SSD vs. HDD: vítězové a poražení?

Nejdříve malé zamyšlení

Kde asi tak začít. Nejlogičtější bude poukázat na vývoj pevných disků (tedy HDD - Hard Disk Drive), který trvá již pěknou řádku desetiletí. Za tu dobu jsme se dostali k nevídaným kapacitám, kdy si každý může za nějaké čtyři tisíce i s daní domů pořídit model s kapacitou 1 TB. Přitom mám ještě v živé paměti, kterak jsme pořizovali 200MB pevný disk a o několik let později jsem si již sám vyprášil kapsu koupí 15GB disku Quantum Fireball s 7200 otáčkami za minutu, jenž mimochodem slouží dodnes, jen jeho chod připomíná cirkulárku.
Pevné disky se svou více než padesátiletou historií prošly více či méně podstatnými vylepšeními, ale jejich princip zůstává stále stejný - rotující plotny a nad nimi se vznášející ramena s čtecími/zapisovacími hlavičkami. Kapacita pevných disků přes neustále překonávané překážky stále roste a rozhodně to nevypadá, že by se měla z dnešní maximální kapacity 1,5 TB u 3,5" disků brzo zastavit. Seagate už několik let vyvíjí technologii HAMR (Heat Assisted Magnetic Recording), jež má posunout hustotu záznamu do nevídaných výšin (cca 50 Tb na palec čtvereční), a tak se nezdá, že by klasika jménem HDD měla brzy vymřít. Dnes se mimochodem pevné disky díky svému příznivému poměru ceny za gigabyte hodí i pro zálohování velkého množství dat. V této oblasti již optické mechaniky v podstatě ztratily svou pozici.
A nyní se na scéně tedy objevují SSD (Solid State Disk) zařízení. Ony tedy přišly již dříve, ale jednak byl přínos prvních modelů pro normálního uživatele více než diskutabilní a potom, jako u každé technologické novinky, byla jejich cena astronomická. V těchto měsících ale zažíváme invazi netbooků, jež využívají SSD (i když vesměs nízkokapacitní), a potom se také do této oblasti obouvá stále více firem, i takových, které donedávna s úložnými zařízeními moc co do činění neměly. Za všechny můžeme vzpomenout na známou OCZ, jejíž 2,5" modely SSD Core s kapacitou 32 GB byly nedávno zlevněny na 99 USD. Tato SSD mají přitom nabídnout rychlost čtení 120 MB/s a zápis 83 MB/s. Cena je tedy celkem příznivá, udávaný výkon také, tak v čem je háček? Jednak je to samozřejmě kapacita, která ale na systémový disk pracovního notebooku může bez problémů stačit, ale potom zde vyvstává problém, který ze specifikací nevyčteme. Ony udávané hodnoty v MB/s jsou samozřejmě ideální a ty nejvyšší, s jakými se setkáme. K tomu však v praxi (a u systémového disku zvlášť) ani tak nedochází, takže tyto údaje mají výpovědní hodnotu asi takovou, jako kdyby se výrobci pevných disků oháněli výsledky benchmarku sekvenčního čtení ze začátku disku. Ta mimochodem u těch nejlepších desktopových modelů s nejvyšší hustotu záznamu dosahuje i 130 MB/s. Na druhou stranu je pravda, že 120MB/s čtení není dnes u SSD maximum. Intelovské X25-M dosahují dle specifikací rychlosti čtení až 250 MB/s a zde již pomalu přestává stačit i rozhraní SATA 300.

V čem jsou tedy SSD prokazatelně lepší s ohledem na udávané specifikace? Především je to fyzická odolnost, protože v nich nic nerotuje a "neseekuje", v důsledku toho nevydávají žádný hluk (či by alespoň neměly) a z hlediska výkonu je to řádově nižší vyhledávací doba (seek), pokud se to zde ještě tak dá nazývat. U klasických disků musíme čekat, než se hlavička přesune na požadovanou stopu a pod ní se objeví kýžený sektor, ale na to můžeme u SSD zapomenout. Zapomenout však nesmíme na to, že SSD disku je úplně jedno, jestli je 2,5" nebo 3,5" - na výkon to nemá vliv. A největší otázkou je, jak se toto všechno projeví v praxi a jak budou reagovat benchmarky, na což se právě zaměří tento test.

