Westinghouse představil malý jaderný reaktor AP300 SMR s 300MW výkonem

Snad celý svět chce přecházet na čistější výrobu elektrické energie. Upouští se od uhlí a jiných fosilních paliv, v hledáčku je naopak především větrná a solární energie. Ty ale mají problém v nestálosti a nutnosti dočasného ukládání energie (i když se navzájem poměrně dobře vykrývají). Jaderná energie je někde na pomezí. Např. EU se pořád neumí pořádně rozhodnout, zda je to něco, co se má propagovat, nebo naopak potlačovat (i když v poslední době se k ní začíná stavět spíše pozitivně). Asi většina lidí se ale shodne na tom, že je to patrně nejlepší zdroj energie, který máme. Má však pár problémů. Radioaktivní odpad a velká elektrárna stojí obrovské peníze (na vyrobenou elektřinu přesto stále levnější než většina OZE), navíc se příliš dlouho staví. Řešením by mohl být nový kompaktnější jaderný reaktor Westinghouse AP300.

 

 

Ten vychází z většího brášky AP1000, nicméně nabídne mnohem nižší výkon 300 MWe, pokud jde o elektřinu, a 900 MWth, pokud jde o teplo. Jde o pasivně chlazený systém, vysoká bezpečnost je tak zajištěna sama o sobě i bez zásahu člověka (v případě poruchy se voda ke chlazení dopraví sama gravitací). Nový typ by měl být k dispozici od roku 2027 a výhodou by měla být i mnohem nižší cena samotné elektrárny (naopak cena vyráběné elektřiny bude vyšší než u AP1000).

 

 

Hovoří se o tom, že 300MW reaktor by měl vyjít jen na miliardu dolarů (cca 21 mld. Kč), zatímco AP1000, což je reaktor, který by s výkonem cca 1110 MW měl stát v Dukovanech, vyjde na 7-8 mld. USD (150-170 mld. Kč). To jsou takové "papírové" ceny, obecně se předpokládají zhruba dvojnásobky. Např. u jaderné elektrárny Vogtle se původně počítalo s cenou 7 mld. USD za reaktor, nyní se hovoří o překonání ceny 15 mld. USD (320 mld. Kč). Na instalovaný GW tak AP300 vyjde na 3,3 mld. USD, AP1000 ve výše uvedeném případě na 13,5 mld. USD, což je 4násobek. Toto srovnání má jeden problém. Neznáme odpověď na otázku: "Bude AP300 opravdu stát jen pouhou 1 mld. USD?" Každopádně tyto elektrárny mají být konstruovány na 80letou životnost, což násobně překračuje všechny větrné a solární elektrárny (což náklady na instalovaný GW i vyrobenou elektřinu dále znatelně snižuje).

 

 

Výhodou nízkého výkonu a ceny AP300 je to, že si ho lze snáze dovolit, rychleji postavit a snadno může posloužit i jako náhrada uhelných elektráren, které mívají spíše nižší výkony. Jinak řečeno, postavit 1,1GW jadernou elektrárnu tam, kde byla 300MW uhelná, by vyžadovalo přebudovat distribuční síť. Se slabším reaktorem to mnohdy nemusí být nutné.

 

Ještě připomeňme, že silnější AP1000 by měl být v Evropě brzy docela standardním reaktorem. 9 z nich mělo stát na Ukrajině (to nyní asi nevyjde), 3 v Polsku a 11 po zbytku Evropy včetně České republiky. Tohle jsou ale jen plány dané memorandy, ne projekty, které by se už stavěly. Pokud by se však skutečně těchto 23 reaktorů postavilo, znamenalo by to instalovaný výkon cca 24,4 GW a cca 175 TWh energie ročně. Spotřeba celé EU je přitom asi 2800 TWh, a to v tom nejsou další evropské země, které nejsou součástí EU. Ještě připomeňme, že 4 AP1000 už stojí v Číně a dalších 6 se staví. V USA jde o dva bloky v elektrárně Vogtle, první se má spustit letod, druhý v roce 2024.

 

Zdroj: westinghousenuclear.com, cnbc.com