AAC: Obr na hliněných nohách?
15.9.2005, redakce SHW, článek
Zvěsti o problémech v jedné z nejvýznamnějších českých IT společností – AAC Czech – z poslední doby byly alarmující. Na jedné straně prohlášení managementu a PR pracovníků o růžových zítřcích firmy a úspěšně probíhajícím transformačním procesu, na straně druhé zprávy o rušení téměř všech poboček, masívním propouštění pracovníků, nedostatku finančních prostředků a blížícím se konci.
Pro začátek uveďme základní fakta, která jsou nezbytná pro pochopení souvislostí u „kauzy AAC“. Pohled první – firmy, obraty, historický vývoj:
etapa první (1990 až 1993) – začátky a problémy růstu
etapa druhá (1994 až 1996) – budování holdingu
etapa třetí (1997 až 2001) – růst a akvizice
V tomto okamžiku se zastavme. Zhruba v roce 2000 je skupina v nejlepší části růstové křivky. Kapitálové posilnění umožnilo mj. akvizice VIKOMTů, TESCO a LINTECu a jejich zaintegrování do skupiny. Akvizice však nedopadly ideálně a finančně zatížily skupinu, na druhé straně znamenaly další nárůst obratů a odstranění konkurence v regionech.
Skupina v této době „sedí na několika židlích“ – výroba a prodej počítačů jak prostřednictvím prodejců, tak napřímo v hypermarketech, IT distribuce, CE distribuce (spotřební elektronika). Díky měnícím se poměrům zejména v oblasti distribučního trhu však začíná být jasné, že je zapotřebí urgentně transformovat. Jak ?
etapa čtvrtá (2002 až 2005) – stagnace, transformace a krize
Struktura firem skupiny AAC tak, jak existovala na přechodu třetí a čtvrté etapy (tzn. na počátku roku 2002) byla pro aktuální a zejména budoucí období nevhodná a příliš nákladná.
Zdůrazněme, že – přes existenci zpráv, hovořících o opaku – mezi ProCA a Libra existovala skutečná konkurence, řevnivost, rozdělení na „červené“ a „modré“. Není divu: charismatické osobnosti, které „vydupaly ze země“ původní firmy, zůstaly v nejvyšším výkonném vedení i po integraci - a kult zakladatelské osobnosti podobnému typu integrace příliš neprospívá.
Jistější a hlavně jednodušší proto na počátku integrace bylo smířit se s pokračováním konkurence uvnitř skupiny, jejíž hroty byly otupeny dlouhodobými nebo operativními dohodami hlavních akcionářů. Slučování rozdílných (konkurenčních) firemních kultur v okamžiku, kdy obě firmy skupiny relativně prosperují, se u hlavních akcionářů špatně prosazuje, zdůvodňuje a k rozsáhlým personálním změnám, které z něj vyplývají, nebývá dostatek vůle. I v případě úspěchu však následuje zpravidla bezprostřední pokles obratu a zhoršení hospodářského výsledku – přinejmenším díky jednorázovým nákladům na transformaci, snížení počtu zaměstnanců atd.
Přímým důsledkem jen polovičaté integrace však bylo omezení konkurenčních výhod firem skupiny AAC. Místo společného nákupu, skladů a logistiky a z nich vyplývajících nižších nákladů (méně pracovníků, menší prostory, možnost lépe klíčové zaměstnance zainteresovat atd.) tak zůstala jen základní koordinace aktivit skupiny na holdingové úrovni a částečné zklidnění financování. I to by nebylo málo – pokud by již zhruba na přelomu tisíciletí proběhlo druhé kolo transformace. To se však nestalo.
Co přinesla krize ?
V průběhu roku 2004 tak započaly kroky, které se z vnějšího hlediska jevily zhruba následovně:
Kam míříš, AAC ?
Kroky, které AAC podniklo v posledních měsících, jsou vcelku jasně čitelné.
Obecně
Distribuce
Výroba počítačů a přímý prodej
Prodej řešení, služeb a produktů s přidanou hodnotou
Vydrží AAC ?
