Asus Eee - hit roku 2008

Trh s notebooky je dnes velmi přesně rozdělen do několika kategorií. Veškeré inovace se odehrávají převážně po stránce hardware a architektury. Příliš se nemění ani design, pomineme-li experimenty s koženými, lesklými a dalšími nepraktickými materiály. Rozdělení notebookového trhu vychází z pravidla - čím menší, tím dražší model. Pro miniaturní modely s rozměry kolem 10-12" se vžilo označení subnotebook. Často se jedná o luxusní přístroje s bohatou výbavou a dokonalým zpracováním. Výjimkou není ani použití speciálních materiálů jako titan, uhlíkové nebo hořčíkové slitiny. Mezi špičku patří modely řady LIFEBOOK společnosti Fujitsu, ThinkPad X od Lenova nebo Sony Vaio TZ apod. Tedy produkty, jejichž cena vysoko překračuje hranici 50 000,- Kč.
Subnotebook se stal synonymem dokonalého designu, exklusivní ceny a miniaturních rozměrů. Tento zažitý úzus nyní zcela převrací nový model společnosti Asus. Taiwanský výrobce přichází na trh s prvním "levným subnotebookem" s označením Asus Eee. Pod tímto názvem se ukrývá malý, přibližně 10" přístroj v ceně kolem 8 000,- Kč. Cena je skutečně pozoruhodná a pro mnohé zákazníky bude jednoznačným impulsem k nákupu produktu. Zvláště když uvážíme, v jaké cenové relaci se subnotebooky pohybují. Nízká cena samozřejmě není projevem laskavosti výrobce. Tajemství nízkých nákladů spočívá v použití levného, či spíše zcela výběhového hardware. Jak si ale ukážeme v následující recenzi, tento koncept postavený na slabším hardware se ukázal jako funkční a dostačující pro většinu současných aplikací.

Nápad s levným subnotebookem samozřejmě není originální myšlenkou společnosti Asus. V roce 2005 OSN přijala plány boje proti negramotnosti, které zahrnovaly i projekt levného počítače pro země třetího světa. Realizace tohoto projektu se ujala nadace OLPC (One Laptop Per Child) pod vedením známého počítačového visionáře Nicholase Negroponte. Notebooky měly nakupovat vlády jednotlivých zemí a ve spolupráci s neziskovými organizacemi je distribuovat ve školách. Snahou nadace je zpřístupnit notebooky nejširším vrstvám, a tím podporovat vzdělání nejmladší generace v rozvojových zemí. Nejsem si jist, jestli právě notebooky jsou ideálním prostředkem k potlačení negramotnosti a chudoby. Na druhou stranu vzpomeňme, jaké oblibě se např. u afrických dětí těší jiná učební pomůcka - samopal AK-47. Zlí jazykové rovněž tvrdí, že podobná "podpora" je ryzím alibismem bohatého západu. Tedy bývalých koloniálních mocností, které se snaží v chudých zemích prosadit demokracii skrze "bílý chleb a toaletní papír".
Uvedení OLPC notebooku bylo několikrát odloženo a jeho hardwarové specifikace měněny. Stodolarová hranice byla překročena a v současnosti je notebook prodáván za cca 399 USD. Hardwarová architektura OLPC notebooku vychází z použití nízkonapěťového procesoru AMD Geode a dalších levných komponentů. Z výsledného konceptu notebooku naštěstí vypadl obskurní nápad na dobíjení pomocí kliky nebo provázku.

Levný notebook získal dlouho před uvedením na trh značnou publicitu a zaujal i zákazníky z vyspělých zemí. Potvrdil se tím fakt, že na přeplněných západních trzích lze uspět pouze s originálním (či spíše obskurním) designem a nízkou cenou. Vlastní funkčnost nebo parametry nejsou při koupi zvlášť důležité, hlavně když produkt "dobře" vypadá (viz marketingovým výplachem podpořené produkty jako iPod nebo Nokia N95). Nikomu překvapivě nevadí nízký výkon OLPC notebooku. Konečně na běžnou práci s internetem a kancelářskými aplikacemi vystačí PC s procesorem kolem gigahertze, 256 MB paměti a trochou místa na pevném disku.
Nápad s levným malým notebookem proto rozhodně nezapadl. Vývoje vlastních levných modelů se ujalo několik komerčních firem. Jejich motivy samozřejmě nejsou nijak altruistické. Výrobcům notebooků nejde o potírání negramotnosti, podporu vzdělání nebo šíření demokracie. Jediným zájmem zůstává mrzký zisk a zachování minimálních nákladů. Výhodou komerční realizace je však výrazně kratší doba vývoje. Uvedení OLPC notebooku pod názvem XO trvalo téměř dva roky, vývoj Asus Eee pouhých šest měsíců.

