Vybíráme procesor
23.2.2005, Jan Dudek, článek
Ať už kupujete nový počítač nebo pouze upgradujete, tak první komponentou, kterou si musíte vybrat je CPU. Procesor je základním kamenem každého počítače s od něho se následně odvíjí výběr základní desky, tudíž i dalších komponent.
Kapitoly článku:
- Vybíráme procesor
- AMD nebo Intel?
- Které procesory doporučit?
Procesor je alfou a omegou každého počítače. V některých případech se však důležitost procesoru přeceňuje, zejména po výkonnostní stránce. Výrobci procesorů i počítačů nás zahlcují reklamami o tom co jejich CPUčka dovedou, předkládají nám informace o všech možných i nemožných technologiích, které nám dovolí rychleji surfovat na internetu, hrát dech beroucí (překlad marketingově velmi oblíbeného slova breathtaking) počítačové hry a dokonce v některých případech se nám snaží namluvit, že s koupí nového procesoru naše firmy vydělají více peněz a z nás se stanou opravdoví profesionálové. Marketing je velmi silná zbraň každé firmy v IT průmyslu a úspěch některých firem nezávisí ani tak na kvalitě produktů, jak na kvalitě marketingového oddělení (viz nVidie).
Právě všech marketingových sloganů a informací se musíme při výběru procesoru, ale i dalších komponent vyvarovat. Nenechme se zviklat ani příliš pochvalnými recenzemi. Novináři rádi chválí procesory až do nebes, když mají k určité značce blízko (většinou z prostého důvodu fandovství). Také nedávejme příliš na různé testy a benchmarky - jsou velmi ošidné, procesory lze testovat stovkami způsobů a vždycky lze test provést tak, aby byl některý procesor zvýhodněn.
Hlavní myšlenkou, která nás při výběru potká, nesmí být spor o to, jestli si koupíme AMD nebo Intel, ale na co daný procesor, nebo spíše celý počítač, budeme potřebovat. Nač kupovat Athlon 64 FX, abyste na něm smažili Word a Excel? Při odpovídání na tuto otázku vás musím důrazně seznámit s pravdou, za kterou mě možná někteří budou v diskuzích kamenovat: I ten nejpomalejší Sempron či Celeron jakž takž zvládne všechny běžné aplikace včetně her, nenáročného renderingu či serverových aplikací.
Pokud máte vysoké nároky, nemusíme vybírat procesory s tou nejvyšší frekvencí. Ano, peníze třeba máme, ale nač je vyhazovat celkem zbytečně za CPU, když si za ně můžete pořídit třeba obrovský LCD displej. I pro ty nejvíce high-end nároky vám postačí procesor, který je sice na pomezí high-end a mainstreamu, ale od svých nejrychlejších bratříčků se liší jen nízkou frekvencí, která lze ve většině případech zvýšit dodatečně přetaktováním.
Obecně už několik roků platí, že pro desktopové využití NEMÁ cenu kupovat procesor, který stojí více než 5000 Kč bez DPH. Možná vám přijde procesor za 10 tisíc na první pohled jako dobrá investice, ale pravda je taková, že jste většinu peněz koupí procesoru vyhodili oknem. Za rok ten procesor bude stát polovinu nebo jen třetinu. Kupování počítače je obecně velmi špatná investice, která z ekonomického hlediska nemá příliš racionální opodstatnění. Méně znamená lépe.
Pokud jsme se rozhodli, že do procesoru investujete určité množství disponibilního důchodu (laicky – vašich našetřených peněz), přečtěme si pokud možno nejvíce recenzí (ať si uděláte objektivní úsudek, protože pravda je většinou někdy uprostřed) a sledujme jakou je námi vytipovaný procesor vyroben výrobních technologií, na jaké architektuře je postaven, jak velkou má cache, s kterými základními deskami je kompatibilní a až úplně nakonec řešme frekvenci.
A jaké parametry by měl procesor mít? Obecně to nelze říct, protože vývoj jde stále dopředu, ale pokud možno co nejvyspělejší dostupnou výrobní technologii – dnes 90 nm. Architektura nemusí být nejnovější, někdy novější může znamenat horší (viz přechod z Pentia III na Pentium 4), proto architekturu vybírejte podle ohlasů z recenzí a fór. Cache by měla mít určitou kompromisní velikost. Nejlépe se pohybovat někde uprostřed. Není potřeba mít procesor s 2 MB L2 cache, pokud neprovozujete server. Bohatě stačí 512 kB a pokud nemáte dost peněz, tak berte i 256kB. Do budoucna se bude cache dále zvětšovat. Procesor vybírejte také podle patice a projděte si, co všechno základní desky pro ten daný procesor nabízejí. V dnešní době je hodně vyžadována sběrnice PCI Express, ale u AMD ji nabízejí jen desky pro Socket 939, což je v podstatě nejvyšší řada procesorů AMD.
Procesory jsou označovány kódovými jmény. Je proto vhodné si zjistit toto speciální jméno vašeho budoucího „miláčka“ a následně vybrat tento druh procesoru pokud možno s co nejnižší frekvencí. Stejné kódové jméno znamená, že ať procesor má frekvenci 3 nebo 3.8 GHz, tak jsou tyto procesory fakticky totožné. Rozdíl je v tom, že procesor s vyšší frekvencí se trošku lépe povedla a lze s ním dosáhnout vyšší frekvence. Přesto lze i se slabší kouskem standardně taktovaným na 3 GHz se lze dostat na 3.8 GHz.
