MSI Axis 700 Lite: výkon za watt promlouvá
25.4.2007, Jan Vítek, recenze
Dnes si předvedeme barebone od MSI s názvem Axis 700 Lite. Jde o téměř hotové PC s procesorem VIA C7-M ULV vyznačující se nízkou spotřebou. Hodí se třeba pro zřízení nenáročného serveru, mediální stanice, kde není důležitý výkon, ale rozměry a tichý provoz.
Kapitoly článku:
- MSI Axis 700 Lite: výkon za watt promlouvá
- První pohled
- Vnitřek barebone
- Instalace, BIOS a přetaktování
- Výkonnostní testy a teploty
- Závěrečné hodnocení
Koncept Axis 700 Lite je velmi jednoduchý. Zjednodušeně by se dal popsat asi takto: vezmeme základní desku formátu Mini ITX s integrovaným procesorem a grafickým jádrem, slabší napájecí zdroj a vše uzavřeme do titěrné skříně. Uživatel si do systému dokoupí modul operační paměti, pevný disk a popřípadě optickou mechaniku a voila, počítač je na světě. Není to tedy až tak jednoduché, ale o moc složitější zprovoznění tohoto barebone systému také není.
Dříve, než se podíváme na samotný Axis 700 Lite, trošku si rozvedeme koncept počítače založený na platformě VIA Mini ITX, procesoru VIA C7-M ULV a čipové sadě VIA CN700 Northbridge a VT 8237R+ Southbridge.
Mini ITX je další z formátů základních desek, mezi něž se řadí rovněž ATX, micro ATX, Flex ATX a další. Společnost VIA Technologies s ním přišla již v roce 2001, kdy specifikovala rozložení komponent a především také rozměry základních desek. Ty mají dnes tvar čtverce o hraně 170 mm a jsou tedy oproti micro ATX výrazně menší. Kompaktnosti mini ITX desek jsou přizpůsobeny i komponenty, především z hlediska výkonu, protože pokud vidíme na podobné základní desce aktivní chlazení, pak je realizované miniaturním chladičem a ventilátorem, za který by se pomalu styděl i původní Celeron.
Nyní se však začíná prosazovat ještě menší formát, pojmenovaný nano ITX, jehož základní desky mají rovněž tvar čtverce, ale již o hraně pouhých 120 mm s procesory CoreFusion, které v sobě integrují jak CPU jádro, tak i northbridge čipové sady. Velikost základní desky zde již nestačí ani pro DIMM sloty pro operační paměti, a tak je třeba využít paměťové moduly typu SO-DIMM.
Nyní je však řeč o základních deskách mini ITX a procesorech VIA C7. Ty si VIA vyrábí převážně sama, avšak firma MSI, coby známý výrobce základních desek, nemá potřebu přebírat hotové produkty od někoho jiného, když si je může vyrobit také sama. Obecné specifikace však zůstávají stejné, tedy i kompatibilita s procesory VIA C7 o frekvenci 1 GHz nebo 1,3 GHz, integrované grafické jádro VIA UniChrome Pro IGP s hardwarovou MPEG-2 akcelerací a enginem Chromotion CE pro přehrávání videa.
Schéma procesoru VIA C7
Dále tyto základní desky s čipovou sadou VIA CN700 + VT 8237R+ pracují s paměťmi DDR2 400/533 MHz, podporují diskové rozhraní Paralel ATA UDMA66/100/133, Serial ATA 1,5Gb/s a rovněž RAID 0 a 1 a mají integrovaný 10/100 Mbit Ethernet. Platforma dále podporuje jeden PCI port, sériové, paralelní a USB 2.0 porty. Monitor pak připojíte přes standardní port D-Sub, avšak MSI dle všeho nabízí i verzi základní desky, která využívá i DVI.
