APlusCase Twin Engine
24.7.2006, Jan Vítek, recenze
Dnešním tématem je rozměrný tower od APlusCase s názvem Twin Engine. Vyznačuje se rozměry a 2 mamutími 250mm ventilátory pro nasávání studeného vzduchu. Ventilátory jsou v předním panelu a v bočnici, kde by měly zajistit více než dostatečné chlazení komponent.
Kapitoly článku:
- APlusCase Twin Engine
- Pohled dovnitř a instalace
- Teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Nejdříve jsem musel po instalaci, která byla samozřejmě díky univerzálnímu a vyzkoušenému návrhu vnitřku skříně bezproblémově proveditelná, nějak zprovoznit přední ventilátor. Na něm totiž viselo torzo plošného spoje a tím byl ventilátor deaktivovaný. Rozhodl jsem se proto vodiče připojit přes naši redakční regulaci otáček, aby jej bylo možné vůbec uvést do pohybu.
Testovací sestava byla následující:
Teploty jsem testoval pouze při maximálních otáčkách obou ventilátorů a to ze dvou důvodů. Jednak se ventilátory moc regulovat nedaly a potom, jak jsem zjistil, jsou ventilátory téměř neúčinné. Přední by sice byl neúčinný tak jako tak, protože je stejně ucpaný, ale boční má víceméně cestu volnou. Jenomže když jsem jej zapojil přes externí zdroj, abych zjistil, jak hlučí, projevily se i jeho ostatní vlastnosti.
Ventilátor totiž vůbec nefouká pod sebe, ale pouze do stran a to ještě vzhledem k jeho velikosti problém, protože tak proud vzduchu mine všechny důležité komponenty. Takový ventilátor v boku vám musí ve skříni vytvořit spíše chaos, než účinné chlazení. Vzduch si bude po skříni blouznit všude možně a s nějakým účinným stejnoproudým průvanem se tak můžeme rozloučit a tomu nakonec napovídaly i teploty. Co se týče hlučnosti, pak zcela očekávaně se ventilátory ozývaly poměrně silným a hluboký, aerodynamickým hlukem, což je vzhledem k rozměrům lopatek pochopitelné.
Ty jsem měřil celkem čtyřikrát, pokaždé s 120mm ventilátorem Papst F2GL v zadní pozici a poté jsem již jen kombinoval oba 250mm ventilátory, tzn. oba zapnuté, oba vypnuté, přední zapnutý a boční zapnutý. Stejně tak jsem testoval předchozí skříň NZXT Lexa, a to i za stejných teplotních podmínek - 25°C.
Při prvním testu byl tedy zapnutý pouze zadní ventilátor Papst a samozřejmě ventilátor u zdroje. Zde nezbývá než dodat, že takovéto teploty se daly čekat a nejsou ničím zajímavé. To bude až sledování teplot s některým ze dvou zapnutých 250mm ventilátorů.
S předním zapnutým ventilátorem se teploty hlavních komponent, tedy procesoru, čipové sady a grafické karty téměř nehnuly. Pouze pevný disk benefitoval maximálních otáček poklesem teploty o celých 7°C. To je sice dobrý výsledek, ale kdyby se síla 250mm lopatek využila chytřeji, mohly by se snížit teploty všech komponent a ne pouze pevného disku. Právě proto nemá tak zbytečně veliký přední ventilátor v této skříni opodstatnění.
Boční ventilátor se projevil zhruba tak, jak jsem čekal. U NZXT Lexy měl pouhý 120mm ventilátor lepší výsledky u čipové sady a grafické karty, než papírově silnější 250mm ventilátor. Ten však nevane přímo pod sebe, ale bokem, a tak se tolik nepodepisuje na teplotách pevného disku nebo čipové sady. Co ale trochu ovlivňuje, je teplota pevného disku, což je pochopitelné.
Nakonec jsem spustil všechny ventilátory najednou, přičemž se zkombinovaly všechny výhody přítomných ventilátorů a teploty významně poklesly u všech sledovaných komponent. Avšak u skříně NZXT Lexa, kde byly v podobných polohách 'pouze' 120mm ventilátory, jsem dosáhl podobných výsledků, tudíž si myslím, že oba 250mm ventilátory jsou zde téměř zbytečné a že by stačily lépe umístěné menší ventilátory a samozřejmě méně odfláknutý design vedení vzduchu.