Pokud po koupi procesoru trochu litujete, že máte procesor na nižší frekvenci, a proto bude Váš procesor pomalý a některé aplikace nebude do budoucna zvládat, tak tuto myšlenku rychle zapomeňte. Není to pravda, frekvence o 100 nebo 200 MHz navíc nám výkon nezvedne natolik, abychom si toho vůbec subjektivně všimli.
Právě všech marketingových sloganů a informací se musíme při výběru procesoru, ale i dalších komponent vyvarovat. Nenechme se zviklat ani příliš pochvalnými recenzemi. Novináři rádi chválí procesory až do nebes, když mají k určité značce blízko (většinou z prostého důvodu fandovství). Také nedávejme příliš na různé testy a benchmarky - jsou velmi ošidné, procesory lze testovat stovkami způsobů a vždycky lze test provést tak, aby byl některý procesor zvýhodněn.
Hlavní myšlenkou, která nás při výběru potká, nesmí být spor o to, jestli si koupíme AMD nebo Intel, ale na co daný procesor, nebo spíše celý počítač, budeme potřebovat. Nač kupovat Athlon 64 FX, abyste na něm smažili Word a Excel? Při odpovídání na tuto otázku vás musím důrazně seznámit s pravdou, za kterou mě možná někteří budou v diskuzích kamenovat: I ten nejpomalejší Sempron či Celeron jakž takž zvládne všechny běžné aplikace včetně her, nenáročného renderingu či serverových aplikací.
Pokud máte vysoké nároky, nemusíme vybírat procesory s tou nejvyšší frekvencí. Ano, peníze třeba máme, ale nač je vyhazovat celkem zbytečně za CPU, když si za ně můžete pořídit třeba obrovský LCD displej. I pro ty nejvíce high-end nároky vám postačí procesor, který je sice na pomezí high-end a mainstreamu, ale od svých nejrychlejších bratříčků se liší jen nízkou frekvencí, která lze ve většině případech zvýšit dodatečně přetaktováním.
Obecně už několik roků platí, že pro desktopové využití NEMÁ cenu kupovat procesor, který stojí více než 5000 Kč bez DPH. Možná vám přijde procesor za 10 tisíc na první pohled jako dobrá investice, ale pravda je taková, že jste většinu peněz koupí procesoru vyhodili oknem. Za rok ten procesor bude stát polovinu nebo jen třetinu. Kupování počítače je obecně velmi špatná investice, která z ekonomického hlediska nemá příliš racionální opodstatnění. Méně znamená lépe.
Pokud jsme se rozhodli, že do procesoru investujete určité množství disponibilního důchodu (laicky – vašich našetřených peněz), přečtěme si pokud možno nejvíce recenzí (ať si uděláte objektivní úsudek, protože pravda je většinou někdy uprostřed) a sledujme jakou je námi vytipovaný procesor vyroben výrobních technologií, na jaké architektuře je postaven, jak velkou má cache, s kterými základními deskami je kompatibilní a až úplně nakonec řešme frekvenci.
A jaké parametry by měl procesor mít? Obecně to nelze říct, protože vývoj jde stále dopředu, ale pokud možno co nejvyspělejší dostupnou výrobní technologii – dnes 90 nm. Architektura nemusí být nejnovější, někdy novější může znamenat horší (viz přechod z Pentia III na Pentium 4), proto architekturu vybírejte podle ohlasů z recenzí a fór. Cache by měla mít určitou kompromisní velikost. Nejlépe se pohybovat někde uprostřed. Není potřeba mít procesor s 2 MB L2 cache, pokud neprovozujete server. Bohatě stačí 512 kB a pokud nemáte dost peněz, tak berte i 256kB. Do budoucna se bude cache dále zvětšovat. Procesor vybírejte také podle patice a projděte si, co všechno základní desky pro ten daný procesor nabízejí. V dnešní době je hodně vyžadována sběrnice PCI Express, ale u AMD ji nabízejí jen desky pro Socket 939, což je v podstatě nejvyšší řada procesorů AMD.
Procesory jsou označovány kódovými jmény. Je proto vhodné si zjistit toto speciální jméno vašeho budoucího „miláčka“ a následně vybrat tento druh procesoru pokud možno s co nejnižší frekvencí. Stejné kódové jméno znamená, že ať procesor má frekvenci 3 nebo 3.8 GHz, tak jsou tyto procesory fakticky totožné. Rozdíl je v tom, že procesor s vyšší frekvencí se trošku lépe povedla a lze s ním dosáhnout vyšší frekvence. Přesto lze i se slabší kouskem standardně taktovaným na 3 GHz se lze dostat na 3.8 GHz.
Pokud po koupi procesoru trochu litujete, že máte procesor na nižší frekvenci, a proto bude Váš procesor pomalý a některé aplikace nebude do budoucna zvládat, tak tuto myšlenku rychle zapomeňte. Není to pravda, frekvence o 100 nebo 200 MHz navíc nám výkon nezvedne natolik, abychom si toho vůbec subjektivně všimli.
