Sonda Juno dnes přiletí k Jupiteru, co bude dál?
4.7.2016, Jan Vítek, aktualita
Jak jsme nedávno upozorňovali, na 4. července 2016 je naplánován přílet sondy Juno americké NASA k největší planetě naší soustavy. Jejím úkolem bude zjistit další informace o Jupiteru a poodhalit i minulost celé soustavy.
Sonda Juno (JUpiter Near-polar Orbiter) už je u cíle svého dlouhého putování od léta roku 2011, kdy odstartovala na cestu dlouhou nějakých 1,7 miliardy mil, aby se připravila na to, že dnešního dne bude navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru a přiblíží se k němu na bezprecedentních 4800 kilometrů nad vrcholem mračen. Bude obíhat směrem od pólu k pólu, aby mohla lépe pokrýt celý povrch planety, již má oběhnout 37krát, aby přitom sbírala data o jejím složení, magnetickému poli, jádru, samotných pólech a dalších. Poté bude dle plánů navedena přímo do jupiterových mraků, kde najde svou záhubu. Na rozdíl od řady jiných sond, které dalece přežily svou předpokládanou životnost, tak bude kariéra Juno krátká a intenzivní. Její konec je totiž naplánován na 20. únor roku 2018, kdy už mají dojít zásoby paliva a nebude možné sondu udržet na oběžné dráze.
NASA Juno
Sonda tak bude s pomocí zbytku paliva přímo navedena na kolizní kurz s planetou a během pěti a půl dne vstoupí do jejích mračen a shoří, přičemž bude o svém okolním prostředí posílat informace do poslední chvíle. NASA se pro takový konec sondy rozhodla i proto, aby bylo vyloučeno, že Juno se srazí s jedním z měsíců Jupiteru a kontaminuje jej mikroby ze Země, ačkoliv tato šance je naprosto mizivá. Je ale vždy lepší ji vyloučit, zvláště pokud jde o nadějnou Europu (dle předpokladů plnou oceánů), která je v naší soustavě jedním z nejlepších kandidátů pro hledání života či jeho pozůstatků. Mimochodem, kontaminace se živě probírala i při vysílání sond a vozítek na Mars a v poslední době především ve spojení s Curiosity a studiem vodních toků na povrchu Marsu. Takové zařízení by teoreticky mělo ze Země startovat zcela sterilní, ale nikdy si nemůžeme být jisti, že s sebou neveze mikrobiální stopaře.
Juno v ceně 1,1 miliardy dolarů tak nakonec shoří v Jupiteru. Jedná se o již šestou sondu, která bude zkoumat Jupiter, ale pouze jako druhá se usídlí na jeho oběžné dráze, a to po sondě Galileo z roku 1995. K Jupiteru se ale v dohledné době vydá několik dalších sond.
ESA JUICE
Jako další se k Jupiteru podívá JUICE (JUpiter ICy moon Explorer) evropské ESA, který má dle plánu startovat v roce 2022 z Francouzské Guiany a dorazí k němu v roce 2030. Cílem ale nebude jenJupiter, ale také jeho měsíce Ganymede, Europa a Callisto. Všechny tyto měsíce mají dle předpokladů obsahovat značné množství vody pod svým povrchem a úkolem JUICE bude prozkoumat, zda by eventuelně mohly být obyvatelné.
Samotný JUICE pro ESA postaví společnost Airbus ve svém zařízení ve Friedrichshafenu, což bylo stvrzeno již v minulém roce a potřebná výzkumná zařízení vyrobí různé vědecké a inženýrské týmy z celé Evropy.
Pak bude následovat sonda v rámci Europa Multiple-Flyby Mission (dříve známá jako Europa Clipper), která bude startovat přinejlepším v roce 2022. Cílem bude měsíc Europa, na jehož oběžné dráze se měla sonda umístit, ale vzhledem k silné radiaci z Jupiteru bylo rozhodnuto, že bude kolem něj obíhat a k Europě se jen čas od času přiblíží. Přímo na ní by pak měla přístát nehybná stanice, tzv. lander, ale to ještě není jisté. Studovány budou především oceány pod povrchem Europy, k čemuž budou využity různé nástroje vyvíjené v JPL a na univerzitách v Arizoně a Boulderu.
Io Volcano Observer (IVO)
Io Volcano Observer (IVO) je další plánovaná sonda americké NASA a konkrétně pak za ni oroduije opět univerzita v Arizoně a dále Applied Physics Laboratory v John Hopkins University. Jsou ambice ji dostat do programu New Frontiers, kam patří také Juno a pokud budou tyto snahy úspěšné, IVO by měla startovat již v roce 2021 a vydat se na pětiletou cestu k Jupiteru s cílem alespoň 22měsíční mise s osmi oběhy. Jde o relativně nízkonákladovou misi pro studium vulkanismu na jupiterovém měsíci Io. Studovat se bude také magnetické pole a složení atmosféry Io, kolem níž proletěl již Voyager 1, který vypozoroval, že tamní vulkanismus je výsledkem nejspíše silných slapových sil.