Procesory VIA C7 / C7-M / C7-M ULV společnost staví na jádře Esther a architektuře VIA CoolStream. Jsou navržené tak, aby dokázaly podat rozumné výkony a přitom spotřebovaly minimum energie. Jinými slovy mají poskytnout co největší výkon za watt energie a to procesor VIA C7-M ULV s frekvencí 1 GHz reprezentuje s průměrnou spotřebou pouze 1 W. Ve spacím režimu, do nějž se procesor může přepnout během jednoho taktu, mají C7 Esther spotřebu pouhých 100 mW. Že se tu pořád oháním verzemi C7-M a C7-M ULV, tak bych mohl i napsat, jaký je mezi nimi rozdíl. ULV znamená Ultra Low Voltage, což u těchto procesorů činí 1 V. Také maximální frekvence je u ULV verze 1,5 GHz, avšak normální C7-M mohou dosáhnout až na 2 GHz.
Maximální spotřeba procesorů VIA C7-M ULV 1GHz je buď 5 W nebo 3,5 W podle verze (Model 770, respektive Model 779). Přes všechnu snahu se mi verzi instalovaného procesoru zjistit nepodařilo.
VIA při jejich výrobě používá firmou IBM vyvinutou technologii využívající 90nm SOI (Silicon On Insulator) procesu a balení NanoBGA2. Čipy mají k dispozici FPU jednotku, 128 kB L2 cache, která se sice zdá oproti dnešním MB velikostem L2 cache pamětí nicotná, ale vzhledem k ostatním specifikacím postačuje. Procesory dále využívají NX bit pro ochranu proti 'červům', sběrnici V4 a od ní se pomocí multiplikátoru určuje jejich konečný takt. C7 na 1GHz tedy má multiplikátor 10x.
Maximální spotřeba procesorů VIA C7-M ULV a Intel Pentium-M ULV
VIA V4 sběrnice je mimochodem součástí technologie VIA StepAhead, coby prvků starajících se o zvýšení výkonu, kam se řadí i dopředné čtení potenciálně potřebných dat. VIA TwinTurbo oproti tomu používá Phase Lock Loop (PLL) a může tak v jednom cyklu přepnout z ultra nízkého napěťového módu do plného výkonu (a opačně), což má zajistit plný výkon bez citelných poklesů.
Pokud hledáte vysoký výkon pro vaše 3D choutky, pak čelem vzad, tudy cesta nevede. VIA UniChrome Pro se nemůže pochlubit ničím jiným než nízkou spotřebou a dostatečným výkonem pro 2D operace a přehrávání MPEG-2 či MPEG-4 videa. Přesně k těmto účelům je také určen a my jednoduše nemůžeme čekat nic jiného. Však podívejme se na specifikace.
128bitové jádro UniChrome Pro pracuje na frekvenci 200MHz, obsahuje jeden vertex shader a dvě pixel pipeline. Na základní desce nemá přiřazenu vlastní grafickou operační paměť, a tak si musí ukousnout z hlavní RAM a to až 64 MB, což se zdá pro jeho účely více než dostatečná velikost. Použitá čipová sada ještě nemá nic společného s moderní sběrnicí PCI Express, a tak je UniChrome Pro odkázána na sběrnici AGP 8x. Ne že by mu to dokázalo byť jen malinko uškodit.
Stejně slabé je to i s podporou DirectX, kde si plně rozumí pouze s verzí 7.0, avšak to je kvůli nízkému 3D výkonu stejně zcela nezajímavé. Zajímavějším údajem je podpora monitorů s rozlišením až 1920 x 1440.
Pojem VIA Vinyl Audio jsme poprvé slyšeli od několika lety, takže se nejedná o žádnou novinku. U těchto základních desek je realizováno pomocí kodeku VIA VT1618. To podporuje až 7.1 výstupy, analogové ADC a DAC v rozlišení 20-bit a vzorkovací frekvenci 96 kHz. Digitální I/O má naopak rozlišení 16-bit, ale vzorkovací frekvence zůstává na 96 kHz.
VT1618 dále odpovídá specifikacím AC’97 2.3, odstup šumu od signálu (SNR) nemá překročit 95 dB a samozřejmostí je i podpora S/PDIF výstupu. Na základních deskách tento kodek najdeme v malinkém balení LQFP se 48 piny, avšak využívá se rovněž i pro plnohodnotné zvukové karty v kombinaci s VIA Envy24.
