Kauza MIRONET je už mediálně propraná tak, že by i pan Vizír mohl závidět. Původně jsem se k ní ani nechtěl vyjadřovat – koneckonců podle posledních zpráv se v principu jedná o jednoduchou záležitost: někdo prodává „holé“ počítače na nichž technik „zapomene“ nějaký ten COMMAND.COM (ach ta lenost, než by se namáhal nahrát jeho free obdobu…) a způsobí tím škodu ve výši x-krát pár set korun. Podle toho kolik za ono „x“ ve výsledném rozsudku dosadí se určí i rozsah škody a dál už půjde o to, zda se záležitost podaří „napasovat“ na trestní nebo jen na obchodní právo.
Na straně druhé asi půjde o žalobu na Policii ČR, jejímž výsledkem by možná mohla být náhrada nepřiměřeným zásahem způsobené škody (revanš za to, že stát prostřednictvím policie kvůli škodě za pár desítek tisíc zlikviduje firmu s hodnotou dejme tomu tisíckrát vyšší – no, buďme v reálu, pro jistotu tu škodu prokážeme řádově v miliónech, co kdyby…)
Scénářů samozřejmě může být víc – pro příklad jeden z oblasti sci-fi (ukáže se, že majitel MIRONETu je společně s šéfem českého Microsoftu členem zednářské lóže, na jejímž supertajném zasedání se dohodli o geniálním reklamním tahu – MIRONET díky celému případu ušetří na reklamě několik desítek miliónů a Microsoft na oplátku získá podíl ve firmě, specializující se na alternativní operační systémy – co kdyby se ty NTčka přece jen začaly špatně prodávat)
Mě však nyní – zvlášť po pěkném článku na Živě a s ním souvisejících diskuzích - na celém případu zaujal úplně jiný aspekt.
Předně: je třeba si uvědomit, že procento trhu, které získal Microsoft na trhu v oblasti základních „aplikací pro každého“ je v ČR vyšší než v USA – možná díky setrvačnosti (přece jen Američané měli čas si na rozdíl od nás zvyknout třeba na Lotus 1-2-3 nebo WordPerfect), možná díky vynikajícímu marketingu využívajícímu mj. volnější zákony ČR o reklamě a obchodní soutěži a snad i díky dostatečnému finančnímu zázemí Microsoftu ČR. Ne že by mi to osobně vadilo – produkty Microsoftu jako třeba Word a Excel považuji ve své oblasti za bezkonkurenční (ano, znám StarOffice, WordPro, WinText, …) a koneckonců i Internet Explorerem jsem s těžkým srdcem nahradil dosud používaný Netscape Navigátor. Jde mi o něco jiného:
V USA je dnes proti Microsoftu vedeno protimonopolní řízení.
V roce 1969 byla proti IBM podána protimonopolní žaloba. Vláda USA obvinila IBM, že má dominantní podíl na trhu (76%). IBM se bránila tím, že vláda „trestá firmu, která přesně předvídala enormní potenciál počítačové revoluce a ovládla proto odvětví svou lepší obratností, předvídavostí a pílí“. Po 13 letech vláda proces vzdala.
V roce 1974 byla podobná žaloba podána na telekomunikační gigant AT&T (95% meziměstských a 85% místních linek). Hlavní obrana – „americký telefonní systém je nejlepší na světě právě proto, že jej spravuje jediná firma“. Výsledek ? Rozdrobení AT&T, demonopolizace a pokles cen.
Nepřipomínají vám argumenty firem něco ? A teď kontrolní otázka: na kolika procentech počítačů si myslíte že běží operační systém od Microsoftu ? A kolik procent sekretářek píše své dopisy ve Wordu ? A poslední otázka: myslíte si, že taková totální závislost na jediné firmě v soukromých rukou je méně nebezpečná než závislost na jediné telekomunikační společnosti, na jediné počítačové firmě nebo třeba na jediném petrolejářském monopolu (podobný případ se Standard Oil z roku 1911) ?
A právě odtud si myslím že bychom měli na problém Microsoftu nahlížet (protože – přes řeči o policii, BSA, dalších softwarových firmách v něm sdružených atd. – právě o vystrčené růžky Microsoftu v celém případě jde).
Je správné podporovat úspěšné firmy, koneckonců svými daněmi vydělávají i na nás. Jakmile se však firma stane ve strategickém odvětví monopolem, stane se společnosti potenciálně nebezpečnou. Ať už ekonomicky (všechny učebnice ekonomie pojednávají na téma nedokonalé konkurence a protimonopolní politiky nejednou kapitolou), svým vlivem (třeba při získávání klíčových zakázek), kapitálovou provázaností na další korporace – prostě svou extrémní mocí, která nejde po cestách a pěšinkách vyhrazených demokratické společnosti.
A tu je podle mě právě to jádro pudla. Ano, odsuďme na základě platných zákonů MIRONET, pokud mu bude prokázána vina. Krást se nemá a přivlastňovat si výsledky cizí práce, jakkoliv může být jejich hodnota sporná (třeba ten zmíněný COMMAND.COM), rovněž ne.
Na straně druhé – v našem zákonodárství existuje protimonopolní zákon. Bylo by proto možná vhodné, aby se někdo z české vlády nechal poučit, co že to ten monopol vlastně je a zapřemýšlel, jestli náhodou údajné kartelové dohody pumpařů o cenách benzínu nejsou stejně nebo nedejbože méně důležité než faktický monopol jediné firmy v jedné z nejstrategičtějších oblastí. A protože strýček Sam omezil platnost vlastních antimonopolních zákonů jen na území USA, mohl by se možná dotyčný dopřemýšlet až k překvapivé dedukci: že musí ověřit, zda není povinen zažalovat Microsoft na základě antimonopolního zákona i u nás !
