Šest CPU chladičů střední třídy v testu

Cooler Master Hyper TX je prvním zástupcem chladičů typu věž, tedy takových, kde teplo přenáší mezi žebra jen a pouze heatpipe a žebra jsou ve stejné rovině jako základní deska, respektive procesor.



Dostaneme jej celý zabalený v průhledném plastovém výlisku, který má tu výhodu, že si skrz něj můžeme celý chladič snadno dopodrobna prohlédnout a to není zcela běžné. Nemělo by se také stát, že by jeho celistvost při přepravě utrpěla, avšak je dost dobře možné, že při hrubším zacházení by to mohl odnést zadní plastový usměrňovač vzduchu.


Na měděné základně byly hliníkovým blokem přichyceny heatpipe, jichž jsou celkem tři. Ty jsou však rozdělené, tudíž efektivně jich pracuje celkem šest. Vedou vzhůru a ve výšce 35mm od procesoru se na ně napojují žebra, která jsou odstupňována po 1,5mm, tedy celkem tak akorát, aby dohromady tvořila dostatečně velikou aktivní plochu a aby na druhou stranu nekladla přílišný odpor.



Ventilátor byl vyveden v černé barvě a stejně jako předchozí Asus má zužující se rámeček, ale tentokrát s bočními průduchy, což by mělo zlepšit přísun vzduchu. Lopatek je celkem devět a jsou zajímavě ohnuta. Pro omezení šíření vibrací zde najdeme gumové podložky a trny, které přidržují ventilátor na místě. Napájení ventilátoru bylo realizováno pomocí čtyřpinového konektoru, což samo o sobě už napovídá jednu věc – ventilátor je možné řídit pomocí PWM regulace v rozmezí od 650 do 1800RPM, avšak samozřejmě pouze tam, kde to podporuje základní deska.


Na dnešních základních deskách to jsou i aktivní prvky starající se o napájení procesoru, které potřebují chladit. K těm se nejslušněji chovají chladiče na způsob Zalmanu s vějířovitým uspořádáním, jejichž ventilátor kromě svého pasivu dále chladí i blízké okolí základní desky. Avšak chladiče typu věž vzduch posílají souběžně se základní deskou a na chlazení ostatních částí se tak nepodílejí.


Proto se i u nich začaly používat prvky, které nutí alespoň část vzduchu proudit i na základní desku, což jsou u chladičů Arctic Cooling Freezer 64 Pro poslední zahnuté žebra, Scythe Katana jsou nahnuté celé a zde to je plastový nástavec. Jeho součástí jsou však i boční stěny u žeber, jež slouží k tomu, aby byl vzduch nucen proudit skrz celou jejich délku (respektive hloubku).


Tento chladič měl suverénně nejchudší výbavu pouze v podobě jednoduchého manuálu. Teplovodivá pasta byla totiž nanesena přímo na chladič v podobě šedé „žvýkačky“ s tuhou konzistencí. Ta mi rovněž zabránila pořádně zdokumentovat povrch styčné plochy, ale po otestování bych jej přirovnal k předchozímu Asusu – zvrásněný souběžnými stopami pro zarovnávání plochy, které jsou jednoznačně citelné i na dotyk.


Instalace

Instalace tohoto chladiče je vůbec ta nejjednodušší, jaká lze dnes provést. Na očištěný povrch procesoru chladič položíme, zahákneme jeho sponu za packy a otočíme páčkou.


Problémy vznikají spíše s kompatibilitou se základními deskami. A zrovna ta naše patří mezi ty nevhodné, protože chladič na ní může být orientován pouze tak, že buď fouká nahoru ke zdroji nebo dolů na grafickou kartu. Správně má vanout směrem dozadu k ventilátoru počítačové skříně. To mi ale při testování počítačové sestavě rozložené po stole nemohlo vadit, tudíž výsledky to nijak neohrozí.