Základna NASA na Měsíci bude potřebovat světlo, vodu i vhodnou výšku

Bude to právě oblast jižního pólu, kde mají novodobí návštěvníci Měsíce přistát. Právě tam se dají najít místa, která jsou velice dobře osvětlená Sluncem, ovšem velice blízko nich mohou být i místa, kam paprsky naopak nezavítají nikdy. Jde pochopitelně o hlubiny kráterů, čili potenciální zásobárnu vodního ledu. Nepřetržité sluneční světlo je zase důležité k tomu, aby základna měla pokud možno nepřerušované dodávky energie pro solární panely, v jejichž případě při vhodném provedení vůbec nebude vadit, že Slunce bude nízko nad horizontem, neboť při absenci atmosféry jeho světlo nebude ničím pohlcováno. Samozřejmě zůstává ten fakt, že na vodorovný povrch dopadne energie mnohem méně než u rovníku. 

 

 

Právě kvůli poloze uvažované základny u jižního pólu je velice důležitá elevace, čili výška terénu. Čím výše bude samotná základna položena, tím delší období slunečního světla může využívat. A právě zde se přímo nabízejí okraje kráterů a dost možná právě těch, v nichž by se mohly nalézat dobře přístupné zásoby ledu.

 

Svou roli v tom hraje i fakt, že sklon osy rotace Měsíce je na rozdíl od Země jen velice malý, a to 1,5 stupně. Čili pokud bychom se postavili na vyvýšené místo přímo na jižním či severním pólu Měsíce, viděli bychom Slunce vždy v podstatě ve stejné výšce nad obzorem, čili zde se přímo nabízí soustava solárních panelů s fixním sklonem, která bude pouze pomalu rotovat a sledovat Slunce. 

 

Daniel P. Moriarty z Goddardova střediska si tak představuje základnu na okraji hlubokého kráteru, z níž by její obyvatelé podnikali kratší výlety za vodou do věčně stinných míst. Kratší proto, že teplota v nich může dosáhnout i minus 235 °C. Ostatně právě s ohledem na to jsou krátery jižního pólu Měsíce považovány za jedno z nejchladnějších míst celé naší soustavy.

 

Důležité je také to, aby byla od sebe z očividných důvodů oddělena místa pro přistávání lodí a příbytky stanice se solárními panely. A právě i v tomto ohledu může pomoci členitost povrchu na jižním pólu, neboť raketové motory mohou vyvrhnout materiál i kilometry daleko, takže NASA bude chtít nalézt takové místo pro přistávání, před kterým budou ostatní struktury dobře chráněny.

 

 

Nejde také jen o ochranu dovezených zařízení a příbytků, ale také o to, aby se astronauté přistáváním lodí sami nepřipravili o možnost zkoumat neposkvrněné okolí. Budou se totiž pohybovat přímo na rozhraní mezi přivrácenou a odvrácenou stranou Měsíce, které se od sebe geologicky značně liší. Odvrácená má totiž mnohem silnější kůru a také je více poznamenána dopady asteroidů. Otázka je, co způsobilo rozdíl v tloušťce kůry. 

 

V každém případě ale bude Artemis Base Camp na místě, kde bude mít přímý výhled na Zemi, a to kvůli jednodušší a přímé komunikaci. I tam ovšem budou k nalezení vzorky s původem na odvrácené straně, které byly třeba právě impakty asteroidů vyvrženy pryč. 

 

Zdroj: NASA