylo lepsi si ted uz pockat na OpenCL, protoze je oznamena podpora i ze strany ATI a licencni podminky asi zajisti, ze to bude hodne rozsireny standard, ktery budou podporovat vsichni krome MS :)

Aby bylo mozne prehrat nektere BlueRay, tak je Java nezbytna ­- je na ni zalozena interaktivita BluRay, takze by dost mozna nejela ani menu. Spis vidim problem v tom, ze MS ma soudne zakazano dodavat Javu, za porusovani licencnich podminek kvuli porusovani kompatibility se specifikaci. Licence od Sunu ho vzhledem k situaci mohou stat pomerne dost.

DisplayPort je daleko pokrocilejsi a je zamereny jak na pocitace, tak na elektroniku ... HDMI sice drive nastoupilo, ale k alianci DisplayPortu presli snad vsichni vyznamni vyrobci ... nevyhoda HDMI je to, ze byl zameren na TV a ma velmi nizkou prenosovou rychlost, takze nepodporuje vysoka rozliseni ­(uz ted existuji monitory, ktere to proste neutahne­) ... DisplayPost je univerzalnejsi, levnejsi a rychlejsi ... HDMI je uz v podstate mrtve, i kdyz jako marketingovy tahak pomaha

To je sice hezke, ze tu mame redukci, ale mohli by uz pomalu dodat i zarizeni pro displayport.

Co ja si dokazu predstavit je ­"levny­" pocitac slouzici jen k pripojeni na domaci vzdalenou plochu. Pouziti je omezeno na mista s dobrym spojenim, ale myslim, ze by si svou skupinu nasly, i kdyz by to nebyla masova zalezitost. Navic by odpadly problemy se synchronizaci a clovek by mel k dispozici brutalni vykon domaci stanice se solidni vydrzi, za relativne nizkou cenu.

Takova konfigurace s ULV Intelem, 8GB SSD, bez mechanik s 15­" LED podsvetlenou obrazovnou s tloustkou kolem 1cm a vydrzi k 10h by byla hodne lakava.

taky mi to cislo prijde nejak podezrele nizke ... s vlakny se prave v Jave pracuje ani o tom clovek nemusi vedet a napsat multivlatknovou aplikaci neni vubec zadny problem i pro programatora, ktery v ni pracuje velmi kratce

a vzhledem k tomu, ze Java ma dominantni postaveni mezi programovacimi jazyky, tak si myslim, ze 1% je jen nejake marketingove cislo, kde marketaci zapocitali snad i uzivatele VisualBasicu a podobnych jazyku

nevidel bych v tom pro Apple problem, i kdyby iPhone neustaly, tak ho pravdepodobne jeste do vydani prejmenuji na ApplePhone ­(se znakem jablicka misto Apple jako to maji u AppleTV­) a jejich prodejnost to nijak neohrozi, navic se jeste telefon ani neprodava, takze jakakoliv skoda ciscu prakticky neexistuje ... nemluve o tom, ze cisco tu ochranou znamku vlastni jenom pro USA a Apple pro zbytek sveta ... navic Apple vlastni znacku iPhone na poskytovani telekomunikacnich sluzeb i v USA ­(u kazde trademark musite specifikovat pro jaky druh vyrobku nebo sluzby trademark plati)

vzhledem k tomu, ze tam jsou procesory Spartan, tak se da ocekavat daleko vyssi vykon pri realnem nasazeni, protoze spartan je pouze programovatelne pole na testovani novych architektur ­(lze do nej vypalovat ruzne procesory a testovat jak se chovaji­)
pokud by se rohodly dany cip masivne vyrabet, tak urcite nepouziji spartan, ale nechaji si vypalit vlastni cip

mozna bych si je dal jeste jednou vedle sebe a zhodnotil veci jako design, materialy dotykove obrazovky, pouzivane palivo apod. ... ano kazdy laptop ma zaviraci kryt, panty, obrazovku a podobne ale zatimco OLPC bych si uz kvuli tomu jak vypada rozhodne nekoupil, kdezto tohle urcite

ale kdepak ... na palivove clanky vydrzi notas tak 12 hodin, co jsem videl nejnovejsi od toshiby a kvuli bezpecnosti se vymenuji cele clanky, takze o nejakem dolevani nemuze byt ani rec a vydrz neni zas tak ohromujici ... kdyby to clovek musel menit kazdeho pul roku, tak ok ... ale doplnovat palivo kazdy den ani omylem

