Z hloubi vesmíru přišlo dalších 8 opakovaných rychlých rádiových záblesků

Rychlé rádiové záblesky jsou záhadné už tím, že většina jich přišla z jednoho zdroje pouze jednou a vícekrát se neopakovala. To samozřejmě neznamená, že se opakovat nemohou, jen po nějaké podstatně delší periodě, nicméně jde o to, že je těžké něco sledovat, když nevíme, kdy a kde se to objeví a když už se to objeví, tak téměř pokaždé jinde. Právě proto jsou nesmírně cenné opakující se rychlé rádiové záblesky, kterých se dosud objevilo jen několik. 

 

Neutronová hvězda jako zdroj FRB?

 

První FRB byl zaznamenán v roce 2001, ovšem trvalo dalších šest let, než si toho vůbec někdo všiml. Ostatně jde sice o silný záblesk, ovšem takový trvá jen v řádu milisekund. Zde na Zemi je nepozorujeme jako příliš silné, ovšem událost, která je tvoří, musí být z hlediska vydané energie velice intenzivní. Dle odhadu by mělo při průměrném FRB být vydáno tolik energie, kolik Slunce vyprodukuje za 80 let, čili to jsou desítky let sluneční energie v jedné milisekundě, však FRB k nám přichází i ze vzdálenosti několika miliard světelných let. 

 

 

Jako FRB 121102 byl označen první opakované FRB a letos byly zachyceny dva další, ovšem pak se na tento fenomén zaměřili radioastronomové s využitím teleskopu Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment (CHIME, na snímku nahoře) a ti mluví o osmi dalších opakované FRB. V šesti případech pak šlo o dva záblesky, v jednom o tři a nejzajímavější je FRB 180916.J0158+65 s celými deseti záblesky rozprostřenými do období deseti měsíců. 

 

Už dříve se přitom objevila myšlenka, že FRB jsou všechny opakující se, respektive jejich zdroj je je tak tvoří. Prodleva mezi záblesky se ale může značně lišit v řádu dnů až let. Astronomové také uvádějí, že opakující se záblesky bývají o pár milisekund delší než ty, které se z našeho pohledu neopakují a také že se u nich postupně snižuje frekvence rádiového signálu, a to v rámci jednoho záblesku. 

 

osm nových opakujících se FRB

 

Dosud tak existují pouze hypotézy o tom, co může FRB produkovat. Vše ukazuje na energeticky velice intenzivní události či objekty, takže není divu, že se uvažuje o obrovských supernovách nebo o speciální třídě neutronových hvězd, magnetarech. 

 

Nyní se tak prostě čeká na to, až budou zachyceny další a další FRB, které astronomové budou moci přesně lokalizovat, a získaná data pak použít při ověřování různých teorií. 

 

Zdroj: Astronomy, Extremetech