Čtveřice chladičů grafik v testu + AC Turbo Module

Pro pořádek uvedu nejdříve odkazy na nedávno proběhlý test chladičů grafických karet:

Celkem si dnes představíme tyto chladiče:

Nebudeme otálet a rovnou se pustíme do prvního z chladičů. Nezačneme podle abecedy, ale tím menším, tedy Arctic Cooling Accelero S2. Jedná se o pasivní chladič využívající technologie heatpipe, jehož chladicí výkon stačí dle specifikací maximálně na Radeony X1650 a GeForce 7600. V našem testu se bude mít možnost ukázat s grafickou kartou Gigabyte GeForce 7600 GT, která jistě prověří jeho kvality.

Accelero S2 se dodává v klasickém balení složeném z plastových výlisků, díky němuž si jej můžete i nerozbalený chladič dobře prohlédnout. Leč my to dělat nebudeme a pěkně si jej rozbalíme. Již od prvního pohledu je jeho koncepce zcela zřejmá a nijak překvapující. Chladič svou spodní měděnou základnou přebírá teplo z GPU a pomocí dvou měděných heatpipe je rozesílá mezi obrovskou plochu hliníkových žeber.

Tato žebra spojuje s heatpipe téměř 2mm styčná plocha. Sama o sobě jsou pak 0,5 mm silná a vzdálená od sebe v průměru 3 mm. Již jen z těchto údajů je jasné, že chladič je určen k pasivnímu provozu, kde je důležitý dostatečný prostor mezi žebry pro snadnější proudění vzduchu. Avšak z fotografií můžete vidět, že vzdálenost žeber od sebe se liší, protože jejich připevnění na heatpipe se nezdá být posíleno letováním. Každopádně na našem testovacím kousku se již poslední pár žeber uvolnil, což nehovoří v prospěch kvalitního dílenského zpracování, ale také nejde o nic vážného. Ostatní žebra již seděla pevně.

Chladič pak z obou stran zakončují ještě černé plastové výlisky se samolepkami, ale ty také nesedí příliš pevně. Ovšem na druhou stranu jsou pro korektní fungování chladiče také téměř zbytečné, možná jistou měrou napomáhají k vedení vzduchu.

Konstrukce Accelera S2 je tedy jasná a nyní přejdeme k otázce jeho zakomponování do již existujícího počítače. Společnost Arctic Cooling nás vybavila materiály, které upozorňují na čtyři kroky, jichž se uživatel musí držet, aby dosáhl co nejlepšího výkonu. Tyto požadavky nejsou nijak překvapující, však posuďme sami. Accelero S2 je založeno na principu, který z části využívá také pasivní chlazení Gigabyte Silent Pipe 2 a k tomu potřebuje skříň, v níž jsou kromě ventilátoru zdroje umístěny další ventilátory starající se o odvod teplého vzduchu.

Dalším požadavkem je, aby veškeré ventilátory tahaly vzduch ze skříně, což je dle mého názoru poněkud přehnané s ohledem na chlazení pevných disků. Jednoduše stačí, aby konfigurace ventilátorů zaručovala, že vzduch bude do skříně vnikat samovolně volnými otvory, i když to má za následek zanášení útrob prachem. Pak je již vše jasné. Slot pod grafickou kartou musí být volný (nevidím důvod, proč jej obsazovat dodávanou mřížovanou záslepkou) a skříň musí být zavřená. K tomu bych si ještě dovolil přidat fakt, že by uživatel měl utěsnit ostatní otvory, jimiž může vzduch samovolně vnikat dovnitř, pokud ovšem nemají nějaký účel. To by se vám ale v takové skříni Antec Nine Hundred těžko podařilo.

Poté bude vzduch jednoduše proudit dovnitř skrz záslepku a přes žebra dále do skříně. Tím je bude ochlazovat bez nutnosti zapojit do hry další ventilátor.

Příslušenství zde není opticky rozsáhlé, ale zato najdete vše, co můžete potřebovat. Jsou to především hliníkové pasivy na BGA paměti, mřížkovaná záslepka, sáček s šroubky a plastovými díly a nakonec jednoduchý manuál.

Instalační procedura zde proběhla zcela bez problémů. Po sundání originálního chladiče na očištěné paměťové čipy nalepíte dodávané pasivky. Dále již můžete zkusmo přiložit chladič na GPU, abyste si našli své montážní otvory. Při tomto kroku jsem však přišel na to, že nanesené šedé teplovodivé pasty je zde příliš mnoho. Proto jsem nechal pouze tu, která ulpěla na čipu a zbytek ze základny setřel. Stejně bych ji musel stírat po dokončení testů, což by přes SMD součástky na čipu nebylo zrovna příjemné.

Jistě jste si také všimli známých písmen 3M. Plocha je totiž opatřena oboustrannou lepicí páskou, která vám pomůže při instalaci. Poté, co si vyberete příslušné montážní závity, tak nad ně umístíte plastové distanční podložky a ty přichytí právě ona lepivá vrstva. Jde to samozřejmě i bez ní a instalace ani pak není přehnaně složitá. Proto pokud nechcete mít na základně za nějakou dobu chumáč přilepeného prachu, pak pásku používat nemusíte.

Po přiložení distančních podložek pak jednoduše na chladič položíme kartu a otvory z druhé strany prostrčíme čtyři šroubky s podložkami a zajistíme. Již nyní by byl chladič zajistěný, ale Arctic Cooling nám to nechce učinit tak jednoduché. Nejdříve ponecháme šroubky neutažené a obrátíme kartu. Zde se využije čtveřice plastových pacek, s jejichž pomocí bude pozice chladiče ještě stabilnější. Nejdříve první dva zasuneme jednou stranou mezi žebra a druhou zahákneme za horní okraj PCB. Právě proto potřebujeme, aby byl chladič prozatím volný.

Teď již ale můžeme šroubky utáhnout a poté z vrchní strany do žeber zasuneme zbylé dva výlisky, ty se svými packami zaháknou za dříve instalované výlisky a chladič na kartě bezpečně zajistí. Opět – tento krok není zcela nutný a osobně bych řekl, že pokud nebudete následně s kartou vyvádět psí kusy, tak se bez něj klidně obejdete.