Deset 120mm ventilátorů v testu průtoku vzduchu

Testovací metodika

Testy probíhaly v testovací komoře o rozměrech 25 x 25 x 57cm, která byla uzpůsobena do podoby popsané v článku o metodice. Na jedné straně byl ventilátor přiložen ke kruhovému otvoru, jenž byl kvůli lepšímu utěsnění opatřen vrstvou z pěnového materiálu. Na straně druhé byla v místě ukončení zúžení umístěna sonda přímo v trubce o průměru 45mm. Vzduch tedy byl nucen proudit pouze přes tuto trubici se sondou, ať už proudil dovnitř či ven.


Pokud by někoho zajímaly přímo CFM, pak si je může snadno vypočíst vynásobením obsahu kružnice, tedy dle vzorečku πPI.r². Poloměr činí 22,5mm a proto, že počítáme ve stopách (1ft = 304,8mm), pak 22,5mm = 0,074ft. Pak již prostým dosazením získáme 3,1415 x 0,0742² = 0,0173ft², tedy obsah kružnice v čtverečních stopách. Vězte ale, že tyto výsledky nejsou v žádném případě srovnatelné se specifikacemi, protože cílem testu nebylo prokázat, jak se ventilátory chovají v ideálním prostředí, kde jim v práci téměř nic nebrání, nýbrž tam, kde musí překonat nějaký odpor vzduchu.

Tímto odporem je samozřejmě myšleno ono zúžení z 120mm ventilátoru na 45mm trubici (navíc sonda také nějaký odpor klade). Berouce v úvahu aktivní část ventilátorů, tedy plochu, na které se nacházejí lopatky, to je zúžení v poměru cca 1 : 0,18, tedy asi pětinásobné v závislosti na typu ventilátoru. Díky tomu tedy získáme zároveň informace, jak je ten který ventilátor schopen překonávat odpor, simulující zaplněnou skříň.


Vzhledem k typům testovaných ventilátorů a jejich otáčkám jsem se rozhodl měřit odstupňovaně po 100RPM skocích od 700 po 1400RPM, jestliže to samozřejmě ventilátor umožnil. Dolní hranice byla daná čidlem otáček na základní desce, které již na hodnotách pod 700RPM přestává otáčky některých ventilátorů měřit, horní hranice je určena výkonem ventilátorů při napájení 12V. Nyní již ale k výsledkům.

Testy průtoku

Vodorovná osa znázorňuje otáčky za minutu - RPM (Revolutions Per Minute) a svislá naopak průtok vzduchu zaznamenaný sondou v FPM (Feet Per Minute) - stopy za minutu.


Při pohledu na graf zjistíme, že závislost průtoku vzduchu a otáček ventilátoru je u všech ventilátorů víceméně lineární. To hlavní ale je, že zjistíme, jaký ventilátor má nejvyšší průtok vzduchu v režimu výtlaku. S víceméně jasným odstupem od dalšího pole ostatních se jím stal Papst 4412 F/2GL, což potvrzuje jeho veskrze očekávanou vedoucí pozici. Dále již situace není tak jasná a o druhé a třetí místo se dělí dvě dvojice ventilátorů, mezi něž je vklíněn Nexus.

Druhé místo náleží ventilátorům Scythe a ADDA, které si vzájemně tu a tam vymění pozice. Dalo by se tedy říci, že je jejich výkon vyrovnaný a výkon ventilátorů si vzájemně odpovídá. Třetí místo si podobným způsobem předávají ventilátory Xilence a Thermaltake. Avšak u Thermaltake jsem zaznamenal u hodnot 900 a 1000RPM dočasný pokles výkonu, což jsem si následně ověřil opakovaným měřením.

Další pořadí je již jasné. Následuje Glacialtech, jejž evidentně zradily menší lopatky a překvapením může být i pořadí Noctuy, avšak pro to je jasné vysvětlení. Kvůli velkému odstupu lopatek od rámečku nedokáže ventilátor testovací komoru správně „natlakovat“ a vzduch po bocích uniká. Do prostředí s vyšším odporem se Noctuy tedy nehodí a jinde se mohou ukázat v daleko lepším světle. Ještě hůře se však předvedl AeroCool, kterého ve slabém výkonu překonal už jen Arctic Cooling. Jeho výkony musíme ale brát s rezervou, protože ventilátor postrádá okolní rámeček a ani není pro výtlak určen. Rámeček by proudění vzduchu usměrňoval a zabraňoval jeho rozptýlení do stran.



Tento graf znázorňuje, jak jsou ventilátory schopny vzduch naopak nasávat, a tedy jak se i hodí pro pozici zadního vyfukujícího ventilátoru. Zde již byl výkon všech kousků daleko srovnatelnější a v některých případech se rozdíly téměř smazávaly. Jedno je ale jasné - vítězství si opět zajistil Papst, a to ještě s větším odstupem od ostatních než minule. Nejspíše je za to zodpovědný opravdu miniaturní odstup lopatek od rámečku, který minimalizuje ztráty. U něj se ale také projevil největší pokles otáček - až o 50RPM větší než u ostatních ventilátorů v závěsu za ním (všechny otáčky jsem samozřejmě, jak už jsem řekl v metodice, kompenzoval).

Zahuštění celého testovacího pole má na svědomí převážně fakt, že z předchozího kola silné modely většinou ztrácely, zatímco ty slabší, jako například Aerocool nebo Arctic Cooling, naopak výrazně získaly. O druhé místo se tak v podstatě dělí firmy ADDA, Scythe, Thermaltake a Nexus. S mírným odstupem na třetím místě skončil Xilence.

Odminula si mírně pomohla Noctua, již šlapal na nohy Glacialtech. Ten ale narozdíl od ní ztratil. Nakonec tu máme Aerocool a nešťastný Arctic Cooling. Tomu jsem bohužel vzhledem k jeho zpracování nemohl zajistit 100% testovací podmínky, protože nemohl být jednoduše obrácen jako ostatní. Snažil jsem se sice použít něco jako tunel přímo na něj, ale přesto mám pocit, že jeho výsledky mohly být lepší.

Slíbil jsem také, že se zmíním o Cooler Masteru Ultra Silent SAF-S12-E1-GP, jehož otáčky stačily pouze na základní měření při 700RPM. Při těch v prvním testu výtlaku vzduchu dosáhl na hodnotu 472FPM a v druhém 455FPM. To jej řadí v podstatě na stejnou pozici jako Thermaltake Silent Cat A2329.



Nakonec jsem se rozhodl vám dát ještě k dispozici tabulku o tom, jaká napětí byla použita pro dosažení požadovaných otáček. Nutno podotknout, že tyto hodnoty se přesně týkají prvního testu, avšak od hodnot použitých u druhého se v podstatě neliší. Hodnoty byly odečítány digitálním multimetrem.