Vypada super, ale neustale kupovat palivove clanky by me nebavilo, pokud to nema i moznost se zpetne nabit. Radsi bych tam mel LiPol a ekologicky ji dobyjel z Temelina. Dotykova obrazovka a dotykova klavesnice je dostatecna nahrazka za touchpad. Pokud je i klavesnice display, myslim ze zobrazit tam cokoliv vcetne touchpadu nemusi byt problem.

Ahh mame tu komunistu :­). Tak mohl bys mi nasnimat Zemi z vesmiru, kdyz je to tak levna zalezitost?
Penize jsou odmenou za praci a umoznuji vzajemnou vymenu cehokoliv nutneho bez nutnosti barteroveho obchodu, ktery je krajne nepruzny a v podstate zanikl uz ve staroveku.
Vsechny ty fyziky, inzenyry, techniky apod. musel nekdo zaplatit a musel vse prodat za cenu, ktera se mu vyplati. Schopni lide nejsou soudruzi a za svou praci ocekavaji krome jineho i plat, ktery odpovida jejich kvalitam a nezavisi na rozhodnuti UVKSC.

misto ferrari bych zkusil radsi porsche ... kdo ma ferrari, tak jezdi celkem casto do servisu :)

1­) kdyby bylo v opere vsechno a zabirala porad min nez ff a byla zadara, tak by to bylo super ... ale vsechno tam opravdu neni, i kdyz mi tam nic moc nechybi
2­) co clovek nechce pouzit, o tom ani nevi ze tam je ... a znovu to zopakuju ­(i kdyz je tam vsechno zabira opera min pameti a je rychlejsi nez ff bez jakehokoliv rozsireni­)
3­) ja v opere pouzivam i mail a rss, prijde mi proste logicke, ze tyhle nastroje mam integrovane dohromady a pokud bych nechtel, tak muzu pouzit outlook a driv to tak bylo, nez jsem zjistil jak lehce a ucine se v opere prohledavaji maily
4­) ad lama: :­) budu skromny a pouze budu konstatovat, ze prace s pocitacem patri z jeji podstaty k me praci a jestli se lama rozlisuje podle toho, ze ­"nehodla travit cele dny, aby dodal do prohlizece zakladni funkcionalitu, kterou od nej ocekava v zakladu a fakt ho nebavi hledat a hadat, co asi ktery plugin presne dela a pro ktere verze je urcen a zda pak ff nebude padat kazdou minutu­", tak jsem lama

uprimne me netrapi, ze operu ma 1­-5% lidi, protoze prijmy opery lezi uplne nekde jinde a jedine o co chci je, aby opera mela penize na vyvoj prohlizece ... to ze jsem mezi temi 1­-5% beru jako stesti ... protoze pokus pouzivat ff ztroskotal na jeho nepouzitelnosti a na tom, ze to pro me byl v podstate ie ... jinak kazdemu podle gusta
a k tomu podilu: opravdu verite, ze vetsi podil znamena lepsi prohlizec, nebo to vytahujete jen jako jediny argument proti opere, protoze krome pochybnych extensions ­(nekomu vyhovuji, nekomu ne­) zadny nemate?

