Zalman GS1000: prostorná věž z Koreje

Společnost Zalman si vždy zakládala na tom, že bude tvořit trendy a když už ne to, tak alespoň originální produkty, což se jí nezřídka daří. Stačí si vzpomenout na první vějířovité chladiče vyrobené ze spojených žeber, nebo skříně TNN, které nabízí zcela pasivní chlazení celého počítače. Co se týče klasických skříní typu tower, pak zde se předvádějí modely GT1000, GT900 a LQ1000, všechny s označením Z-Machine. Ty nabízí konstrukci z broušeného hliníku a s přihlédnutím k jejich vzhledu bychom je předurčili pro herní sestavy.Nyní Zalman přichází se svým nejnovějším modelem GS1000 a ten již trochu sklouzává ke klasičtější koncepci skříní a dokonce si i něco vypůjčuje od ostatních výrobců. To nemůžeme mít Zalmanu v žádném případě za zlé, vždyť v tomto ohledu je to firma s velmi čistým štítem. A nakonec, když už něco funguje, proč to vymýšlet podruhé.
Co nám tedy nový GS1000 nabízí? Jedná se o skříň BigTower s prostorem i pro základní desky eATX, tedy extended ATX, ale jinak se sem samozřejmě dají namotnovat i ATX, popřípadě micro ATX. Celkové rozměry skříně činí 220 x 560 x 580 mm, takže je jasné, že nejde o žádného drobečka a mezi použité materiály patří plast, hliník a SECC ocel. Tato kombinace skříni dává celkovou hmotnost 12 kg, což je na její rozměry tak akorát.

K nám dorazila verze s černočerným designem, avšak v nabídce je dle dle stránek výrobce ještě verze se stříbrnými plasty, která dle mého názoru vypadá lépe a bude se i lépe udržovat. To především proto, že černé plasty jsou velmi lesklé a hladké, takže je na nich vidět opravdu každé smítko. V poslední době jsem měl pocit, že tento trend u výrobců skříní spíše už upadává, ale zde je to až extrémní vzhledem k tomu, že plasty jsou všude kolem ovládacích prvků a také na horní straně skříně, kam za chvíli napadá prach, a vy můžete vesele utírat, aby váš počítač nevypadal jako hnůj. Zvenčí jsou tedy kovové, tedy hliníkové, pouze bočnice a zadní panel, takže skříň navenek působí trochu lacině. A jak říkám, model se stříbrnými plasty by mohl naživo vypadat daleko lépe a lépe se také udržovat, neboť z fotografií Zalmanu to vypadá, že jeho plasty mají spíše matný a zdrsnělý povrch.
Nejdříve se jako vždy zaměříme na přední panel, jehož rozvržení na první pohled nijak nevybočuje z průměru. Nejsou zde žádná velká dvířka, jimiž bychom museli odhalovat mechanikové šachty - ty máme ve čtyřčlenné skupině nahoře, hned pod podsvíceným tlačítkem Power. To je dle mého názoru nešťastně zpracováno, protože má velmi nízký stisk a je vyvýšeno nad okolní plast, takže se do něj bude třeba kolenem narážet jedna radost. Přední panel jinak vypadá, že neobsahuje téměř žádné ventilační otvory, ale to není vůbec pravda, protože jsou spíše umně skryté. Záslepky 5,25" pozic je mají mezi sebou a dva dolní panýlky po stranách.
A co je to vůbec za ony dolní panýlky? Pokud uvažujeme logicky, musíme dojít k tomu, že půjde nejspíše o diskové šachty, ale ne ledajaké. Dají se totiž snadno stiskem odklopit, přičemž si dal výrobce záležet na tom, aby se pěkně samy a pomalu otevřely, jako když v Octavii vyjíždí držák na kelímek. Je to sice maličkost, ale přesto potěší a také leccos vypovídá o výrobci. Dvířka jsou poměrně masivní, protože zde byl použit kus tlustého hliníkového plechu a otevírají se do úhlu 90 °. Za nimi můžeme vidět po třech šuplících, avšak spodní šachta má oproti horní něco navíc. Ale o tom na příští stránce. Plasty bych jinak celkově označil za velmi kvalitní a pevné, i když zrovna u této verze budou náchylné na mechanické poškození.
