CES 2016: novinky a trendy pro tento rok

AMD: Polaris a Zen

Tento rok bude pro AMD znamenat přelom a nástup nových generací procesorů a grafických karet, na jejichž úspěchu závisí i budoucnost této firmy. AMD bude mít poprvé k dispozici 14nm proces, který vystřídá 28nm nebo dokonce ještě 32nm procesy, jimiž jsou vyráběny dnešní CPU, APU a GPU této firmy. Bude tak mít příležitost dohnat Intel a vytvořit důstojnou konkurenci pro NVIDIA Pascal. Dokonce by AMD letos mohlo tahat za delší konec, neboť to z vývoje v posledních dnech vypadá, že NVIDIA je s vývojem Pascalů trošku pozadu, ale to jsou zatím jen spekulace.

Na začátku tohoto roku jsme zaznamenali mnoho oficiálních zpráv, ale také spekulací například o tom, že první APU s architekturou Zen přijdou na trh ještě letos nebo že již do dvou měsíců by se mohly objevit první karty s GPU Polaris. Ale je obvyklé, že zásadní veletrh přináší smršť nových informací, které mohou být mylně interpretovány.
Nejdříve tedy dorazila nejdůležitější zpráva, která se týkala nové generace GPU AMD s označením Polaris. AMD již potvrdilo, že hotové karty můžeme na trhu očekávat v létě, a to ještě před návratem do školy, což je jedna z nejdůležitějších nákupních sezón. Vedle toho AMD rovněž potvrdilo, že Polarisy budou vyráběny i 14nm procesem (vedle 16nm FF+ firmy TSCM), a je tedy jasné, že k tomu poslouží továrny firmy GlobalFoundries nebo Samsung, jejíž 14nm proces LPP mají právě GlobalFoundries licencovány. Nebude to tedy pouze 16nm proces FF+ společnosti TSMC, který si vybrala NVIDIA a je otázka, zda to bude pro AMD lepší nebo horší volba.

Samsung má k dispozici teoreticky lepší proces vzhledem k tomu, že může na stejnou plochu vměstnat více prvků, čili stejně komplexní 14nm LPP čip by měl být menší než 16nm FF+ čip, takže na stejný wafer by se jich pak vešlo více, což znamená nižší cenu. Jenomže tu jsou i další proměnné, jako je výtěžnost, čili úspěšnost výroby bezvadných a funkčních čipů a v důsledku i schopnost dostat na trh dostatečné množství kusů. S tím se v posledních letech potýkají firmy AMD a NVIDIA poměrně často, ovšem v tomto případě to vypadá, že AMD si zajistilo rovnou tři firmy, které budou pro něj vyrábět nové grafické čipy - GloFo, Samsung a TSMC.

Z dosavadního vývoje výrobních technologií využitých pro produkci GPU Radeon (a v podstatě to můžeme vztáhnout i na GeForce) vyplývá, že právě končí období klidu, kdy si výrobci museli dlouhých pět let vystačit s 28nm technologií, přičemž dříve měli k dispozici každý rok či dva novou. Můžete si ale všimnout, že šlo o postupný vývoj přes 90, 80, 65, 55, 40 až ke 28 nm. Nyní se ale dočkáme hned 14nm a 16nm GPU, což je jako by po 65nm procesu přišel hned 28nm. AMD tedy nelže, když v dalším obrázku své prezentace oznamuje historický skok v poměru výkonu na watt GPU Radeon.
Architektura Polaris bude vylepšena také sama o sobě, takže se dočkáme nové generace shaderů i geometrického procesoru a vylepšena bude také multimediální výbava čipu a logicky i paměťový kontroler. V jeho případě se totiž počítá s využitím nových pamětí HBM2 nebo také starých GDDR5 u slabších karet (o rychlejších GDDR5X se stále v oficiálních vyjádřeních mlčí). Nám ale zbývá ještě zjistit, jak to nakonec na kartách Polaris a Pascal s paměťovým subsystémem bude. Jisté je jen to, že dle nově zveřejněných specifikací HBM2 asociací JEDEC budou mít nové karty k dispozici až 32 GB paměti s propustností 1 TB/s. A to je velice slušný pokrok oproti 4 GB s 512 GB/s na kartách AMD s čipy Fiji.

O procesorech AMD Zen jsme se toho na CES 2016 moc nového nedozvěděli, pouze bylo potvrzeno, že první kousky dorazí na trh ještě v tomto roce. Není tedy divu, když grafické karty Polaris přijdou mnohem dříve a AMD před představením CPU Zen čeká ještě uvedení posledních desktopových APU vycházejících z Bulldozeru a nové platformy se socketem AM4, která bude určena pro tato APU i Zen.

