Athlon 64 – situace se vyjasňuje
25.7.2003, Zdeněk Kabát, článek
Již delší dobu se polemizuje, jak bude vypadat finální verze procesoru AMD Athlon 64. V tomto článku Vám přinášíme jednu s možných variant, jak Athlon 64 dopadne a jak se utká s konkurencí od Intelu.
Situace kolem procesoru Athlon 64 se řádně zkomplikovala. Příčinu můžeme hledat v tom, že původně revoluční procesor se ukázal jako největší zpoždění v posledních letech a desítky měsíců po ohlášení kde nic, tu nic. Architektura je sice založena na jádře K7, ale technologie AMD64, integrovaný paměťový řadič a sběrnice HyperTransport dávají osmé generaci procesorů nové rozměry (detaily v preview Opteronu). Athlon 64 také nahradí dlouho přežívající Socket A.
Jenže právě s paticí, resp. s počtem pinů to nebude tak jednoduché. Kvůli zpoždění procesoru se totiž posunula hranice používaných paměťových typů a paměťový řadič musel být znovu navržen. Původní plán počítal s jednokanálovým řadičem pro DD333, což je, přiznejme si to, v dnešní době směšné, bereme-li v úvahu hi-endový procesor. Tato verze měla používat patici Socket 754.
Jenže jak čas pokročil, rozhodlo se AMD předělat integrovaný řadič tak, aby podporoval DDR400, a to hned v dvoukanálovém uspořádání. A právě zde narazila společnost na omezení ze strany počtu pinů, kterých prostě a jednoduše nebyl dostatek. Proto budou první ClawHammery určeny stejně jako Opteron pro patici Socket 940 a rozdíl mezi Athlonem 64 a Opteronem série 100 tak bude téměř smazán.
Obr. 1 – Poslední roadmap procesorů AMD – nic zvláštního
Jenže společnost udělá v situaci ještě větší zmatek tím, že následující verze Athlonu 64 budou mít pouze 939 pinů (což ovšem neznamená, že budou potřebovat jinou patici). A právě 939pinovými Athlony 64 se bude AMD snažit vystřídat ony 940pinové, s čímž začne počátkem roku 2004. Obě tyto verze budou tedy disponovat dvoukanálovým paměťovým řadičem a 1MB L2 cache.
Kromě toho pak představí společnost jakési "value" Athlony 64, které budou obsahovat pouze 512kB L2 cache a jednokanálový paměťový řadič, což znamená, že jim postačí patice Socket 754. Pro tuto patici budou pravděpodobně určeny také procesory s jádrem Paris, které založeny na architektuře K8 přinesou jen 256kB L2 cache.
A teď k tomu nejzajímavějšímu. Podle zdrojů bude v začátcích hromadné výroby poměr 754-pin a 940-pin procesorů 9:1 a ve třetím kvartále tohoto roku vyexpeduje společnost 90 tisíc čipů pro Socket 754. V prvním čtvrtletí příštího roku, kdy se 939pinové verze začnou probíjet na trh, bude poměr 754/939/940 přibližně 40:1:4 a AMD by mělo vyrobit kolem půl druhého milionu procesorů.
Co to tedy znamená? Podle těchto čísel by do Q1 2004 mělo být vyrobeno kolem 200 – 250 tisíc, což rozhodně není na tři čtvrtiny roku žádné velké číslo. Navíc neznáme výtěžnost Athlonu 64, která se bude zpočátku pohybovat odhadem kolem 50-60%. Pokud dáme tyto dvě informace dohromady, lze odhadovat, že cena hi-endových Athlonů 64 bude velmi vysoká a jejich dostupnost také nic moc. A Intel bude od Q4 2003 vyrábět své 0,09mikronové Prescotty na 300mm waferech, což i při horší výtěžnosti znamená slušný počet vyrobených čipů a ne tak vysokou cenu. Přestože tedy nebude Prescott nějaký revoluční, pravděpodobně získá nad AMD náskok.
