Wikipedia nechá poslat celý svůj vytisknutý obsah na Měsíc

Wikipedia je široce využívaný zdroj znalostí, ale také dlouhodobě podfinancovaný a dá se říci, že má s tím přímo chronické problémy. Ze zásady její správci odmítají její financování pomocí reklam, neboť komerce do Wikipedie nesmí proniknout, a tak je to spíše o darech a sponzorech. Zmizení Wikipedie však zatím nehrozí, neboť ta není uložena v jednom místě, ale po serverech na celém světě a zničení daných dat tak nepřipadá v úvahu. Leda by přišla nějaká globální katastrofa, kterou by přežila ve srovnání s dnešním stavem hrstka lidí. V takovém případě by šlo uvažovat o tom, že Měsíc by poskytl vítané útočiště jedné záložní kopii této světově největší encyklopedie. 

 

 

 

Mluvit tak budeme o neziskové Arch Mission Foundation vytvořené americkým podnikatelem Novou Spivackem. Jejím cílem je mimo jiné vytisknout všech 25 milionů stránek anglické verze Wikipedie, která pak poletí na Měsíc. Tam by měla vydržet jako důkaz naší civilizace celá tisíciletí nebo i déle. Nadace byla inspirována stejnojmenným dílem Isaaca Asimova, kde jde také o vytvoření kompletní encyklopedie spravované vybranými lidmi, která by přežila nevyhnutelně přicházející dobu temna. 

 

Původní Spivackův plán byl poslat Wikipedii na geostacionární satelit, ale nyní jde už o Měsíc a poté mají následovat tělesa či jejich oběžné dráhy po celé Sluneční soustavě, na což má nadace čas do konce tohoto století. 

 

křemenné disky s trilogií Nadace, jeden z nich letěl do vesmíru v Muskově Tesle

 

Spivack už se zasadil o vyslání trilogie Nadace od Isaaca Asimova na křemenném disku, který byl vyslán na orbitu kolem Slunce v Muskově osobní Tesle. Využita byla 5D záznamová technologie vyvinutá fyzikem Peterem Kazanskym z University of Southampton. Takové disky by měly být schopny uložit až 360 TB dat, nicméně nyní je proces zápisu velice drahý a zdlouhavý, takže byla využita jen titěrná část dostupné kapacity. 

 

Pro vyslání kopie Wikipedie na Měsíc se Spivack rozhodl využít technologii, která byla původně vyvinuta pro tvorbu ochranných prvků na bankovkách. Využívají se lasery pro tisk mikroskopických obrazců na tenounké niklové disky. Technologie už byla vyzkoušena, a to opět pro tisk Nadace na disky o velikosti mince. Disk, který bude obsahovat všech 25 milionů stránek Wikipedie, bude muset být velký jako DVD a obsahovat stovky niklových vrstev. 

 

 

Ten, kdo takový disk najde, bude schopen si uložené stránky přečíst mikroskopem se zvětšením 1000x, pokud bude schopen rozšifrovat latinku a následně angličtinu. Tisknout se bude v rozlišení 300.000 dpi (bodů na palec), což je zcela mimo možnosti dnešních domácích tiskáren, které to ostatně ani nepotřebují, leda by někdo potřeboval do školy opravdu malé taháky. Spivack se pochlubil, že potřebnou technologií disponuje právě pouze jeho nadace, což zahrnuje i tisk v takovém objemu a na tak malý prostor. 

 

Pak jsme se ještě dozvěděli, že vedle Wikipedie ponese lunární archa ještě kopii projektu Rosetta, knihovny všech lidských jazyků, kterou dala dohromady Long Now Foundation. Archa se má na Měsíc svézt na modulu firmy Astrobotic, která byla dříve účastníkem Google Lunar X Prize a letět by měla v roce 2020 na raketě Delta V. 

 

Zdroj: Motherboard