Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Thermaltake Bigwater 745 a Aquarius II

27.3.2006, Jan Vítek, recenze
Thermaltake Bigwater 745 a Aquarius II
Už tomu budou téměř dva měsíce, co jsme se podrobně podívali na téma vodního chlazení v podobě 3D Galaxy od firmy Gigabyte. Dnes toto téma oživíme recenzí na chlazení Bigwater 745, které se pyšní hned dvěma radiátory využívajícími celkem tři 120mm ventilátory. Plocha odevzdávající tepelnou energii okolnímu vzduchu je tedy natolik velká, že můžeme očekávat velmi slušný chladicí výkon pro zkrocení i těch nejnáročnějších komponent.
Thermaltake se tedy zcela správně snaží využívat těch největších předností chlazení pomocí vody, tedy možnost využití odvodu tepla na co největší aktivní plochu, v tomto případě realizovanou jedním 120*120mm a jedním 120*240mm radiátorem. Těm ve snažení pomáhají tři 120mm ventilátory původně od firmy Hong Sheng, s jejichž obměnami jsme se již setkali v nedávných testech, kde dopadly vesměs velice dobře. Máme tu tedy velice dobrý teoretický základ pro výkonné a tiché chlazení.






Big Water 745 přichází v rozměrné krabici popisující všechny důležité vlastnosti a specifikace. Komponenty jsou pečlivě zabaleny do pěnového materiálu, ve kterém by měly snadno přečkat i hrubější zacházení, což je důležité především pro jemné žebroví radiátorů a styčnou plochu vodního bloku. V balení je totiž pouze jeden blok pro odvod tepla z procesoru, takže jsme si na testy ještě dodatečně zapůjčili vodní blok pro grafickou kartu Thermaltake Aquarius II, abychom možnosti chlazení otestovali větší zátěží.



Co se týče samotného Big Wateru, zde se balení rozděluje na celkem čtyři části. V prvé řadě je to to nejdůležitější – vodní blok, pumpa s namontovanou expanzní nádobou a menší ze dvou radiátorů.



Druhá část obsahuje bílou krabici s méně objemným příslušenstvím, jako je regulace otáček, retenční mechanismus, apod. Vedle ní je plastová nádoba s chladicím roztokem.



Část třetí obsahuje dobře chráněný velký radiátor, přiklopený z horní strany pěnou, do které jsou zapuštěny černé hliníkové podstavce, které se využijí právě pro něj.



Aquarius II je zabalen v průhledném plastovém výlisku, takže můžeme jasně vidět, že přichází i s třemi sadami fitinek pro různé rozměry rozváděcích hadiček. Podívejme se teď na všechny komponenty podrobněji.


Specifikace vodního bloku procesoru:
  • Celkové rozměry - 78*60*23,5 (d*š*v)
  • Použitý materiál - měď a akrylát
  • Fitinky - 9,5/12,5mm
  • Osvětlení modrou LED


Jako první si představíme bloky. Oba jsou koncipovány stejně. Část pro odvod tepla je vyrobena z dobře opracovaného měděného masivu a kryt je vyroben z tlustého akrylátu, na který se připojují kovové fitinky. Mezi akrylátem a mědí tu máme ještě těsnicí gumové, aby médium neproteklo spárami.



CPU blok je zpracován do té nejstarší a nejjednodušší podoby – klasického hada s celkem šesti obraty. Jeho kruhová styčná plocha má dostatečné rozměry, aby pokryla celou plochu heatspreaderu a díky jejímu konečnému opracování je rovná a krásně hladká. Akrylátový plášť na místě drží čtyři šroubky s hlavičkou pro křížový šroubovák, takže můžeme velice snadno provést demontáž a údržbu zaneseného bloku.



Z oficiálních rozměrů bloku toho moc nevyčteme, a tak jsem provedl měření sám. Kanálky pro vedení vody mají šířku 4mm a jsou hluboké 12mm, tudíž by neměly celé sestavě tvořit příliš úzké hrdlo. Samotná měděná část má výšku 14mm, tudíž vodu od heatspreaderu dělí 2mm mědi a to pro rozvod tepla bohatě stačí.


Zapuštěná LED

Z obrázků si také můžete všimnout, že je k bloku přivedený kabel s klasickou třípinovou přípojkou na konektory pro ventilátory, jaké najdeme na základní desce. Kabel totiž vede k modré diodě mající za úkol osvětlit akrylovou část bloku a tím dodat bloku nezbytný světelný efekt, bez kterého by samozřejmě žádné chlazení nepracovalo tak, jak má. Světlou stránkou je, že při rozebrání bloku lze diodu jednoduše a bez násilí vyjmout, ale přesto bych raději uvítal o něco sníženou cenu, než laciné světelné efekty.


Specifikace vodního bloku VGA
  • Kompatibilita s ATi a nVidia grafickými kartami včetně těch nejnovějších
  • Rozměry - 57*46*41 (d*š*v*)
  • Použitý materiál - měď a akrylát
  • Hmotnost - 151g
  • Fitinky - 6,4/9,5/12,7mm

Fitinky se montují do závitu v horní průhledné části a o těsnost spoje se stará rovněž těsnicí kroužek, pro nějž je připraveno místo kolem závitu, které utažením fitinky vyplní a spolehlivě tak zabrání vodě v prosáknutí. Fitinky jsou určeny pro trochu atypické rozměry hadiček s vnitřním průměrem 9,5mm a vnějším až 13mm.



VGA blok je na tom velmi podobně. Tvarově je sice jednodušší; tvoří ho obdélníková měděná základna s pouze jedním záhybem. O přívod vody se stará akrylátové víčko se dvěma klouby pro namontování fitinek. To lze stejně jako u CPU bloku odejmout a provést tak údržbu bloku.



Výška měděné základny je o poznání menší než u CPU bloku (7mm), takže i hloubka kanálků bude zákonitě menší, tedy 5mm, takže co se týče šířky dna, ta je rovněž 2mm. Průtok vody bude v tomto případě více omezen, protože CPU blok nám nabízí průřez o velikosti 48mm2 oproti 35mm2 u VGA bloku. Spíše než kanálky přímo v masivu budou ale vadit otvory pro přívod vody v akrylátovém víčku, protože ty jsou ještě užší. Styčná plocha Aquariusu II byla zpracována neméně dobře, tudíž v tomto směru si není na co stěžovat a můžeme přejít k dalším částem dnešní chladicí sestavy.