Vrátí se Pluto mezi planety?
22.3.2017, Jan Vítek, aktualita
K nelibosti mnoha odborníků i lidí ze široké veřejnosti bylo Pluto uprostřed léta 2006 vyřazeno ze seznamu planet Sluneční soustavy a zařadilo se mezi více než sto známých trpasličích planet. Nyní ale existují snahy mu ztracené označení zase přiznat.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) tak odsouhlasila, že Pluto se už nebude řadit mezi planety, ale mezi trpasličí planety, což nyní chce skupina astronomů přehodnotit. Jejich cílem ale v podstatě není vyzdvihnout Pluto mezi planety, ale spíše změnit definici samotných planet, díky čemuž by se mezi ně zařadilo nejen Pluto samotné, ale také přes sto dalších objektů naší soustavy. Pomyslel však někdo na ty nebohé žáky, kteří mají už tak často problémy zapamatovat si sled aktuálních osmi planet? To je ale spíše cimrmanovská otázka.
Za novou iniciativou stojí Kirby Runyon (plus další) z Univerzity Johna Hopkinse, který svůj návrh přednese na 48th Lunar and Planetary Science Conference v Texasu. Dle tohoto návrhu by byly kromě Pluta povýšeny mezi planety i měsíce, jako je Europa u Jupiteru, dále i trpasličí planeta Ceres v hlavním pásu asteroidů a dokonce by se mezi ně dostal i Měsíc. To už vypadá přeci jen dost přitažené za vlasy, však proč by Měsíc měl být najednou planeta?
Runyon svůj záměr vysvětluje tak, že se nechce zaměřovat na vnější faktory, jako třeba zda dané těleso vyčistilo svou oběžnou dráhu od jiných těles, v čemž ostatně Pluto dle IAU selhalo, a především proto bylo překlasifikováno. Zde stojí za zmínku, že odpůrci této změny namítali, že na základě toho bychom nemohli považovat za planetu ani Zemi, neboť ani ta dokonale nevyčistila svou oběžnou dráhu. Právě i proto se Runyon chce zaměřit právě na tělesa samotná, a to z geofyzikálního hlediska. Chce vzít v úvahu především to, zda je daný svět komplexní a geologicky aktivní. To by tak splňovala právě třeba i Ceres díky svým ledovým výronům a na Plutu ji zase dokazuje velká ikonická skvrna ve tvaru srdce. Runyon se svými kolegy tak navrhuje novou definici planety, což by mělo být komplexní těleso lehčí než hvězda, na němž nikdy nezapočla nukleární fúze, které má však dostatečnou gravitaci pro vytvoření kulatého tvaru, a to bez ohledu na jeho orbitální parametry.
Není přitom divu, že Runyon a jeho kolegové jsou všichni spojeni s misí New Horizons americké NASA. To jednak proto, že tato mise se vydala zkoumat právě Pluto a další transneptunická tělesa, ale pak i proto, že jedním z nejhlasitějších odpůrců překlasifikování Pluta byl i Alan Stern, vedoucí vědeckého týmu řídícího let New Horizons. A proč se o tuto opětovnou změnu astronomové vůbec snaží? Dle Runyona by měla mít psychologický dopad, který by podnítil větší zájem veřejnosti o průzkum Sluneční soustavy a pak jde také o nová měřítka pro planetární vědce, kteří by se mohli více zaměřit na tělesa samotná než na jejich orbitální charakteristiky. Autoři se dokonce věnují i tomu, zda by se žáci měli o takovém množství planet vůbec učit a sdělují, že 110 planet je jistě daleko více, než by si měli zapamatovat. Spíše by proběhl výběr (možná dva tucty) těch nejpodstatnějších.
Zdroj: Astronomy
Za novou iniciativou stojí Kirby Runyon (plus další) z Univerzity Johna Hopkinse, který svůj návrh přednese na 48th Lunar and Planetary Science Conference v Texasu. Dle tohoto návrhu by byly kromě Pluta povýšeny mezi planety i měsíce, jako je Europa u Jupiteru, dále i trpasličí planeta Ceres v hlavním pásu asteroidů a dokonce by se mezi ně dostal i Měsíc. To už vypadá přeci jen dost přitažené za vlasy, však proč by Měsíc měl být najednou planeta?
Runyon svůj záměr vysvětluje tak, že se nechce zaměřovat na vnější faktory, jako třeba zda dané těleso vyčistilo svou oběžnou dráhu od jiných těles, v čemž ostatně Pluto dle IAU selhalo, a především proto bylo překlasifikováno. Zde stojí za zmínku, že odpůrci této změny namítali, že na základě toho bychom nemohli považovat za planetu ani Zemi, neboť ani ta dokonale nevyčistila svou oběžnou dráhu. Právě i proto se Runyon chce zaměřit právě na tělesa samotná, a to z geofyzikálního hlediska. Chce vzít v úvahu především to, zda je daný svět komplexní a geologicky aktivní. To by tak splňovala právě třeba i Ceres díky svým ledovým výronům a na Plutu ji zase dokazuje velká ikonická skvrna ve tvaru srdce. Runyon se svými kolegy tak navrhuje novou definici planety, což by mělo být komplexní těleso lehčí než hvězda, na němž nikdy nezapočla nukleární fúze, které má však dostatečnou gravitaci pro vytvoření kulatého tvaru, a to bez ohledu na jeho orbitální parametry.
Není přitom divu, že Runyon a jeho kolegové jsou všichni spojeni s misí New Horizons americké NASA. To jednak proto, že tato mise se vydala zkoumat právě Pluto a další transneptunická tělesa, ale pak i proto, že jedním z nejhlasitějších odpůrců překlasifikování Pluta byl i Alan Stern, vedoucí vědeckého týmu řídícího let New Horizons. A proč se o tuto opětovnou změnu astronomové vůbec snaží? Dle Runyona by měla mít psychologický dopad, který by podnítil větší zájem veřejnosti o průzkum Sluneční soustavy a pak jde také o nová měřítka pro planetární vědce, kteří by se mohli více zaměřit na tělesa samotná než na jejich orbitální charakteristiky. Autoři se dokonce věnují i tomu, zda by se žáci měli o takovém množství planet vůbec učit a sdělují, že 110 planet je jistě daleko více, než by si měli zapamatovat. Spíše by proběhl výběr (možná dva tucty) těch nejpodstatnějších.
Zdroj: Astronomy
