s elektronickým podpisem nezbývá než souhlasit, ještě že kolegyně ­(jediná ve firmě­) má ve svém počítači disketovku, bez ní bych snad elekronický podpis dodnes neměl :­-­) ­(aspoň od pošty, kde je o dost levnější než jinde)

jo, tohle je docela rozšířená pověra.

A nemluvme o serverech ­- třeba jen takové desktopové Barracudy ST3250824A ­(PATA, 7200ot­/min., 250G­) si při startu vezmou z 12V větve po dobu 1 vteřiny 2,7A, z 5V větve zhruba 0,5A ­- to je dohromady 35W na jediný disk !!!

Za provozu je to pak necelá třetina, ale je potřeba si uvědomit, že pokud jsou v počítači 4 takové disky ­(třeba RAID 0­/1­), zatěžují jen ony při startu zdroj 140W !

obávám se, pane MaWo, že v rámci diskuze záměrně zaměňujete ČOI a CE. Shodnost CE a reálných parametrů zdroje je jen jedním z mnoha věcí, které ČOI kontroluje, to určitě jako prodejce sám dobře víte.

Zdroj, který vyhoví zkouškám bezpečnosti a elektromagnetické kompatibility ­(a o tom CE v podstatě je ­- EN60950 a EN55022­/4­) může být v praxi klidně naprosto nepoužitelný ­- a i proto tu máme ČOI: aby řešila neshodu i v jiných oblastech.

..no vidíte, stejně jako mně je lhostejných vašich ­-en pravopisných hrubek v příspěvku ­(jsou nepodstatné­), zkuste brát názory praktika jako empirické ­(neb přesto že katalogové listy fetů různých výrobců jsou stejné, fety z hlediska spolehlivosti a odolnosti stejné nejsou ­- a proč to nenazvat robustností?­) a přenést se přes to, že tuto empirii nedokazuje u každého jednotlivého případu ­(důkazy jsou nepodstatné, protože je z mého hlediska ­- pokud mu jako praktikovi věřím ­- nahrazuje onou empirií­).

Samozřejmě mu mohu nevěřit z titulu toho, že mám důkazy o tom, že je tomu jinak ­(tzn. např. protokoly o MTBF komponentů za podobných provozních podmínek měřených např. nezávislou zkušebnou­) ­- ale ty nikdo nepředložil. Takže do doby, než je uvidím, nemám důvod praktikovi kterému prošly rukama tisíce zdrojů, nevěřit.

A nezlobte se, ale z Vašeho příspěvku ­(příspěvků­) mám pocit, že tím, co vás vedlo k napsání příspěvku, byla primárně netolerance, příliš rychlý úsudek, exhibice a sklon k použití silných slov­(­"bláboly­", ­"směšné­", ­"technické vycpávky­") a ne snaha o přidanou hodnotu k článku.

ale no tak, skromnost je vlastností králů ;­-)

uááá, povrchně ? Z hlediska oboru jako takového určitě, ale z hlediska odbornosti předpokládané u čtenáře SHW je to spíš už na hraně ­- a dál asi už vážně nemá cenu zacházet..

Naprosto mě děsí skutečnost, že se jako houby po dešti začínají objevovat nové a nové modely Skype WiFi telefonů. Vypadá to, že počet uživatelů Skype a marketing způsobí, že ­(technologicky­) výrazně výhodnější SIP a H.323 standardy půjdou ­(z hlediska mobilní internetové telefonie­) opět do pryč a potvrdí se tak známá skutečnost, že technologie je zcela vedlejší a rozhoduje obchod.

Na druhé straně ­- kdyby se Skype dohodl s mobilními operátory a Nokií o implementaci do mobilních WiFi telefonů, třeba by to s trhem VoIP telefonie konečně pohnulo ;­-­) ­- a technologii vezmi čert..

myslím že existují karty pro miniPCI sběrnici, která v novějších noteboocích je

tak tak.. kdysi hoooodně dávno ­(tak 1993­) taková OKI840 byla zdaleka nejlevnější tiskárna s vestavěným postscriptem ­(řádově 70.000 Kč­) a pár lidí ­(včetně nás­) si ji koupilo že pro méně náročné ofsetové tisky ušetří na osvitu ­(tisk zrcadlově na kvalitní pauzáky, přes které se svítí na kovolisty­). No a hodně rychle jsme se jí zbavovali ­- prostě LED je LED a ne laser a černá v pohledu proti světlu nebyla černá ale flekatá šedá.

Pro normální papír to ale moc nevadilo, i když rozdíl proti laseru vidět byl.

K tomu snad zbývá podotknout, že CZC jen přeprodává zdroje zakoupené od dovozce, takže s tím v podstatě nemá co do činění. Dovozce v podstatě k problému přišel do značné míry taky jako ­"slepý k houslím­", protože pochybuji, že by vědomě dodával zdroje neodpovídající tomu, co výrobce prohlašuje v Declaration of Conformity a co bylo protestováno při CE EMC testech ­(číslo příslušné normy už jsem za těch ­-en let zapomněl, třeba mě někdo doplní)

ale no tak, pane Gabo :­-­) všiml jste si slovíček ­"životu nebezpečné­" ?

Je to o hodně složitější, než píšete, nerad bych to zde probíral..

Víte, demagogie může být buď zřejmá nebo ­(u inteligentních lidí­) skrytá tak, aby nevystrkovala růžky na první pohled ;­-­)

Jestli chcete, můžeme to probrat privátním mailem, ale když se znovu podíváte na své příspěvky, myslím že mnohé z nich by sítem sebecenzury z tohoto hlediska neprošly. Opravdu ale prosím mimo tuto diskuzi, nechcí od šéfredaktora dostat vynadáno že jsem off­-topic.

Co se týče časových značek, Martin je vynikající elektrikář, ale v záležitostech typu ČOI a práva se příliš neorinentuje, je tedy zřejmé že zodpovězení dotazů souvisejících s touto oblastí mu trvá několikanásobek času potřebného k ­"technickým­" vyjádřením. Pls, dejte mu čas, určitě se vyjádří.

Myslím, že kdo by se měl v první řadě vyjádřit je zástupce výrobce resp. dovozce a jeho technická podpora ­- nevěřím, že se k němu odkaz na článek zveřejněný na takovém médiu jako je SHW, již dávno nedostal.

V okamžiku kdyby novináři zjistili, že BMW obsahuje díly, které jsou životu nebezpečné, první věc, kterou udělá ­(poté co se vše pokusí ututlat­) je skutečnost, že vyzve všechny své zákazníky, aby automobil přistavili k ­(záruční­) opravě, kde problematické díly vymění.

Pokud je Chill ­"něco jako BMW­" ­(tak to alespoň vyplývá z Vaší argumentace­) a je pravdou, co píše Martin, měl by upravit na své náklady všechny zdroje, které touto závadou trpí. Měl by informovat své distributory a ti zase své prodejce, že se podobná závada vyskytla na těch a těch sériích a NEZÁVISLE NA TOM, KDO JE PŮVODCEM ÚPRAVY ­(neboť domnívat se, že někdo ve velkém reworkuje zdroje bez vědomí výrobce je naivní­) a dát vše do souladu s normami a s prezentovanými parametry.

