>
>
>
>
>
>
>
>
18 základních desek v testu - zaměřeno na spotřebu
20.6.2007, Lukáš Petříček, recenze
V dnešním testu se podíváme na 18 základních desek pro procesory AMD a Intel. Zaměříme se na socket AM2 a 775. Spotřeba dnes hraje čím dál větší roli a "za své" dnes vezme i základní deska. Jak si která platforma vedla? Na to Vám odpoví dnešní článek.
Kapitoly článku:
- 18 základních desek v testu - zaměřeno na spotřebu
- Výkonnostní testy
- Přehled výkonu a spotřeby platforem
- Závěr
Po nedávném testu levných dvoujádrových procesorů se sešla v redakci i ve fóru opět řada dotazů a poznámek k výkonu, a zejména také spotřebě, jednotlivých základních desek. Ačkoliv je na procesor dnes stále nazíráno jako na "hlavní" část počítače, která má největší vliv na výkon systému a jeho spotřebu (kde dnes jednoznačně vedou high-end grafické karty), nezanedbatelnou částí se na spotřebě podílí také základní deska. Ať už díky čipové sadě nebo díky dalším integrovaným "vychytávkám". Od zvukové karty, přes RAID řadič, GLAN nebo řadu PCI-E linek, které novější čipové sady přináší ve stále hojnějším počtu. Čím dál větší měrou se i základní deska podílí na spotřebě počítače jako celku.
V předešlém testu bylo testováno několik procesorů od firem AMD a Intel, avšak dnes se zaměříme trochu jiným směrem - na spotřebu základních desek a čipových sad. Předem musím upozornit, že se nejedná o plnohodnotné recenze základních desek, ale spíše o náhled na možnosti čipových sad, které jsou na trhu, a jejich praktický výkon a spotřebu v osobním počítači. Pro přesné specifikace Vás tedy musím odkázat na stránky výrobců jednotlivých modelů. Je samozřejmě také pravda, že desky jsou z různých segmentů trhu a mají i poměrně rozdílnou výbavu, nicméně pro přehled je to myslím dostačující.
Vzhledem k dostupnosti a současným trendům výkonné základní desky poměrně ignorují některé možné požadavky uživatelů a ve snaze nabídout co nejvíce se tak občas dostane na desku vše, co si umíme i neumíme představit. K ceně a potřebám běžného uživatele jsou vzhledem k zaměření testu spotřeby mírně handicapovány právě špičkové a (pře)vybavené desky. Pokud chcete to nejlepší, nezbývá zkrátka nic jiného než vyšší cenu a spotřebu high-endových základních desek překousnout.A teď již k samotným testovaným základním deskám a čipovým sadám. V testu se představí celkem 18 základních desek (snažili jsme se sehnat jednotlivé modely od stejného výrobce - volba padla na Asus) s čipovými sadami od 4 výrobců. Procesor AMD otestujeme s čipovými sadami NVIDIA nForce 4, nForce 500, nForce 570, nForce 590 a dále se podíváme na čipovou sadu K8T890 od firmy VIA a také na čipové sady CrossFire 3200, respektive AMD 480X od AMD/ATI.
Procesor Intel otestujeme s čipovými sadami NVIDIA nForce 4 (Crush 19 + MCP51), nForce 570, nForce 650i a nForce 680i. Dále se podíváme na čipové sady Intel 945P, P965, 975X a nejnovější P35 “Bearlake”. Od firem AMD/ATI si představíme základní desku s ATI CrossFire X3200 a od firmy VIA základní desku s čipovou sadou P4M900. Pojdmě se blíže podívat na účastníky testu…
Procesory z testu - AMD Athlon 64 X2 4800+ EE a Intel Core 2 Duo E6300
Článek je zaměřený na praktickou spotřebu čipových sad, respektive základních desek. Spotřeba a výkon budou změřeny v několika modelových situacích, včetně standardních zátěžových testů. Protože se spotřeba a prakticky i výkon mění podle konkrétního použití, v testu jsou standardní testy bez zátěže i se zatížením pomocí upravené aplikace StressPrime 2004 v podání multithreaded verze Orthos a v několika dalších modelových situacích. V případě pořizování počítače s ohledem na výkon, spotřebu nebo výbavu je také nutné brát v úvahu minimální zatížení a jeho četnost, která je v případě běžného použití podstatně častější, než 100% vytížení obou jader, jako je tomu například v "burn" zatížení Orthos utilitou. Výsledky proto neberte pro Vás jako absolutní, protože každý počítač používáme trochu "jinak".
