SONY Clié PEG-NZ90 - Kontroverzních třicet deka antracitu v milionářově kapse
24.4.2003, Tomáš Bobek, recenze
Pokud PDAčkám běžně říkám “počitadlo” nebo “strojek”, v případě NZ90 budu muset nejspíš sáhnout po něčem jako “důlní kombajn” nebo “rypadlo”. Tahle vymakaná, velká, nechutně složitá, přeplácaná a předražená cihla totiž nabuzuje i u otrlého technofila mého ražení zásadní otázky typu: "K čemu je tohle probůh vlastně dobré?"
Kapitoly článku:
- SONY Clié PEG-NZ90 - Kontroverzních třicet deka antracitu v milionářově kapse
- Komplexní popis přístroje
- Kolébka, Foťák, Záznamník zvuku a Spotřeba
- Dodávané příslušenství, Technické specifikace a Závěrečný rozsudek
Clie NZ90, v současné době nejvýkonnější PDA s Palm OS, je potěšením každého recenzenta. Jeho dinosauří technické parametry i neobvyklý design jsou totiž snadným terčem kritiky a kritizovat se tady dnes bude hodně. Předem podotýkám, že jediným bodem, na kterém může obhajoba cosi stavět, je vybavenost, vážená poroto, vše ostatní jsou už více či méně těžké prohřešky a je zde skutečně už jen hrstička polehčujících okolností. Ne že bych snad nechtěl chválit, ale tady to bude dost těžká práce.
První dojem, nejdůležitější novinky a kde je sakra zase ten stylus
Patrně nejpřesnější vyjádření prvního dojmu je “velkej a černej”. NZ90 s rozměry 76x143x23mm a bez sedmi gramů třiceti deky váhy je skutečně asi jeden z největších strojů, na kterých kdy běhal PalmOS. Bude s ním mít problém i ledaskterá náprsní kapsa od saka a chuděry kapsičky u košile před tímhle velkým černým obrem jen zoufale zapiští strachy. Ideální hardcase pak bude asi rovnou nějaký montážní kufřík, hmm.
Co se novinek týče, nejlépe bude přirovnat NZ90 k jeho předchůdci NX70V, kterému je dost podobný. Opět tedy “véčko” s rozvíracím a překlápěcím displejem, integrovanou klávesnicí a foťákem, procesorem Intel PXA250 MHz, 16 MB RAM a už tradičně uchvancancujícím barevným displejem s rozlišením 320 x 480 x 65tis. barev. U foťáku je ovšem první změna – aparát je dvoumegapixelový a navíc má blesk – věc u PDA i mobilů doposud nevídanou. Kromě blesku má na rozdíl od svého předchůdce také krytku čočky. Druhou příjemnou změnou od posledně je integrovaný bluetooth a pár drobností, které nemohou nepotěšit – jako například zdvojená hardwarová tlačítka pro situaci, kdy máte displej otočen a překlopen, či oddělení tlačítek pro pořízení snímku nebo zvukových poznámek. Velmi netradiční kolébka pak umožňuje připojit i TV a tiskárnu. Velmi zjednodušeně je tedy NZ90 velkým černým NX70V s bluetooth a lepším foťákem s bleskem. Otázkou je, zda těch cca dvě stě dolarů cenového rozdílu mezi oběma modely tohle všechno dokáže vyvážit.
Pokud jsem avizoval černý povrch, neměl jsem tím na mysli nějaký odrbaný plast, to ne. Matová čerň kryje solidní kov, hrany elegantně zkosené, středová část vyvedena ve stříbrné a stříbrné epolety tvoří i část ovládacích prvků na boku. Netvrdím že tahle kombinace barev je vyloženě špatná, nicméně domnívám se, že je trochu krokem vedle. Stříbřitý povrch přímého předchůdce tohoto kombajnu byl podle mého mnohem elegantnější až “aristokratičtější”. A co si budeme povídat, za ty prachy už to musí nějak reprezentovat. Želbohu není to nějak moc vidět.
Ostatně barva není to jediné, co vás na první i na druhý pohled poněkud vyvede z míry. Celý design přístroje je takový trochu ujetý, archaický a hromburácký, snad jako kdyby jej tvořili hoši od Texas Instruments v polovině 80-tých let. Zatímco však taková TI-59 měla (a stále má) své kouzlo, NZ90 to prostě nesluší. Ale to nejhorší z designu teprve přijde.
Tento strojek má totiž ze všech Palmů bezkonkurenčně nejvíce tlačítek a hejblat, častokrát i zdvojených) která jsou rozeseta po celém povrchu přístroje místy až neskutečně nevhodně, přímo chaoticky. Nemohu se ubránit pocitu, že designér usedl k tomuto strojku po více než jenom saké. Rituálně namazal prázdné černé šasi něčím lepivým a banzaj! - vyválel jej v misce plné ovládacích prvků a konektorů. Co se kde uchytilo, to tam taky zůstalo. Jinak si některé výstřelky vysvětlit.
