>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
Megatest 20 VGA chladičů: 1. část
2.5.2007, Jan Vítek, recenze
Dnes načneme téma chlazení grafických karet. Na trhu se v poslední době objevily zajímavé novinky, které si představíme a srovnáme v jednom velkém srovnávacím testu. Pokud tedy máte zálusk na vylepšení chlazení své grafické karty, rozhodně budete mít na výběr.
Kapitoly článku:
Jak je vidět, setkají se zde chladiče jak od renomovaných výrobců, tak i produkty od nováčků na našem trhu, mezi něž patří třeba Antazone nebo ZEROtherm. S některými chladiči jsme se již také mohli setkat v některé z předchozích recenzí a najde se i pár matadorů, jejichž kvality už náležitě prověřil čas. Na mysli mám samozřejmě Arctic Cooling NV Silencer 5 nebo Zalman řady VF700.
Stejně tak bude na výběr mezi chladiči využívajícími služeb heatpipe (nebo jak Pentagram ve svém manuálu píše – teplovodů), dále vějířovitými chladiči složenými z plátků mědi či hliníku a dále tu máme i několik specialitek v podobě integrovaného vodního chlazení Thermaltake Tide Water nebo zajímavě pojatý Antazone AS-V1100. A tím právě náš velký test načneme, ale dříve ještě uvedu nějaké informace týkající se samotného testu.
- klikněte pro zvětšení -
Recenze VGA chladičů jsme v minulosti prováděli na kartě s čipem nVidia 7800GTX, avšak pro tento test jsme si vzali na pomoc ještě GPU nVidia 7600GT. Pokud se ptáte, proč jsme zase vzali nVidii, pak důvod je prostý – kompatibilita chladičů. Testy tedy byly prováděny a teploty měřeny na obou grafických kartách, aby se ukázalo, kdy již začne jednotlivým chladičům docházet dech a naopak které si slušně poradí i s větším tepelným výdejem karty. Nyní již ale k samotným produktům – představíme si prvních deset.
- klikněte pro zvětšení -
Prvním ze zástupců se tedy stal chladič AS-V1100 od společnosti Antazone. Jedná se o jakési hybridní řešení, které má blízko k pasivnímu, ale i aktivnímu chlazení. Antazone jej dodává v celkem atraktivní černé lepenkové krabici, v níž jsou jednotlivé části dále uloženy v plastových výliscích. To je zvláště kvůli křehké konstrukci měděné části jejích heatpipe zvlášť důležité.
Z útrob vyjmeme dvě základní části – hliníkový pasiv a měděný radiátor s heatpipe a ventilátorem – a také sáček s příslušenstvím. Černě eloxovaný hliníkový pasiv má rozměry 80 x 100 x 19 mm a seshora byl opatřen bohatým žebrováním. Z pohledu zepředu si můžete všimnout písmen A a Z na koncích pasivu.
Při pohledu ze spodní strany si můžete prohlédnout především dvě drážky, do nichž se vloží heatpipe, aby mohlo teplo proudit rovnoměrně do celého hliníkového těla.
Měděná část byla vyrobena velmi zajímavým způsobem. Vidět můžeme dvě heatpipe, jak opisují tvar písmene U a dále se od sebe oddálí a každá vytvoří půlkruh. Dohromady však téměř uzavírají celý kruh, na nějž se napojují velmi tenká měděná žebra.
U nich bych se rád pozastavil, protože jsou na sebe napojena způsobem, jaký jsem u chladičů PC komponent ještě neviděl. U heatpipe jsou sice ohnuta a naletována, ale vzájemně se spojují pouze tak, že se přes sebe různě přehýbají. Někdo může namítnout, že se tímto spojení, které na několika místech nedrží zrovna těsně, zhoršují vlastnosti přenosu tepla. Zde to ale neplatí, protože teplo proudí od heatpipe na každé žebro zvlášť a je již zcela jedno, jak jsou žebra spojena vzájemně. Důležité je, že celek drží i přes velmi malou tloušťku materiálu poměrně silně pohromadě.
