NZXT Lexa: hotový casemod
10.7.2006, Jan Vítek, recenze
Dnes pokračujeme recenzí skříně od firmy NZXT. Pod tímto krkolomným názvem se skrývá mladá taiwanská společnost, jež se zaměřuje na výrobu skříní pro hráče. Model Lexa nabízí celohliníkové provedení a netradiční zpracování, společně s nebývale bohatou výbavou.
Kapitoly článku:
- NZXT Lexa: hotový casemod
- Pohled do vnitřku skříně
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
I přes všechny námitky, co jsem vznesl, je vnitřek Lexy zpracován čistě, prostorně a účelně. Při instalaci jsem nenarazil na jediný problém, což se ostatně vzhledem k podobnosti s 3DAurorou dalo očekávat. Moje stížnosti jsou tak spíše popisují nepříjemnosti a malé nedokonalosti, jichž se vyvaruje jen málo výrobků. Přesto je vidět, že kdyby se u navrhování skříní více než na originální, plastem nastavovaný design více myslelo na funkční detaily, i celek by vypadal jinak.
Naše testovací sestava je stále stejná, tedy:
Tato skříň také svým příslušenstvím v podobě tašky s popruhy určené k jejímu přenášení dokazuje, že to s mobilitou myslí opravdu vážně. Celá taška je velmi jednoduchá. Na jednom boku máte síťovanou kapsu pro myš, klávesnici a/nebo ostatní nezbytnosti. Tu přiložíte k jednomu boku, pod skříní protáhnete popruhy a na druhé bočnici je spojíte přezkou s jejich protějšky. Plastové přezky by sice neměly laku nějak ublížit, ale přesto jsou opatřeny přetahovatelnými chrániči. Skříň tak můžete uchopit podobně jako tašku za ztužené madlo, nebo si přehodit dlouhé popruhy přes rameno, což je rozhodně pohodlnější a hodí se i pro nošení na delší vzdálenosti. I tak je ale třeba být na Lexu opatrný, vždyť i malé ťuknutí by mohlo mít za následek omlácené rohy, nebo utrhlé plastové podstavce – ani jedno není chráněno.
Teplotní testy
Testování chladicích schopností probíhalo za okolní teploty 25°C a pomáhaly aplikace 3DMark03 (Nature), Prime95 a h2benchw. K ventilátorům jsem již žádné nepřidával, protože jich i tak je více než dost. Otáčky jsem si ověřit nemohl ani u jednoho z nich, tudíž jsem musel vzít zavděk specifikacím výrobce, který mluví o jednotné rychlosti – 1100RPM. Můžu konstatovat, že subjektivně se mi tyto specifikace zdály jako velice reálné a skříň díky těmto pomaloběžným ventilátorům zůstávala akceptovatelně tichá.
Displej skrytý za tmavým plexi
Rozhodl jsem se pro celkem čtyři konfigurace a to poté, co jsem seznal, že 1100RPM 80mm ventilátor v horní stěně nedokázal sám o sobě pohnout s žádnou s teplot ani trochu, respektive znatelným způsobem. Zkusil jsem tedy teploty sledovat v pořadí:
První konfigurace, kde byl zapnutý pouze zadní ventilátor u procesoru, který je ke správnému chlazení skříně nejdůležitější, bylo chlazení komponent na dostačující, byť nijak zvlášť oslnivé úrovni. Malým prouděním vzduchu trpěl především pevný disk, protože ač nucená konvekce vzniklá podtlakem ve skříni funguje spolehlivě, je nutné zajistit co nejmenší odpor vstupujícímu vzduchu a o tom zde v oblasti HDD šachty bohužel nemůže být řeč.
Zapnutím předního ventilátoru se situace pro pevný disk podstatně zlepšíla a bylo vidět, že zde má přední ventilátor své opodstatnění. Ovšem opět vyvstává otázka, že kdyby bylo zajištěno snadnější vstupování chladného vzduchu z předku skříně a zároveň se disky mohly chladit o vysoce tepelně vodivou hliníkovou šachtu a tím i celou skříň, bývali bychom se mohli celkem snadno obejít bez dodatečného předního zdroje hluku. Ten ostatně, jak je vidět z tabulky, přinesl pouze zlepšení pro pevný disk, ostatní 0-1°C rozdíly jsou zanedbatelné.
Pokud přední ventilátor pomáhá téměř výhradně diskům, pak boční 120mm dosahuje lepších výsledků. Jeho přičiněním se výrazně snížily nejen teploty naproti položené grafické karty a čipové sady, ale i procesoru, jehož chladič je položen nad oním ventilátorem – ale také samozřejmě musí nějak z proudu čerstvého vzduchu benefitovat. Naopak při tomto nastavení opět stoupla teplota pevného disku, a to ještě o 1°C více, než když byl zapnutý pouze zadní ventilátor.
Nakonec jsem zapojil všechny ventilátory naráz, abych zjistil maximální schopnosti chlazení skříně. Podle očekávání se spojily síly všech ventilátorů, kde přední se staral o pevný disk, boční o ostatní komponenty a zadní spolu se zdrojem se zbavoval zahřátého vzduchu. Tomu také odpovídaly naměřené teploty, jež odpovídaly tomu nejlepšímu z celého testování. Dá se tedy říci, že pro nejefektivnější chlazení je zapotřebí mít všechny 120mm ventilátory v chodu.