De iure z toho pro výrobce nebo jeho zástupce vyplývá jediná věc ­- možnost žalovat Svět hardware za to, že nějakým způsobem poškodil pověst výrobce nebo jeho zástupce. Pokud to někdo udělá, docela se na to těším ­- argumenty a podklady jsou připraveny.

Co se týče naší povinnosti podávat podnět na ČOI ­- k tomu jsem se již vyjádřil. Taková povinnost neexistuje, pokud však někdo ČOI upozorní na tento článek, může požádat o vysvětlení. Podnět na ČOI by měl v první řadě podat poškozený, tzn. zákazník, pro Martina není problém případně poskytnout svědeckou výpověď.

Co se týče reakcí pana Šejnohy ­- jde o výborného autora, který kromě toho, že pro nás píše ­(a jsme tomu rádi­) má jiné zaměstnání a na příspěvky z diskuze reaguje typicky až k večeru. Flame a demagogii z vaší strany nepovažuji za nejkorektnější způsob jak zneužívat toho, že se v daném okamžiku nemůže bránit.

A na základě čeho si myslíte že je POVINEN podat podnět na ČOI ? Nechci se s vámi přít, ale o trestný čin se zřejmě nejedná..

Nicméně že by zdroj s odpojeným PFC ČOI neprošel je velmi pravděpodobné ­- s tak zjednodušeným odrušením by testy EMC nezbytné pro vydání ­"Declaration of Conformity­" atd. téměř s jistotou ­"neudělal­".

O hledisku bezpečnosti se ani nezmiňuji..

Prosím o skrytí všech off­-topic příspěvků v tomto fóru

No, taky jsme to zkoušeli s laserovkami ­- ale dost blbé výsledky. Možná to bylo fóliemi, které jsme zkoušeli, ale v pokrytí tonerem byly ve všech případech mikrotrhlinky, takže pro tenké spoje ­(SMD­) to bylo docela o ústa :­-­( nakonec jsme to zavrhli a předlohy pro svícení plošňáků vyjížděli v DTP studiu na osvitce ­- za jednu stránku A4 si účtují zhruba stovku ­- a na ni se těch plošňáků většinou vejde..

Mě by spíš zajímalo, který z obvyklých mužských přispěvatelů zvolil ženský avatar k tomu, aby rozpoutal flame a královsky se nad ním pobavil :­-)

Vřele doporučuju ­- vykašlete se na sdílení internetového připojení přes PC. Místo switche investujte tisícovku do koupě nějakého levného routeru ­(třeba [odkaz, pro zobrazení se přihlaste]), výstup modemu připojíte do WAN vstupu, PC do LAN vstupů ­- a máte vystaráno včetně firewallu, možnosti omezování jednotlivých počítačů, možnosti přístupu do sítě zvenku atd.
Věřte mi, problémy které by vás čekaly za tu tisícovku nestojí.

Běžný elektroměr si s něčím takovým nedělá těžkou hlavu, je mu ­(téměř­) lhostejné jestli odebíráte proud v jedné ­-ntině periody nebo stále, pokud jsou střední hodnoty stejné, ukazuje stejně.

Viz můj předchozí příspěvek.

Mimochodem ­- ­"odebírání harmonických­" ­- to je totální slang, který dál zmate lidi. Neodebíráte harmonické, naopak je zdrojem generujete.

Přesně jak píše Eagle. Pokud nejste velkoodběratel elektrické energie, kterému jeho distributor účtuje zvlášť za jalovinu, zlepšení účiníku se na vaší peněžence nijak neprojeví.

Radši ještě jednou ­- aktivní PFC nejen že nezvýší účinnost zdroje, naopak ji ­(o něco málo­) sníží, takže za elektřinu zaplatíte ­(o něco málo­) víc.

Jediným důvodem pro vás, proč chtít zdroj s aktivním PFC je skutečnost, že celková úroveň rušení vyzařovaného zpět do sítě je zpravidla nižší než u pasívního PFC. To ale nemusí nutně znamenat, že ruší míň ­- naopak aktivní PFC může rušit i na kmitočtech, na kterých by s pasívním PFC nerušil. No a v neposlední řadě jde o další součástky navíc, které mohou ­"odejít­"..

Takže result ­- pokud bych se měl rozhodnout, jestli radši aktivní nebo pasívní PFC, vezmu si spíš s aktivním ­- protože zdroj bude ­(asi­) míň rušit, má ­(asi­) novější design a bude o něco maličko přátelštější k výrobci elektřiny a tím i životnímu prostředí. Ale jinak je to skoro jedno :­-­)

Protože tu bylo pár nejasností ohledně PFC, EU, norem atd., pár řádků pro vysvětlení.

Tohle napsal Martin Molhanec z ČVUT ­(docela pěkně a výstižně­):

- ­- ­-

1. Emise harmonických složek síťového proudu zařízení se vstupním fázovým proudem do 16 A mají stanoveny meze v harmonizované evropské normě EN 61000­-3­-2, která byla u nás převzata jako identická česká norma ČSN EN 61000­-3­-2 ­(poprvé od r. 1997, poslední upravené vydání v r. 2001­). Zařízení, na něž se tato norma vztahuje, musí tam stanoveným požadavkům vyhovovat, aby bylo pro něj možno vydat Prohlášení o shodě, označit je označením CE a teprve takové zařízení lze uvést na trh. To platí jak ve státech EU, tak i v ČR.

2. V této normě jsou zvlášť přísné požadavky na maximálně přípustný obsah harmonických složek síťového proudu stanoveny pro napájecí zdroje pro PC a jejich monitory, a pro napájecí zdroje televizních přijímačů. Běžné zdroje těmto požadavkům nevyhovují, a proto výrobky nově uváděné na trh musí být opatřeny prostředky, které obsah harmonických síťového proudu snižují. Protože vysoký obsah harmonických síťového proudu snižuje účiník ­(Power Factor­), označují se tyto prostředky jako PFC ­- Power Factor Corrector.

3. PFC je možno realizovat jako
a­) pasivní, což je zpravidla sériově zapojená tlumivka, která obsah harmonických snižuje, nebo jako

b­) aktivní, tvořený spínacím výkonovým tranzistorem, který moduluje vstupní síťový proud tak, aby měl téměř ideálně sinusový průběh.
Výhodou aktivního PFC ve srovnání s pasivním jsou malé rozměry, dokonalejší tvarování proudu ­(účiník téměř jednotkový­), ale nevýhodou je nebezpečí vzniku dalšího vysokofrekvenčního rušení. Přesto se u řady moderních spínacích zdrojů vyšší kvality používá, pokud lze zdroj dostatečně odrušit.

- ­- ­-

Obecně ­- zřejmě neexistuje zdroj na trhu, který by PFC neměl vůbec ­(minimálně tlumivka na vstupu­), bez něj by byl v síti takový vf binec, že byste neslyšeli rádio široko daleko. Otázkou je jen způsob implementace a účinnost ­- a to právě posuzují zkoušky podle norem uvedených nahoře ­(obecně se jim často říká i zkoušky elektromagnetické kompatibility ­- EMC­), které se provádějí ve speciálních komorách ­(u nás mj. ve Vyškově ve vojenském výzkumáku ­- vejde se do ní třeba i tank ­- ale je jich víc­).