Designérským i ergonomickým průšvihům se budu věnovat podrobněji při popisu přístroje, vážně si to zaslouží. Čemu však neodolám už nyní, je hanění stylusu. Tohle tenké brčko nemá svou vlastní šachtu, ale živoří na hraně víka displeje, uchyceno jen za špičku a zadek. Špička dosedá do malé prohloubeninky, zadek je přichycen krátkou drážkou. Díky uchycení na víku displeje dochází ke zmatkům při tasení. Pokud je displej rozevřený, tasíte stylus pravou rukou z levé strany směrem nahoru. Pokud je displej obrácený a přiklopený, tasíte pravou rukou z pravé strany směrem dolů. A to není všechno - uprostřed tasení ztrácí stylus balanc, už skoro za nic nedrží, ale ještě jej celý pevně nedržíte, spíš jen přitlačujete palcem a stylus pak tak moc rád padá na zem. Aby nebyl zlým zprávám konec - stylus má nešikovný hrot, který zmenšuje (trochu ale přece jen) přesnost psaní. Stylus, jeho uchycení a problémy s tasením jsou rozhodně to nejhorší, co jsem u Clií zatím viděl.
První dojem, nejdůležitější novinky a kde je sakra zase ten stylus
Patrně nejpřesnější vyjádření prvního dojmu je “velkej a černej”. NZ90 s rozměry 76x143x23mm a bez sedmi gramů třiceti deky váhy je skutečně asi jeden z největších strojů, na kterých kdy běhal PalmOS. Bude s ním mít problém i ledaskterá náprsní kapsa od saka a chuděry kapsičky u košile před tímhle velkým černým obrem jen zoufale zapiští strachy. Ideální hardcase pak bude asi rovnou nějaký montážní kufřík, hmm.
Co se novinek týče, nejlépe bude přirovnat NZ90 k jeho předchůdci NX70V, kterému je dost podobný. Opět tedy “véčko” s rozvíracím a překlápěcím displejem, integrovanou klávesnicí a foťákem, procesorem Intel PXA250 MHz, 16 MB RAM a už tradičně uchvancancujícím barevným displejem s rozlišením 320 x 480 x 65tis. barev. U foťáku je ovšem první změna – aparát je dvoumegapixelový a navíc má blesk – věc u PDA i mobilů doposud nevídanou. Kromě blesku má na rozdíl od svého předchůdce také krytku čočky. Druhou příjemnou změnou od posledně je integrovaný bluetooth a pár drobností, které nemohou nepotěšit – jako například zdvojená hardwarová tlačítka pro situaci, kdy máte displej otočen a překlopen, či oddělení tlačítek pro pořízení snímku nebo zvukových poznámek. Velmi netradiční kolébka pak umožňuje připojit i TV a tiskárnu. Velmi zjednodušeně je tedy NZ90 velkým černým NX70V s bluetooth a lepším foťákem s bleskem. Otázkou je, zda těch cca dvě stě dolarů cenového rozdílu mezi oběma modely tohle všechno dokáže vyvážit.
Pokud jsem avizoval černý povrch, neměl jsem tím na mysli nějaký odrbaný plast, to ne. Matová čerň kryje solidní kov, hrany elegantně zkosené, středová část vyvedena ve stříbrné a stříbrné epolety tvoří i část ovládacích prvků na boku. Netvrdím že tahle kombinace barev je vyloženě špatná, nicméně domnívám se, že je trochu krokem vedle. Stříbřitý povrch přímého předchůdce tohoto kombajnu byl podle mého mnohem elegantnější až “aristokratičtější”. A co si budeme povídat, za ty prachy už to musí nějak reprezentovat. Želbohu není to nějak moc vidět.
Ostatně barva není to jediné, co vás na první i na druhý pohled poněkud vyvede z míry. Celý design přístroje je takový trochu ujetý, archaický a hromburácký, snad jako kdyby jej tvořili hoši od Texas Instruments v polovině 80-tých let. Zatímco však taková TI-59 měla (a stále má) své kouzlo, NZ90 to prostě nesluší. Ale to nejhorší z designu teprve přijde.
Tento strojek má totiž ze všech Palmů bezkonkurenčně nejvíce tlačítek a hejblat, častokrát i zdvojených) která jsou rozeseta po celém povrchu přístroje místy až neskutečně nevhodně, přímo chaoticky. Nemohu se ubránit pocitu, že designér usedl k tomuto strojku po více než jenom saké. Rituálně namazal prázdné černé šasi něčím lepivým a banzaj! - vyválel jej v misce plné ovládacích prvků a konektorů. Co se kde uchytilo, to tam taky zůstalo. Jinak si některé výstřelky vysvětlit.
Designérským i ergonomickým průšvihům se budu věnovat podrobněji při popisu přístroje, vážně si to zaslouží. Čemu však neodolám už nyní, je hanění stylusu. Tohle tenké brčko nemá svou vlastní šachtu, ale živoří na hraně víka displeje, uchyceno jen za špičku a zadek. Špička dosedá do malé prohloubeninky, zadek je přichycen krátkou drážkou. Díky uchycení na víku displeje dochází ke zmatkům při tasení. Pokud je displej rozevřený, tasíte stylus pravou rukou z levé strany směrem nahoru. Pokud je displej obrácený a přiklopený, tasíte pravou rukou z pravé strany směrem dolů. A to není všechno - uprostřed tasení ztrácí stylus balanc, už skoro za nic nedrží, ale ještě jej celý pevně nedržíte, spíš jen přitlačujete palcem a stylus pak tak moc rád padá na zem. Aby nebyl zlým zprávám konec - stylus má nešikovný hrot, který zmenšuje (trochu ale přece jen) přesnost psaní. Stylus, jeho uchycení a problémy s tasením jsou rozhodně to nejhorší, co jsem u Clií zatím viděl.