Naše testovací sestava je stále stejná, tedy:
- Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
- Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz
- Chladič a ventilátor: Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm, 1600RPM)
- Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
- Grafická karta: Club3D GF6600
- Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
- Zdroj: Coolermaster RS-450-ACLY – 450W
Tato skříň také svým příslušenstvím v podobě tašky s popruhy určené k jejímu přenášení dokazuje, že to s mobilitou myslí opravdu vážně. Celá taška je velmi jednoduchá. Na jednom boku máte síťovanou kapsu pro myš, klávesnici a/nebo ostatní nezbytnosti. Tu přiložíte k jednomu boku, pod skříní protáhnete popruhy a na druhé bočnici je spojíte přezkou s jejich protějšky. Plastové přezky by sice neměly laku nějak ublížit, ale přesto jsou opatřeny přetahovatelnými chrániči. Skříň tak můžete uchopit podobně jako tašku za ztužené madlo, nebo si přehodit dlouhé popruhy přes rameno, což je rozhodně pohodlnější a hodí se i pro nošení na delší vzdálenosti. I tak je ale třeba být na Lexu opatrný, vždyť i malé ťuknutí by mohlo mít za následek omlácené rohy, nebo utrhlé plastové podstavce – ani jedno není chráněno.
Teplotní testy
Testování chladicích schopností probíhalo za okolní teploty 25°C a pomáhaly aplikace 3DMark03 (Nature), Prime95 a h2benchw. K ventilátorům jsem již žádné nepřidával, protože jich i tak je více než dost. Otáčky jsem si ověřit nemohl ani u jednoho z nich, tudíž jsem musel vzít zavděk specifikacím výrobce, který mluví o jednotné rychlosti – 1100RPM. Můžu konstatovat, že subjektivně se mi tyto specifikace zdály jako velice reálné a skříň díky těmto pomaloběžným ventilátorům zůstávala akceptovatelně tichá.
Displej skrytý za tmavým plexi
Rozhodl jsem se pro celkem čtyři konfigurace a to poté, co jsem seznal, že 1100RPM 80mm ventilátor v horní stěně nedokázal sám o sobě pohnout s žádnou s teplot ani trochu, respektive znatelným způsobem. Zkusil jsem tedy teploty sledovat v pořadí:
- Zadní zapnutý, ostatní vypnuté - ON/OFF/OFF
- Zadní zapnutý, přední zapnutý, boční vypnutý - ON/ON/OFF
- Zadní zapnutý, přední vypnutý, boční zapnutý - ON/OFF/ON
- Všechny ventilátory zapnuté - ON/ON/ON
ON/OFF/OFF | ||
CPU | 33°C | 56°C |
Chipset | 33°C | 48°C |
GPU | 56°C | 81°C |
HDD | N/A | 42°C |
První konfigurace, kde byl zapnutý pouze zadní ventilátor u procesoru, který je ke správnému chlazení skříně nejdůležitější, bylo chlazení komponent na dostačující, byť nijak zvlášť oslnivé úrovni. Malým prouděním vzduchu trpěl především pevný disk, protože ač nucená konvekce vzniklá podtlakem ve skříni funguje spolehlivě, je nutné zajistit co nejmenší odpor vstupujícímu vzduchu a o tom zde v oblasti HDD šachty bohužel nemůže být řeč.
ON/ON/OFF | ||
CPU | 32°C | 56°C |
Chipset | 33°C | 47°C |
GPU | 56°C | 80°C |
HDD | N/A | 36°C |
Zapnutím předního ventilátoru se situace pro pevný disk podstatně zlepšíla a bylo vidět, že zde má přední ventilátor své opodstatnění. Ovšem opět vyvstává otázka, že kdyby bylo zajištěno snadnější vstupování chladného vzduchu z předku skříně a zároveň se disky mohly chladit o vysoce tepelně vodivou hliníkovou šachtu a tím i celou skříň, bývali bychom se mohli celkem snadno obejít bez dodatečného předního zdroje hluku. Ten ostatně, jak je vidět z tabulky, přinesl pouze zlepšení pro pevný disk, ostatní 0-1°C rozdíly jsou zanedbatelné.
ON/OFF/ON | ||
CPU | 32°C | 54°C |
Chipset | 30°C | 44°C |
GPU | 52°C | 75°C |
HDD | N/A | 43°C |
Pokud přední ventilátor pomáhá téměř výhradně diskům, pak boční 120mm dosahuje lepších výsledků. Jeho přičiněním se výrazně snížily nejen teploty naproti položené grafické karty a čipové sady, ale i procesoru, jehož chladič je položen nad oním ventilátorem – ale také samozřejmě musí nějak z proudu čerstvého vzduchu benefitovat. Naopak při tomto nastavení opět stoupla teplota pevného disku, a to ještě o 1°C více, než když byl zapnutý pouze zadní ventilátor.
ON/ON/ON | ||
CPU | 32°C | 54°C |
Chipset | 30°C | 44°C |
GPU | 53°C | 75°C |
HDD | N/A | 36°C |
Nakonec jsem zapojil všechny ventilátory naráz, abych zjistil maximální schopnosti chlazení skříně. Podle očekávání se spojily síly všech ventilátorů, kde přední se staral o pevný disk, boční o ostatní komponenty a zadní spolu se zdrojem se zbavoval zahřátého vzduchu. Tomu také odpovídaly naměřené teploty, jež odpovídaly tomu nejlepšímu z celého testování. Dá se tedy říci, že pro nejefektivnější chlazení je zapotřebí mít všechny 120mm ventilátory v chodu.