vzhledem k tomu, ze je transmeta absolutne nekompatibilni s x86 ­(kompabilitu zajistuje nejaka nastavba, ktera morfuje kod a zere vykon­), tak se bojim ze ne ... itanium je taky spickovy procesor, ale nekompabilita s x86 ho pohrbila ... je to samozrejme skoda, protoze efficeon je dobry procesor

logiku cim mene uzivatelu tim kvalitnejsi program tu nikdo neuvadel ... jen psal, ze vice uzivatelu neznamena kvalitnejsi program a to je diametralni rozdil ... add zobrazeni v Opere myslim, ze beta 9 je velky skok a asi kazdy webdesigner ­(nebo co slysim ja od nasich webdesigneru­) nema problem s Operou, vetsinou ani problem s FF, ale zdaleka nejvetsi problem je IE ... to ze si nekdo stezuje, ze mu nejede nejaka stranka, ktera je prasacky napsana, je sice pro Operu problem, ale nic to nerika o kvalite jejiho jadra ... jinak zkousel jsem oboji i FF a Operu a FF mi proste prisel jako IE a hledani vhodnych rozsireni me zrovna nenadchlo, protoze abych z toho udelal Opera­-like prohlizec tak 1­) byla to fuska 2­) stejne se mi to nepovedlo 3­) hodne to padalo ... jinak kazdemu vyhovuje neco jineho a opravdu nejsem priznivce rozsireni ­(bezpecnostni chyby a stabilita)

FPU, takrka vsude v 3d grafice se pracuje s desetinnymi cisly, ale myslim, ze je pro vas dulezitejsi dobra graficka karta nez pocet fpu v procesoru

to je vec ucelu, kazdy s notasem dela jine veci ... napriklad ja cekam na 12­"-13­" od apple ... protoze notas ma pro me jiny ucel nez stanice ­(drive jsem mel jeden 15­" na vse­) ... ale ted chci notas jen abych mel nejaky nastroj, kdyz se neco stane ... a hlavni parametry proto jsou velikost, hmotnost, vydrz
jinak u lcd mi jde spise o rozliseni nez o velikost, protoze na notasu jsem mel 1400x1050 a klidne bych si ted s odstupem vzal i 1600x1200, coz nema rozlisenim daleko od 20­" stolniho lcd
jinak apple mes 12­" za celkem prijatelne ceny i v cr, tak uvidim

od podlahy nove bylo itanium ... a prave proto se nechytlo :)

neco mi rika ze vsechny pixely ­(na texturovanem trojuhelniku­) jsou soucasti textury => pracuje se s texturami
ad nepracuje se ve streamu: vy si vazne myslite, ze si gui posila do pameti zadosti o jednotlive pixely? vite co by to bylo za pocet pametovych operaci? a jake by se nasbiraly latence, nez by se vykreslila 2048x2048 textura? ... ona se vytvori v rasterizatoru maska jejiz logickym soucinem se velmi rychle zjisti adresy potrebnych pixelu a gather se postara, aby dorazili ve streamu s minimalni latenci do shaderu

technologie fast14 umoznuje jen beh na vysokych frekvencich nemyslim, ze ma vliv na to jak principielne funguji shadery a vubec cely proces, ktery probiha na grafickych kartach

na graficke karty se jde divat mnoha zpusoby, od jednoducheho vysvetleni principu ­(ktere jsou verejne zname­), pres nejaky podrobnejsi popis jednotlivych jednotek ­(ktery je taky relativne znamy­), popis usporadani pameti, ktera je dulezitou soucasti graficke karty ­(taky zname­), optimalizacni techniky ­(komprese textur, efektivni cliping, komprese z­-bufferu­), vyuziti gfx pro negraficke ucely ... ale kdyby mel nekdo popsat jak presne tohle ma nvidia nebo ati implementovane, tak bude informace hledat horko tezko, protoze je to obchodni tajemstvi ... pana Jiriho Soucka neznam, ale jestli je to nejaky expert na problematiku, tak to muze byt idealni clovek na takovy clanek

pokud muzu doporucit, tak je lepsi materialy o grafickych kartach hledat spise u nvidie, nez u ati, protoze ati sice dokaze udelat rychle cipy, ale co se tyce nejakych sluzeb pro vyvojare­/ovladacu­/nastroju byla na tom velmi bidne co si pamatuju ­(uz delsi dobou v c++ nepracuji­)

