NASA objevila sedm exoplanet podobných Zemi v jednom systému

Jak už jsme několikrát uvedli, to, že je nějaká planeta z pohledu astronoma podobná Zemi a nachází se v tzv. obyvatelné zóně, v žádném případě neznamená, že na ní automaticky najdeme vodu, dýchatelný vzduch, či snad dokonce příjemné klima. Příkladem budiž Proxima b, která má mít také podobné proporce jako Země a nachází se v obyvatelném pásmu, ale má jednak vázanou rotaci ukazujíc své hvězdě stále stejnou tvář, což není ideální a navíc je pravděpodobné, že divoký vývoj Proximy Centauri jako červeného trpaslíka zbavil Proximu b již před mnoha lety atmosféry i většiny případných vodních zásob.

Nyní tu máme hvězdu TRAPPIST-1 vzdálenou 39,13 světelných let od nás, což je ve vesmírném měřítku také hned za prahem, přičemž jde také o červeného trpaslíka, který je ale zařazen mezi ty zvláště chladné. Teplota na povrchu je tak pouze 2550 K, čili 2277 °C, zatímco na povrchu Proximy Centauri je teplota o cca 500 °C vyšší a na povrchu našeho Slunce pro srovnání panují teploty kolem 5800 K / 5500 °C. TRAPPIST-1 má také pouze cca 8procentní hmotnost Slunce, ale díky tomu všemu má mít velice dlouhou životnost, a to 4 až 5 bilionů let. Na druhou stranu má TRAPPIST-1 za sebou pouhých 500 milionů let, takže je velice nepravděpodobné, že by se na některé planetě už vyvinul život, i kdyby na nich byly vhodné podmínky.

Tři potenciální exoplanety v systému TRAPPIST-1 byly nalezeny již v předchozím roce pomocí teleskopu TRAPPIST v Chile, což byl podnět k dalšímu pozorování, a to pomocí vesmírného teleskopu Spitzer. Právě nízká teplota a malé rozměry hvězdy byly ideální pro Spitzerovy infračervené nástroje, které nakonec tranzitní metodou odhalily přechod planet přes hvězdu. Pozorování bylo snadné už jen kvůli tomu, že planety obíhají kolem hvězdy velice rychle, což je zřejmé. Aby se totiž tři z nich mohly nacházet v obyvatelné zóně tak chladné hvězdy, musí být k ní velice blízko, což znamená i krátkou dobu oběhu.

Spitzer nejdříve potvrdil dvě dříve objevené planety a v případě té třetí zjistil, že nejde o jednu, ale o rovnou tři planety na oběžných drahách, které si jsou velice podobné. Nakonec ještě identifikoval dvě další dříve nezjištěné planety, takže nakonec jejich počet rozšířil na sedm. Jde tak skutečně o pozoruhodný systém, kde by případný pozorovatel mohl z povrchu jedné planety pozorovat ostatní, které by se občas na obloze jevily větší než náš Měsíc. A pak je tu pochopitelně i samotný TRAPPIST-1, který k nim všem má velice blízko.

Dále je překvapivé, že všech sedm planet má mít podobné rozměry i hmotnost jako Země. Udává se rozpětí 0,76 až 1,13násobek průměru Země a 0,41 až 1,34násobek její hmotnosti. Dnes tak mluvíme o planetách TRAPPIST-1b, c, d, e, f, g, h, přičemž v obyvatelné zóně jsou planety e, f a g. O nich se snad brzy dozvíme více, neboť na tento systém si už vyhradil čas Hubbleův teleskop, který bude hledat známky vodíku a metanu. Ale opět, možnosti Hubbleova teleskopu už nejsou na takové úrovni, jakou astronomové požadují, takže se zase mluví o JWST (James Webb Space Telescope), který si na tento systém také vyhradí čas, a to až bude vynesen do vesmíru a zprovozněn. Na to už mnoho vědců čeká jak na smilování, takže doufejme, že JWST bude úspěšně a co nejdříve k dispozici.

Zdroj: NASA