Výstupem ze zkoušek je protokol ­(několik desítek až set stran­), který posoudí shodnost měření a normy ­- a v případě kladného výsledku ­(na jeho základě­) potom může být vydán certifikát ­(třeba CE­).

Pozor ale: toto vše zajišťuje výrobce, ne dovozce ani prodejce !

nemáte pravdu ;­-­) ignorant je ten kdo projevuje ignoranci, nikoliv ten kdo ignoruje. Je třeba rozlišovat slova ignorance a ignorace ­- je to něco zásadně jiného.

No, dost češtinářského okénka, původní téma bylo jiné. Vždycky když mě rozčilí tyhle osobní útoky na lidi, co se snaží přinést něco nového, mám sto chutí zavést i moderování komentářů :­-(

Kvůli tomu že hned nereagoval na váš mail je ignorantem ? Možná byste se aspoň v oboru cizích slov mohl dovzdělat Vy a nedělat tu dusno.

http:­/­/slovnik­-cizich­-slov.abz.cz­/web.php­/slovo­/ignorant

ach jo, to přece nemyslíte vážně.. Proč se proboha aspoň nepodíváte třeba přes Googla než napíšete takovou kravinu jako že signál PG generuje oscilátor pro komparátor, dyť pak to vypadá že opisujete z nějakých šílených fór..

Signál PG nemá nic společného s tím, jaké ­"hodnoty bude zdroj podávat­" ­- prostě je to jen info pro základní desku, že už jsou po zapnutí všechna napětí OK ­(nebo po vypnutí že za chvíli už OK nebudou­). Je to čistě stavový signál ­(ANO­/NE­), nehledejte v tom žádnou alchymii.

bojím se že grafu vyvozujete špatné závěry ;­-­) schválně, podívejte se na něj ještě jednou a zkuste zapřemýšlet, jak by to ještě mohlo být myšleno..

k měření UPSkou ­- opravdu nevím, s jakou přesností ukazuje. Nezapomeňte ale, že to, co ukazuje ­(samozřejmě po odečtení odběru monitoru ;­-­) je příkon, ne výkon odebíraný sestavou ze zdroje !

OK, jen.. jaké je pásmo spotřeby vaší sestavy ? Pár wattů, když je ve standby režimu ? O něco víc, když se fláká ve Wordu ? Nebo úplně nejvíc, když něco hrajete ? Máte spočítáno, kolik procent času stráví v jednotlivých režimech, abyste mohl spočítat watthodinovou spotřebu, ­"napasovat­" ji do účinnostních pásem, vydělit příslušnými účinnostmi, sečíst a vyhodnotit ty procentové rozdíly, abyste nakonec zjistil, že chyba vašeho měření a sledování je výrazně vyšší než rozdíly v účinnostech v jednotlivých pásmech ? Bojím se, že váš dobrý pocit z ­"nejlepších výsledků­" bude mít spíš psychologické než reálné pozadí..

Pro jistotu ale upozorňuji, že debata byla o něčem jiném ­(o relativním vs. absolutním určení hladin zatížení, při nichž se provádí měření účinnosti­) a že jsem netvrdil, že výsledkem testů bude JEN ta výsledná účinnost ;­-)

:­-­) pardon, fakt jsem nechtěl urazit. Ale tady ani tak nejde o vzdělání ­(taky VŠ elektroniku mám ­- a jako koníček jsem ji dělal pěkných pár let­), ale fakt spíš o zkušenosti servisáka s praxí ­- prostě koukne a vidí.

To mě vždycky naštve třeba v Micronicu, kde kluci ­"ve velkém­" opravují boardy a grafiky ­- stokrát můžu vědět líp, jak kde které signály běhají. Kolega prostě koukne pod lupou na board, pošťouchá se v něm cejchovaným šroubovákem ­(no dobrá, podívá se na pár základních signálů oscilem­), pak vymění nějaký kondík nebo integáč nebo jen propájí prokov ­- a deska je v pohodě.

No a o tomhle jsem s tím fachmanským pohledem mluvil..

Neřekl bych, ale je to asi o názoru. Typický uživatel neví, jaký je celkový odběr jeho počítače ze zdroje ­- v nejlepším případě se to domýšlí s přesností tak +­-25% ­(čest výjimkám a těm, kteří vezmou multimetr a odpraví si nejvyšší proudový rozsah, když zapomenou, že těch ampérů tam teče trošku víc ;­-­)

Takže i z toho důvodu pro něj bude v testu rozhodující VÝSLEDNÁ účinnost, vyjádřená jediným číslem v procentech, vypočítaná z účinností při různých hladinách RELATIVNÍHO zatížení ­(míněno k maximálnímu­) ­- a tato účinnost se pak porovná u jednotlivých zdrojů.

Kdybyste měřil na stejných absolutních výkonových hladinách, musel byste aproximovat. Takže podle mého názoru jde prostě o volbu menšího ze dvou zel.

jo, pojem efektivita je matoucí. řekl bych že to pochází ze špatného překladu slova ­"efficiency­", které se pro to v angličtině používá ­- jedním z jeho významů je i ­"efektivita­", ale v tomto smyslu by se v češtině používat neměla.

hmm, směšujete několik věcí dohromady, nejsem si jistý do jaké míry rozlišujete procentuální rozdělení zatížení napájecích větví, o kterých jsem psal v souvislosti s Intelem, od celkového zatížení zdroje ­(odstavec druhý­). Předpokládám ale že jste se přehlédl a že reagujete pouze na mou druhou připomínku.

SPCR má svou metodiku a nejsem si jistý, jestli je lepší ­(co se zatěžování týče­). Naopak ­- spoustu věcí jejich metodika nepostihuje vůbec ­- ale to asi uvidíme až v rámci druhého pokračování článku.

Můj názor je, že je důležitější vědět jak efektivní je zdroj a jak se chová při konstantním procentuálním zatížení ­(25%, 50%, 75% atd. maxima­) než při ­"pevných­" zatíženích ­(100W, 200W atd.­), protože celková efektivita ­(účinnost­) zdroje se posuzuje typicky právě podle těchto hodnot. Řekl bych že na SPCR vymysleli metodiku kdysi dávno ­- a v současné době ­(aby byla zachována kontinuita­) jim nezbývá nic jiného, než v ní pokračovat.

Ale celkově je to asi skoro jedno ­- průběh křivek je velmi podobný, takže výsledky jednoho způsobu měření se z druhého dají aproximovat s poměrně malou chybou..

- nevím do jaké míry znáte specifikace ­- ale přímo Intel předepisuje pro účely testování procentuální rozložení zatížení jednotlivých napájecích větví zdroje, které nedodržet by bylo nesmyslem. Otestovat nějaký exces jako informační veličinu, proč ne, ne ale jako základ

- neumím si představit jak chcete zatěžovat zdroje jinak než procentem maximálního udávaného výkonu ? Vždyť všechny specifikace jsou opět udávány procentuálně ? A 200W zdroj se při 200W zatížení chová ­(a musí chovat­) zcela jinak než třeba 400W ?! To co píšete by možná mohlo být zajímavé změřit jako informační veličinu, ale rozhodně ne jako klíčové kritérium

- sám dobře ­(asi­) víte, že časy, kdy zdroj ­"naprázdno­" jel ­(nebo spíš nejel ;­-­) skutečně naprázdno jsou dávno pryč..