Intel a jeho vyčkávací pozice

Ve zkratce se dá říci, že pro běžného uživatele nebude mít Intel co nabídnout, tedy z hlediska procesorů, platforem a prostě základních stavebních kamenů dnešních PC. Na trhu jsou procesory Skylake, tedy první plně vybavená a běžně dostupná 14nm desktopová generace a v tomto roce můžeme čekat pouze její doplnění o několik novinek, jež mají znamenat to samé, co Haswell Refresh pro původní Haswell. To tedy znamená, že lze očekávat jen velice mírné změny v architektuře a především pak o trošku vyšší pracovní takty, ale třeba nás Intel překvapí.
Intel se ale chystá potěšit náročné uživatele, pro něž připravuje nové až desetijádrové Broadwell-E a pro servery zase bude mít až 22jádrové Broadwell-EP s 55 MB cache. Stejně tak v tomto roce přijdou na trh první SSD s paměťmi 3D X Point, jež mají dosáhnout i 6 GB/s datové propustnosti, ovšem ani v tomto případě nepůjde (alespoň zatím) o produkty pro běžné uživatele.

Jaké novinky Intelu z CES 2016 tedy zbývají? Zmínit můžeme malé počítače, a to nové Intel Compute Stick a větší a výkonnější Intel Skull Canyon. Jde o herní minipočítač, jenž bude založený na 72shaderové grafice řady Intel Iris Pro. O ní se mimochodem zástupce Intelu vyjádřil v tom smyslu, že valná většina hráčů si s jejím výkonem vystačí a nepotřebuje samostatnou grafiku. Ona je tedy pravda, že iGPU v procesorech Intel již dávno zastínily konkurenční APU od AMD, které už tedy zdaleka nemají nejsilnější integrovaná GPU. Na druhou stranu nám ani nejnovější Iris Pro nebude stačit pro hry typu Witcher 3 a zkrátka moderní AAA tituly, takže jako obvykle potřebujeme vědět, na co chceme kupovaný hardware využívat.

NVIDIA má jasno: Pascal, VR a automobily

Společnost NVIDIA se na CES 2016 věnovala především tématu virtuální reality a počítačů pro automobilový průmysl, což má jednoho společného jmenovatele, chystané čipy Pascal. O nich samotných jsme se na CES 2016 nedozvěděli nic nového. NVIDIA ukázala pouze nový Drive PX 2, počítač pro moderní automobil, který je schopen poskytnout dostatek výkonu pro autonomní řízení vozu s využitím neuronových sítí pro rozpoznávání objektů v okolí. Pro korektní chování v provozu je samozřejmě důležité vědět, zda je vedle nás patník, nebo cyklista. Díky dvěma čipům Tegra a další dvojici GPU Pascal na samostatné kartě je Drive PX 2 schopen dosáhnout výkonu až 8 TFLOPS, což předčí i kartu GTX TITAN X, ovšem musí se počítat se spotřebou 250 W. Co se týče tzv. Deep-Learning Terra-OPS (DL TOPS) pro deep learning s využitím neuronových sítí, je Drive PX 2 oproti TITAN X výkonnější dokonce cca 3,4x.
Můžete si ale všimnout, že uvedený obrázek je renderovaný, i když Jen-Hsun Huang na CES prezentoval Drive PX 2 držíc jej ve své ruce. Jak se ukázalo, ve skutečnosti držel v ruce počítač se dvěma MXM moduly, na nichž sice byly grafické čipy, ale ještě generace Maxwell. Logicky se pak objevily otázky, proč nám Huang ukazoval namísto Pascalu Maxwell, když by NVIDIA měla mít nová GPU k dispozici. Ale o tom se lze jen dohadovat, protože tu může být řada jiných důvodů než ten, že je něco s vývojem čipů Pascal špatně a NVIDIA je pozadu za plánem.

Na druhou stranu, něco podobného jsme zažili už s čipy Fermi, které byly na podzim 2009 také prezentovány, ale ukázaly se jako falešné a nefunkční. To následně vyústilo v několikaměsíční zpoždění karet s Fermi, což by pro NVIDII mohlo mít v našem případě vážné důsledky. Nové generace karet jsou totiž očekávány s velkým napětím, neboť slibují nevídaný výkonnostní skok a pokud by je AMD dostalo na trh o měsíce dříve než NVIDIA, byla by to pro něj obrovská výhoda.
Virtuální realita je "další velká věc" i dle NVIDIE, která se na ni intenzivně připravuje a snaží se stejně jako AMD přesvědčit veřejnost o tom, že zrovna její karty budou pro takové nasazení ideální. Nezapomíná nás tak upozornit na to, že pro pořádný zážitek budeme potřebovat sedmkrát výkonnější grafiku než pro běžné hraní na PC ve Full HD. Propaguje tak i vlastní technologie, které mají krvavé nároky zmírnit, a to především Multi-res Shading. A aby nám NVIDIA poskytlo vodítko k tomu, které prodávané PC bude vhodné pro hraní s VR headsetem, je tu nový program GeForce GTX VR Ready.