TP-LINK TL-WR1043ND: připraven na gigabit

Nyní přichází na řadu předposlední kapitola, kde si již jako tradičně shrneme naměřené výsledky a porovnáme s konkurencí. TP-LINK se s cenou pohybuje v blízkosti ostatních routerů, a tak lze předpokládat, že bude dosahovat i stejných přenosových rychlostí.

Při přenosu malých souborů si vedl testovaný model nadmíru dobře a vybojoval si první místo. Rozdíl oproti dalším v pořadí je však nepatrný.

Přesouvání jednoho většího souboru skrze FTP se TP-LINKu příliš nepovedlo a skončil spíše na chvostu startovního pole.

Přesun stejného souboru skrze prostředí Windows vykázal až neuvěřitelné zrychlení, které se v porovnání s předchozím testem nedá vůbec srovnávat. Oba testy jsem pro jistotu opakoval vícekrát, ale hodnoty byly velmi podobné těm z prvního měření.

Syntetický benchmark IPERF 10 katapultoval TP-LINK znovu do vedení. Rychlost přes 80 Mbit/s je již velmi dobrý výsledek. Byl jsem zvědavý, jak dopadne test IPERF 1.

K mému překvapení dopadl test obdobně špatně, jako přesun monolitického souboru přes FTP. TP-LINK nepochopitelně propadl a umístil se přibližně uprostřed testovaných routerů. Znovu jsem tedy opakoval testy a znovu jsem dosáhl stejných hodnot.

Poslední test se zaměřuje na dosluhující standard 802.11g. V tomto případě propadl testovaný model na plné čáře. Během přenosu dat totiž rychlost klesla na velmi nízkou hodnotu a odhadovaný čas vzrostl přes jednu hodinu. Opakované spuštění testu, či restart zařízení nepomohl. Zde vidím zádrhel ve firmwaru.

Díky přítomnosti USB portu jsem také otestoval bezdrátový přenos z notebooku na externí pevný disk. Jednalo se o 3,5" model s 7200 RPM a TP-LINK si znovu nevedl nijak výrazně dobře. Přesun většího souboru trval přibližně 30 minut, což je srovnatelné s rychlostí okolo 10 mbit/s. Tato rychlost platí pro oba směry, tedy download i upload. Při použití čerstvě naformátované (NTFS) USB flash paměti se rychlost držela na podobné hodnotě.

Nyní se podíváme na výsledky přenosových rychlostí po metalické vedení. V oblasti LAN-LAN si TP-LINK nevedl vůbec špatně a vykazoval solidní hodnoty. O něco horší to bylo při zapojení WAN-LAN, kde by zvládl stěží „uroutovat“ 100Mbit přípojku.

Zátěžový test, při kterém byla kontrolována odezva z počítače na router, router umístěný za ním a také na seznam.cz, dopadl dobře. Takto rychlé routery mají většinou dostatek výpočetní síly pro více počítačů, nicméně pozor si dejte při tvorbě QOS. Ten dokáže zatopit i mnohem výkonnějším strojům.

Při posledním testu bylo nutné oběhnout celý dům a změřit sílu signálu v jednotlivých místnostech. Na pomoc byl přizván Thinkpad T500 a program Lenovo Access Connections, který jako jeden z mála zobrazuje sílu signálu v procentech.

V prvním patře byl signál v blízkosti routeru výborný, avšak ve vzdálenějších pokojích to už tak slavné nebylo, nicméně stále se jednalo o dobrý signál.

V přízemí se opakovala stejná situace, v blízkosti pod testovaným routerem se signál držel na vysoké hodnotě, vzdálenější místa už pokryl slaběji.