Měření za vyšší teploty ­- ano, to by asi bylo zajímavé..

Kdybyste dělal trošku víc do elektroniky, věděl byste, že obě kritéria jsou stejně důležitá. Fachman ­(člověk který spínané zdroje delší dobu opravuje nebo je konstruuje­) při prvním pohledu do nitra zdroje , na desku s plošnými spoji, na použité součástky, na jejich rozmístění, na způsob osazení atd. určí s vysokou pravděpodobností, jaká je kvalitativní ­"kategorie­" zdroje, jaké se dají očekávat problémy a jestli dlouhodobá poruchovost bude vyšší nebo nižší než průměr. Jak moc výrobce na konkrétním typu zdroje šetřil použitím levnějších součástek, kolik ­"zbytných­" součástek neosadil. Jestli zadal výrobu do levnějších výroben nebo EMC a ­"silnoproudé­" testy do levnějších zkušeben ­(ve kterých to vždycky nějak dohodne­).

Takový názor jako syntéza dojmů ­"fachmana­" má pro mě velmi vysokou cenu ­- stejnou jako vlastní výsledky testů. Tohle prostě není ­"tuningová magie­" a ­"tuningová duchařina­", ke které se vyjádří každý, kdo někdy něco přetaktoval. Tohle je poctivá elektronika.

Bez větších problémů lze doinstalovat. Návodů se válí na netu spousta.

jo, s tím opakovaným samplováním v dalších ­(shodných­) periodách signálu jsem si to neuvědomil, to je pravda, pro skutečně peridické průběhy by opravdu stačila naprosto minimální rychlost vzorkování.

Jinak ­- 2 vzorky na periodu nejvyšší frekvence v signálu opravdu stačí. Jakákoliv odchylka od sinusu může být způsobena jedině další ­(nižší nebo vyšší frekvencí­) obsaženou v základním signálu, takže pokud by třeba bylo potřeba zobrazit např. sinusovku 50MHz modulovanou pomocným signálem 1 MHz, nejvyšší kmitočet obsažený ve spektru je 51MHz ­(součet obou frekvencí­), takže tady už by bylo potřeba vzorkovat 102MS­/s. Ale pro ­"čistý­" neperiodický sinus myslím platí co jsem napsal :)

S těmi zdroji jste to trefil úplně přesně :­) Jednomu nejmenovanému českému výrobci stále ve velkosériovce ze záhadných důvodů odcházely základní desky ­- a důvodem se nakonec ukázaly submikrosekundové zákmity s velkou amplitudou, které ­"nechytily­" elektrolyty díky svému velkému vnitřnímu odporu na vyšších frekvencích ­(ach jo, zlaté paralelní tantaly používané za socialistických dob..­) Takže i na toto se možná dostane, pokud na to bude Martin Švejnoha mít dostatečně pevné nervy :­)

K recenzi oscila ­- ano, bylo by to zajímavé, bojím se ale, že v našich řadách není nikdo odborně erudován do té míry, aby byl s nadhledem schopen hodnotit. Jo, frekvenční analýzu, rychlou Fourierku a z nich vyplývající praktické důsledky bych si možná ještě teoreticky vzpomenul, prakticky to ale žádná velká sláva není ­- a obávám se že u služebně mladších kolegů ­"počítačovníků­" to bude dost obdobné :­((

milionů vzorků za vteřinu ­(Mega ­/ Million Samples Per Second­). Jedná se o digitální oscilo, jeho rozlišení proto není dáno jen šířkou kmitočtového pásma analogové části ­(120MHz­) ale i počtem MS­/s. Pokud si to dobře pamatuju ještě ze školy, měl by tu platit Shanon­-Kotelnikův teorém, že vzorkovat se musí alespoň dvojnásobkem nejvyšší frekvence obsažené ve sledovaném pásmu. Tzn. tenhle osciloskop by měl ­(asi­) korektně zobrazit ­"sinusovku­" s frekvencí 50MHz.

Ale já si myslím že právě pro tento úvodní článek se o nic jiného než o ilustrativní ­(proč marketingové, to je v tomto případě nepěkné slovo ;­-­) obrázky nejedná. V reálných recenzích se samozřejmě cejchování horizontální i vertikální osy musí definovat, tady ale Pavlovi asi šlo spíš o to, aby ukázal průběhy, než reálné hodnoty. Na škodu by ale konkrétní hodnoty nebyly, to je pravda.

S tím ­"neperiodickým průběhem­" jsem to nepochopil ­- pokud je to ironie, pak OK, pokud ne, pro daný účel je 120MHz více než dostatečná šířka pásma. 100MS­/s je rozumně použitelná rychlost pro sledování neperiodických průběhů v délce kolem desetiny mikrosekundy, což splňuje požadavky pro testování monitorů s obrovskou rezervou.

mno.. to Slovensko jako problém, to neberu. Snad stále ještě nejsme tak daleko abychom slovensky nerozuměli ­- a těch pár občasných šovinistických primitivů v diskuzích vás snad nerozhází..

Pokud se jedná o název, nikoliv..

No, ono je na to třeba nahlížet i jinak než technologicky: ­"Normální­" uživatelé ­(mezi něž čtenáři SHW patří jen výjimečně­) prostě budou hltat reklamní slogany o 64bitových nových Windows ­(už to vidím.. ­"jen s naším 64bitovým procesorem plně využijete všech možností nových Windows !!!­") a budou proto ty 64bitové CPU požadovat i na NB ­- nezávisle na tom, jestli to má reálné opodstatnění z hlediska nárůstu výkonu existujících aplikací. Bude tak proto v podstatě uměle vytvořena poptávka a trh ­- a to je moc dobře, protože my, kteří ten výkon SKUTEČNĚ už teď využijeme se k němu dostaneme podstatně levněji, než kdyby šlo o špičkovou technologii pro pár vyvolených.

K Turionům ­- náhodou jsem před pár týdny psal ­(pro jiný časopis­) článek o předpokládaných tržních podílech AMD a Intelu na mobilní platformě. Z marketingového hlediska je zcela lhostejné, jestli aplikace pro 64bit jsou nebo nejsou. Zaklínadlo 64 bitů bude zhruba od podzimu fungovat naprosto spolehlivě ­- co není 64 bitové, není vhodné pro Vista a tím pádem je ­"out­". A že v mobilní platformě je Intel pozadu ? To není příliš rozhodující, jeho tržní podíl právě tu je téměř dvojnásobný proti desktopům ­- a podle jízdního řádu bude 64bitové mobilní řešení Intelu uvedeno právě včas ­(koncem roku­), aby AMD nestihl konkurenční výhodu plně využít. Na druhé straně ­- plně chápu AMD, že dělá hype ohledně toho, v čem je momentálně lepší ­- pokles cen doublecore procesorů Intelu a první srovnávací testy Conroe procesorů AMD berou roli ­"inovačního leadera­".
Co se ale týče faktického stavu věcí, souhlasím s Vaším názorem, ale z hlediska marketingového to není příliš podstatné.