Ze všeho uvedeného vyplývá, že k redukci a zásadní transformaci AAC přistoupilo ne v hodině dvanácté, ale spíše pár minut po ní. Je zřejmé, že občas proklamované cíle „dvojky“ na českém distribučním trhu nebudou naplněny – naopak, distribuce evidentně v transformovaném AAC nebude hrát prim a stane se spíše doplňkem.
Zároveň je zřejmé, že hlavní aktiva skupiny – značka BRAVE, hypermarketový kanál a AAC Solutions – jsou velmi zajímavá i pro případného nového majitele (pokud by skupina finančně situaci neustála a byla nucena je prodat).
Další směr vývoje AAC naznačuje zároveň včera podepsaná dohoda o společném postupu společností ROCHEBY Finance a.s. (vlastníka AAC) a BGS Distribution a.s. (většinovým vlastníkem BGS Levi Group, a.s.). To je však natolik důležitá událost, že se k ní vracíme v samostatném komentáři.
Poznámka redakce: Vzhledem k citlivosti tohoto tématu a postavení osob, které nám poskytly výše uvedené informace nemůžeme zveřejnit zdroje ze kterých jsme čerpali při přípravě tohoto článku. Všem kteří s námi na přípravě spolupracovali zde děkujeme
etapa první (1990 až 1993) – začátky a problémy růstu
- založeny společnosti LIBRA, IMC s.r.o. (LIBRA Slovakia a.s), AAC s.r.o., COMMA s.r.o., ProCA IG, ProCA spol. s r.o., M-Soft s.r.o.
- kapitálový vstup AAC do LIBRA HQ a LIBRA VT
etapa druhá (1994 až 1996) – budování holdingu
- sloučení LIBRA VT a LIBRA HQ do LIBRA Electronics spol. s r.o., sloučení COMMA a ProCA IG do AAC s.r.o.
- kapitálový vstup AAC do ANTRE s.r.o.
- kapitálový vstup FIC do AAC s.r.o.
etapa třetí (1997 až 2001) – růst a akvizice
- přeměna AAC na akciovou společnost AAC a.s.
- akvizice společností VIKOMT SK (ProCA Slovakia), A&A Romania (ProCA Romania), VIKOMT CZ, CAD Studio (Xanadu), založení AAC SK
- akvizice aktiv TESCO Trading, LINTEC, Micronic
- prodej podílu v M-Soft, ANTRE, AAC SK
V tomto okamžiku se zastavme. Zhruba v roce 2000 je skupina v nejlepší části růstové křivky. Kapitálové posilnění umožnilo mj. akvizice VIKOMTů, TESCO a LINTECu a jejich zaintegrování do skupiny. Akvizice však nedopadly ideálně a finančně zatížily skupinu, na druhé straně znamenaly další nárůst obratů a odstranění konkurence v regionech.
Skupina v této době „sedí na několika židlích“ – výroba a prodej počítačů jak prostřednictvím prodejců, tak napřímo v hypermarketech, IT distribuce, CE distribuce (spotřební elektronika). Díky měnícím se poměrům zejména v oblasti distribučního trhu však začíná být jasné, že je zapotřebí urgentně transformovat. Jak ?
etapa čtvrtá (2002 až 2005) – stagnace, transformace a krize
- sloučení LIBRA Electronics a VIKOMT CZ, nástupnická společnost LIBRA Electronics a.s.
- integrace ProCA, LIBRA Electronics, Xanadu
- vyčlenění spotřební elektroniky do LIBRA Electronics
- prodej části aktivit z ProMONu
Struktura firem skupiny AAC tak, jak existovala na přechodu třetí a čtvrté etapy (tzn. na počátku roku 2002) byla pro aktuální a zejména budoucí období nevhodná a příliš nákladná.