Poznámka: Takty procesorů jsou pro všechny testy 1866 MHz pro Core 2 Duo E6300, s 1066 MHz FSB a 2400 MHz pro Athlon 64 X2 4800+. V případě AMD platformy na jádře Brisbane byl násobič snížen na 12x, pro standardní takt DDR2 800 MHz (z důvodů vnitřních děliček). K testování vzhledem k použitým čipovým sadám byla použita paměť na standardním taktu 800 MHz, respektive 667 MHz, pokud na straně čipové sady nebyla podpora rychlejšího standardu pamětí. Pro časování pamětí bylo zvoleno standardních 5-5-5-15 2T - je zde možnost porovnat zakladní desky za téměř zcela totožných podmínek (výjímkou jsou pouze čipové sady, kde je podpora DDR2 SDRAM do taktu 667 MHz), upřesněno u každé konkrétní základní desky. Viz hardwarová konfigurace.
Zde je ovšem nutné vzít v úvahu i to, že některé čipové sady, respektive základní desky, umí i 1066 MHz paměti a zvládají například použití CMD Rate 1T (respektive na Intel platformě CPC, Command Per Clock), což samozřejmě přináší i adekvátní nárůst výkonu, ale na druhou stranu také vyšší spotřebu (s nutně vyšším provozním napětím). V případě vyšších taktů by se fakticky jednalo o provoz mimo specifikace a spotřeba by nebyla porovnatelná - rozdíly díky taktu a provoznímu napětí pamětí (spotřeba se může lišit bez problémů i o 15 wattů). Protože se v testu primárně zaměřujeme na spotřebu sestav, výkonnostní testy nelze brát jako absolutní z hlediska možného výkonu, zejména u dražších základních desek se zaměřením na ladění výkonu a přetaktování. Výkon bude s použitím rychlejších pamětí a agresivním časování, případně po možném masivním přetaktování FSB, samozřejmě neporovnatelně vyšší.
V předešlém testu bylo testováno několik procesorů od firem AMD a Intel, avšak dnes se zaměříme trochu jiným směrem - na spotřebu základních desek a čipových sad. Předem musím upozornit, že se nejedná o plnohodnotné recenze základních desek, ale spíše o náhled na možnosti čipových sad, které jsou na trhu, a jejich praktický výkon a spotřebu v osobním počítači. Pro přesné specifikace Vás tedy musím odkázat na stránky výrobců jednotlivých modelů. Je samozřejmě také pravda, že desky jsou z různých segmentů trhu a mají i poměrně rozdílnou výbavu, nicméně pro přehled je to myslím dostačující.
Vzhledem k dostupnosti a současným trendům výkonné základní desky poměrně ignorují některé možné požadavky uživatelů a ve snaze nabídout co nejvíce se tak občas dostane na desku vše, co si umíme i neumíme představit. K ceně a potřebám běžného uživatele jsou vzhledem k zaměření testu spotřeby mírně handicapovány právě špičkové a (pře)vybavené desky. Pokud chcete to nejlepší, nezbývá zkrátka nic jiného než vyšší cenu a spotřebu high-endových základních desek překousnout.A teď již k samotným testovaným základním deskám a čipovým sadám. V testu se představí celkem 18 základních desek (snažili jsme se sehnat jednotlivé modely od stejného výrobce - volba padla na Asus) s čipovými sadami od 4 výrobců. Procesor AMD otestujeme s čipovými sadami NVIDIA nForce 4, nForce 500, nForce 570, nForce 590 a dále se podíváme na čipovou sadu K8T890 od firmy VIA a také na čipové sady CrossFire 3200, respektive AMD 480X od AMD/ATI.
Procesor Intel otestujeme s čipovými sadami NVIDIA nForce 4 (Crush 19 + MCP51), nForce 570, nForce 650i a nForce 680i. Dále se podíváme na čipové sady Intel 945P, P965, 975X a nejnovější P35 “Bearlake”. Od firem AMD/ATI si představíme základní desku s ATI CrossFire X3200 a od firmy VIA základní desku s čipovou sadou P4M900. Pojdmě se blíže podívat na účastníky testu…
Procesory z testu - AMD Athlon 64 X2 4800+ EE a Intel Core 2 Duo E6300
Hardwarová konfigurace
- Procesor AMD Athlon 64 X2 4800+ EE (2500MHz, jádro Brisbane, 2x 512 KB L2 cache, 1.35 V, 65 W TDP)
- Základní deska ASUS M2N4-SLI (nVidia nForce 4 SLI MCP, 1000 MHz HT, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS M2N-E SLI (nVidia nForce 500 SLI MCP, 1000 MHz HT, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS M2N-SLI Deluxe (nVidia nForce 570 SLI MCP, 1000 MHz HT, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS M2V (VIA K8T890 + VIA VT8237A, 1000 MHz HT, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS M2N-Crosshair (nVidia nForce 590 SLI MCP, 1000 MHz HT, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS M2R32-MVP (AMD 580X CF + SB600, 1000 MHz HT, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS M2A-MVP (AMD 480X CF + SB600, 1000 MHz HT, 800 MHz RAM)