Obr. 2 – Athlon 64 se nebude od Opteronu téměř lišit
A dále tu máme Athlony 64 pro Socket 754. Ty budou taktéž ovlivněny výtěžností, ale protože jich plánuje AMD až osmkrát více než 940/939pinových bratříčků, budou také dostupnější. Jednokanálový paměťový řadič a 512kB L2 cache je předurčuje ke konkurenci vyšším Northwoodům, později Prescottům pro Socket 478 (Prescott pro Socket T bude konkurovat opět 939pinovým Athlonům 64). Doufejme, že u nich cena bude na přijatelné úrovni.
Jádro Paris je takovou zvláštní kapitolou a navíc se o něm v poslední době vůbec nikde nepíše. Je možné, že je projekt částečně pozastaven a dává se přednost vyšším řadám procesorů K8, zatímco segment, který by Paris mohl zaplnit, budou představovat procesory T-Bred, Barton a Thorton. Bude zajímavé pozorovat, jak se AMD s tolika procesory zároveň na trhu vypořádá, resp. jak budou vypadat z pohledu uživatele. Rozhodující bude jistě cena, ale ještě více výkon, o kterém toho víme pramálo (pouze z neoficiálních recenzí, jako je tato recenze Athlonu 64 3400+). Intel mezi tím také nebude zahálet a Prescott, včetně Celeronů s tímto jádrem, bude vážnou konkurencí.
Mimochodem, přestože se to nezdá, udržuje si AMD standard v počtu patic a kompatibilitě s novými procesory. Socket A (462), který přežívá od Duronů, stále vyživuje Barton (ač bylo třeba měnit desku kvůli 200MHz FSB či dual-channel DDR) a nyní se objeví dvě nové patice. Socket 754 a 940 budou podle mě na dlouhou dobu stačit low-endovým, resp. hi-endovým procesorům. Dvoukanálový řadič si jistě nevyžádal 180 pinů navíc, a tak má nejspíše Socket 940 slušnou rezervu. Uvidíme, jak na tom bude Socket T u Prescottu a následovně i Tejasu.
Poslední zmínka patří čipovým sadám – Athlon 64 bude ve všech třech konfiguracích podporován čipsetem Crush K8 od nVidie, který by měl být vybaven i rozhraním Serial ATA, Gigabit Ethernet či PCI Expressem a jehož výroba je připravena již od vypuštění procesoru (aby také ne, po takovýchto prodlevách). Jak na tom budou ostatní výrobci, těžko říci, ale když např. VIA K8T400 podporuje Opteron, neměl by mu dělat problémy 940-pinový Athlon 64. Uvidíme, na kolik se tyto mé domněnky potvrdí.
Zdroj: The Inquirer, archiv Světa hardware
Jenže právě s paticí, resp. s počtem pinů to nebude tak jednoduché. Kvůli zpoždění procesoru se totiž posunula hranice používaných paměťových typů a paměťový řadič musel být znovu navržen. Původní plán počítal s jednokanálovým řadičem pro DD333, což je, přiznejme si to, v dnešní době směšné, bereme-li v úvahu hi-endový procesor. Tato verze měla používat patici Socket 754.
Jenže jak čas pokročil, rozhodlo se AMD předělat integrovaný řadič tak, aby podporoval DDR400, a to hned v dvoukanálovém uspořádání. A právě zde narazila společnost na omezení ze strany počtu pinů, kterých prostě a jednoduše nebyl dostatek. Proto budou první ClawHammery určeny stejně jako Opteron pro patici Socket 940 a rozdíl mezi Athlonem 64 a Opteronem série 100 tak bude téměř smazán.
Obr. 1 – Poslední roadmap procesorů AMD – nic zvláštního
Jenže společnost udělá v situaci ještě větší zmatek tím, že následující verze Athlonu 64 budou mít pouze 939 pinů (což ovšem neznamená, že budou potřebovat jinou patici). A právě 939pinovými Athlony 64 se bude AMD snažit vystřídat ony 940pinové, s čímž začne počátkem roku 2004. Obě tyto verze budou tedy disponovat dvoukanálovým paměťovým řadičem a 1MB L2 cache.
Kromě toho pak představí společnost jakési "value" Athlony 64, které budou obsahovat pouze 512kB L2 cache a jednokanálový paměťový řadič, což znamená, že jim postačí patice Socket 754. Pro tuto patici budou pravděpodobně určeny také procesory s jádrem Paris, které založeny na architektuře K8 přinesou jen 256kB L2 cache.
