Hubble spatřil supermasivní černou díru vymrštěnou ze své galaxie
28.3.2017, Jan Vítek, aktualita
Hubbleův vesmírný dalekohled se podíval na zajímavý kvasar známý pod označením 3C 186, který má mít ve svém vnitřku jako obvykle černou díru. Ten byl přitom dle všeho vymrštěn kvůli srážce s velice hmotným objektem z centra své galaxie.
Je dobře známé, že většina, pokud ne rovnou všechny galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru. Ta naše v Mléčné dráze se jmenuje Sagittarius A* a už zanedlouho se o ní pokusí víc zjistit Event Horizon Telescope. Nám jde ale nyní o kvasar 3C 186 ze stejnojmenné galaxie. Kvasar se nám může jevit jako hvězda, ale ve skutečnosti má jít o jádra galaxií, která jako taková mají mít ve svém středu supermasivní černou díru. Tento kvasar byl přitom dle pozorování Hubbleova dalekohledu vyvržen ze středu galaxie a otázka je, co může mít takovou sílu, aby dokázalo vypoklonkovat supermasivní černou díru ze středu galaxie, a to navíc velice vysokou rychlostí.
Daná galaxie je od nás vzdálena nějakých 8 miliard světelných let a kvasar mimo její střed má mít černou díru o hmotnosti cca 1 miliardy našich Sluncí, takže jde vskutku o masivní objekt. Však Sagittarius A* je oproti němu trpaslík s hmotností jen kolem 3,7 milionů Sluncí. I na pořízeném záběru je pouhým okem vidět, že kvasar je mimo svou galaxii, a to nějakých 35 tisíc světelných let, což je asi třetina průměru Mléčné dráhy.
Astronomové z Univerzity Johna Hopkinse si jsou jistí, že jde opravdu o kvasar spojený s galaxií 3C 186 a ne jen něco, co se nachází mezi námi a ní. A vzhledem k pozorovanému červenému posuvu, který je ostatně s kvasary neodmyslitelně spojen, bylo určeno, že se pohybuje směrem od galaxie rychlostí cca 2000 kilometrů za sekundu. Pro porovnání, náš Sluneční systém obíhá kolem středu galaxie rychlostí jen kolem 220 km/s.
Je tak zřejmé, že pokud něco opravdu vyvrhnulo ze středu galaxie černou díru o hmotnosti miliardy Sluncí rychlostí 2000 km/s, musela to být nejspíše další černá díra, ale ne ještě hmotnější, právě naopak. Astronomové v pořízených snímcích identifikovali také struktury, které se označují jako slapové ohony. Ty se obvykle objevují jako důsledek vymrštění hvězd gravitačním působením jiných galaxií. Zde ale jejich stopa naznačuje, že došlo ke srážce dvou galaxií, z nichž jedna měla výrazně hmotnější černou díru.
Aktuálně panuje názor, že se k sobě obě černé díry přiblížily a začaly kolem sebe kroužit a postupně se přibližovaly, při čemž se tvořily masivní gravitační vlny. A pokud jedna byla výrazně lehčí než druhá, pak přirozeně obíhala daleko vyšší rychlostí. Poté došlo ke srážce a spojení obou černých děr v jednu, která měla zaznamenat něco jako zpětný ráz udělený vysokou rychlostí menší díry, a právě ten ji měl vymrštit z galaxie pryč.
Zdroj: NASA, Extremetech
Daná galaxie je od nás vzdálena nějakých 8 miliard světelných let a kvasar mimo její střed má mít černou díru o hmotnosti cca 1 miliardy našich Sluncí, takže jde vskutku o masivní objekt. Však Sagittarius A* je oproti němu trpaslík s hmotností jen kolem 3,7 milionů Sluncí. I na pořízeném záběru je pouhým okem vidět, že kvasar je mimo svou galaxii, a to nějakých 35 tisíc světelných let, což je asi třetina průměru Mléčné dráhy.
Astronomové z Univerzity Johna Hopkinse si jsou jistí, že jde opravdu o kvasar spojený s galaxií 3C 186 a ne jen něco, co se nachází mezi námi a ní. A vzhledem k pozorovanému červenému posuvu, který je ostatně s kvasary neodmyslitelně spojen, bylo určeno, že se pohybuje směrem od galaxie rychlostí cca 2000 kilometrů za sekundu. Pro porovnání, náš Sluneční systém obíhá kolem středu galaxie rychlostí jen kolem 220 km/s.
Je tak zřejmé, že pokud něco opravdu vyvrhnulo ze středu galaxie černou díru o hmotnosti miliardy Sluncí rychlostí 2000 km/s, musela to být nejspíše další černá díra, ale ne ještě hmotnější, právě naopak. Astronomové v pořízených snímcích identifikovali také struktury, které se označují jako slapové ohony. Ty se obvykle objevují jako důsledek vymrštění hvězd gravitačním působením jiných galaxií. Zde ale jejich stopa naznačuje, že došlo ke srážce dvou galaxií, z nichž jedna měla výrazně hmotnější černou díru.
Aktuálně panuje názor, že se k sobě obě černé díry přiblížily a začaly kolem sebe kroužit a postupně se přibližovaly, při čemž se tvořily masivní gravitační vlny. A pokud jedna byla výrazně lehčí než druhá, pak přirozeně obíhala daleko vyšší rychlostí. Poté došlo ke srážce a spojení obou černých děr v jednu, která měla zaznamenat něco jako zpětný ráz udělený vysokou rychlostí menší díry, a právě ten ji měl vymrštit z galaxie pryč.
Zdroj: NASA, Extremetech
