Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

DAC Luxman DA-100 - japonský klenot

7.1.2013, Petr Štefek, recenze
DAC Luxman DA-100 - japonský klenot
Externími DAC jsme se na našich stránkách již zabývali, ale dnes máme možnost podívat se na zoubek opravdu exkluzivnímu kousku ze stáje Luxman. Model DA-100 je základním převodníkem této značky a také horkou novinkou.
Kapitoly článku:
Než se podíváme na samotný produkt, který reprezentuje v portfoliu firmy ten nejlevnější způsob, jak se seznámit se zvukem Luxman, tak si řekneme něco o historii firmy, která rozhodně stojí za pozornost. Luxman se na japonském trhu etabloval už v roce 1925 a jeho vznik se velmi úzce váže na vznik veřejného rozhlasu v Japonsku, kde Luxman v roce 1928 na trh uvedl svůj první výrobek v podobě setu rádia s reproduktory. Do té doby byli japonští zákazníci nucenu kupovat výhradně zahraniční zboží původem z USA nebo Evropy.

Luxman se od svých počátků vydal na cestu výroby svých vlastních součástek a také se etabloval jako dodavatel kvalitních součástek pro další výrobce. Výrobce přežil i přes několik zásadních změn až do dnešních dnů, kdy se jedná o skoro 90. letou tradici. Teprve až v 70. letech minulého století se značka začala etablovat jako prémiový výrobce hi-fi techniky pro ty, kdo bažili po kvalitním zvuku. Primárním cílem firmy v té době bylo vyrábět elektronkové zesilovače nejvyšší kvality, což se společnosti dařilo a poměrně rychle dosáhla na pomyslný vrchol v této oblasti.



Luxman - Vintage nebo aktuální model?


Pokud někdo má rád vzhled starých vintage strojů, které mají své kouzlo i dnes, určitě stojí za to podívat se minimálně přes Google na některé z legendárních modelů jako výkonový zesilovač M-05 s předzesilovačem C-05. Luxman má za sebou ale také několik událostí, které jej málem stály dobrou pověst značky a do značné míry s trochou štěstí můžeme označit Luxman za věrného svým kořenům. První zkouškou bylo odprodání celé společnosti dalšímu známému japonskému výrobci elektroniky, kterým bylo Alpine Electronics (dnes už známe tuto značku vesměs z automobilových rádií nebo reproduktorů).

Směřování nového majitele málem značku Luxman zabilo. Alpine se snažil pod značkou Luxman prodávat také své vlastní výrobky a nutilo získanou firmu dodávat na trh produkty, které neodpovídali filosofii Luxmanu, což bylo dodávat skrze specializované prodejce výrobky nejvyšší kvality. Tento strategický krok se Alpine ani Luxmanu nevyplatil a během několika let dokázali značku téměř pohřbít jak ve sférách high-endu, tak také v nižších sférách. Na vině byl krom neuváženého nakládání s pracně nabitou prestiží značky také špatný produktový management. Spojení těchto značek nedokázalo konkurovat další japonské legendě spotřební elektroniky, která byla Yamaha.



Je libo zvuk elektronky?


Alpine nedokázala využít získaného know-how, a tak na počátku minulého desetiletí Luxman prodala a firma začala opět směřovat ke svým kořenům, což jsou nekompromisní výrobky z oblasti audia. V současné době Luxman vlastní čínská investiční skupina IAG (International Audio Group), která je současně jednou z největších korporací v tomto oboru a vlastní další světoznámé značky jako Wharfedale, Mission nebo Audiolab. Velmi rozumným krokem pro zachování kontinuity a hodnoty značky bylo ponechání vývoje a montáže v Japonsku, aby na výrobcích mohlo být stále uvedeno „Made in Japan“.

V dnešním článku máme možnost se podívat na převodník, který dokáže z počítače dostat hudbu ve kvalitě, jakou jsme zvyklí slýchávat spíše u dedikovaných CD přehrávačů. Trh pro takto specializované zařízení je zřejmě o poznání menší než je tomu v případě grafických karet, ale nemohu se ubránit dojmu, že postupné uvolňování digitální distribuce hudby (ať už se jedná o „obyčejné“ MP3 nebo specializované DSD) vede k tomu, že se lidé začínají zajímat o to, jak jim ten počítač „hraje“.

Ve snažení o nalezení slušného kompromisu se musíme dívat nejen na to, jaký používáme hardware, ale soustředit se také na software, který nám v tomto případě umožní využít všech dispozic externích zařízení. Protože zde nemáme dedikovanou kapitolu pro testovací sestavu, tak jenom upřesním, že pro přehrávání FLAC souborů (nejen 24 bitů / 96 kHz) jsem využil přehrávač Foobar 2000 s plug-inem WASAPI pro vyřazení mixeru Windows 7, který jinak udělá ze vstupního materiálu dosti nezručným způsobem na výstupu standardní formát 16 bitů / 44,1 kHz.
reklama