Problém je ale ona zmíněná tloušťka materiálu. Posuvné měřítko ukázalo pouze 0,2 – 0,3 mm a to je opravdu málo pro kvalitní rozvod tepelné energie do vzdálenějších míst žeber.
Ventilátorek přichází s rozměry 60 x 10 mm. To samozřejmě neznamená, že jeho rotor má takové rozměry, pouze to, že používá v rámečcích s rozměry 60 x 10. Jeho lopatky však nemají klasický tvar ventilátoru tlačícího vzduch pod sebe, nýbrž mají za úkol posílat vzduch i do boků. To je vzhledem k uspořádání chladiče velmi vhodné – vzduch bude ovívat z větší části i heatpipe a jejich přímé okolí. Specifikace ventilátoru dále hovoří o 2500 RPM, 20,2 dBA a výkonu pouhých 1,9 CFM. Ložiska má dle specifikací dvojího typu – jedno kuličkové a jedno kluzné.
Příslušenství se skládá z manuálu, šroubků, podložek, kovových klipsen, nesmyvatelné stříbrné pasty a především rovněž černě upravené hliníkové základny (měděná by jistě slušela víc) s univerzálním způsobem montáže. Na její styčné ploše byly viditelné podélné rýhy po konečném opracování, ale jiný problém se zatím neprojevil.
Instalace
Instalace na karty Gigabyte GeForce 7800GTX (GV-NX78X256V-B) a Gigabyte GeForce 7600GT (GV-NX76T256DB-RH) si byly ve všech případech velmi podobné. Většinou se na chladičích využily pouze odlišné otvory, jinak se nastavila retenční ramena základen, nebo se využil ochranný rámeček pro SMD součástky na čipu (případ GeForce 7600GT).
Zde se uplatnil způsob instalace, který obyčejně nevidím rád – připojení základny pomocí dvou nastavitelných ramen. Díky tomu sice můžeme chladič využít prakticky u všech grafických karet, které mají montážní otvory, ale na druhou stranu zde hrozí nestabilita takového upevnění a další problémy, jako přílišné prohnutí PCB karty.
Nejde tedy o nic jiného, než o nastavení dvou ramen tak, aby otvory na jejich konci lícovaly s otvory v kartě a následné zajištění základny dvěma šroubky s příslušnými ochrannými podložkami. Zde se bohužel vyskytly problémy s upevněním v tom smyslu, že bylo pro dosažení pevnosti celé konstrukce a kvalitního přechodu tepla z čipu na chladič nutno základu velmi pevně utáhnout. Tím se však karty zkroutily, což jejich plošným spojů z několika vrstev dobře nedělá. Pokud se ptáte, proč jsem to musel tak ‚rvát‘, pak důvod je jasný. Po instalaci styčná plocha evidentně nedoléhala, což jsem zjistil po shlédnutí podezřele vysokých teplot a následně také tím, že po přitlačení chladiče ke kartě šly teploty ihned dolů.
Dalším krokem v této až zbytečně složité instalaci je příprava horní soustavy hliníkového pasivu a měděného vějíře s heatpipe. Ty po dostatečném namazání teplovodivou pastou spojíme dohromady. Celek se pak jednoduše zahákne za připravenou základnu podobným způsobem, jako se instalují klasické boxové chladiče na procesorové sockety s packami.
Resumé
Celkově mi tento chladič už jen kvůli provedení instalace neimponoval. Nejdříve jsem si především myslel, že měděná část s heatpipe přijde na zadní stranu karty. Takto ale karta enormně nabude na šířce a s klidem pod sebou zabere tři další sloty a ještě ohrožuje čtvrtý. Navíc zde nenajdeme chladiče pamětí.
