IBM je blíže manipulaci s jednotlivými atomy
9.9.2007, Pavel Boček, aktualita
IBM, společnost s nejvíce patenty na světě, minulý čtvrtek prohlásila, že je opět o kousek blíže manipulaci s jednotlivými atomy. Cyrus Hirjibehedin, vědec ve výzkumném centru Almaden v San Jose v Kalifornii, říká: „Jednou z nejzákladnějších...
IBM, společnost s nejvíce patenty na světě, minulý čtvrtek prohlásila, že je opět o kousek blíže manipulaci s jednotlivými atomy. Cyrus Hirjibehedin, vědec ve výzkumném centru Almaden v San Jose v Kalifornii, říká: „Jednou z nejzákladnějších vlastností, kterou má každý atom, je ta, že se chová jako magnet.“ Nynější výzkum je totiž zaměřen na zredukování počtu atomů, potřebných pro zapsání jedničky nebo nuly, z milionů na pouhý jeden jediný. Díky tomu bude možné na médium velikosti krabičky uložit například desítky tisíc filmů ve vysokém rozlišení.
Pro uložení dat je třeba změnit magnetickou orientaci čehokoliv na dlouhou dobu. Nyní vědci z IBM zkoumají, jak toto funguje pro jediný atom. Hirjibehedin s kolegou Heinrichem zkoumá tuto vlastnost, nazvanou magnetická anizotropie, na atomech železa pomocí mikroskopu vyvinutého v IBM. „Prozatím jsme schopni podívat se na atom železa umístěný na mědi a otáčet jeho magnetické pole kolem dokola.“ Nyní hledají atomy schopné udržet stabilní magnetické pole po delší dobu.
Mezitím kolegové ve švýcarském Curychu zkoumají jak „vypnout“ a „zapnout“ molekuly. Vyhodnocovali vibrace molekul, když si všimli, že mají rozdílné „přepínací“ schopnosti. Heinrich, který je s výzkumem obeznámen, řekl, že tento pokrok je obzvláště důležitý, jelikož použitá metoda nemění strukturu atomu. Běžně přepínání v počítačích funguje jako vypínač – buď elektrony tečou nebo ne. Tento objev však může být použit pro ukládání informací či tvorbu velmi rychlých čipů.
Zdroj: The Sydney Morning Herald
Pro uložení dat je třeba změnit magnetickou orientaci čehokoliv na dlouhou dobu. Nyní vědci z IBM zkoumají, jak toto funguje pro jediný atom. Hirjibehedin s kolegou Heinrichem zkoumá tuto vlastnost, nazvanou magnetická anizotropie, na atomech železa pomocí mikroskopu vyvinutého v IBM. „Prozatím jsme schopni podívat se na atom železa umístěný na mědi a otáčet jeho magnetické pole kolem dokola.“ Nyní hledají atomy schopné udržet stabilní magnetické pole po delší dobu.
Mezitím kolegové ve švýcarském Curychu zkoumají jak „vypnout“ a „zapnout“ molekuly. Vyhodnocovali vibrace molekul, když si všimli, že mají rozdílné „přepínací“ schopnosti. Heinrich, který je s výzkumem obeznámen, řekl, že tento pokrok je obzvláště důležitý, jelikož použitá metoda nemění strukturu atomu. Běžně přepínání v počítačích funguje jako vypínač – buď elektrony tečou nebo ne. Tento objev však může být použit pro ukládání informací či tvorbu velmi rychlých čipů.
Zdroj: The Sydney Morning Herald