Asus ROG GX900: rudoch s laserem

Asus přesto nabízí celkem dost drátových i bezdrátových počítačových myší, z nichž se dají za herní považovat dva modely - dnes testovaný GX900 a pak jeho předchůdce GX800. Výhody nového modelu, které můžeme ihned zaznamenat, jsou dvě. Jednak je to vyšší rozlišení laserového senzoru, a to 4000 dpi vs. 3200 dpi, a pak nám GX900 nabídne možnost změnit její hmotnost pomocí malých závaží.

 

 

K tomu Asus slibuje také výborné uživatelské rozhraní pro nastavení jednotlivých prvků a tvorbu maker i profilů, možnost snadné a rychlé změny rozlišení. A dokonce se firma na konci svého vychvalování zmiňuje o tom, že "GX900 je ohleduplná k životnímu prostředí a svou nízkou spotřebou prospěje životnímu prostředí". Takže až budete se svou GX900 rejdit po podložce, myslete na to, že na rozdíl od uživatelů starých myší o "brutální" spotřebě děláte světu službu. Problém je pouze v tom, že hodnoty 5 V a 100 mA má na štítku vedle GX900 i stařičká Microsoft IntelliMouse Optical.

ROG GX900 přišla v papírové krabici, kde se schovávala ve výřezu za plastem, abychom si mohli udělat obrázek i o její velikosti a tvaru. Pod sebou vystavuje na obdiv svůj pozlacený USB konektor.

Specifikace tedy nevypovídají o ničem nevídaném či mimořádném, ale co by měli výrobci také pořád vymýšlet, že? Budeme tak mít možnost si prohlédnout velkou herní myš vyplňující celou pravou dlaň, vybavenou laserovým senzorem s rozlišením až 4000 dpi a klasickým rozhraním USB. Vlastně jedna zvláštnost tu je a týká se právě USB kabelu. Ten má vespod připravené drážky, do nichž se může různě poskládat, a tak může z myši ústit do pěti různých směrů.

Jak jsem již uvedl, Asus GX900 patří rozhodně mezi ty větší myši, takže ji můžeme označit za opak k modelu CM Storm Spawn a jemu podobným. Vyrobena je z kombinace tmavě šedého až černého plastu, který je trochu změkčen, hladkého a lesklého plastu barvy červené metalízy a spodek tvoří tvrdý černý plast s trochu zdrsnělým povrchem.

Leváci mohou na ni rovnou zapomenout, protože držet ji v levé ruce je vyloženě nepohodlné, nehledě na to, že pak nelze využívat všechny její prvky. Tvar je jinak celkem klasický, takže tu máme znatelně zkosené tělo, velkou vyřízlou část s hrubým gripem pro palec a zkrátka je zpracování takové, že kopíruje tvar volně položené ruky prsty dolů. Díky tomu všechny prsty pohodlně a nenásilně spočinou na ovládacích prvcích, tedy aspoň těch hlavních, což jsou čtyři tlačítka a kolečko.

Dvě hlavní tlačítka myši nejsou přímo součástí vrchního krytu, jak je dnes obvyklé, ale tvoří dvě samostatné části. K jejich stisku ani hluku mikrospínačů nemám žádné výhrady. Mezi ně pak je zasunut klín z lesklého černého plastu, který obsahuje především kolečko. To má měkký gumový povrch a navíc výrazné vroubkování. Co se týče práce s ním, pak se mi líbilo, že při stisku neklade moc velký odpor, ale na druhou stranu má velmi jemné, až často hmatově nerozpoznatelné krokování se špatnou aretací. Proto není vůbec vyloučeno, že se vám při stisku o kousek pootočí.

Před kolečkem se nachází dvě tlačítka, která tak často používat nebudete. V barvě červené metalízy to je dvousměrný přepínač hodnoty, což budou indikovat čtyři LED vedle loga Republic of Gamers. Ty budou prosvítat akorát mezi vaším palcem a ukazováčkem. Druhé tlačítko je zapuštěno, aby nemohlo být stisknuto omylem a slouží pro přepínání profilů. Na výběr je základní a tři další, takže tlačítko buď nesvítí, nebo září zeleně, červeně, či žlutě. Zde je na nás, abychom si zapamatovali, která barva k jakému profilu patří.

Poslední tlačítka jsou připravena pro palec na boku, mají tenká a dlouhá těla a umístěna jsou dle mě tak akorát, abyste na ně pohodlně dosáhli. I když toto více než jinde záleží na velikosti vašich rukou. Tato tlačítka mají také hlasitější stisk než ostatní a to blíže k uživateli vydává znatelně hlubší zvuk než to umístěné dále. Lze se tedy orientovat i podle jejich zvuku, i když to už je pozdě. Nahmatat jde ale i tenký předěl mezi nimi.

Když si myš obrátíme na záda, uvidíme ve přední části již zmíněné kanálky, do nichž lze umístit oflexovaný kabel myši. On už tam od výroby je, aby ústil jako všude jinde směrem dopředu. Pokud vám to ale z nějakého důvodu nebude vyhovovat, můžete si vybrat mezi čtyřmi dalšími směry.

Pak je tu umístěno malé očko laserového senzoru, které je umístěno uprostřed jednoho ze šesti teflonů. Ty jsou jinak rozmístěny po obvodu myši a jsou spíše malé. A zrovna ten prostřední se už u zcela nové myši viditelně odchlipoval, přičemž i ostatní vypadaly tak trochu podezřele a již po chvilce používání zachytávaly za své trochu ulepené okraje prach.

Nakonec se tu setkáme s velkým kolečkem, které pootočením proti směru hodinových ručiček uvolníme malou platformu s pěti 4,5gramovými závažíčky zasunutými v pěnovém materiálu. Zde bych ocenil, kdyby měly na okrajích nějaké drážky, aby se daly snadno vyjmout, ale to je jen detail, protože to stejně nebudete dělat často. Důležité je, že závaží drží pevně a nebudou v těle myši rachotit.

Vedle myši balení skrývá pouze dvě další věci - optický disk se softwarem v revizi 1 a pak tlustý nekolikajazyčný manuál i v češtině.