- Procesor Intel Core 2 Duo E6300 (1.86 GHz, 2MB L2 cache, 1066 MHz FSB, jádro Allendale, 1.325 V, 65 W TDP)
- Základní deska ASUS P5ND2 SE (nVidia Crush 19 Ultra + MCP51, 1066 MHz FSB, 667 MHz RAM)
- Základní deska ASUS P5NSLI (nVidia nForce 570 SLI, 1066 MHz FSB, 667 MHz RAM)
- Základní deska EVGA 122-CK-NF66 (nVidia nForce 650i Ultra, 1066 MHz FSB, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS P5N-E SLI (nVidia nForce 650i SLI, 1066 MHz FSB, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS P5N32-E SLI (nVidia nForce 680i SLI, až 1333 MHz FSB, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS P5VD2-VM (VIA P4M900 + VT8237A, 1066 MHz FSB, 667 MHz RAM)
- Základní deska DFI LP UT ICFX3200-T2R/G (ATI RD600 + SB600, 1066 MHz FSB, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS P5LD2 SE (Intel 945P + ICH7, 1066 MHz FSB, 667 MHz RAM)
- Základní deska ASUS P5B Deluxe (Intel P965 + ICH8R, 1066 MHz FSB, 800 MHz RAM)
- Základní deska ASUS P5W DH Deluxe (Intel 975X + ICH7R, 1066 MHz FSB, 800 MHz RAM)
- Základní deska MSI P35 Platinum (Intel P35 + ICH9R, až 1333 MHz FSB, 800 MHz RAM)
- Grafická karta Gigabyte GV-NX79T256DB-RH 256MB DDR3 (GF 7900GT, 450 / 1320 MHz)
- Operační paměť Corsair Dominator Twin2X2048-6400C4D (2 x 1024 MB, 800 MHz, 5-5-5-15 2T, 1.8 V, Dual Channel)
- Pevný disk Maxtor DiamondMax Plus 9 160 GB
- DVD mechanika NEC DVDRW 1300A
- Zdroj Cooler Master iGreen Power 500W
Software a verze ovladačů
- Operační systém Microsoft Windows XP Professional Service Pack 2
- Intel Chipset Software Installation Utility 8.3.0.1013
- AMD/ATI Catalyst Driver 7.5
- VIA Hyperion Pro Driver Package 5.12A
- nVidia nForce 6.86, 8.43 a 9.53 a ForceWare 93.71
- DirectX 9.0c
Jak jsme testovali
Článek je zaměřený na praktickou spotřebu čipových sad, respektive základních desek. Spotřeba a výkon budou změřeny v několika modelových situacích, včetně standardních zátěžových testů. Protože se spotřeba a prakticky i výkon mění podle konkrétního použití, v testu jsou standardní testy bez zátěže i se zatížením pomocí upravené aplikace StressPrime 2004 v podání multithreaded verze Orthos a v několika dalších modelových situacích. V případě pořizování počítače s ohledem na výkon, spotřebu nebo výbavu je také nutné brát v úvahu minimální zatížení a jeho četnost, která je v případě běžného použití podstatně častější, než 100% vytížení obou jader, jako je tomu například v "burn" zatížení Orthos utilitou. Výsledky proto neberte pro Vás jako absolutní, protože každý počítač používáme trochu "jinak".
Poznámka: Takty procesorů jsou pro všechny testy 1866 MHz pro Core 2 Duo E6300, s 1066 MHz FSB a 2400 MHz pro Athlon 64 X2 4800+. V případě AMD platformy na jádře Brisbane byl násobič snížen na 12x, pro standardní takt DDR2 800 MHz (z důvodů vnitřních děliček). K testování vzhledem k použitým čipovým sadám byla použita paměť na standardním taktu 800 MHz, respektive 667 MHz, pokud na straně čipové sady nebyla podpora rychlejšího standardu pamětí. Pro časování pamětí bylo zvoleno standardních 5-5-5-15 2T - je zde možnost porovnat zakladní desky za téměř zcela totožných podmínek (výjímkou jsou pouze čipové sady, kde je podpora DDR2 SDRAM do taktu 667 MHz), upřesněno u každé konkrétní základní desky. Viz hardwarová konfigurace.
Zde je ovšem nutné vzít v úvahu i to, že některé čipové sady, respektive základní desky, umí i 1066 MHz paměti a zvládají například použití CMD Rate 1T (respektive na Intel platformě CPC, Command Per Clock), což samozřejmě přináší i adekvátní nárůst výkonu, ale na druhou stranu také vyšší spotřebu (s nutně vyšším provozním napětím). V případě vyšších taktů by se fakticky jednalo o provoz mimo specifikace a spotřeba by nebyla porovnatelná - rozdíly díky taktu a provoznímu napětí pamětí (spotřeba se může lišit bez problémů i o 15 wattů). Protože se v testu primárně zaměřujeme na spotřebu sestav, výkonnostní testy nelze brát jako absolutní z hlediska možného výkonu, zejména u dražších základních desek se zaměřením na ladění výkonu a přetaktování. Výkon bude s použitím rychlejších pamětí a agresivním časování, případně po možném masivním přetaktování FSB, samozřejmě neporovnatelně vyšší.