Intel Extreme Graphic 3: Útok na grafický low-end!

V závěru včerejší recenze základních desek s paticí LGA775 jsem sliboval ještě detailnější pohled na integrované grafické jádro Intel Extreme Graphic 3 (dále jen IEG3). Jádro IEG3 je součástí uvedené čipové sady Gransdale-G.


Celá situace okolo uvedení tohoto grafického jádra byla velmi zajímavá, zvláště, když Intel oznamoval podporu pro Pixel shadery 2.0, když v té době je nepodporovaly ani Low-end grafické karty od firmy ATi. Někteří by sice mohli namítat, ale pravda je taková, že Intel má se svými integrovanými grafickými jádry podíl 35% na poli grafických akcelerátorů. Abych byl přesnější, zde je momentální situace na trhu:

• Intel 35%
• ATI – 26%
• nVidia - 21%
• VIA Technologies – 9%
• Silicon Integrated Systems – 8%
• Matrox Graphics – 1%

Když opominu podporu Pixel shaderů verze 2.0, druhou velkou změnou je podpora dual head - zobrazení na dvou monitorech. Tato technologie je na trhu již dlouho díky firmě Matrox a je považována za standard.


Na rozšiřující kartě je klasický čip Silicon Image, velmi podobný tomu, který je používán na klasických grafických kartách.

Byl jsem docela zvědav, jak se Intel s podporou Dual-Head vypořádá a udělal to věru dobře. Do slotu PCI-Express x16 stačí vložit přídavnou kartu, kterou lze vidět na obrázku a hned máte podporu pro další monitor přes DVI konektor. Dokonce nemusíte nahrávat žádné speciální ovladače, ale stačí jen grafické.

Jedinou nevýhodou tohoto řešení je nemožnost použití u čipové sady Grantsdale-GV, která PCI-Express x16 slot neobsahuje.

Specifikace

Jsem celkem rád, že si koněčně některá chytrá hlava v marketingovém oddělení firmy Intel uvědomila, že nazývat integrovaný grafický čip Intel Extreme Graphic je poněkud odvážné, především když přihlédneme k mizernému výkonu. I když už ani to není zcela pravdou, jelikož nový integrovaný Intel Extreme Graphic 3......ehmm, Graphic Media Accelerator 900, jak je nově grafické jádro nazýváno, se od starší verze podstatně liší.

Ale začneme pěkně popořádku. Jádro GMA900 tiká na frekvenci 333MHz, má integrované 4 pipelines s jednou texturovací jednotkou na každé pipeline a fill-rate se pohybuje okolo 1,3Gtexelu/s. To mi trochu připomíná GeForce FX 5200Ultra, která dosahuje i velmi podobného fill-rate. Zde se právě projevuje výhoda použití DDR2 pamětí, nad kterou jsem se včera pozastavoval. Právě DDR2 totiž dávají paměťovému subsytému dostatečnou rezervu, která je schopna zvládnout přenášet všechna grafická data.

Mezi další vlastnosti patří podpora pro DirectX 9, OpenGL1.4 a ony zmiňované Pixel Shadery 2.0. Pokud se ptáte, kde je podpora pro Vertex Shadery 2.0, odpovím, že není. Intel se rozhodl ulehčit práci integrovanému grafickému jádru a výpočet Vertex Shaderů je přenechán na CPU. Ostatně nový Prescot by měl mít některé SSE3 instrukce, které by se o to měly starat.

Dalším faktem je absence FSAA. Ale je pravda, že při výkonu, který v této třídě je běžný, to snad ani nelze chápat jako zápor. Anisotropní filtrování je možné maximálně do 4x.

Možnosti nastavení paměti:

1. Pevně stanovený režim. Při tomto nastavení lze v Biosu volit mezi 64 a 128MB.
2. DVTM. To je zkratka dynamického přiřazování paměti až do maximální hranice 244MB.
3. Pevný režim+DVTM. V tomto případě je pevně nastavena velikost 64MB zabrané paměti a dodatečně, v závislosti na aplikaci se může alokovat dalších 64MB na celkovým 128MB.