mno.. tak třeba se Světem hardware v nejbližší době přejdeme na server s kompletně 64bitovou platformou ­(Linux, Java, SyBASE atd.­), což podle simulovaných výkonnostních testů bude znamenat ­(ve spojení s doublecorem­) více než trojnásobný výkon na jeden procesor. Já vím, není to klientská aplikace, ale to je jen otázka času..

sri, ale nevíte o čem mluvíte

No, on to není moc velký problém přidat, jenomže to přepisování špatně čitelných grafických znaků přispěvatele celkem dost otravuje. Takže zatím to řešíme zakázanými nebo podmíněnými výrazy ­- ve většině případů naprosto stačí. Holt tamiflu je ­(z hlediska spamů­) horká novinka a s ptačí chřipkou je potřeba počítat i na Světu hardware :­((

Ono je pěkný, když výstupní napětí latchí je hluboko v pásmu povolených hodnot.. přesně do okamžiku, než nějaký ten výstupní oddělovač odejde a na výstup se dostane ­"natvrdo­" napájecí napětí Vddq ­(což se při zvyšování nad pásmo maximálních hodnot docela dobře může stát­). Má někdo zkušenosti s tím co se stane když se na datové lajny takového CPU dostane ­"natvrdo­" nějakých 3,3 nebo 3,5V?

To samozřejmě není problém konkrétních pamětí, ale pokusů o přetaktování zvyšováním napájecího napětí jako takových.

jo jo, to už je jako ty nesmysly v reklamách na prací prášky nebo léčiva. Přidejme tam něco ­- pokud možno ve stopových množstvích, vynalezněme metodiku která naměří zlepšení o 1% oproti ­"běžným výrobkům­", hlavně to všechno nazvěme pavěděckými termíny ­(které omráčí 95% populace ­- těch zbývajících 5% nás nezajímá, ti by si to stejně nekoupili­) a úspěch je ­(za příslušné marketingové podpory­) zajištěn.

Ale ono to funguje i jinde, dnes jsem málem padnul ze zasvěcené diskuze tři zazobaných teenagerů sedících na zadku na sjezdovce o tom, jak špicové je snowboardové vázání ­"vyšší řady­" od jisté firmy z krokodýlí kůže a jak prostě musí propříště přinutit rodiče, aby jim ho koupili, jinak s těmi olezlými prkny bratru za 15.000 příště na sjezdovku ani nevlezou. Tož tak..

..ale tak nějak bych řekl, že je ­"TO­" PC, nikoliv ­"TEN­" PC ­- a ke střednímu rodu jednotného čísla se váže tvar ­"roztomilé­", nikoliv ­"roztomilý­", takže Zdeněk ­(ač nebrňák, ale skoropražák­) má asi v titulku pravdu :)

Na pořadí záleží ­- dráty jsou kolem sebe omotány v párech a ty páry jsou zase definovaným způsobem zkrouceny proti sobě. Tzn. jakmile cokoli nevhodným způsobem prohodíte, rozhodíte impedanční poměry. U půlmetrového kabelu to snad až tak nevadí, ale na několika desítkách metrech to fungovat rozumně nebude a bude to zdrojem ­"nepochopitelných­" problémů.

Určitě by to šlo, ale nezapomeňte, že všechny přístroje by musely být schopny ukazovat efektivní hodnoty ­- průběh je daleko od sinusového, trojúhelníkového nebo obdélníkového a pokud použijete běžné přístroje určené pro měření v síti, ukážou naprosté nesmysly.

Poslední co jsem zaznamenal v oblasti lámání WEPu byl algoritmus z roku 2004 ­(KoreK­) který zredukoval prostor 2^40 možných unikátních klíčů na 2^21, což je nějakých 2 miliony paketů s unikátní IV. V kombinaci se slovníkovým útokem se průměrný počet nezbytný k určení klíče snížil ­(s trochou štěstí­) na pár set tisíc paketů ­(jako rozumné minimum se zpravidla uvádí cca 200.000 pro 64b a 500.000 pro 128b klíč­).

To se týká pasívního útoku ­- aktivní útok ­(s injekcí vlastních paketů­) sníží počet potřebných paketů na několik tisíc až desítek tisíc, výrazně ale samozřejmě vzroste nebezpečí odhalení narušitele.

Každopádně souhlas ­- WEP se statickým klíčem už není ochranou.

těší mě že srovnáváte SH s Googlem :­) textová reklama s keyword targetingem ale může být v současné domě hlavním zdrojem příjmů jen pro vyhledávače, pro typická média je to stále jen takový doplněk.

To, že si můžete vypnout reklamy, je podle mého názoru důsledkem jediného: že procento lidí, kteří tak skutečně učiní, je ­(ač se to nezdá­) příliš malé na to, aby bylo ekonomicky zajímavé něco s tím dělat. Věřte mi že skutečně není technicky příliš velký problém zamaskovat reklamy tak, aby různé pluginy přestaly fungovat. Jen to je ­- zatím ­- zbytečné dělat.

A placený obsah ? Zkoušelo se to už mnohokrát, zatím však ve výsledku vždy dala naprostá většina čtenářů přednost alternativě s neplaceným obsahem a reklamami.

což o to, adblock ať klidně žije, otázka je jak dlouho bude žít SH až takových jako vy bude většina :­((

docela mě to číslo překvapilo ­- Balmer jej uvedl oficiálně v rámci výroční zprávy. Každého jiného než MS ­(nebo Sony a jim podobné­) by to položilo už hodně dávno. Marná sláva, zisky Sony z PSx jsou asi hodně silnou vábničkou :)

prosím, své případné protislovenské ­(protičeské, proti­-x­) nálady si nechávejte pro sebe, diskuze na SHW jsou o něčem jiném než o ubohém nacionalismu :(

.. a protože nechci, abychom byli nařčeni z cenzury, jen tolik, že stejný autor zadával reklamní příspěvky z počítače připojeného ke stejnému malému lokálnímu providerovi jako server, na němž běží web firmy, na kterou odkazoval. Dnes poprvé přistoupil ze sítě Eurotelu ­(zřejmě GPRS­), ale ona se identita uživatele dá vysledovat i jinak. Odkazování tohoto typu ­(navíc off­-topic k danému tématu, protože směřovalo na homepage webu­) považujeme za typickou inzerci a je proti pravidlům diskuzních fór SHW.

..a konkrétně tahle ­"anonymní­" selfpromotion bez jakékoliv hodnoty, která je navíc offtopic, je už ve více diskuzních threadech. Doporučuji sqnet jako horkého kandidáta pro zakázaná slova :­((

Pls, co máte za prohlížeč ?

Ještě efektivnější než to řešit tak ­"vysoko­" ­(na úrovni VPN­) je asi zkusit vyřešit problém aspoň trochu tam kde vzniká. U silně zarušených WiFi sítí je ztrátovost paketů typicky způsobena tím, že počet retransmitů ­(na fyzické úrovni WLANu­) překročí nastavenou hodnotu, fyzická vrstva vyhlásí chybu přenosu a problém musí řešit až TCP ­(nebo něco pod ním, pokud je tunelován přes VPN­), což je krajně neefektivní.