Testovací sestava byla následující:
- Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
- Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz
- Chladič a ventilátor: Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm, 1600RPM)
- Přídavný ventilátor: Papst 4412 F/2GL, 1600RPM, 120mm
- Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
- Grafická karta: Club3D GF6600
- Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
- Zdroj: Coolermaster RS-450-ACLY – 450W
Teploty jsem testoval pouze při maximálních otáčkách obou ventilátorů a to ze dvou důvodů. Jednak se ventilátory moc regulovat nedaly a potom, jak jsem zjistil, jsou ventilátory téměř neúčinné. Přední by sice byl neúčinný tak jako tak, protože je stejně ucpaný, ale boční má víceméně cestu volnou. Jenomže když jsem jej zapojil přes externí zdroj, abych zjistil, jak hlučí, projevily se i jeho ostatní vlastnosti.
Ventilátor totiž vůbec nefouká pod sebe, ale pouze do stran a to ještě vzhledem k jeho velikosti problém, protože tak proud vzduchu mine všechny důležité komponenty. Takový ventilátor v boku vám musí ve skříni vytvořit spíše chaos, než účinné chlazení. Vzduch si bude po skříni blouznit všude možně a s nějakým účinným stejnoproudým průvanem se tak můžeme rozloučit a tomu nakonec napovídaly i teploty. Co se týče hlučnosti, pak zcela očekávaně se ventilátory ozývaly poměrně silným a hluboký, aerodynamickým hlukem, což je vzhledem k rozměrům lopatek pochopitelné.
Ty jsem měřil celkem čtyřikrát, pokaždé s 120mm ventilátorem Papst F2GL v zadní pozici a poté jsem již jen kombinoval oba 250mm ventilátory, tzn. oba zapnuté, oba vypnuté, přední zapnutý a boční zapnutý. Stejně tak jsem testoval předchozí skříň NZXT Lexa, a to i za stejných teplotních podmínek - 25°C.
- Zadní zapnutý, ostatní vypnuté - ON/OFF/OFF
- Zadní zapnutý, přední zapnutý, boční vypnutý - ON/ON/OFF
- Zadní zapnutý, přední vypnutý, boční zapnutý - ON/OFF/ON
- Všechny ventilátory zapnuté - ON/ON/ON
ON/OFF/OFF | ||
CPU | 33°C | 55°C |
Chipset | 33°C | 47°C |
GPU | 56°C | 81°C |
HDD | N/A | 42°C |
Při prvním testu byl tedy zapnutý pouze zadní ventilátor Papst a samozřejmě ventilátor u zdroje. Zde nezbývá než dodat, že takovéto teploty se daly čekat a nejsou ničím zajímavé. To bude až sledování teplot s některým ze dvou zapnutých 250mm ventilátorů.
ON/ON/OFF | ||
CPU | 33°C | 55°C |
Chipset | 33°C | 47°C |
GPU | 56°C | 80°C |
HDD | N/A | 35°C |
S předním zapnutým ventilátorem se teploty hlavních komponent, tedy procesoru, čipové sady a grafické karty téměř nehnuly. Pouze pevný disk benefitoval maximálních otáček poklesem teploty o celých 7°C. To je sice dobrý výsledek, ale kdyby se síla 250mm lopatek využila chytřeji, mohly by se snížit teploty všech komponent a ne pouze pevného disku. Právě proto nemá tak zbytečně veliký přední ventilátor v této skříni opodstatnění.
ON/OFF/ON | ||
CPU | 32°C | 53°C |
Chipset | 31°C | 45°C |
GPU | 54°C | 76°C |
HDD | N/A | 38°C |
Boční ventilátor se projevil zhruba tak, jak jsem čekal. U NZXT Lexy měl pouhý 120mm ventilátor lepší výsledky u čipové sady a grafické karty, než papírově silnější 250mm ventilátor. Ten však nevane přímo pod sebe, ale bokem, a tak se tolik nepodepisuje na teplotách pevného disku nebo čipové sady. Co ale trochu ovlivňuje, je teplota pevného disku, což je pochopitelné.
ON/ON/ON | ||
CPU | 32°C | 53°C |
Chipset | 30°C | 44°C |
GPU | 54°C | 76°C |
HDD | N/A | 34°C |
Nakonec jsem spustil všechny ventilátory najednou, přičemž se zkombinovaly všechny výhody přítomných ventilátorů a teploty významně poklesly u všech sledovaných komponent. Avšak u skříně NZXT Lexa, kde byly v podobných polohách 'pouze' 120mm ventilátory, jsem dosáhl podobných výsledků, tudíž si myslím, že oba 250mm ventilátory jsou zde téměř zbytečné a že by stačily lépe umístěné menší ventilátory a samozřejmě méně odfláknutý design vedení vzduchu.