Dalším čipem, který na naší základní desce najdeme, může být VIA VT6103L, což není nic jiného, než integrované Ethernet řešení pro komunikaci přes 10/100 MBit síť. Konkrétně jde o 7 x 7 mm veliký čip z rodiny VIA Tahoe v balení LQFP se 48 piny, tedy na pohled stejný, jako VT1618.
A nakonec zde je i čip Winbond W83627EHG, jaký se dnes používá i na moderních základních deskách (třeba Abit AB9 s čipovou sadou P965). Ten umí řídit až čtyři ventilátory pomocí PWM modulace, nebo prostou změnou napětí, dále jich pět monitorovat, měřit 10 různých napětí a tři teploty.
Dříve, než se podíváme na samotný Axis 700 Lite, trošku si rozvedeme koncept počítače založený na platformě VIA Mini ITX, procesoru VIA C7-M ULV a čipové sadě VIA CN700 Northbridge a VT 8237R+ Southbridge.
Mini ITX je další z formátů základních desek, mezi něž se řadí rovněž ATX, micro ATX, Flex ATX a další. Společnost VIA Technologies s ním přišla již v roce 2001, kdy specifikovala rozložení komponent a především také rozměry základních desek. Ty mají dnes tvar čtverce o hraně 170 mm a jsou tedy oproti micro ATX výrazně menší. Kompaktnosti mini ITX desek jsou přizpůsobeny i komponenty, především z hlediska výkonu, protože pokud vidíme na podobné základní desce aktivní chlazení, pak je realizované miniaturním chladičem a ventilátorem, za který by se pomalu styděl i původní Celeron.
Nyní se však začíná prosazovat ještě menší formát, pojmenovaný nano ITX, jehož základní desky mají rovněž tvar čtverce, ale již o hraně pouhých 120 mm s procesory CoreFusion, které v sobě integrují jak CPU jádro, tak i northbridge čipové sady. Velikost základní desky zde již nestačí ani pro DIMM sloty pro operační paměti, a tak je třeba využít paměťové moduly typu SO-DIMM.
Nyní je však řeč o základních deskách mini ITX a procesorech VIA C7. Ty si VIA vyrábí převážně sama, avšak firma MSI, coby známý výrobce základních desek, nemá potřebu přebírat hotové produkty od někoho jiného, když si je může vyrobit také sama. Obecné specifikace však zůstávají stejné, tedy i kompatibilita s procesory VIA C7 o frekvenci 1 GHz nebo 1,3 GHz, integrované grafické jádro VIA UniChrome Pro IGP s hardwarovou MPEG-2 akcelerací a enginem Chromotion CE pro přehrávání videa.
Schéma procesoru VIA C7
Dále tyto základní desky s čipovou sadou VIA CN700 + VT 8237R+ pracují s paměťmi DDR2 400/533 MHz, podporují diskové rozhraní Paralel ATA UDMA66/100/133, Serial ATA 1,5Gb/s a rovněž RAID 0 a 1 a mají integrovaný 10/100 Mbit Ethernet. Platforma dále podporuje jeden PCI port, sériové, paralelní a USB 2.0 porty. Monitor pak připojíte přes standardní port D-Sub, avšak MSI dle všeho nabízí i verzi základní desky, která využívá i DVI.
VIA C7
Procesory VIA C7 / C7-M / C7-M ULV společnost staví na jádře Esther a architektuře VIA CoolStream. Jsou navržené tak, aby dokázaly podat rozumné výkony a přitom spotřebovaly minimum energie. Jinými slovy mají poskytnout co největší výkon za watt energie a to procesor VIA C7-M ULV s frekvencí 1 GHz reprezentuje s průměrnou spotřebou pouze 1 W. Ve spacím režimu, do nějž se procesor může přepnout během jednoho taktu, mají C7 Esther spotřebu pouhých 100 mW. Že se tu pořád oháním verzemi C7-M a C7-M ULV, tak bych mohl i napsat, jaký je mezi nimi rozdíl. ULV znamená Ultra Low Voltage, což u těchto procesorů činí 1 V. Také maximální frekvence je u ULV verze 1,5 GHz, avšak normální C7-M mohou dosáhnout až na 2 GHz.
