Co je to za kec, že ­"životnosť je v podstate nekonečná­"? Dříve nebo později na té desce něco odejde, a s napájením CPu to nemusí mít nic společného.

"Maximální spínaný proud MOSu je určen výrobcem a bývá od nějakých 30A do 90A. Jedna fáze by tedy mohla teoreticky dodat výkon až 30*12 = 360W.­"

Takhle nepočítají výkon stepdown měniče ani číňani na AliExpresu ;­-)

Tvrzení je o tom, že AMD nejspíše požaduje po výrobci aby provedení napájecí kaskády u modelů s 620 chipsetem stačilo na 65w modely a více je na nich, jak moc se rozšoupnou...
Starší A modely se 4+ fázemi většinou zvládaly vše, ale bez pbo takže max 105W. Jak píšu níže zatím vyšly dva ošizené modely msi pro a Asrock nonplus kde ještě není CPU support list k nalezení. Ty ostatní mají kaskádu o řád lepší 6­-8+ fázi včetně chladiče a tam by problém nastat nemusel.
30*12=360W no bohužel dnes procesory které by pracovali s 12V spočítáte na prstech ruky velmi nešikovného truhláře, nebo pyrotechnika. ­"Průměrná­" hodnota navýšena o ztráty bude podobná tomu co píšete, špičky ze zdroje 12V můžou být klidně i o řád vyšší než průměr a klidně odpovídat proudu na výstupu takže ten 30A mosfet zvládne krátkodobě třeba jen 30W@1,2V. Nějak mi utkvělo v hlavě že Intel pro nějakou generaci procesorů požadoval 960A­( možná to byla ta aktuální a pro tu nadcházející tam bylo snad ještě více­) proč by tam dávali jinak 16­-24 fází pro ­"125W­" procesory?

Koukám, že jsou tu zřejmě i kolegové z tlustoproudu FELky, kteří spínané měniče už někdy počítali a tak jsou schopni mne nachytat na švestkách :­-O :­-­). Tak se na to pojďme podívat trochu důkladněji.

Ano, problém mého předchozího odhadu výkonu jedné fáze je v tom, že procesorům napětí 12V moc nechutná ;­-­). Jejich napájecí napětí je dnes, bohužel, už skoro o řád nižší, než napájecí napětí ze zdroje. Při nízkých taktech, malém výkonu a tedy i příkonu běží CPU s velmi nízkým napětím někde kolem 1,0­-1.2V. Při vyšších taktech je potřeba napájecí napětí zvýšit a s tím roste i příkon procesoru. Pro ryzeny je pro trvalý provoz maximální doporučené napětí 1,35V.

Doba sepnutí tranzistoru ve snižujícím ­(step­-down­) měniči je daná poměrem výstupního a vstupního napětí. Pro jednoduchost budu počítat napájecí napětí procesoru 1,2V. Pak je spínací MOS sepnut jen po dobu desetinu pracovní periody a běžný 60A MOS je schopen trvale přenášet jen mnohem nižší výkon 12*60*0,1 = 72W. Při vyšších taktech procesoru se zvyšuje jeho napájecí napětí, prodlužuje se doba sepnutí a tedy výkon, který je schopna jedna fáze přenést. Budu ale brát jen těch 72W a tak si dovolím si neřešit ztráty. Ty jsou u spínaných zdrojů malé, protože jejich účinnost je velmi vysoká.

Nejslabší napájecí obvody desek s A620, které jsem našel, mají pro cpu 4 fáze. Za výše uvedených podmínek ­(1,2V pro CPU a 60A MOS­) je i slabý 4 fázový napájecí obvod schopen trvale dodávat 288W, což stačí s rezervou i na nejžravější ryzeny. Počet fází a maximální proud spínacích MOSů spolu souvisí. Čím slabší MOSy, tím víc fází je potřeba na přenesení požadovaného výkonu. A protože růst nákladů při použití lepších MOSů je malý, zvlášť v porovnání s náklady na součástky i složitější desku při přidání další fáze, dávají výrobci na základní desky co nejlepší, cenově ještě rozumné MOSy. Tím spíš, že jejich kvalita je spolu s počtem fází jedním z marketingových prodejních argumentů.

Pokud by výrobce použil jen nějaké 30A spínací MOSy a 4 fáze, zvládla by deska dodávat jen jen 144W a tedy ryzeny s TDP 105W. Ale žádný výrobce si nedovolí dát na maloobchodní trh desku, u které by musel tučným červeným písmem psát: Pozor, tahle deska nezvládne napájet silnější procesory. Tohle šulení si může dovolit nanejvýš u OEM sestav pro firmy, kde ví, že tam nikdo nikdy nedá jiný procesor, než ten, co tam osadil.

Reálně by však nebyl důvod bránit osazení nějakého procesoru ani do desky se slabším napájením. ˇŘízení napájecích obvodů je pod kontrolou BIOSu desky, která ví jak má silné napájecí obvody. Tak i náročnějšímu procesoru dá jen tolik, kolik zvládne, a procesor poběží s o něco menším výkonem, než by mohl na mít na špičkové desce. I když tohle je spíš jen teoretická možnost. Stačí se podívat na test silných procesorů na různých deskách. Výkon i na nejlevnějších deskách není významně nižší, než na špičkových. No, pro úplnost bych měl dodat, že tohle platí pro AMD procesory. U nejžravějších Intelů na kvalitě desky bude záležet o dost víc.

Probůh, proč tak složitě? U stepdownu je výkon limitován výstupním proudem krát napětí na výstupu. Výstupní proud je roven proudu cívky.

K výpočtu jen dodám, že ten proud v cívce kolísá a tudíž střední hodnota, která nás zajímá, musí být nižší než maximální v okamžiku vypnutí mosfetu. Takže výpočet je to sice hezký, ale je to jakési teoretické maximum v reálu nedosažitelné. Jak moc se liší od reality je dané zvlněním proudu a také s jakou rezervou je navržen maximální proud mosfetem vůči jeho specifikaci­(není dobré navrhnout proud 60A mosfetem s maximem 60A­).

P.S. FEL slaboproud.

Ony ty ­(aktuálně vydané­) Asus a GB desky taky vypadají trochu lépe než ten nonplus Asrock nebo MSI PRO kde je ta kaskáda hodně chudá a bez chladiče­( a CPU support list není k nalezení­). Třeba ty gb mají 8+, Asus u té nejobyčejnější prime nejspíše 6+ fází
Navíc dvacítky většinou nepodporují ani pbo, takže ty lepší modely asi budou schopny uživit vše, jen člověk přijde o těch pár procent výkonu co nabízí pbo. Ty oholené kousky za 85$ by snad mohly zvládnout ty 105w kousky­(což by odpovídalo těm starším A­-modelům s podobně špatným napájením a také bez pbo­) a ostatní snad v Eco módu.
Za mě pokud to bude nějak uvedeno na krabici a třeba v support listu s poznámkou že u určitých cpu může dojít k snížení výkonu ok. Většinou taková levná deska bude v kombinaci s levným CPU, ono když spáruju h610 a 13900 tak to taky nebude žádná hitparáda.