Specifikace zdrojů ATX12V
3.5.2004, Eagle , článek
Podle statistik EPA se počítače v USA podílejí na celkové spotřebě elektrické energie 20 %. Kdejaká pračka se spotřebou 0.8 až 2 kWh na jedno praní spuštěná 2x týdně se může krčit v rohu. Spotřeba komponent roste, čím se tedy mají vlastně pohánět?
Kapitoly článku:
- Specifikace zdrojů ATX12V
- Konektory
- Spotřeba komponent
- Doporučené maximální proudy
- Tolerance napětí, PFC
- PCI Express - vyměňte zdroje
Zdroj je, laicky řečeno, měnič napětí. V elektrické síti je dodáváno střídavé napětí 230V (dříve 220V) s frekvencí 50 Hz. Zdroj toto napětí převádí na stejnosměrné a to hned na několik větví - podle typu zdroje, dnes obvykle 3.3V, 5V a 12V. Komponenty počítače jako základní deska nebo grafická karta tyto napětí využívají přímo nebo je dále mění na ještě nižší podle požadavků jednotlivých komponent - například AGP verze 3.0 používá napětí 0.8V, procesory napětí kolem 1.5V atd.
AT a ATX
Pokud si ještě pamatuje na standard AT, jistě víte, o co zhruba šlo. Používal se ve velké míře zhruba do roku 1998 a byl určený pro starší systémy - napětí poskytovaná zdrojem byla 5V a 12V, zdroj se zapínal spínačem na bedně přímo přes ~230V a koncepce nebyla připravená pro softwarové zapínání (ostatně jak by taky mohla, když přepnutím tlačítka došlo k odpojení od sítě a ani případný blesk nebo napěťová špička by s počítačem nemohla nic udělat).
Jako náhrada za AT byl vymyšlen koncept ATX. Ten jednak přeorientoval umístění procesoru na základní desce a i její rozměry, také se ale dotknul zdrojů. Ty kromě napětí 5V a 12V začaly dodávat i napětí 3.3V a byl vytvořen princip softwarového zapínání. Zdroj má v podstatě tři stavy - zapnuto se všemi napěťovými okruhy v chodu, vypnuto (lze zařídit pouze vypínačem nebo vyndáním kabelu ze zásuvky) a stand-by s omezeným příkonem pro napětí 5V - toto je označeno jako 5Vsb a slouží k přepnutí do stavu zapnuto. Zapnutí se provádí spojením dvou pinů na hlavním Main Power konektoru a toto zapnutí vždy provádí základní deska, ať už na popud prokliknutí tlačítka na bedně nebo přes Wake-up funkcí síťové karty, USB zařízení nebo třeba přes hodiny.
ATX12V
Na začátku roku 2000 (mimochodem tři čtvrtě roku před uvedením Pentia 4), byl vytvořen další standard - ATX12V. Běžně panuje názor, že ATX12V = další konektor, ale tak tomu není. ATX12V je plnohodnotný standard navazující na ATX 2.03 z roku 1998 a rozšiřující ho nejen o další konektor, ale také o nové požadavky na výkon na jednotlivých napěťových větvích zdrojů. Protože dnes nemá vůbec smysl kupovat klasický ATX zdroj, budu se věnovat pouze ATX12V variantě.
Na další straně si ukážeme, jaké konektory standard ATX12V požaduje a jaké nabízí.
AT a ATX
Pokud si ještě pamatuje na standard AT, jistě víte, o co zhruba šlo. Používal se ve velké míře zhruba do roku 1998 a byl určený pro starší systémy - napětí poskytovaná zdrojem byla 5V a 12V, zdroj se zapínal spínačem na bedně přímo přes ~230V a koncepce nebyla připravená pro softwarové zapínání (ostatně jak by taky mohla, když přepnutím tlačítka došlo k odpojení od sítě a ani případný blesk nebo napěťová špička by s počítačem nemohla nic udělat).
Jako náhrada za AT byl vymyšlen koncept ATX. Ten jednak přeorientoval umístění procesoru na základní desce a i její rozměry, také se ale dotknul zdrojů. Ty kromě napětí 5V a 12V začaly dodávat i napětí 3.3V a byl vytvořen princip softwarového zapínání. Zdroj má v podstatě tři stavy - zapnuto se všemi napěťovými okruhy v chodu, vypnuto (lze zařídit pouze vypínačem nebo vyndáním kabelu ze zásuvky) a stand-by s omezeným příkonem pro napětí 5V - toto je označeno jako 5Vsb a slouží k přepnutí do stavu zapnuto. Zapnutí se provádí spojením dvou pinů na hlavním Main Power konektoru a toto zapnutí vždy provádí základní deska, ať už na popud prokliknutí tlačítka na bedně nebo přes Wake-up funkcí síťové karty, USB zařízení nebo třeba přes hodiny.
ATX12V
Na začátku roku 2000 (mimochodem tři čtvrtě roku před uvedením Pentia 4), byl vytvořen další standard - ATX12V. Běžně panuje názor, že ATX12V = další konektor, ale tak tomu není. ATX12V je plnohodnotný standard navazující na ATX 2.03 z roku 1998 a rozšiřující ho nejen o další konektor, ale také o nové požadavky na výkon na jednotlivých napěťových větvích zdrojů. Protože dnes nemá vůbec smysl kupovat klasický ATX zdroj, budu se věnovat pouze ATX12V variantě.
Na další straně si ukážeme, jaké konektory standard ATX12V požaduje a jaké nabízí.