Co si dnes vyzkoušíme

Dnes je pořád těžké SSD sehnat, a proto nečekejte, že se vytasíme s celou plejádou různých zařízení. V převaze budou tedy spíše klasické pevné disky, a to jak PATA, tak SATA modely a velikosti 2,5" i 3,5". Co se týče SSD, pak se jednoduše objeví ty, které byly v době psaní článku dostupné.

HDD:

• 2,5" PATA - Hitachi Travelstar 5K160 HTS541616J9AT00 - 160 GB
• 2,5" PATA - Samsung SpinPoint M - HM121HC - 120 GB
• 2,5" PATA - Seagate Momentus 5400.3 ST9120822A - 120 GB
• 2,5" PATA - Western Digital Scorpio WD2500BEVE - 250 GB

• 2,5" SATA - Hitachi Travelstar 5K250 - HTS542520K9SA00 - 200 GB
• 2,5" SATA - Samsung SpinPoint M - HM121HI 120 GB
• 2,5" SATA - Samsung SpinPoint M - HM160HI - 160 GB
• 2,5" SATA - Seagate Momentus 7200.3 - ST9250421ASG - 250 GB
• 2,5" SATA - Western Digital Scorpio WD1600BEVS - 160 GB
• 2,5" SATA - Western Digital Scorpio Black - WD3200BEKT - 320 GB

• 3,5" SATA - Samsung SpinPoint F1 HD322HJ - 320 GB
• 3,5" SATA - Seagate Barracuda 7200.11 ST3500320AS - 500 GB
• 3,5" SATA - Western Digital VelociRaptor WD3000GLFS

SSD:

• ExpressCard - Hama ExpressCard 34 + USB 2.0 SSD Hard Drive - 32 GB
• ExpressCard - Transcend ExpressCard/34 Solid State Disk - 32 GB

• 2,5" PATA - Hama Solid-State Disk - 16 GB
• 2,5" PATA - Transcend Solid State Drive - 16 GB

• 3,5" SATA - Hama Solid-State Disk - 16 GB
• 2,5" SATA - Intel X25-M - 80 GB
• 2,5" SATA - OCZ Core Series v2 - 32 GB
• 2,5" SATA - Patriot Extreme Performance Warp SSD - 32 GB

SSD zařízení jsou sice v nabídce mnoha firem, ale o bezproblémové dostupnosti se prozatím nedá mluvit. Není se také čemu divit, když se jim nedostává zrovna vřelých přijetí, především tedy z důvodu vysoké ceny a testů, které zpochybňují jejich přínos.

Testovací sestava

Veškerá zařízení, tedy kromě ExpressCard SSD, budou testována na následující sestavě. O ExpressCard se postará i notebook Lenovo 3000 N200 (Pentium Dual-Core 1,46 GHz, 1,5 GB RAM), ale zde je kvůli internímu použitému rozhraní (USB 2.0) možné, že disk bude přeci jen rychlejší na sestavě se základní deskou, kterou vidíte v seznamu dole.

• Základní deska: DFI LANPARTY DK P45-T2RS Plus (Intel P45 + ICH10R)
• Procesor: Intel Core 2 Quad Q6600 (2,4 GHz, 1066 MHz FSB, 8 MB L2 cache, 65nm výrobní proces a 105 W TDP)
• Operační paměť: GeIL GX22GB6400UDC (1GB, 800 MHz DDR2, 4-4-4-12 2T při 2,1 V)
• Grafická karta: MSI NX8800GTS T2D32OE - NVIDIA GeForce 8800GTS 320 MB RAM
• Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
• Zdroj: Cooler Master RS-450-ACLY – 450W

A na konec této úvodní stránky zbývá otázka: co si od tohoto testu slibujeme? Cílem je porovnat výkony dnešních běžných 2,5" pevných disků, jaké můžeme snadno najít v našich laptopech a stále dostupnějších SSD disků. Kromě toho se však představí i jiné modely z obou táborů, které s tímto tématem až tolik nesouvisí, ale jistě bude zajímavé si je všechny výkonnostně porovnat. Uděláme si tedy menší průřez trhem, s jehož pomocí bychom se měli lépe zorientovat.