Zdůrazněme, že – přes existenci zpráv, hovořících o opaku – mezi ProCA a Libra existovala skutečná konkurence, řevnivost, rozdělení na „červené“ a „modré“. Není divu: charismatické osobnosti, které „vydupaly ze země“ původní firmy, zůstaly v nejvyšším výkonném vedení i po integraci - a kult zakladatelské osobnosti podobnému typu integrace příliš neprospívá.
Jistější a hlavně jednodušší proto na počátku integrace bylo smířit se s pokračováním konkurence uvnitř skupiny, jejíž hroty byly otupeny dlouhodobými nebo operativními dohodami hlavních akcionářů. Slučování rozdílných (konkurenčních) firemních kultur v okamžiku, kdy obě firmy skupiny relativně prosperují, se u hlavních akcionářů špatně prosazuje, zdůvodňuje a k rozsáhlým personálním změnám, které z něj vyplývají, nebývá dostatek vůle. I v případě úspěchu však následuje zpravidla bezprostřední pokles obratu a zhoršení hospodářského výsledku – přinejmenším díky jednorázovým nákladům na transformaci, snížení počtu zaměstnanců atd.
Přímým důsledkem jen polovičaté integrace však bylo omezení konkurenčních výhod firem skupiny AAC. Místo společného nákupu, skladů a logistiky a z nich vyplývajících nižších nákladů (méně pracovníků, menší prostory, možnost lépe klíčové zaměstnance zainteresovat atd.) tak zůstala jen základní koordinace aktivit skupiny na holdingové úrovni a částečné zklidnění financování. I to by nebylo málo – pokud by již zhruba na přelomu tisíciletí proběhlo druhé kolo transformace. To se však nestalo.
Co přinesla krize ?
- Základní důvody, které vedly k problémům roku 2004 a zejména 2005 tak zřejmě byly:
- neidentifikování situace první poloviny roku 2004 jako zralé k nasazení skutečného krizového managementu, ne jen (k již nezbytnému) zahájení druhého kola transformace
- nedokončená transformace firem skupiny,
- nedořešený informační a prodejní systém (včetně internetového)
- pozdní akvizice firem, nabízejících služby a produkty s vyšší přidanou hodnotou a tím i pozdní snahy o změnu produktového portfolia skupiny
V průběhu roku 2004 tak započaly kroky, které se z vnějšího hlediska jevily zhruba následovně:
- ze zhruba dvaceti českých obchodních míst ProCA a LIBRA v roce 2003 zbyly v září 2005 pouze dvě – Praha a České Budějovice
- v managementu firmy prakticky nezůstal kámen na kameni
- problémy související s urychleným zavedením informačního systému SAP a současně s přechodem na nový internetový prodejní systém dočasně způsobily výrazné omezení prodejů
- místo „soustředění moci“ do rukou krizového managera a jeho nejbližších se nejvyšší vedení rozšířilo. To bylo zřejmě způsobeno nepochopením situace ze strany najatých konzultačních firem – zvolený postup by spíše odpovídal situaci roku 2000/2001, tzn. plánované expanzi ze stabilizovaného stavu.
Kam míříš, AAC ?
Kroky, které AAC podniklo v posledních měsících, jsou vcelku jasně čitelné.