Velmi často proto pomůže zvýšit maximální povolený počet retransmitů WLAN a jejich timeout. Pravděpodobnost že třeba napodvacáté se žádaný paket konečně zdárně přenese aniž se o nějakých problémech TCP vůbec ­"dozví­" je pak několikanásobně vyšší ­- a TCP ani příp. VPN pak nemusí vyžadovat opakování, protože to zajistila efektivněji vrstva pod nimi.

Blbé je že tohle se dá uživatelsky ­(přímo, bez hacků­) nastavit spíš u ­"historických­" WLAN zařízení, výrobci u těch modernějších s podobně ­"kvalitními­" trasami nějak nepočítají.

to john.don: neberte to pls jako poučování nebo útok, píšu to spíš jako zkušenost z praxe pro doplnění téhle diskuze ­(z doby kdy jsem ještě do WLAN trochu dělal­)

FTP by už z principu neměl být pomalejší ­- je to výrazně efektivnější protokol, typicky se ­"windowsí­" přenosy pohybují mezi 68% až 80% rychlosti ftp.

Co se týče spolehlivosti ­- zkuste přenášet ­"windowsovsky­" soubory když máte po cestě cca 20% ztrátovost paketů ­(typické pro některé WiFi v metropolích­) a uvidíte sám.

No, u článku o AAC jsme byli ­(SHW­) nařknuti , že se jedná o PR ve prospěch AAC, tady že jako jediný AAC očerňujeme. Holt více lidí, více názorů :)

jo jo, ono se neříká ani tak přepínaný Ethernet jako ­"svičovaný­" ;­-)

Docela by mě zajímalo, kde autoři a redaktoři na stránkách SHW haní nějaké jiné IT médium, můžete poslat odkaz ? Osobně něco podobného považuji za nefér a principem je nic podobného nedělat ­(a pokud vím, i šéfredaktoři jsou stejného názoru­), takže bych opravdu uvítal informaci, kdo z redakce se tímto způsobem vyjádřil.

"windowsosvký­" swap bych nechal na systémovém disku ­(1,5GB RAM je celkem dost na to, aby když nepracujete v PS systém neswapoval­) a kromě toho bych do mašiny přidal další 2 rychlé disky zapojené do strajpu, nakteré bych dal PS swap ­(samozřejmě by se mohly využívat i jako odkládací prostor pro další dokumenty)

.. je i v tom, že ne právě málo softwarových firem se už vyjádřilo, že samostatná jádra budou považovat za samostatné CPU a tím pádem i licence budou 2x dražší ­(pro soft, jehož licencování je per­-CPU, typicky třeba databáze atd.­)

Eaglovi díky za zajímavý článek, byť jakkoliv diskutabilní ­- myslím že z hlediska serverových systémů budou právě multicore procesory tím, kam bude směřovat další vývoj. Z pozice ­"typického­" osobího počítače samozřejmě víceméně souhlas.

Pokud je to pravda ­(ověříme­), není to záměr ale chyba ­- nějaká taková funkčnost tam nikdy nebyla plánovaná. Je fakt že ten diskuzní engine se při výpisech teď chová nějak divně, možná nějaká zavlečená chyba :(

A co vám brání si ji v diskuzních fórech založit ?

Nesouhlas, u špičkových výrobců ­(a to zejména u těch, kteří si vyrábějí displeje sami ­- ať už ve vlastních provozech anebo ve firmě, ve které mají vysokou majetkovou spoluúčast­) je kvalita monitorů stejné třídy na velice podobné úrovni ­- a cena skutečně nižší.

Nemluvím teď o monitorech cenové třídy řádu sta tisíc Kč, to jsou monitory, určené pro speciální činnosti a jejich parametry a přidanou hodnotu běžný uživatel nevyužije. Proti nim je potřeba postavit odpovídající modely z úplně jiného než ­"masového­" segmentu. To se ale testovaného typu netýká.

10bitová barva.. hmmm.. u kterého konkrétně modelu ? Nějak si nemůžu vzpomenout.. stále mám pocit že se jedná o nativně 8bitové barvy, ­"nasazené­" na 10bit z důvodu úprav gama křivky.

A co se týče záruk a kvality ­- co konkrétně máte na mysli ? Pozor, mluvíme o LCD monitorech pro běžné použití, ne o speciálních modelech bratru za čtvrt milionu.

Ohledně bolení očí a hlavy ­- hmm, tak počkejte až vám bude nějaký ten rok ­(desetiletí­) navíc, všechna ta léta s CRT se vám nasčítají..

ad 1­) souhlas
ad 2­) do konce letošního roku už zřejmě všichni high­-endoví výrobci budou u monitorů dávat garanci na 0 vadných bodů
ad 3­) u kvalitnějších monitorů už nejde o nic jiného než o nastavení barevného profilu. Třeba u EIZO je ten profil možné ­"natáhnout­" přímo do monitoru ­(osobně pro běžnou práci považuji za zbytečné, ale proč ne..­)
ad 4­) opět ­- u nových modelů ­(třeba Samsung displeje­) jen těsně pod 180 stupňů. Bohužel problém s věrností barev s hodně velkými úhly asi jen tak brzy vyřešený nebude.
ad 5­) jo jo, to zůstává, ale abych pravdu řekl, v kanceláři mě ani nenapadne měnit rozlišení. Pro hry a DOS tomu může být jinak, to je pravda.

No, nevím.. špičkové modely LCD monitory už mají odezvu kolem 8ms, 10bitovou barvu, kontrast blížící se 1000:1 ­- to jsou už parametry, jejichž subjektivní vyznění je velmi blízké CRT. A to ostatní ­(­"klid­" obrazu, nízké vyzařování, neexistence kreslicího paprsku, absence vysokového napětí atd.­) oproti CRT daleko převáží. O názoru trhu ostatně svědčí i fakt, že od Q3 2004 se prodává víc LCD než CRT.

Před pár lety jsem měl podobné velice skeptické názory na LCD, teď bych ale už neměnil ani za nic. Oči mám jen jedny. A jsem přesvědčen, že kdybyste dostal na stůl 21­" LCD vyšší třídy ­(a tím nemyslím právě EIZO, obávám se že jejich pozice jako ­"totálního­" high endu u LCD je velmi sporná­), po CRT byste po chvilce ­"zvykání si­" už ani nevzdechl.

Pravda, za 6000Kč by to nebylo.

Pokud nemáte archaické zařízení, zapnutí WEPu by nemělo znatelně snížit ani rychlost, ani spolehlivost přenosů. Vypnutí SSID má jen malý vliv na obtížnost hacknutí ­- pokud dotyčný ­"hacker­" není totální lama ­(jakých je spousta ;­-­) ztíží mu to život jen minimálně. MAC adresu samozřejmě zjistí po odposlechnutí prvních packetů a pak už je to jen otázka, jestli si počká, až skončíte přenosy, převezme vaši MAC adresu a pojede pod ní dál nebo jestli bude nedočkavější, využije nějakého exploitu a ­"odstřihne­" vás hned. Směrová anténa je dobrá věc, pochybuju ale že byste měl takový ­"bič­" který bude už pár úhlových stupňů bokem ­"neslyšitelný­".