MIMD ­- ano je uvnitr shaderu ­(sekvence jednoduchych instrukci­), ale kde jinde byste ji chtel mit?
ano ... pixely pro pixel shader vznikaji v rasterizatoru ­(dojde textura ve streamu, vypadne stream pixelu ktere se predaji pixel shaderum­), dulezite je ze vsechny tyhle operace jedou streamovane za sebou
ale porad za vas gpu krmi pixel shader streamem pixelu a predava vypadla data dal
uprimne: nevim jestli si nerozumime, ale opravdu jsem nepochopil, na co jste narazel, jestli na to ze jsem do detailu nepopsal cely proces ­(snazil jsem se to maximalne zjednodusit­), nebo jestli je tam nejaka chyba

uvidime jak se intelu povedli udelat kratke ... s prihlednutim k postupu technologii by to mohlo ji tak do 4,5GHz

jj souhlasim ... je to jen o tom, jak se procesor jevi navenek ... cela ­"mimd­" operace se provede jako sekvence prikazu vertex­/fragment programu ... je otazka co je skutecna mimd operace, protoze i CISC instukce se ve finale rozlozi na jednotlive RISC instrukce, ktere se vykonaji sekvencne ­(jinak to lide zatim neumi­) a pokud se CISC provede najednou, tak je to zase jen jedna instrukce ... takze z tohoto hlediska MIMD neexistuje ... za MIMD se tedy obecne povazuje, kdyz sekvence vypocetnich jednotek provede postupne nejake operace na streamu dat ... tak to chapu ja, kdyztak me opravte

je to i problem architektury, za kazdy hodinovy cyklus musite spocitat jednu stupen pipeline ­- cim kratsi tyto stupne mate, tim vice muzete procesor taktovat ... amd uz ma celkem dlouho 12 stupnu, netburst zacinal tusim na 25 a koncil kolem 35 ... to znamena ze vypocet operace byl rozdelen na extremne male kroky ­(kratke stupne pipeline­) diky tomu jsou teoreticky uzasne taktovatelne ­(az na 7­-8GHz mozna vic­), ale narazi na teplotni barieru ... amd diky dlouhym stupnum pipeline moc taktovat nemuzete, protoze i sebelepsim vhlazenim budou v procesoru nastavat pocetni chyby, protoze nekde se nestihne neco vcas spocitat, tak se dal pracuje se straou hodnotou a chyba se siri ... kolik a jake stupne ma core nevim

mate pravdu vetsina her multithread nedokaze vubec vyuzit, tam by to bylo hodne slabe ­(na druhou stranu bych se nebal vyuziti vsech alu­) ... nicmene uz jsou nove hry, ktere budou schopny vlakna vyuzivat a spustenych aplikaci je na jednom pocitaci samozrejme vice ­(kazda minimalne 1­) ... server je samozrejme uplne jina zalezitost, kde treba pro kazde prichozi spojeni udrzujete jedno vlakno ... v takovych situacich je narust vykonu vice nez citelny a podpora vice vlaken je dokonce velka vyhoda, protoze je nemusite tak casto prepinat
do budoucna je multitread urcite dobra volba, ja jako programator v jave vyuzivam mnoho vlaken uz davno a to o tom ani nemusim vedet ­- garbage collector, gui se renderuje ve zvlastnich vlaknech, udalosti se zpracovavaji ve zvlastnich vlaknech, ...

muzu ... mam za sebou predmet architektury pocitacovych systemu a tam se to detailne probira ... bohuzel casu neni mnoho, takze snad ma kolega zajem

