Boogie Board: papír verze 2.0 ?

Lidstvo se pod pohrůžkou globálního oteplování uchýlilo k všemožným úsporným řešením a v hledáčku jsou hlavně automobily. Plýtvá se však i jinde a možná ve výsledku mnohem více než zrovna u aut. Velkým nešvarem je např. papír, který se posledních letech využívá možná až příliš.
U spotřební elektroniky jsou to ohromné pestrobarevné papírové obaly či tisíce manuálů a varování, které stejně nikdo nečte a po rozbalení putuje oboje do koše. Osobní zkušenost mám také ze stavařiny, kde se vše tiskne a ideálně na co největší formát. Na konci každé větší stavby se kompletní projekt (desítky až stovky papírů) vytiskne alespoň 10krát a rozdá patřičným lidem. Při nejbližší opravě budovy se však zjistí, že z vytvořených kopií často není k dispozici už ani jedna.
Jistě se budete ohánět recyklací, ale již samotný proces znovu vytvoření čistého bílého papíru stojí nemalé množství energie. Odpověď na tento problém mohly být počítače, avšak k pohodlí, jenž nám poskytuje ten tenký bílý list, je to prozatím velmi daleko. Slibně tak vypadal projekt společnosti iMPROV electronics, který používá modifikované technologie tekutých krystalů, ty znáte např. z LCD.

Klasické LCD si vytváří vlastní zdroj světla a panel je tedy následně prosvícen zevnitř. To má za následek čitelnost po celý den, ale také více unavené oči, které se často musí vypořádat s nepřiměřeně podsvícenou obrazovkou. Zásadním negativem je i fakt, že vlastní zdroj světla potřebuje i vlastní zdroj energie.
Boogie Board na to jde obráceně a využívá okolního světla, které v místě stlačených pixelů projde vrstvou tekutých krystalů na reflexní vrstvu a odrazí se zpátky. Tím se na jinak černé obrazovce vytvoří dojem zaznamenaného textu či obrazu. Nevýhoda tohoto řešení je naprosto zřejmá a to sice, že bez externího zdroje světla (slunce, lampička) si na této destičce nepřečtete nic. Potěší naopak „pasivní“ způsob zobrazení. Pro zobrazení totiž není zapotřebí natočit krystaly napětím, ale po stlačení stylusem či prstem zůstanou v „nové“ poloze do doby, než je vpuštěním napětí donutíte k návratu do předchozí polohy.

Velkou bolístkou většiny LCD panelů jsou pozorovací úhly a znát je to např. u TN monitorů. Boogie Board naproti tomu nabízí takřka neomezené možnosti pozorování. V krajních polohách sice zasáhne poněkud lesklejší povrchová úprava, ale jinak to není vůbec špatné.
Důležitým faktorem při výběru monitoru je také kontrastní poměr, alias poměr mezi hodnotou svítivosti černé a bílé barvy. Takto formulovaná věta zní jistě zvláštně, zejména u „svítivosti černé“. Bohužel současné LCD monitory neumí ve své majoritě vypnout lokálně podsvícení a za panelem tak stále svítí umělý zdroj světla. I vypnuté a tím pádem nenatočené krystaly, které by měly „ukazovat“ černou barvu, nedokážou zamezit prostupu světla. Levné monitory tak místo černé často zobrazují šedivou.

Boogie Board se tomuto problému vyhnul díky externímu zdroji světla, avšak narazil na opačný problém. Tím je intenzita bílé barvy, která se za nízkého okolního světla skokově blíží svým odstínem černému povrchu tohoto přístroje. V současné generaci je to bohužel docela znát a stejně jako levný notebook na ostrém slunci nezobrazí prakticky nic, se v tmavší místnosti změní čtení Boogie Boardu na bojovku pro celou rodinu. Zda tento problém vyřeší nové extra-reflexivní fólie, ukáží až následující generace tohoto modelu.

Již před několika odstavci jsem zmínil, že použitá technologie nabízí trvanlivý obraz, který změníte až vpuštěním napětí a následně se tak všechny „zmáčknuté“ pixely vrátí do původní pozice. Výhodou je velká výdrž baterií a samotný výrobce tvrdí, že takto můžete přemazat až několik tisíc vytvořených stránek. Na druhé straně mince však stojí nemožnosti lokální opravy špatně zapsané poznámky.