Asus si samozřejmě myšlenku původního "stodolarového" notebooku vykládá po svém. Místo infantilního vzhledu vsadil na uměřený design a poněkud výkonnější hardware. Procesor AMD z OLPC přístroje nahradil nízkonapěťový Celeron ULV. Zvýšena byla rovněž kapacita operační paměti na 512 MB. Společným prvkem obou subnotebooků je použití NAND flash pamětí, které suplují funkci pevného disku. V tomto ohledu je opět pokrokovější Asus Eee na jehož 4-8 GB flash lze bez větších problémů nainstalovat operační systém Windows XP.Tradičně se nový model Asusu objevil nejdříve na asijských trzích, kde sklidil obrovský úspěch. V současné době je Asus Eee nabízen ve čtyřech variantách, které se liší hardwarovou výbavou. Rozdílná je především kapacita flash paměti - S.S.D. Storage (Solid-State Disk), která se pohybuje mezi 2 až 8 GB u "nejdražšího" modelu. Otázkou zůstává s jakým hardware se Eee objeví na evropských trzích. Spekuluje se o větším displeji apod. Námi testovaný model odpovídal produktové řadě, která se objevila v Japonsku. Testovaný Asus nám byl zapůjčen jako předprodejní vzorek, jeho software se stále upravuje a HW konfigurace také není definitivní, nejedná se tedy o finální produkt. Podle informací ze strany Asusu a také distributorů bude Asus Eee v Čechách dostupný počátkem dubna.

SW a ostatní výbava

Výbava modelu Eee je poněkud chudší než bývá u Asusu zvykem. Uvnitř papírové krabice najdeme manuály, instalační médium pro obnovu Xandros linuxu a základní instalační drivery pro Windows XP. Přes urputnou snahu o minimalizaci výrobních nákladů, nezapomněl výrobce na brašnu, respektive praktické pouzdro. Zajímavou součástí výbavy je netradičně provedený napájecí zdroj s nezvykle dlouhým kabelem.
V základní sestavě je Asus Eee dodáván s předinstalovaným operačním systémem Linux Xandros. Výhodou tohoto systému je rychlý start a okamžitá možnost práce. Uživatelské prostředí je velmi jednoduché, všechny funkce jsou snadno dostupné. Vzhled oken a jejich uspořádání nezapře inspiraci ve Windows XP. Na hlavní obrazovce se nachází menu se záložkami, které obsahují jednotlivé aplikace (Internet, Work, Learn, Play, Settings, Favorites apod). V pravé částí spodní lišty jsou ikony pro nastavení hardware (např. WiFi, SD karta) a provozu notebooku (baterie, hlasitost, apod).


Softwarová výbava je poměrně bohatá. V základním nastavení najdete mnoho programů, které znáte z "velkých" operačních systémů. Nechybí kancelářský balík s textovým editorem, tabulkovým procesorem apod. Pro práci s internetem slouží browser Firefox. Bohužel zde narazíte na problém s nízkých rozlišením 7" LCD Asus Eee. Většina stránek je optimalizována na vyšší rozlišení, a proto musíte při prohlížení webových stránek často rolovat. Mimo maileru lze používat program pro IM komunikaci - podporovány jsou protokoly ICQ, AIM, MSN. Pro telefonování pomocí IP protokolu lze použít program Skype. Nastavení LAN a WiFi je maximálně zjednodušeno, připojení k internetu funguje bez složitého nastavování.
Asus nezapomněl ani na výukové programy, které jsou dostupné v záložce Learn. Zajímavé jsou rovněž předinstalované hry. Podobně jako ve Windows, i v Xandros linuxu najdeme Solitaire a několik logických her (Bubbles, Crack Attack apod). Zajímavostí je 3D hra Penguin Racer , kde proháníte tučňáka (jak jinak) po zasněženém svahu.

Výrobce nabízí Asus Eee i s operačním systémem Windows XP. Testovaná předprodejní verze Asus Eee však obsahovala pouze zmíněný Xandros linux. Windows XP bylo nutné nainstalovat pomocí externí USB DVD mechaniky. Před vlastní instalací OS je nutné odebrat stávající linuxové partitiony. Vzhledem k omezené kapacitě subnotebooku doporučuji instalaci Windows upravit v programu nLite. Na škodu nebude rovněž zmenšení swapovacího souboru, apod. Drivery potřebné pro hardware Eee doinstalujete z přiloženého média.

Volba operačního systému je čistě na uvážení a potřebách uživatele. V případě Xandros linuxu získáte rychlý a přehledný operační systém, který svou ergonomií v mnoha ohledech připomíná práci na PDA. Osobně však preferuji poněkud robustnější operační systémy a byla by škoda připravit se o programové vybavení, které nabízí platforma Windows. Předinstalovaný Linux měl problémy s nastavením rozlišení na externím LCD. Desktop Xandrosu nedokázal nastavit nativní rozlišení panelu. Problémy nastaly rovněž při připojení externího USB Bluetooth nebo webkamery. Nicméně jak už bylo zmíněno, notebook nám byl zapůjčen jako předprodejní vzorek, jehož software se stále upravuje, než bude na našemt trhu k dispozici