Obecně
- funkce generálního ředitele a jednatele firmy se v srpnu 2005 ujal jeden z „otců zakladatelů“ - Ladislav Marek. Jeho osoba v roli krizového manažera je vnímána zevnitř i zvnějšku jako pozitivní a stabilizační faktor, což může být velmi důležité při jednáních o bankovní podpoře, klíčové pro další vývoj
Distribuce
- význam distribuční části, která dosud generovala největší část obratu, bude i do budoucna klesat
- zrušení prodejních poboček se dá chápat jako snaha o výrazné snížení celkových nákladů a množství finančních prostředků blokovaných ve zboží. Ty by pak měly být k dispozici v závěrečných měsících roku, kdy obrat kulminuje. Nejasné je, proč pobočky nebyly zrušeny již počátkem roku 2005, příp. proč nebyly prodány jako řetězec obchodních zastoupení např. konkurenci
- snížení nákladů by mělo být podpořeno i přesunem do nových prostor v Praze a zřízením distribučního centra v Jihlavě
- příjmovou stránku nákladů by samotné zrušení poboček mělo ovlivnit málo – zejména v roce 2005 již pobočky podle dostupných údajů produkovaly jen malou část celkového distribučního obratu. Těžko odhadnutelná však je reakce zákazníků, z nichž mnozí u AAC nakupovali kvůli osobnímu kontaktu – minimálně v Brně a v Ostravě je tak možné očekávat výraznější odliv stávajících zákazníků ke konkurenci
- zúží se prodávaný sortiment. Zůstanou pravděpodobně jen OEM distribuce, vhodné pro výrobu počítačů a doplňky, omezeny budou distribuce zboží s nižšími maržemi a dlouhoobrátkového zboží
Výroba počítačů a přímý prodej
- počítače a notebooky BRAVE a zejména jejich přímý prodej prostřednictvím hypermarketového kanálu, v jehož využívání je AAC z českých IT firem nejdál, se zřejmě stane nejvíce hýčkanou a oprašovanou činností AAC, která by měla generovat nejen nejvyšší obraty, ale i nejvyšší zisky.
- otázkou je, zda i do budoucna si AAC bude držet vlastní výrobu počítačů. S přesunem do nových prostor se nabízí myšlenka, že bude využívat outsorcingu – ať už od spřízněných zdrojů (FIC CZ v Rudné) nebo od dalších českých nebo zahraničních výrobců
- hypermarketový kanál je velmi náročný na finanční zdroje, na dodávky velkých množství počítačů podle aktuální potřeby a zájmu zákazníků.Vše tedy bude zřejmě podřízeno hlavnímu cíli – aby hypermarkety a prodejci nepocítili jakékoliv problémy
Prodej řešení, služeb a produktů s přidanou hodnotou
- bude „byznysem“ AAC Solutions – samostatné firmy, která je AAC Czech (téměř) stoprocentně vlastněna. Firma má v současné době 90 zaměstnanců působících v pěti lokalitách, obrat firmy v roce 2004 činil 184 mil. Kč a v roce 2005 se očekává růst obratu o téměř 75%
- původní orientace čistě na CAD a GIS řešení, po akvizici Dialog MTS se těžiště posouvá do oblasti servisu (servisní partner HP) a ERP systémů (Navision, SAP One)
- AAC Solutions by měla konečně zrealizovat představy akcionářů o orientaci skupiny na prodej produktů s přidanou hodnotou, který by v budoucnu měl přinášet největší zisky.
Vydrží AAC ?
Ze všeho uvedeného vyplývá, že k redukci a zásadní transformaci AAC přistoupilo ne v hodině dvanácté, ale spíše pár minut po ní. Je zřejmé, že občas proklamované cíle „dvojky“ na českém distribučním trhu nebudou naplněny – naopak, distribuce evidentně v transformovaném AAC nebude hrát prim a stane se spíše doplňkem.
Zároveň je zřejmé, že hlavní aktiva skupiny – značka BRAVE, hypermarketový kanál a AAC Solutions – jsou velmi zajímavá i pro případného nového majitele (pokud by skupina finančně situaci neustála a byla nucena je prodat).
Další směr vývoje AAC naznačuje zároveň včera podepsaná dohoda o společném postupu společností ROCHEBY Finance a.s. (vlastníka AAC) a BGS Distribution a.s. (většinovým vlastníkem BGS Levi Group, a.s.). To je však natolik důležitá událost, že se k ní vracíme v samostatném komentáři.
Tento článek je připraven ve spolupráci s tištěným časopisem Computer Business, věnovaném počítačovému byznysu v ČR.
Poznámka redakce: Vzhledem k citlivosti tohoto tématu a postavení osob, které nám poskytly výše uvedené informace nemůžeme zveřejnit zdroje ze kterých jsme čerpali při přípravě tohoto článku. Všem kteří s námi na přípravě spolupracovali zde děkujeme
redakční tým Světa hardware