A teď k tomu nejzajímavějšímu. Podle zdrojů bude v začátcích hromadné výroby poměr 754-pin a 940-pin procesorů 9:1 a ve třetím kvartále tohoto roku vyexpeduje společnost 90 tisíc čipů pro Socket 754. V prvním čtvrtletí příštího roku, kdy se 939pinové verze začnou probíjet na trh, bude poměr 754/939/940 přibližně 40:1:4 a AMD by mělo vyrobit kolem půl druhého milionu procesorů.
Co to tedy znamená? Podle těchto čísel by do Q1 2004 mělo být vyrobeno kolem 200 – 250 tisíc, což rozhodně není na tři čtvrtiny roku žádné velké číslo. Navíc neznáme výtěžnost Athlonu 64, která se bude zpočátku pohybovat odhadem kolem 50-60%. Pokud dáme tyto dvě informace dohromady, lze odhadovat, že cena hi-endových Athlonů 64 bude velmi vysoká a jejich dostupnost také nic moc. A Intel bude od Q4 2003 vyrábět své 0,09mikronové Prescotty na 300mm waferech, což i při horší výtěžnosti znamená slušný počet vyrobených čipů a ne tak vysokou cenu. Přestože tedy nebude Prescott nějaký revoluční, pravděpodobně získá nad AMD náskok.
Obr. 2 – Athlon 64 se nebude od Opteronu téměř lišit
A dále tu máme Athlony 64 pro Socket 754. Ty budou taktéž ovlivněny výtěžností, ale protože jich plánuje AMD až osmkrát více než 940/939pinových bratříčků, budou také dostupnější. Jednokanálový paměťový řadič a 512kB L2 cache je předurčuje ke konkurenci vyšším Northwoodům, později Prescottům pro Socket 478 (Prescott pro Socket T bude konkurovat opět 939pinovým Athlonům 64). Doufejme, že u nich cena bude na přijatelné úrovni.
Jádro Paris je takovou zvláštní kapitolou a navíc se o něm v poslední době vůbec nikde nepíše. Je možné, že je projekt částečně pozastaven a dává se přednost vyšším řadám procesorů K8, zatímco segment, který by Paris mohl zaplnit, budou představovat procesory T-Bred, Barton a Thorton. Bude zajímavé pozorovat, jak se AMD s tolika procesory zároveň na trhu vypořádá, resp. jak budou vypadat z pohledu uživatele. Rozhodující bude jistě cena, ale ještě více výkon, o kterém toho víme pramálo (pouze z neoficiálních recenzí, jako je tato recenze Athlonu 64 3400+). Intel mezi tím také nebude zahálet a Prescott, včetně Celeronů s tímto jádrem, bude vážnou konkurencí.
Mimochodem, přestože se to nezdá, udržuje si AMD standard v počtu patic a kompatibilitě s novými procesory. Socket A (462), který přežívá od Duronů, stále vyživuje Barton (ač bylo třeba měnit desku kvůli 200MHz FSB či dual-channel DDR) a nyní se objeví dvě nové patice. Socket 754 a 940 budou podle mě na dlouhou dobu stačit low-endovým, resp. hi-endovým procesorům. Dvoukanálový řadič si jistě nevyžádal 180 pinů navíc, a tak má nejspíše Socket 940 slušnou rezervu. Uvidíme, jak na tom bude Socket T u Prescottu a následovně i Tejasu.
Poslední zmínka patří čipovým sadám – Athlon 64 bude ve všech třech konfiguracích podporován čipsetem Crush K8 od nVidie, který by měl být vybaven i rozhraním Serial ATA, Gigabit Ethernet či PCI Expressem a jehož výroba je připravena již od vypuštění procesoru (aby také ne, po takovýchto prodlevách). Jak na tom budou ostatní výrobci, těžko říci, ale když např. VIA K8T400 podporuje Opteron, neměl by mu dělat problémy 940-pinový Athlon 64. Uvidíme, na kolik se tyto mé domněnky potvrdí.
Zdroj: The Inquirer, archiv Světa hardware
-100.webp)