Jinak řečeno ­- zkuste zapnout WEP, za to nic nedáte a bude vám to trvat jen chviličku. Druhou stránkou věci je ale fakt, že i ten WEP nic moc, WPA by to chtělo.. ale jestli ty přenosy k vám domů jsou na úrovni pár megabajtů denně, bude to nějakou dobu trvat, než zjistí klíč ­- a třeba si do té doby najde nějakou snadnější oběť :)

Velmi pravděpodobně to bude bez problémů. Proti notebooku sice asi nepojedete s plnou rychlostí 802.11g, ale na připojení k inetu to bude více než postačující.

Stejně to mám i u sebe doma, jen ten počítač je připojený ­"drátem­" ­(proč vyzařovat víc než je nezbytné..­) ke switchi.

Místo stávajícího ADSL modemu ­(USB­) musíte tedy pořídit kombinaci stylu ­"vše v jednom­": AP ­(802.11g­) ­- switch ­(většinou 4x RJ45­) ­- router ­- ADSL modem. Tuhle kombinaci pořídíte prakticky ode všech výrobců, ceny se pohybují zhruba od 3000,­- Kč bez DPH ­(např. [odkaz, pro zobrazení se přihlaste] a mnohé další)

Já to nemyslel jako napadnutí ­"zdejší­" diskuze ­- měl jsem na mysli diskuzi na úrovni ČTÚ k GL12, kde trvalo poměrně dlouho než se vyjasnilo, zda je z hlediska ČTÚ OFDM širokopásmovou modulací nebo ne ­(a tím pádem zda je nutno GL12 novelizovat nebo ne­). Když se na svou odpověď teď koukám, z toho kontextu to nebylo jasné ­- omlouvám se.

Jinak ­- s QAM a QPSK máte samozřejmě pravdu:

"OFDM is a modulation technique in that it enables user data to be modulated onto the tones. The information is modulated onto a tone by adjusting the tone­'s phase, amplitude, or both. In the most basic form, a tone may be present or disabled to indicate a one or zero bit of
information, however, either Phase Shift Keying ­(PSK­), or Quadrature Amplitude Modulation ­(QAM­) is typically employed. An OFDM system takes a data stream and splits it into N parallel data streams, each at a rate 1­/N of the original rate. Each stream is then mapped to a tone at a unique frequency and combined together using the inverse Fast Fourier Transform ­(IFFT­) to yield the time domain waveform to be transmitted.­"

Docela mě zaujala představa signálového procesoru implementujícího rychlou zpětnou fourierku na signálové rychlosti 108Mb­/s ­(pro 802.11g+­)..

A ještě hodně pěkný příspěvek k OFDM:
http:­/­/www.flarion.com­/viewpoint­/whitepapers­/OFDM_Mobile_Data_Communications.pdf
http:­/­/oldeee.see.ed.ac.uk­/~acmc­/OFDMTut.html

Samozřejmě, máte jiný názor ? Orthogonal Frequency Division Multiplexing je metodou digitální modulace, kterou je signál ­"rozdělen­" do několika úzkopásmových kanálů o různých frekvencí. Diskuze nebyla o tom, zda se jedná o modulaci, byla o tom, že se nejednalo o klasickou širokopásmovou modulaci v původním pojetí GL12, a proto bylo nutno vydat novelizaci GL12, aby pokryla i tuto modulaci ­(802.11g­).

Pokud si to pamatuji dobře, přenos se o něco zpomalí řádově o jednotky procent i tehdy, když není žádné zařízení 802.11b ­(pouze povolená kompatibilita s 802.11b­), jakmile je však v síti jediné zařízení 802.11b, je zpomalení výrazně vyšší ­(řádově desítky procent­).

Na tohle téma jsem psal zhruba před 2 lety podrobnější recenzi na Svět sítí:
http:­/­/www.svetsiti.cz­/view.asp?rubrika=Produkty&clanekID=167

Ani jediné z Vámi uvedených zařízení nepracuje podle standardu 802.11a. Existuje samozřejmě mnoho dalších standardů a zařízení podle nich zkonstruovaných, která využívají volná nebo licencovaná pásma ­(mj. právě 5GHz pásmo­), ale o těch přece teď nemluvíme, celou dobu zmiňujeme POUZE A JEN zařízení 802.11 a navazující.

Já přece netvrdím, že není možné provozovat zařízení vyhovující GL30, já tvrdím, že u nás není schváleno použití zařízení podle 802.11a. V této souvislosti mi Vás příspěvek přijde jako irelevantní.

Mohl bych Vám oponovat tím, že 25mW prostě nenastavíte ­(protože nevíte kolik to skutečně vyzařuje­) a dalšími technickými aspekty.

Je to ale myslím zbytečné ­- zařízení 802.11a u nás nekoupíte, protože k němu žádný prodejce ani dovozce nedoloží Prohlášení o shodě ­- ani doložit nemůže, tak jak je od výrobce nastaveno prostě porušuje hned několik ustanovení. Pokud si ho dovezete sám, je případné porušování zákonů jeho provozováním jen Vaším problémem ­- až do okamžiku než vás zkontrolují z inspekce.

A v neposlední řadě ­- i v okamžiku, kdy bude povolen 802.11h, opět nebude 802.11a možné legálně provozovat. Tak proč byste proboha teď 802.11a pořizoval ?

Jak píšu, tam nejde o to, když blesk praští přímo do antény nebo v její bezprostřední blízkosti, to stejně shoří všechno včetně bleskosvodu. Jde o to, co nastává neskonale častěji ­- když praští pár set metrů od vás, bleskojistka je třeba na to, aby ­(ve spolupráci s dalšími prostředky jako třeba ochranné PIN diody atd.­) ochránila vstupy před poškozením třeba naindukovanými napětími.

Ta napětí se přitom neindukují na anténě ­(typicky­), ale na kabelu, který od ní vede.

Co se týče STA ­- tam máte ochran hned několik ­(počínaje jiskřištěm na svorkách antény a konče typicky rovněž PIN diodami v předzesilovačích­), nehledě na to že FETy použité ve vstupech STA jsou na poškození o poznání míň náchylné než ty ve vstupech 2,4GHz rádií.

Prostě ­- uspořením bleskojistky si při vnější anténě a delším svodu úplně zbytečně koledujete minimálně o problémy s klesající citlivostí přijímače. Stojí těch pár uspořených desetikorun a desetin decibelu za to ?

.. a to ještě nepíšete, že stačí položit ruku poblíž antény ­(notebook­) a síla signálu klesne na třetinu ­(někdy stačí projít i kolem­), že v paneláku 3+1 nejenže 54Mb­/s je často iluzí už přes jednu zeď a při třech zdech ­(třeba z jedné strany bytu na druhou­) klesne rychlost na 1Mb­/s zcela běžně, že jediný způsob jak rozumně pokrýt vícepatrový dům je zpravidla AP v každém patře s tím že mezi nimi roomujete..

Prostě ­- Wi­-Fi je podle mě bezvadná věc pro připojení notebooku, když chci být společně s rodinou sledující v obýváku v televizi Rodinná pouta a neumřít nudou, v práci v zasedačce při jednání, pro synchronizaci PDA a pro spoustu jiných mobilních záležitostí. Ale pro připojení počítače pod stolem nebo připojení notebooku při rutinní práci v kanceláři ­- drát je drát.

Na to samozřejmě máte plné právo, platí ale co jsem napsal :­) Ne, vážně ­- skutečně si myslíte, že uzemnění a PŘIPOJENÍ NA HROMOSVOD vám nahradí bleskojistku, nebo si děláte legraci ?

