IBM umí ukládat a číst data z jediného atomu
9.3.2017, Jan Vítek, aktualita
Výzkumníkům firmy IBM se podařil neobyčejný kousek. Povedlo se jim totiž uložit data a opět je přečíst s jednoho jediného atomu prvku holmium. Jedná se přitom o princip magnetického zápisu, který využívají třeba pevné disky.
Jde tak o orientaci magnetického pole, přičemž dříve se výzkumníci dostali na stabilní magnetické bity složené z třech až dvanácti atomů a aktuální pevné disky prodávané na trhu využívají bity složené z cca jednoho sta tisíc atomů. Zatím tak můžeme jen fantazírovat o tom, jakou kapacitu by asi mělo zařízení, kterému by pro zápis jednoho bitu stačil pouhý atom, ale jednou, kdo ví?
Lidé z IBM využili atom prvku holmium (Ho) umístěný na podložce z oxidu hořečnatého, který nese mnoho nespárovaných elektronů a vykazuje vlastnost, již nazýváme magnetická bistabilita, což znamená, že má dva stabilní rovnovážné stavy s různými spiny. Díky tomu bylo možné zapsat data do tohoto jediného atomu, a to s pomocí napětí 150 mV při proudu 10 μA a s využitím zařízení Scanning Tunelling Microscope, což je vynález samotné firmy IBM. Stav atomu, čili zda nese bit 0, nebo 1, je pak zjistěn detekováním změny elektrického odporu v magnetickém poli, čili magnetorezistence.
Nicméně když se podíváme na schema, vedle atomu holmia máme viditelný ještě jeden atom, to železa. Nicméně ten měl být použit pouze proto, aby si výzkumníci ověřili, že magnetický stav holmia se skutečně změnil i když má jeho atom vedle sebe železo. To dokazuje, že zápis dat do atomu holmia skutečně může být stálý.
Vedle toho byl proveden ještě jeden pokus se dvěma atomy holmia umístěnými jeden nanometr vedle sebe. V testech se ukázalo, že bylo možné do nich zapsat jakoukoliv kombinaci bitů a tento zápis byl stálý. Šlo tak logicky o 00, 01, 10 a 11.
Zatím tak jde jen o laboratorní pokusy, ale my už můžeme začít počítat s tím, že kdyby se měla kapacita dnešních disků, respektive hustota bitů na jejich plotnách, zvýšit na násobek 100.000, přineslo by nám to 3,5" disk s kapacitou 1 EB (exabajt). To samozřejmě za předpokladu, že budeme stejně jako výrobci disků počítat s násobky 1000 a ne 1024. Jenomže na cestě k tomu je tu několik překážek včetně toho, že atomy holmia musely být pro dosažení pozitivních výsledků chlazeny tekutým heliem a nacházet se v téměř dokonalém vakuu.
Zdroj: Hexus.net
Lidé z IBM využili atom prvku holmium (Ho) umístěný na podložce z oxidu hořečnatého, který nese mnoho nespárovaných elektronů a vykazuje vlastnost, již nazýváme magnetická bistabilita, což znamená, že má dva stabilní rovnovážné stavy s různými spiny. Díky tomu bylo možné zapsat data do tohoto jediného atomu, a to s pomocí napětí 150 mV při proudu 10 μA a s využitím zařízení Scanning Tunelling Microscope, což je vynález samotné firmy IBM. Stav atomu, čili zda nese bit 0, nebo 1, je pak zjistěn detekováním změny elektrického odporu v magnetickém poli, čili magnetorezistence.
Nicméně když se podíváme na schema, vedle atomu holmia máme viditelný ještě jeden atom, to železa. Nicméně ten měl být použit pouze proto, aby si výzkumníci ověřili, že magnetický stav holmia se skutečně změnil i když má jeho atom vedle sebe železo. To dokazuje, že zápis dat do atomu holmia skutečně může být stálý.
Vedle toho byl proveden ještě jeden pokus se dvěma atomy holmia umístěnými jeden nanometr vedle sebe. V testech se ukázalo, že bylo možné do nich zapsat jakoukoliv kombinaci bitů a tento zápis byl stálý. Šlo tak logicky o 00, 01, 10 a 11.
Zatím tak jde jen o laboratorní pokusy, ale my už můžeme začít počítat s tím, že kdyby se měla kapacita dnešních disků, respektive hustota bitů na jejich plotnách, zvýšit na násobek 100.000, přineslo by nám to 3,5" disk s kapacitou 1 EB (exabajt). To samozřejmě za předpokladu, že budeme stejně jako výrobci disků počítat s násobky 1000 a ne 1024. Jenomže na cestě k tomu je tu několik překážek včetně toho, že atomy holmia musely být pro dosažení pozitivních výsledků chlazeny tekutým heliem a nacházet se v téměř dokonalém vakuu.
Zdroj: Hexus.net