Jako poslední můžeme zmínit AJAX (Advanced Jovian Asteroid eXplorer) v rámci mise NASA třídy Discovery. Sonda by mohla startovat ve stejné době jako IVO, ale na rozdíl od ní nebude cílem Jupiter a ani jeho měsíce, ale planetky Troján, které obíhají po stejné dráze jako samotný Jupiter. Cílem bude jedna taková planetka, která ve skupince s ostatními obíhá asi 60° za Jupiterem. AJAX by se měl po 12 letech cesty uhnízdit u něj, rok jej obíhat a nakonec shodit na jeho povrch několik přístrojů.
Zdroj: Astronomy
NASA Juno
Sonda tak bude s pomocí zbytku paliva přímo navedena na kolizní kurz s planetou a během pěti a půl dne vstoupí do jejích mračen a shoří, přičemž bude o svém okolním prostředí posílat informace do poslední chvíle. NASA se pro takový konec sondy rozhodla i proto, aby bylo vyloučeno, že Juno se srazí s jedním z měsíců Jupiteru a kontaminuje jej mikroby ze Země, ačkoliv tato šance je naprosto mizivá. Je ale vždy lepší ji vyloučit, zvláště pokud jde o nadějnou Europu (dle předpokladů plnou oceánů), která je v naší soustavě jedním z nejlepších kandidátů pro hledání života či jeho pozůstatků. Mimochodem, kontaminace se živě probírala i při vysílání sond a vozítek na Mars a v poslední době především ve spojení s Curiosity a studiem vodních toků na povrchu Marsu. Takové zařízení by teoreticky mělo ze Země startovat zcela sterilní, ale nikdy si nemůžeme být jisti, že s sebou neveze mikrobiální stopaře.
Juno v ceně 1,1 miliardy dolarů tak nakonec shoří v Jupiteru. Jedná se o již šestou sondu, která bude zkoumat Jupiter, ale pouze jako druhá se usídlí na jeho oběžné dráze, a to po sondě Galileo z roku 1995. K Jupiteru se ale v dohledné době vydá několik dalších sond.
ESA JUICE
Jako další se k Jupiteru podívá JUICE (JUpiter ICy moon Explorer) evropské ESA, který má dle plánu startovat v roce 2022 z Francouzské Guiany a dorazí k němu v roce 2030. Cílem ale nebude jenJupiter, ale také jeho měsíce Ganymede, Europa a Callisto. Všechny tyto měsíce mají dle předpokladů obsahovat značné množství vody pod svým povrchem a úkolem JUICE bude prozkoumat, zda by eventuelně mohly být obyvatelné.
Samotný JUICE pro ESA postaví společnost Airbus ve svém zařízení ve Friedrichshafenu, což bylo stvrzeno již v minulém roce a potřebná výzkumná zařízení vyrobí různé vědecké a inženýrské týmy z celé Evropy.
Pak bude následovat sonda v rámci Europa Multiple-Flyby Mission (dříve známá jako Europa Clipper), která bude startovat přinejlepším v roce 2022. Cílem bude měsíc Europa, na jehož oběžné dráze se měla sonda umístit, ale vzhledem k silné radiaci z Jupiteru bylo rozhodnuto, že bude kolem něj obíhat a k Europě se jen čas od času přiblíží. Přímo na ní by pak měla přístát nehybná stanice, tzv. lander, ale to ještě není jisté. Studovány budou především oceány pod povrchem Europy, k čemuž budou využity různé nástroje vyvíjené v JPL a na univerzitách v Arizoně a Boulderu.
Io Volcano Observer (IVO)
Io Volcano Observer (IVO) je další plánovaná sonda americké NASA a konkrétně pak za ni oroduije opět univerzita v Arizoně a dále Applied Physics Laboratory v John Hopkins University. Jsou ambice ji dostat do programu New Frontiers, kam patří také Juno a pokud budou tyto snahy úspěšné, IVO by měla startovat již v roce 2021 a vydat se na pětiletou cestu k Jupiteru s cílem alespoň 22měsíční mise s osmi oběhy. Jde o relativně nízkonákladovou misi pro studium vulkanismu na jupiterovém měsíci Io. Studovat se bude také magnetické pole a složení atmosféry Io, kolem níž proletěl již Voyager 1, který vypozoroval, že tamní vulkanismus je výsledkem nejspíše silných slapových sil.
Jako poslední můžeme zmínit AJAX (Advanced Jovian Asteroid eXplorer) v rámci mise NASA třídy Discovery. Sonda by mohla startovat ve stejné době jako IVO, ale na rozdíl od ní nebude cílem Jupiter a ani jeho měsíce, ale planetky Troján, které obíhají po stejné dráze jako samotný Jupiter. Cílem bude jedna taková planetka, která ve skupince s ostatními obíhá asi 60° za Jupiterem. AJAX by se měl po 12 letech cesty uhnízdit u něj, rok jej obíhat a nakonec shodit na jeho povrch několik přístrojů.
Zdroj: Astronomy