Nečekejte nic superodborného, přece jen ­- je to psáno pro SHW kde typického čtenáře zajímá něco jiného než hlubší rozbor síťařiny :)

To sice máte pravdu, ale nijak se to nevztahuje k onomu vzorečku. U EIRP jak mW tak dBm jdou ­"do koule­" a je zcela lhostejné, jestli je vyzařujete směrovkou nebo oním ideálním dipólem, celkový vyzářený výkon do prostoru je nezávislý na tom, jestli hustota výkonu je konstantní či nikoli.

Jinak řečeno ­- vztah mezi dBm a Watty skutečně nemá žádné další omezení a předpoklady a platí, co je v článku uvedeno.

.. a navíc povolit připojení z WLANu pouze klientům se specifikovanými MAC adresami, tím se taky o něco ztíží práce hackerovi, i když o moc ne, přiznávám :)

Myslím si že Vaše hodnota vychází ještě z doby ­"předsrpnové­" ­(myšleno před srpnem 2004­), kdy došlo k celkem dost zásadnímu pokroku v lámání WEPu a nároky šly řádově dolů..

To bylo myšleno jako ­"Pokud je nezbytné anténu umístit ven, potřebuji bleskojistku, když mě před bleskem stejně neochrání ?­" Radši jsem tu otázku ještě upravil aby nevznikaly nejasnosti, díky za upozornění.

Tak jsem se ještě posnažil a kouknul kde se o tom něco píše ­- třeba tohle..

http:­/­/www.securityfocus.com­/infocus­/1814

Co se týče délky klíčů ­- není to náhodou tak že na ní příliš nezáleží, protože útok na WEP spočívá v útoku na nekryptovanou část ? ;­-­) Pokud si vzpomínám, minimální počet paketů, který potřebuju ­"chytit­" pro 64b klíč je cca 200 000, pro 128b klíč kolem 500 000 ­(pouze kryptované pakety s unikátním IV, což jsou skoro všechny krypované pakety­).

Co se týče doby zpracovávání, záleží na štěstí, mohou to být řádově sekundy, typicky to ale bývá do 10 minut ­(při úspěšném útoku­).

Ono těch metod je víc, záleží na tom jestli třeba s úspěchem použijete slovníkový útok, kterou modifikaci útoku použijete atd.

Co se týče oněch 2GB, docela by mě zajímalo, jak jste na ně přišel, poprosím o stručné zdůvodnění, děkuji.

V životě jsem nezkoušel lámat šifru s PDA, protože ale jejich procesory běží kolem 400MHz a více a dá se na ně nainstalovat Linux, nevidím v tom žádný zásadní problém.

Jak ale říkám, už hodně dlouho jsem se o věc nezajímal, určitě mě nejaký guru přes lámání WEPu opraví nebo doplní..

Z praktického hlediska si myslím, že jde PŘESNĚ o tu věc, která určuje další vývoj. Více jader, optimalizovaných pro konkrétní činnosti ­- zpočátku několik, jako předzvěst budoucího masívního multiprocesoru na jediném čipu.

Ono je to vážně složitější. Samozřejmě když porovnáváte výkon ­"čistého­" http serveru ­(IIS­/Apache­) s Dominem, jsou výrazně výkonnější. Jenomže o to v převážné většině webových aplikací vůbec nejde: když si napíšete třeba v .NETu aplikaci, která kompletně generuje stránky z databáze ­(tj. online renderujete všechny texty uložené v databázi, statistiky generované online atd.­), zjistíte, že výkon samostatného http serveru je naprosto nezajímavý a podílí se na celkovém výkonu zanedbatelnou částí.

Na Domino musíte pohlížet jako na komplex http server ­- databáze ­- cache ­- fulltext, navíc s možnou klient ­- server architekturou. Jako takový jej musíte porovnávat ­- a můžu Vás ujistit, že jsem schopen napsat rozumně chodící aplikaci dokumentového typu generující řádově miliony stránek denně s klient­-server administrací na pozadí, běžící na ­"normálním písíčku­" rychleji a efektivněji pod Dominem než třeba v .NETu.

A co se týče stability atd. ­- většina bank používá právě Domino, stejně jako napoloviční část opravdu velkých institucí. Případné problémy v 95% opravdu spočívají v tom, že uživatelské aplikace jsou špatně napsány.

Ano, je zpravidla nesmyslem použít Domino tam, kde převažují dotazy relačního typu. Ale v okamžiku, když potřebujete dokumentový přístup ­(kde dokument je kontejnerem pro všechno ostatní­), neumíte si představit, jak je najednou vše jednoduché a efektivní.

Takže abych to nějak uzavřel ­- ideální je podle mě kombinace ­"standardního­" a Dominovského řešení, využívající toho nejlepšího z obou přístupů.

Ale abych se ale vrátil úplně na začátek diskuze ­- u 100Megy je ta situace ještě trochu složitější a těch přístupů a integrace je tam víc než by bylo milé. To ale už není o technické stránce věci, to je nezbytný kompromis vycházející z historického stavu věcí a ze zadání.

No, tak za prvé ten jejich nový systém není dělaný na Dominu, ale na ASP ­(pokud mluvíme o eShopu­), WWW stránky jsou dělané přes JSP­/Tomcat ­- a co se týče spolehlivosti a stability, snad jen konstatovat že pro kritické aplikace jsou naopak Domino a javovské servlety jednou z doporučovaných platforem ­(na rozdíl od mnohých jiných­).

Domino je použito jen na pozadí pro renderování richtextů ­- to ani při provozu nepoznáte, vše je kešované. Možná jen pro vaši informaci ­- naprostá většina provozu třeba při poslední olympiádě byla odbavována právě Dominem.

A co se týče extrémních nároků ­- třeba Czech Computer běží na kombinace Java­/Domino rovněž, denně kolem 600 000 vygenerovaných stránek ­(na každé z nich je halda statistik a přibaleného obsahu­) a až donedávna všechno z jediného stroje s jedním nijak zvlášť výkonným procesorem.

Primitiv zdraví omegu ;­-)

Ale on to nezdržuje prakticky vůbec ! Problém někdy může být v tom, že potřebná data nejsou v cache a pokud nějaký článek nebyl dlouho vystaven, nějakou chvíli trvá než se z databáze načtou. To by ale při zatížení SHW neměl být problém ­(obecně ­- při architektuře co je v pozadí čím má web vyšší zátěž, tím je rychlejší ­- samozřejmě do určitých mezí­).

Ohledně pomalosti: nevím, alespoň mně se stránky SHW natahují prakticky okamžitě. Zkuste prosím uvést obsahově porovnatelné weby, které se podle vás natahují rychle, ať máme srovnání.

Design: máte­-li na mysli HTML design, myslím že kód stránek je naopak poměrně efektivní, beztabulkový layout atd. jej dost zkracuje nemluvě o gzipování na úrovni HTTP 1.1.

Jasně.. Ono stejně díky poklesu cen disků vidím RAID5 jako nepříliš zajímavý ­- v současné době dáváme všude RAID0+1 příp. RAID10, ta výkonnost při souvislých datových tocích je nesrovnatelná.