Na straně druhé asi půjde o žalobu na Policii ČR, jejímž výsledkem by možná mohla být náhrada nepřiměřeným zásahem způsobené škody (revanš za to, že stát prostřednictvím policie kvůli škodě za pár desítek tisíc zlikviduje firmu s hodnotou dejme tomu tisíckrát vyšší – no, buďme v reálu, pro jistotu tu škodu prokážeme řádově v miliónech, co kdyby…)
Scénářů samozřejmě může být víc – pro příklad jeden z oblasti sci-fi (ukáže se, že majitel MIRONETu je společně s šéfem českého Microsoftu členem zednářské lóže, na jejímž supertajném zasedání se dohodli o geniálním reklamním tahu – MIRONET díky celému případu ušetří na reklamě několik desítek miliónů a Microsoft na oplátku získá podíl ve firmě, specializující se na alternativní operační systémy – co kdyby se ty NTčka přece jen začaly špatně prodávat)
Mě však nyní – zvlášť po pěkném článku na Živě a s ním souvisejících diskuzích - na celém případu zaujal úplně jiný aspekt.
Předně: je třeba si uvědomit, že procento trhu, které získal Microsoft na trhu v oblasti základních „aplikací pro každého“ je v ČR vyšší než v USA – možná díky setrvačnosti (přece jen Američané měli čas si na rozdíl od nás zvyknout třeba na Lotus 1-2-3 nebo WordPerfect), možná díky vynikajícímu marketingu využívajícímu mj. volnější zákony ČR o reklamě a obchodní soutěži a snad i díky dostatečnému finančnímu zázemí Microsoftu ČR. Ne že by mi to osobně vadilo – produkty Microsoftu jako třeba Word a Excel považuji ve své oblasti za bezkonkurenční (ano, znám StarOffice, WordPro, WinText, …) a koneckonců i Internet Explorerem jsem s těžkým srdcem nahradil dosud používaný Netscape Navigátor. Jde mi o něco jiného:
V USA je dnes proti Microsoftu vedeno protimonopolní řízení.
V roce 1969 byla proti IBM podána protimonopolní žaloba. Vláda USA obvinila IBM, že má dominantní podíl na trhu (76%). IBM se bránila tím, že vláda „trestá firmu, která přesně předvídala enormní potenciál počítačové revoluce a ovládla proto odvětví svou lepší obratností, předvídavostí a pílí“. Po 13 letech vláda proces vzdala.
V roce 1974 byla podobná žaloba podána na telekomunikační gigant AT&T (95% meziměstských a 85% místních linek). Hlavní obrana – „americký telefonní systém je nejlepší na světě právě proto, že jej spravuje jediná firma“. Výsledek ? Rozdrobení AT&T, demonopolizace a pokles cen.
Nepřipomínají vám argumenty firem něco ? A teď kontrolní otázka: na kolika procentech počítačů si myslíte že běží operační systém od Microsoftu ? A kolik procent sekretářek píše své dopisy ve Wordu ? A poslední otázka: myslíte si, že taková totální závislost na jediné firmě v soukromých rukou je méně nebezpečná než závislost na jediné telekomunikační společnosti, na jediné počítačové firmě nebo třeba na jediném petrolejářském monopolu (podobný případ se Standard Oil z roku 1911) ?
A právě odtud si myslím že bychom měli na problém Microsoftu nahlížet (protože – přes řeči o policii, BSA, dalších softwarových firmách v něm sdružených atd. – právě o vystrčené růžky Microsoftu v celém případě jde).
Je správné podporovat úspěšné firmy, koneckonců svými daněmi vydělávají i na nás. Jakmile se však firma stane ve strategickém odvětví monopolem, stane se společnosti potenciálně nebezpečnou. Ať už ekonomicky (všechny učebnice ekonomie pojednávají na téma nedokonalé konkurence a protimonopolní politiky nejednou kapitolou), svým vlivem (třeba při získávání klíčových zakázek), kapitálovou provázaností na další korporace – prostě svou extrémní mocí, která nejde po cestách a pěšinkách vyhrazených demokratické společnosti.
A tu je podle mě právě to jádro pudla. Ano, odsuďme na základě platných zákonů MIRONET, pokud mu bude prokázána vina. Krást se nemá a přivlastňovat si výsledky cizí práce, jakkoliv může být jejich hodnota sporná (třeba ten zmíněný COMMAND.COM), rovněž ne.
Na straně druhé – v našem zákonodárství existuje protimonopolní zákon. Bylo by proto možná vhodné, aby se někdo z české vlády nechal poučit, co že to ten monopol vlastně je a zapřemýšlel, jestli náhodou údajné kartelové dohody pumpařů o cenách benzínu nejsou stejně nebo nedejbože méně důležité než faktický monopol jediné firmy v jedné z nejstrategičtějších oblastí. A protože strýček Sam omezil platnost vlastních antimonopolních zákonů jen na území USA, mohl by se možná dotyčný dopřemýšlet až k překvapivé dedukci: že musí ověřit, zda není povinen zažalovat Microsoft na základě antimonopolního zákona i u nás !