Kompatibilita - univerzální, potřeba jsou montážní otvory na kartě
- Antazone AS-V1100
- Arctic Cooling Accelero X1
- Arctic Cooling NV Silencer 5 rev. 3
- Evercool Turbo 2 VC-RHC
- Pentagram Freezone HP-60Al
- Primecooler PC-VGAHG3AL
- Primecooler PC-VGAHG3CU
- Thermalright HR-03A
- Thermalright V1 Ultra
- Thermaltake Tide Water CL-W0052
- Thermaltake TMG ND2
- Zalman Fatal1ty FC-ZV9
- Zalman Fatal1ty FS-V7
- Zalman VF700-AlCu
- Zalman VF700-Cu
- Zalman VF900-Cu
- ZEROtherm GX700
- ZEROtherm GX710
- ZEROtherm GX810
- ZEROtherm GX815 Gamer Edition
Stejně tak bude na výběr mezi chladiči využívajícími služeb heatpipe (nebo jak Pentagram ve svém manuálu píše – teplovodů), dále vějířovitými chladiči složenými z plátků mědi či hliníku a dále tu máme i několik specialitek v podobě integrovaného vodního chlazení Thermaltake Tide Water nebo zajímavě pojatý Antazone AS-V1100. A tím právě náš velký test načneme, ale dříve ještě uvedu nějaké informace týkající se samotného testu.
- klikněte pro zvětšení -
Recenze VGA chladičů jsme v minulosti prováděli na kartě s čipem nVidia 7800GTX, avšak pro tento test jsme si vzali na pomoc ještě GPU nVidia 7600GT. Pokud se ptáte, proč jsme zase vzali nVidii, pak důvod je prostý – kompatibilita chladičů. Testy tedy byly prováděny a teploty měřeny na obou grafických kartách, aby se ukázalo, kdy již začne jednotlivým chladičům docházet dech a naopak které si slušně poradí i s větším tepelným výdejem karty. Nyní již ale k samotným produktům – představíme si prvních deset.
- klikněte pro zvětšení -
Antazone AS-V1100
Prvním ze zástupců se tedy stal chladič AS-V1100 od společnosti Antazone. Jedná se o jakési hybridní řešení, které má blízko k pasivnímu, ale i aktivnímu chlazení. Antazone jej dodává v celkem atraktivní černé lepenkové krabici, v níž jsou jednotlivé části dále uloženy v plastových výliscích. To je zvláště kvůli křehké konstrukci měděné části jejích heatpipe zvlášť důležité.
Model | Antazone AS-V1100 |
Hmotnost (g) | 330 |
Rozměry (mm) | 124 x 100 x 64,7 |
Materiál | měď, hliník |
Ventilátor (mm) | 60 |
RPM | 2500 |
CFM | 1,9 |
Hlučnost (dBA) | 20 |
Napájení | 3pin |
Heatpipe | 2 |
Chlazení pamětí | ne |
Z útrob vyjmeme dvě základní části – hliníkový pasiv a měděný radiátor s heatpipe a ventilátorem – a také sáček s příslušenstvím. Černě eloxovaný hliníkový pasiv má rozměry 80 x 100 x 19 mm a seshora byl opatřen bohatým žebrováním. Z pohledu zepředu si můžete všimnout písmen A a Z na koncích pasivu.
Při pohledu ze spodní strany si můžete prohlédnout především dvě drážky, do nichž se vloží heatpipe, aby mohlo teplo proudit rovnoměrně do celého hliníkového těla.
Měděná část byla vyrobena velmi zajímavým způsobem. Vidět můžeme dvě heatpipe, jak opisují tvar písmene U a dále se od sebe oddálí a každá vytvoří půlkruh. Dohromady však téměř uzavírají celý kruh, na nějž se napojují velmi tenká měděná žebra.
U nich bych se rád pozastavil, protože jsou na sebe napojena způsobem, jaký jsem u chladičů PC komponent ještě neviděl. U heatpipe jsou sice ohnuta a naletována, ale vzájemně se spojují pouze tak, že se přes sebe různě přehýbají. Někdo může namítnout, že se tímto spojení, které na několika místech nedrží zrovna těsně, zhoršují vlastnosti přenosu tepla. Zde to ale neplatí, protože teplo proudí od heatpipe na každé žebro zvlášť a je již zcela jedno, jak jsou žebra spojena vzájemně. Důležité je, že celek drží i přes velmi malou tloušťku materiálu poměrně silně pohromadě.