souhlas ... ono by bylo optimalni mit i u 386 na kazdy procesor zvlast kompilator ­(napr. na amd64 urcite aby se vyuzilo­) ... prave proto je zde dobre reseni distribude byte­-code ­(jen pripomenu ze posledni JavaVM uz jednou zkompilovane class uklada ve zkompilovane podobe a nemusi je pri kazdem spusteni kompilovat znovu ­- coz diky tomu, ze si muzete v Jave napsat vlastni ClassLoader bylo mozne uz davno, ale ted je to primo v dodavce­) ... ano kompilace pro itanium je pomerne narocna, protoze dela vse co by procesor delal v realnem case, coz je ale z hlediska architektury dobre
add zlepsovani: ono na itaniu neni moc co zlepsovat, protoze novejsi design zatim neni znamy a cache ­(resp. jeji latence­) byla tim co itanium brutalbe brzdila
add VLIW: ok beru ... ale VLIW je jen v podstate nekolik RISC instrukci velde sebe, takze se jen rozdeli napr. po 64bitech, ale dekodovat se stejne nemusi

btw: hodne zajimavy je i posledni UltraSPARC od Sunu, ktery je open source, ma podobne technologie a ma pri osmi jadrech spotrebu 72Watt a pritom kazde jadro dokaze plnohodnotne zpracovavat 4 vlakna ­- coz je 32 vlaken na procesor

jeste dodam, ze se jedna o MIMD architecturu ­- Multiple Instruction Multiple Data ­- tj vice instrukci na vice datech ... znamena to ze na kazdem jednom v pixelu z te rady nactenych ­(multiple data­) se spusti prave programatorem napsany shader ­(multiple instruction)

mluvil jsem o tom, ze ma dobry navrh, ne o tom, ze je dobre zpetne kompatibilni ... nebylo by potreba psal kompilator znovu pro kazde Itanium, protoze v ramci IA64 by byly procesory kompatibilni ... zde bych rad pripomenul, ze prave jazyky, ktere jsou distribuovany formou byte­-code tento problem resi ­(napr. Java, protoze se vzdy kompiluji az na cilove plaforme a daji se dokonce optimalizovat pro velikost bloku cache apod­)

add nema dekodovani instrukce: jedna se o RISC procesor takze je logicke, ze ji nema ­(pokud tim myslite prevod komplexni instrukce na microOPs, coz je fakticky CISC na RISC­)

dalsi co procesoru chybi a je to dobre, protoze to zkracuje pipeline, snizuje spotrebu a zjednodusuje jadro, je out­-of­-order execution a pozastavovani pipeline pri datovych zavislostech ­(pocita se s tim, ze tohle by mel udelat kompilator a strojovy kod by mel byt uz takto osetreny­) ... je logictejsi instrukce preusporadat jednou pri kompilaci, nez to delat pokazde na tomtez miste v kodu primo v procesoru

dalsi skvele vlastnosti ­- VLIW ­(paralelismus­) a podminene instrukce ­(brutalne zrychluje kratke if statementy)

ano programator se o nacteni pixelu nestara, ale gpu ano ... ten to udela presne jak jsem psal ­(nacte ohromne mnozstvi pixelu­/vertexu­/textelu a posle ho do shaderu­) ... funkce pricteni svetla uz je dnes realizovatelna prave diky pixel shaderum ­(dokonce se tak pocitaji stiny ­- jeste s pomoci cube map a podobne­) ... jinak prave vlastnost nacitani pixelu v rade s nulovou latenci ­(po prvnim pixelu­) je nejpodstatnejsi vlastnosti gpu

kdepak ... graficke karty jsou prakticky vektorove pocitace ... jde o to, ze gpu si nacte primo z gram velke mnozstvi dat ­(traba texturu­) a provede na vsech jejich prvcich ­(pixelech­) absolutne stejnou operaci ­- u programovatelnych shaderu uz libovolnou operaci ­(napr. pripocteni osvetleni ke kazdemu pixelu­) ... da se to popsat takhle:
instrukce gpu: nacti pixel 0 ­- 1024, proved na vsech pricteni svetla, uloz pixely 0 ­- 1024 ... navic cele tohle probiha najednou v pipeline, takze nektere pixely jsou na ceste z pameti a vypoctene uz vali zpet
instrukce cpu: nacti pixel 0, proved pricteni svetla, uloz pixel 0, nacti pixel 1, proved pricteni svetla, uloz pixel 1, nacti pixel 2, ... presto ze i operace v cpu probihaji paralelne, tak vyzaduji ohromne mnozstvi instrukci, nemluve o tom, ze po kazdem pixelu testuje procesor, jestli uz ten aktualni pixel neni posledni, coz si bere dalsi vykon

