Tak takovou svobou slova má i rusko a čína. To není svoboda slova.

Neamjí. Ani oni, ani MY. Nejenže vás za nevhodný příspěvek klidně zavřou ­(i u nás­) ale také ho velmi rychle smažou.

Na to jsem tak nějak se snažil poukázat.
Smazání příspěvku vem čert, pokud to není z rozhodnutí státu ale té firmy. nevím proč by měl FB na svích discích mít text který se mu nelíbí.Problém je jen když to je zvůle státu, což je ale čím dĺ častěji

S veškerou úctou si dovolím nesouhlasit. A­) to zcela porušuje princip rovnoprávnosti. Když máte krám, nesmíte dát na dveře ceduli, že neobsluhujete ­(jedno jakou menšinu či většinu tam dosadíte­) Dokud se tam nezačnou přímo rvát, nebo dokud je nechytíte, jak kradou, nesmíte je vyhodit. Tak proč najednou v elektronickém prostoru smíte? Když TAM navíc nehrozí žádná škoda, kdežto v tom reálu do vás ­(říkejme mu třeba dežo fetka­) klidně i bodne nůž? B­) plíživá cenzura soukromníkem je nebezpečnější než ta státní. Je totiž nenápadná. Po oficiální zůstaou tuny stop. Soudní rozhodnutí, nařízení, papíry. Po soukromé nic, krom přímo postiženého jedince. A za další ­(jak jste ukázal sám na vlastním příspěvku­) je pro spoustu lidí přijatelná. Zatímco na oficiální státní cenzuru ječí skoro každý.

PS: Dodal bych pro srovnání vzpomínku, jak fungovala cenzura v Československu. ­(a jak vzpomínala Babička, tak víceméně i za protektorátu­) Ano, existoval cenzor. Ano, třeba vše co se mělo vysílat v rozhlase musel formálně schválit. Jenže 99,9% času vlastně nemusel nic dělat, jelikož byla taková atmosféra strachu, že to po sobě napřed četl redaktor, pak šéfredaktor, odstraniuli veškeré nebezpečné náznaky a pak to teprve dali schválit. ­(A pak někdo náhodou zařadil v den kdy zdražil cukr písničku ­"kávu si osladím­" a málem ho zavřeli...­) Není třeba chodit moc daleko aby člověk viděl, že se to začíná znovu dít.

A­) Problém není že v elektronickém prostoru smíte, ale že v hmotném světě nesmíte. Je to porušení soukromého vlastnictví a tedy důkaz že nežijeme v civilizované společnosti. Bohužel lidstvo je stále barbarský druh.
B­) Nebezpečnější v čem? Stát je na daném území monopolista před kterým není úniku, zatímco soukromé společnosti ne. Cenzurovaní jedinci mají možnost se přesunout jinam a mohou vyvíjet nátlak na přátele aby šli s ním, zatímco u opouštění státu jsou transakční náklady natolik vysoké že pro většinu lidí je to nemyslitelné.

Ta atmosféra strachu tady je i dnes a opět je způsobena státem.

Na Parleru právě tak nějak je. Úplná, necenzurovaná. Jenže to se mocným nelíbí. ­(mocným úplně všude.. Všichni chtějí cenzurovat, liší se jen to, co ten konkrétní chce a nechce)

V tom případě obecně není, ale v podobě Parleru se zachoval ostrůveček, kde je.

No, uvidíme, na jak dlouho :­-­).

Ano, svoboda slova vyžaduje např. úplnou absenci cenzury. To je dnes totální fantasy :­-­).

Vy dvaja ste zase trochu mimo s tou slobodou.

Sloboda bez pravidiel, vedie k anarchii.

Takze nie, sloboda slova nemôže fungovať tak, ako si ju predstavujete. Dôkaz máte všade okolo seba vo forme extrémizmu a ten už mnohokrát v histórii ukázal, že dokáže byt nebezpečný a ťažko sa ho potom zbavuje.

Niektorí lolovia by sa už mali prebrat s tým nedostatkom slobody, pretože cez svoju sprostosť tu slobodu paradoxne nevidia.

No moment. Svoboda neznamená nezodpovědnost. Mě osobně jen vadí cenzura, když vám něco sociální síť smaže. Sama od sebe. Nežíkám, že když tam vyzýváte k vraždění, nemají vás za to zavřít. Ale to je záležitost policie a soudů. Vy si máte smět svobodně říci cokoliv. A nést za to následky.

No, cenzura je dnes všeobjímající. Prostředí je tak nastavené, že fakticky všichni jedou autocenzuru ­- prostředí je nutí MLČET! To je naprostá katastrofa!

Zatím mě mlčet nedonutili. ALe je pravda, že jsem dost vyjímka, žiji v podstatě mimo systém. Ale fakt je, že se šrouby utahují. Tak, jako dneska policie nevyhrožovala ani ­"za totáče­". Přesněji, pokud vím, tak za ­"schvalování atentátu­" se trestalo naposledy za Hitlera. No a dneska...

No, sice bychom mohli řešit nějaké neškodné ­"extrémistické­" skupinky, jak nám je předkládá např. mediální mainstream, ale já bych řekl, že to je skoro škoda námahy.

Na druhé straně je pak otázka, zdali už není ­"za pět minut dvanáct­" v otázce řešení extrémismu současného režimu ­- jestli nechat různé loutkovodiče převést svět až do určitého bodu zlomu, který ovšem nemusí být tak docela ­"sametový­" anebo jejich činnost ­"vypnout­" dříve, než k tomu bodu zlomu dojde.

Ty jsi zas mimo mísu. Anarchie neznamená absenci pravidel a absence k ní ani nevede. Anarchie znamená absenci vládců. Pravidla můžeš mít ve společnosti vynucována i bez vládců.K čemu vede absence pravidel je stát, protože pokud nemáš mechanismus vynucování pravidel, třeba nějakou decentralizovanou formu v anarchii, pak se dříve či později najde parta psychopatů a umlátí každého kdo jim odporuje, čímž vytvoří monopol na násilí vytvářející pravidla, tedy stát a pravděpodobně se bude jednat o absolutistickou monarchii, či diktaturu ­(což v podstatě je to stejný­).
Proto je důležité i v anarchii nějak vymáhat aby svoboda byla omezena tak aby neporušovala svobodu ostatních ve stejném rozsahu.

Extrémismus může být nebezpečný, to ano, problém je v okamžiku kdy chceš potlačovat svobodu slova a pak ten extrémismus ani nerozeznáme, nemůžeme s extrémisty diskutovat a tak oni zůstanou izolovaní a místo aby poznaly že se mílí se budou radikalizovat.

Píšete o anarchii v oznamovacím místo podmiňovacím způsobu, takže asi znáte pár příkladů kde to takto funguje?

Píšu o anarchii jako o modelu který zastávají anarchisti, který je ve veřejné diskusi překrucován demagogy.