Problém je ale ona zmíněná tloušťka materiálu. Posuvné měřítko ukázalo pouze 0,2 – 0,3 mm a to je opravdu málo pro kvalitní rozvod tepelné energie do vzdálenějších míst žeber.
Ventilátorek přichází s rozměry 60 x 10 mm. To samozřejmě neznamená, že jeho rotor má takové rozměry, pouze to, že používá v rámečcích s rozměry 60 x 10. Jeho lopatky však nemají klasický tvar ventilátoru tlačícího vzduch pod sebe, nýbrž mají za úkol posílat vzduch i do boků. To je vzhledem k uspořádání chladiče velmi vhodné – vzduch bude ovívat z větší části i heatpipe a jejich přímé okolí. Specifikace ventilátoru dále hovoří o 2500 RPM, 20,2 dBA a výkonu pouhých 1,9 CFM. Ložiska má dle specifikací dvojího typu – jedno kuličkové a jedno kluzné.
Příslušenství se skládá z manuálu, šroubků, podložek, kovových klipsen, nesmyvatelné stříbrné pasty a především rovněž černě upravené hliníkové základny (měděná by jistě slušela víc) s univerzálním způsobem montáže. Na její styčné ploše byly viditelné podélné rýhy po konečném opracování, ale jiný problém se zatím neprojevil.
Instalace
Instalace na karty Gigabyte GeForce 7800GTX (GV-NX78X256V-B) a Gigabyte GeForce 7600GT (GV-NX76T256DB-RH) si byly ve všech případech velmi podobné. Většinou se na chladičích využily pouze odlišné otvory, jinak se nastavila retenční ramena základen, nebo se využil ochranný rámeček pro SMD součástky na čipu (případ GeForce 7600GT).
Zde se uplatnil způsob instalace, který obyčejně nevidím rád – připojení základny pomocí dvou nastavitelných ramen. Díky tomu sice můžeme chladič využít prakticky u všech grafických karet, které mají montážní otvory, ale na druhou stranu zde hrozí nestabilita takového upevnění a další problémy, jako přílišné prohnutí PCB karty.
Nejde tedy o nic jiného, než o nastavení dvou ramen tak, aby otvory na jejich konci lícovaly s otvory v kartě a následné zajištění základny dvěma šroubky s příslušnými ochrannými podložkami. Zde se bohužel vyskytly problémy s upevněním v tom smyslu, že bylo pro dosažení pevnosti celé konstrukce a kvalitního přechodu tepla z čipu na chladič nutno základu velmi pevně utáhnout. Tím se však karty zkroutily, což jejich plošným spojů z několika vrstev dobře nedělá. Pokud se ptáte, proč jsem to musel tak ‚rvát‘, pak důvod je jasný. Po instalaci styčná plocha evidentně nedoléhala, což jsem zjistil po shlédnutí podezřele vysokých teplot a následně také tím, že po přitlačení chladiče ke kartě šly teploty ihned dolů.
Dalším krokem v této až zbytečně složité instalaci je příprava horní soustavy hliníkového pasivu a měděného vějíře s heatpipe. Ty po dostatečném namazání teplovodivou pastou spojíme dohromady. Celek se pak jednoduše zahákne za připravenou základnu podobným způsobem, jako se instalují klasické boxové chladiče na procesorové sockety s packami.
Resumé
Celkově mi tento chladič už jen kvůli provedení instalace neimponoval. Nejdříve jsem si především myslel, že měděná část s heatpipe přijde na zadní stranu karty. Takto ale karta enormně nabude na šířce a s klidem pod sebou zabere tři další sloty a ještě ohrožuje čtvrtý. Navíc zde nenajdeme chladiče pamětí.
Kompatibilita - univerzální, potřeba jsou montážní otvory na kartě