Maximální spotřeba procesorů VIA C7-M ULV 1GHz je buď 5 W nebo 3,5 W podle verze (Model 770, respektive Model 779). Přes všechnu snahu se mi verzi instalovaného procesoru zjistit nepodařilo.
VIA při jejich výrobě používá firmou IBM vyvinutou technologii využívající 90nm SOI (Silicon On Insulator) procesu a balení NanoBGA2. Čipy mají k dispozici FPU jednotku, 128 kB L2 cache, která se sice zdá oproti dnešním MB velikostem L2 cache pamětí nicotná, ale vzhledem k ostatním specifikacím postačuje. Procesory dále využívají NX bit pro ochranu proti 'červům', sběrnici V4 a od ní se pomocí multiplikátoru určuje jejich konečný takt. C7 na 1GHz tedy má multiplikátor 10x.
Maximální spotřeba procesorů VIA C7-M ULV a Intel Pentium-M ULV
VIA V4 sběrnice je mimochodem součástí technologie VIA StepAhead, coby prvků starajících se o zvýšení výkonu, kam se řadí i dopředné čtení potenciálně potřebných dat. VIA TwinTurbo oproti tomu používá Phase Lock Loop (PLL) a může tak v jednom cyklu přepnout z ultra nízkého napěťového módu do plného výkonu (a opačně), což má zajistit plný výkon bez citelných poklesů.
VIA UniChrome Pro
Pokud hledáte vysoký výkon pro vaše 3D choutky, pak čelem vzad, tudy cesta nevede. VIA UniChrome Pro se nemůže pochlubit ničím jiným než nízkou spotřebou a dostatečným výkonem pro 2D operace a přehrávání MPEG-2 či MPEG-4 videa. Přesně k těmto účelům je také určen a my jednoduše nemůžeme čekat nic jiného. Však podívejme se na specifikace.
128bitové jádro UniChrome Pro pracuje na frekvenci 200MHz, obsahuje jeden vertex shader a dvě pixel pipeline. Na základní desce nemá přiřazenu vlastní grafickou operační paměť, a tak si musí ukousnout z hlavní RAM a to až 64 MB, což se zdá pro jeho účely více než dostatečná velikost. Použitá čipová sada ještě nemá nic společného s moderní sběrnicí PCI Express, a tak je UniChrome Pro odkázána na sběrnici AGP 8x. Ne že by mu to dokázalo byť jen malinko uškodit.
Stejně slabé je to i s podporou DirectX, kde si plně rozumí pouze s verzí 7.0, avšak to je kvůli nízkému 3D výkonu stejně zcela nezajímavé. Zajímavějším údajem je podpora monitorů s rozlišením až 1920 x 1440.
VIA Vinyl Audio a ostatní
Pojem VIA Vinyl Audio jsme poprvé slyšeli od několika lety, takže se nejedná o žádnou novinku. U těchto základních desek je realizováno pomocí kodeku VIA VT1618. To podporuje až 7.1 výstupy, analogové ADC a DAC v rozlišení 20-bit a vzorkovací frekvenci 96 kHz. Digitální I/O má naopak rozlišení 16-bit, ale vzorkovací frekvence zůstává na 96 kHz.
VT1618 dále odpovídá specifikacím AC’97 2.3, odstup šumu od signálu (SNR) nemá překročit 95 dB a samozřejmostí je i podpora S/PDIF výstupu. Na základních deskách tento kodek najdeme v malinkém balení LQFP se 48 piny, avšak využívá se rovněž i pro plnohodnotné zvukové karty v kombinaci s VIA Envy24.
Dalším čipem, který na naší základní desce najdeme, může být VIA VT6103L, což není nic jiného, než integrované Ethernet řešení pro komunikaci přes 10/100 MBit síť. Konkrétně jde o 7 x 7 mm veliký čip z rodiny VIA Tahoe v balení LQFP se 48 piny, tedy na pohled stejný, jako VT1618.
A nakonec zde je i čip Winbond W83627EHG, jaký se dnes používá i na moderních základních deskách (třeba Abit AB9 s čipovou sadou P965). Ten umí řídit až čtyři ventilátory pomocí PWM modulace, nebo prostou změnou napětí, dále jich pět monitorovat, měřit 10 různých napětí a tři teploty.
