Prvním notebookem s výměnnou RAM typu LPCAMM2 je Lenovo ThinkPad P1 Gen 7

V posledních letech začali výrobci notebooků přecházet k napájeným pamětem RAM na základní desku, což znemožnilo její výměnu za větší a/nebo rychlejší. Mnozí to přikládají plánovanému zastarávání a nenažranosti výrobců, má to ale i své technické důvody. Paměti LPDDR, které se takto připevňují na základní desku, pracují se sníženým napětím, což má výhodou v nižší spotřebě a delší výdrži notebooků, nicméně aby to pracovalo spolehlivě a signál měl dostatečnou kvalitu, musí být tyto čipy velmi blízko procesoru. To je také důvodem, proč se toto tak moc rozmohlo. V tenkém notebooku, u kterého se chce ušetřit každý gram a který má mít výdrž ideálně hodně přes 10 hodin, nejsou méně úsporné SO-DIMM zrovna něčím ideálním.

 

Např. LPDDR5x má proti DDR5 o cca 60 % nižší spotřebu za běhu a o 80 % ve standby (není tedy divu, že se tak často používají). Dalším důvodem jsou rozměry, kdy se malé čipy LPDDR podstatně snáz ukryjí do tenkého těla ultrabooku, což se mnohem hůř dělá s rozměrnějšími SO-DIMM moduly, které také o trochu navyšují hmotnost proti pájenému řešení.

 

 

Toto by ale měl řešit nový formát pamětí LPCAMM2. Tento standard přináší paměťové moduly s čipy LPDDR, které jsou mnohem tenčí (64% úspora místa), lehčí a úspornější než SO-DIMM, současně umožňují stabilní běh i při onom sníženém napětí a vysokém výkonu, který je pro LPDDR paměti typický. Prvním notebookem a mobilní pracovní stanici, která tyto paměťové moduly má, je Lenovo ThinkPad P1 Gen 7. YouTube kanál iFixit se na tento notebook podíval, rozebral ho a ukázal, jak tyto moduly v notebooku vlastně vypadají. Paměti pro něj vznikly ve spolupráci se společností Micron a notebook může mít až 64GB kapacitu RAM.

 

Zdroj: zdnet.com, news.lenovo.com