Internet of Things: propojená budoucnost

Termín Internet of Things se poprvé objevil již v roce 1999, ovšem o samotném konceptu, který se za tímto termínem schovává, se diskutovalo už dlouhé roky předtím. Dnes se tedy pro něj ustálilo slovní spojení Internet of Things, pro něž se ujal český doslovný překlad Internet věcí. Je to přitom na první pohled nevýstižné a vágní označení, ovšem na druhou stranu je velmi vhodné, neboť popisuje svět navzájem propojených zařízení, jichž může být bezpočet. Propojit bude možné v podstatě vše, co může pracovat elektrickou energií, ale ani to v podstatě není podmínkou. Takové jízdní kolo ke svému provozu energii nepotřebuje, ale pokud k němu připojíme vhodný hardware, stane se i to součástí Internetu věcí. Otázkou jen je, k čemu to bude sloužit.
Internet věcí (IoT) je velmi jednoduché definovat jako množinu jednoznačně rozpoznatelných zařízení, která pracují v rámci vlastní sítě či internetové infrastruktury. Co taková technologie bude znamenat pro naše životy, nad tím už je třeba se zamyslet a uvědomit si, k čemu může takové propojení posloužit. Je zřejmé, že zde se otevírá nový velký trh horizontálně zasahující mnoho oborů lidské činnosti, na němž mají šanci uspět i ti, kteří přijdou se zajímavým nápadem a jejich šance je ještě větší díky crowdfundingovým serverům, jako je Kickstarter nebo Indiegogo. Na druhou stranu se IoT asi nejvíce ukáže a projeví u elektroniky, v průmyslu, zdravotnictví a automobilismu, na což se třesou především tradiční výrobci a velké firmy.

Jaké jsou prognózy? Dle firem zabývajících se průzkumem trhu a nových trendů má být počet zařízení na trhu, které jsou zapojeny do sítě IoT, v roce 2020 roven 26 až 30 miliardám, čili na každého člověka planety by měla připadat 4 taková zařízení. S podobným vývojem se už dopředu počítalo a bylo zřejmé, že na takový počet zdaleka nebude stačit adresní prostor IPv4, který má jen něco přes 4 miliardy kombinací (2^32), čili zařízení v síti IoT budou muset použít novou architekturu IPv6 s čtyřnásobnou délkou, což už nám dává 2^128 kombinací. Že by tedy na nějaké zařízení nevyšla unikátní adresa IPv6, o to se opravdu nemusíme bát. Je ale také jasné, že změny musí prodělat i síťové technologie, které budou muset pokrýt podstatně zvýšený provoz.
Společným rysem valné většiny zařízení pro IoT bude využití levného a energeticky úsporného hardwaru, přičemž v tomto případě je připravena firma ARM a její SoC architektury Cortex, dále Intel se svými procesory architektury x86 a pozadu nechce stát ani AMD, Cisco či ostatní. Dalším, ale již ne tak nutným předpokladem, je funkční připojení k Internetu, jež v řadě případů nebude muset být nijak rychlé, ale zato mobilní a bezpečné. Řada spotřebitelských zařízení, pokud se k Internetu vůbec připojovat budou, k tomu využijí ne vlastní možnosti, ale něco jiného. Přímo nasnadě je mobilní telefon, díky němuž bude mít uživatel nad síťovým provozem alespoň nějakou kontrolu.

A k čemu to všechno bude? Možnosti IoT rozhodně netkví jen v tom, že si budeme moci na dálku ovládat osvětlení v domácnosti, čili vypnout zapomenutou žárovku nebo přijmout hlášku od mrazáku, který si všiml, že jsme jej nedovřeli. IoT se také uplatní v mnoha průmyslových a vědních oborech a za všechny můžeme zmínit ekologii a sledování klimatu pomocí armády senzorových zařízení, sledování výroby v továrnách či automobilové zábavní a jiné systémy, atd. Navíc je tu i skrytý potenciál, a sice ten, že IoT bude propojovat nejen samotná zařízení, ale také obory lidské činnosti, přičemž středobodem bude stále IT. Amatérský meteorolog tak třeba dostane důvod k tomu, aby se začal zabývat programováním a s pomocí nově nabytých znalostí si propojil své meteostanice, i když to už trochu zavání romantickým uvažováním.

V každém případě nás ale dle průzkumů a informací velkých IT firem v nejbližší době čeká bouřlivý rozvoj a nové možnosti, jež budou v řadách běžných uživatelů posíleny stále dostupnějším mobilním připojením k Internetu. Kutilové a nadšenci pak budou moci relativně snadno tvořit svá zařízení (což mohou i dnes), a to s pomocí platforem jako Arduino nebo jeho klonů.