vypada to pro ni blede ... coz je celkem skoda, protoze je daleko lepsi nez x86, halvne po architektonicke strance ... inzenyri intelu na ni odvedli spickovou praci ... takze skoda chybejiciho sw

aha ... me by se zase celkem libilo, kdyby soucasti jmena byly kodove nazvy, protoze ty ma intel fakt dobre

taky se tesim ... architektura je dost podobna Pentiu III, takze to pentium vpodtate bude ... i kdyz x86 neni zrovna super moderni technologie, takze nevim proc je pro vas ta pentium architektura tak dulezita

bojim se ze cena bude bez dph, takze lepsi volba bude Core Solo naslednik iBooku ... doufam

no ono itanium je spickovy procesor ... i kdyz je na nizkych frekvencich je daleko lepsi nez konkurence ... intel tam opravdu pouzil nejmodernejsi techniky navrhy procesoru ­(za obetovani x86­) ­- vliw, podminene insrukce, rotace registru, ... po architektonicke strance je to maly zazrak, tak proc nevzit inzenyry, kteri na tom delali?

skoro cokoliv napsaneho v java?

jestlize je postaven IBM Power, tak to nebude mit s x86 nic spolecneho ... s velkym stestim by mohl maximalne dorazit do Apple, ale ten uz deklaroval, ze prechazi na intel

jo to bude asi ve vypnutem stavu

hezke, ale mohli by uz dodat do obchodu a64 venice. slysel jsem ze na amd je problem dat 2x1024MB do dual chanelu a venice to ma uvest na pravou miru. celkem bych to i chtel, kdyz mam ted kupovat komp

Diky za skvely test. MP3 prehravacu je dnes na trhu obrovske mnozstvi a je nerealne je vsechny projit na strankach nejakych eshopu. V testu mam par zajimavych pekne u sebe. Uz jsem si vybral i favorita ­- iops f4. Nema moc nevyhod a integrovana baterie je u me podminka ­(i kdyz je v testu uvadena jako nevyhoda­), protoze nemam nabijecku a nijak po ni netouzim. Mam proste rad kdyz zarizeni mam hezky pohromade a nemusim kupovat nove baterie, jakmile stavajici dojdou. Uz nekolik mesicu jsem si nekoupil novou baterku do budiku, protoze na to pokazde proste zapomenu. Navic mam integrovane baterie ve vsech ostatnich vecech ­- telefon, fotak, laptop, takze jedno navic me nezabije.
Jeste jednou ­- fakt super recenze.

Diky za skvely test. MP3 prehravacu je dnes na trhu obrovske mnozstvi a je nerealne je vsechny projit na strankach nejakych eshopu. V testu mam par zajimavych pekne u sebe. Uz jsem si vybral i favorita ­- iops f4. Nema moc nevyhod a integrovana baterie je u me podminka ­(i kdyz je v testu uvadena jako nevyhoda­), protoze nemam nabijecku a nijak po ni netouzim. Mam proste rad kdyz zarizeni mam hezky pohromade a nemusim kupovat nove baterie, jakmile stavajici dojdou. Uz nekolik mesicu jsem si nekoupil novou baterku do budiku, protoze na to pokazde proste zapomenu. Navic mam integrovane baterie ve vsech ostatnich vecech ­- telefon, fotak, laptop, takze jedno navic me nezabije.
Jeste jednou ­- fakt super recenze.

Jestli dobre vidim, tak to ma stejny pocet tranzistoru jako 6600. To snad znamena, ze by tam z vyroby mely byt vsechny pipeline. Mozna by je slo aktivovat a dostat z toho neco vic. Nevite nekdo kdy se objevi v cesku v obchodech?

Muzu se zeptat z jakeho obchodu jsou tyhle ceny brane?