Zpoždění Hammeru vinou drážďanské Fab30 ?
20.9.2002, Zdeněk Kabát, článek
Nedávné ohlášení AMD určitě nepotěšilo většinu našich čtenářů, ať jsou to příznivci této společnosti či Intelu. Nyní se ale objevily možné příčiny zpoždění ClawHammeru a Bartonu. Na vině jsou údajně nedostatečné kapacity pro výrobu procesorů s technologií SOI, resp. jediná továrna AMD pro jejich vývoj, Fab30 v Drážďanech.
Nedávno jsme Vám přinesli nepříznivou zprávu týkající se zpoždění procesorů s jádry ClawHammer a Barton od Advanced Micro Devices (AMD). Toto odsunutí dává prostor pro „útok“ Intelu, který tak může ještě zpevnit svoji výsadní pozici na trhu s procesory. Proč jsou ale nadcházející Athlony a Athlony XP zpožděny? Možné vysvětlení nám přinesl server The Inquirer (viz zdroj).
Hlavním problémem je totiž továrna Fab30 v Drážďanech, o které si nyní povíme něco z historie. Původně byla postavena s jedním čistým prostorem pro výrobu měděným procesem. V listopadu roku 1998 byly vyráběny první vzorky a procesory K6-2, které se ale kvůli nízké výtěžnosti nikdy na pulty nedostaly. Až o jedenáct měsíců později, v říjnu 1999, začaly být v Drážďanech vyráběny první Athlony.
Počátek roku 2001 znamenal rozšíření Fab30 o další čistý prostor pro výrobu procesorů technologií SOI (Silicon On Insulator). Pár týdnů před tím, ve čtvrtém čtvrtletí roku 2000, byl také započat výzkum v Material Analysis Lab v Drážďanech. Tento závod nyní plní mnoho účelů pro AMD a společnost možná do Drážďan převede i část „balícího procesu“ (packaging).
Jistě si již mnozí všimli, že situace v souboji AMD vs. Intel se poněkud změnila. Dříve držel prvně jmenovaný krok, ale poslední dobou se skóre přehouplo na stranu Intelu. Současné nejrychlejší procesory jsou Pentium 4 2,8GHz a Athlon XP 2600+, ale ten na trhu téměř nenajdete. Intel navíc letos již dvakrát výrazně zlevňoval a ke konci roku nás ještě jeden price cut čeká (při uvedení Pentia 4 3,06GHz). Proto se váhy na trhu s procesory stále více naklánějí na jednu stranu.
Dalším podstatným bodem je evoluce jader Athlonů XP. 0,18mikronové Palomino se prodává celkem dobře, od modelu 2200+ vycházejí Athlony XP s jádrem Thoroughbred a chystá se Barton, T-Bred s dvojnásobnou pamětí L2 cache. Větší cache je ale složité vyrábět ve větším množství, protože s mnoha nevyužitými buňkami (dead cells) na čipu je CPU bezcenný.
Thoroughbred se poprvé objevil na trhu v mobilní verzi na 1,46GHz v dubnu letošního roku, o dva měsíce později vyšel i Athlon XP 2200+ pro desktopy (1,8GHz). Nyní byly po delším tichu a přeskočení několika postupných frekvencí představeny modely 2400+ a 2600+ s novou revizí jádra a pozměněných Performance Ratingem. Za čtyři měsíce se tak podařilo zvýšit výkon o cca 23%. Původní jádro T-Bred nebylo vlastně nikdy zrychleno.
A jakou to má souvislost s Hammerem? Letos v květnu bylo vyrobeno několik prototypů pracujících na frekvenci 800 MHz, jejichž výkon a stabilita byly velice přesvědčivé. Intel představil vzorky Pentia 4 na frekvencích 900 MHz a 1000 MHz na přelomu května a června 2000 a o půl roku později se objevilo jádro Willamette na 1,4GHz a 1,5GHz, tedy o 50% rychlejší.
I kdyby měla být původní frekvence ClawHammeru 3400+ pouze 1,6GHz (ačkoli se mluví o hodnotách kolem 2,5GHz), pak by to znamenalo zdvojnásobení rychlosti uvedených vzorků. Proto se možná ustoupilo z původního podzimního termínu a nyní se mluví o Q2 2003. A zde se konečně vracíme k Fab30 – tento závod je, jak bylo řečeno, jediný, který dokáže produkovat procesory technologií SOI, ale kvůli nízké výtěžnosti nových designů nemůže být zvýšení frekvence tak rapidní.
