Grafické monitory: co nabízí?

Proč jsou grafické monitory tak drahé?

Na první pohled by se mohlo zdát, že odpověď je jednoduchá. Za kvalitními monitory stojí Japonci. A jak je známo, japonské výrobky jsou dražší než ty korejské či dokonce čínské. Ale ono to tak ani být nemusí. Např. monitory EIZO jsou už vyráběny i v Německu. Globální ekonomika tedy působí a grafické monitory jsou o něčem jiném. Grafické monitory mají zkrátka něco navíc. Ale co?

I přestože jsou japonské monitory vyráběny v Německu, jistý dohled si Japonci zanechávají. Např. v nejvyšších postech jsou stále oni. Příkladem za všechny je společnost EIZO.

Japonci za to nemohou, tak kdo?

Technologie. Tato odpověď je jednoduchá a je potřeba si to uvědomit hned na začátku. Projdeme si tedy, jaké technologie grafické monitory používají.

Vyrovnání homogenity podsvícení

U monitorů EIZO jde o technologii DUE (Digital Uniformity Equalizer). U monitorů NEC jde o Digital Uniformity Control. V podstatě jde o velmi podobné technologie, které se starají o to, aby jas obrazu byl ve všech místech pokud možno stejný. A jak to funguje? V továrně, kde se vyrábí samotné panely, je každý panel změřen a je pro něj vytvořena jednoduchá tabulka, která obsahuje (když to řekneme velmi zjednodušeně) číslo, o kolik se má v daném místě změnit jas. Už jen tento fakt znamená výrazné prodloužení výrobního procesu, i když pásová výroba a automatizace to hodně urychlují, a tím samozřejmě zvýšení nákladů.
Všimli jste si někdy v našich recenzích, že běžný monitor má nejen nehomogenní podsvícení, ale také nehomogenní podání barev, resp. nehomogenní barevnou teplotu? Obvykle tento fakt najdete v kapitole s testy barev. Tabulka vypadá nějak takto.
Vidíte, že monitor Dell U2713HM má v horní části studenější barevné podání. Sice jen o nějakých 200 K oproti středu, ale už to je znát. Jsou zde monitory, co mají tento aspekt daleko horší. Např. iiyama XB2780HSU, viz. následující tabulka.



Zde je rozdíl téměř 900 K. A takto velký rozdíl je už okem dobře pozorovatelný a pro grafické monitory nepřípustný. Asi by nebyl fotograf nadšený, kdyby nastavoval barvy na jedné části fotky a v druhé části by musel posunout teplotu o 900 K jinam. Schválně si zkuste na svou fotografii udělat posun o 900 K (nejlépe v RAW formátu). Zjistíte, že fotka vypadá úplně jinak.

A právě o tuto kompenzaci se stará i DUE od EIZA či Digital Uniformity Control od NECu. Při měření jasu se tedy měří současně i teplota a do tabulky v samotné elektronice monitoru se zanáší i tato informace. Je to jedna z mála vlastností, které jsou vidět hned na první pohled a pokud si koupíte levný monitor, s tímto problémem nemáte šanci si nějak poradit. Ledaže by existoval software, co upravuje obraz ve více místech. A takový software neznám.

Další problém vzniká u monitorů s CCFL trubicemi. Tyto trubice totiž stárnou a jak stárnou, mění svou barvu světla. To je potřeba kompenzovat. Pro tyto účely jsou v opravdu profi monitorech zabudované senzory, které měří barevnou teplotu samotných trubic a dle toho kompenzují barevné podání celého monitoru. Toto je však výsada např. monitoru RadiForce od EIZA či MD od NECU určených pro medicínské účely. Dnešní monitory s LED podsvícením to již nepotřebují, a tak se od tohoto senzoru opouští. Uvádím jej tedy hlavně pro úplnost. Např. můj dlouho provozovaný Dell 2405 změnil za celou svou životnost barevnou teplotu o celých 1200 K. Mám totiž poznamenané hodnoty RGB v OSD menu, jaké bylo dřív nutné nastavit na 6500 K. Když je dnes nastavím, má monitor teplotu 5250-5300 K. Zabudovaný profil sRGB již nemá téměř smysl, protože má teplotu kolem 4800 K. Uvádím to hlavně jako důkaz, že CCFL trubice opravdu stárnou a mění svou teplotu.

Obě technologie (jak od EIZA, tak od NECu) jsou postupem času vylepšovány a mají čím dál tím lepší účinnost. Stále však platí, že na okraji monitoru je podsvícení trochu tmavší. Protože na krajích je úbytek jasu tak velký, že by to znamenalo výrazné omezení jasu celého monitoru. Zkrátka jde ruku v ruce kvalita podsvícení a jeho kompenzace. Pokud bude podsvícení tragické, bude problém jej vykompenzovat a někdy to jít ani nemusí. Proto jsou pro grafické monitory vybírány panely vyšší kvality. I pokud se dočtete, že grafický monitor má stejný panel jako obyčejné LG, jde o to, že onen grafický monitor má panel třídy A+, ale ono LG může mít třeba třídy B či níže. Od toho se samozřejmě také odvíjí cena samotného panelu. Nyní už tušíte, proč jsou grafické monitory dražší, a to je teprve začátek.