Přesuneme se k bočnicím této skříně, kde je z fotografií dobře vidět, jak se z horních plastových lišt odráží okolí a pokud mohou osobně soudit, nevypadá to vůbec skvěle; spíše trochu lacině. Možná jste si až teď všimli, že focená skříň nemá dolní plastové podstavce, jako je na horní oficiální fotografii od Zalmanu. To je tím, že tyto podstavce se instalují zvlášť a přicházejí v krabici s příslušenstvím. Ještě se k nim dostaneme.
Skříň vypadá z obou stran stejně. Její bočnice jsou svisle broušené, v rohu mají logo společnosti Zalman s podtitulem Cool Innovations, na straně dotýkající se předního panelu jsou trochu přihnuté a vzadu mají zase plastová madla, aby se daly dobře vysunout. Montují se pomocí dvou přítlačných šroubků, na nichž je dobré to, že zůstávají v bočnicích, takže je nemůžete poztrácet. Jinak bočnice nemají žádné průduchy, ale jinak je skříň uzpůsobena tak, aby mohla větrat přes všechny čtyři zbývající strany.
Zadní panel už ukazuje více o vnitřním složení skříně a zde je především vidět, že zdroj se ukládá do spodní pozice, přičemž si můžeme vybrat jeho orientaci - zda bude nasávat vzduch zespoda, či seshora. Jeho kovový rámeček se může pomocí čtyřech přítlačných šroubků odmontovat a k dispozici je také malé kovové madlo pro pohodlné vysunutí zdroje, ale to už vidím jako naprostou zbytečnost. Na zdroj jednak nebudeme sahat každý den a potom bychom zcela jistě neměli i tak problém jej vysunout.
Ostatní prvky na zadní straně nepřekvapí. Máme zde standardní počet sedmi záslepek, vedle nich průduch pro nabírání čerstvého vzduchu, nahoře pozici pro I/O porty základní desky, čtvercový rošt zadního 120mm ventilátoru (ten mohl být proveden o chlup lépe) a nakonec dva zakryté otvory pro hadičky, v případě že se rozhodnete pro vodní chlazení s externě uloženým výměníkem. Zcela nahoře se ale ukazuje část plastové konstrukce s průduchy.
Tu si ukážeme podrobněji, pokud nám to černočerná barva povolí. Na horní straně skříně je totiž velká stříška zakrývající dvě pozice horních 120mm ventilátorů. Nejdříve jsem se zaradoval, že někdo konečně myslel na nebezpečí rozlité tekutiny, ale poté jsem si všiml, že pokud se na stříšku něco rozlije, ta tekutinu nesvede přes okolní plast, ale přímo na něj. Ten je navíc nakloněn opačně, takže tekutinu zachytí a zavede přímo k roštům a poté dovnitř do skříně. Přitom by stačilo plastové díly jen trochu jinak profilovat a minimálně většina tekutiny by se neškodně rozlila po povrchu skříně. Přednost zde jednoduše dostalo proudění vzduchu, kterému je takovéto profilování naopak nakloněné.
A na horní straně máme ještě jeden prvek, jímž jsou samozřejmě I/O konektory. Ty nesmi chybět na žádné moderní skříni a zde jsou schovány pod otočným panelem v sestavě audio (mikrofon a sluchátka), dva USB konektory a jeden IEEE1394 FireWire. Nemíří přímo vzhůru, ale jsou nakloněné trochu dopředu - ideální pokud tuto skříň uložíte na zem vedle sebe.
Nakonec se na této stránce podíváme na spodní stranu skříně. Za zajímavě tvarovanou mřížkou prosvítají tři pozice pro ventilátory, ale osaditelné jsou pouze zadní dvě. A pokud se zamyslíme, tak reálně osaditelná je pouze prostřední, pokud si nechceme přímo pod zdroj dávat ještě jeden ventilátor, i když možné to je.