A to by mohl být důvod zpoždění Hammeru a Bartonu. Znamená to tedy, že aby AMD udrželo krok s Intelem, musí z T-Bredu vytáhnout co nejvíce. Doufejme ale, že se trh s procesory nestane monopolní záležitostí Intelu.
Zdroj: The Inquirer
Hlavním problémem je totiž továrna Fab30 v Drážďanech, o které si nyní povíme něco z historie. Původně byla postavena s jedním čistým prostorem pro výrobu měděným procesem. V listopadu roku 1998 byly vyráběny první vzorky a procesory K6-2, které se ale kvůli nízké výtěžnosti nikdy na pulty nedostaly. Až o jedenáct měsíců později, v říjnu 1999, začaly být v Drážďanech vyráběny první Athlony.
Počátek roku 2001 znamenal rozšíření Fab30 o další čistý prostor pro výrobu procesorů technologií SOI (Silicon On Insulator). Pár týdnů před tím, ve čtvrtém čtvrtletí roku 2000, byl také započat výzkum v Material Analysis Lab v Drážďanech. Tento závod nyní plní mnoho účelů pro AMD a společnost možná do Drážďan převede i část „balícího procesu“ (packaging).
Jistě si již mnozí všimli, že situace v souboji AMD vs. Intel se poněkud změnila. Dříve držel prvně jmenovaný krok, ale poslední dobou se skóre přehouplo na stranu Intelu. Současné nejrychlejší procesory jsou Pentium 4 2,8GHz a Athlon XP 2600+, ale ten na trhu téměř nenajdete. Intel navíc letos již dvakrát výrazně zlevňoval a ke konci roku nás ještě jeden price cut čeká (při uvedení Pentia 4 3,06GHz). Proto se váhy na trhu s procesory stále více naklánějí na jednu stranu.
Dalším podstatným bodem je evoluce jader Athlonů XP. 0,18mikronové Palomino se prodává celkem dobře, od modelu 2200+ vycházejí Athlony XP s jádrem Thoroughbred a chystá se Barton, T-Bred s dvojnásobnou pamětí L2 cache. Větší cache je ale složité vyrábět ve větším množství, protože s mnoha nevyužitými buňkami (dead cells) na čipu je CPU bezcenný.
Thoroughbred se poprvé objevil na trhu v mobilní verzi na 1,46GHz v dubnu letošního roku, o dva měsíce později vyšel i Athlon XP 2200+ pro desktopy (1,8GHz). Nyní byly po delším tichu a přeskočení několika postupných frekvencí představeny modely 2400+ a 2600+ s novou revizí jádra a pozměněných Performance Ratingem. Za čtyři měsíce se tak podařilo zvýšit výkon o cca 23%. Původní jádro T-Bred nebylo vlastně nikdy zrychleno.
A jakou to má souvislost s Hammerem? Letos v květnu bylo vyrobeno několik prototypů pracujících na frekvenci 800 MHz, jejichž výkon a stabilita byly velice přesvědčivé. Intel představil vzorky Pentia 4 na frekvencích 900 MHz a 1000 MHz na přelomu května a června 2000 a o půl roku později se objevilo jádro Willamette na 1,4GHz a 1,5GHz, tedy o 50% rychlejší.
I kdyby měla být původní frekvence ClawHammeru 3400+ pouze 1,6GHz (ačkoli se mluví o hodnotách kolem 2,5GHz), pak by to znamenalo zdvojnásobení rychlosti uvedených vzorků. Proto se možná ustoupilo z původního podzimního termínu a nyní se mluví o Q2 2003. A zde se konečně vracíme k Fab30 – tento závod je, jak bylo řečeno, jediný, který dokáže produkovat procesory technologií SOI, ale kvůli nízké výtěžnosti nových designů nemůže být zvýšení frekvence tak rapidní.
A to by mohl být důvod zpoždění Hammeru a Bartonu. Znamená to tedy, že aby AMD udrželo krok s Intelem, musí z T-Bredu vytáhnout co nejvíce. Doufejme ale, že se trh s procesory nestane monopolní záležitostí Intelu.
Zdroj: The Inquirer
