Antec Nine Hundred: zaměřeno na chlazení

Antec svou skříň Nine Hundred prezentuje slovy: "Představujeme hardcore herní skříň Antec Nine Hundred - nyní můžete dostat každého nooba v dohledu s touto ultra-zlou skříní s klasickým černým povrchem. Víme, že vaše herní komponenty produkují velké množství tepla, a proto je tato skříň postavena s ohledem na maximální chlazení s perforovaným předním panelem, třemi 120mm ventilátory, pozicemi pro další ventilátory a obrovským horním 200mm ventilátorem... ano, opravdu 200mm."Pokud zapomeneme na superlativa a moderní výrazy ze slovníčku internetových hráčů (own a noob), říká nám obal v kostce vše podstatné o chlazení v této skříni. Je opravdu zaměřena především na chlazení výkonných počítačů, tedy především herního hardware. Přesněji sází na opravdu pořádný průvan skrz skříň, která je tak otevřená, vzdušná a plná ventilátorů. Avšak nepředbíhejme a podívejme se na tento produkt od začátku, tedy popisem balení. Právě z této nepříliš velké černé krabice také pochází úvodní citace. Skříň je v ní velmi dobře uložena a z boků chráněna tlustým pěnovým materiálem. Dále samozřejmě nechybí ani tuhý igelitový vak a pro boční plexisklo také adhezní fólie, abyste je při vybalování a sestavování počítače nepoškrábali.




Máme zde tedy middletower s klasickými rozměry, tedy žádný mastodont, jenž je složen převážně z 0,8mm SECC oceli a také pěkně zpracovaného a masivního černého plastu. Ten najdeme především seshora skříně a také po stranách předního panelu. Osobně bych raději volil 1mm SECC, ale plně si uvedomuji, že výrobce tuto skříň určil především pro hráče a ti si vesele jezdí po různých LAN party a vůbec potřebují být mobilní. Z tohoto důvodu se dá 0,8mm plech a tedy i nižší výsledná hmotnost označit za naprosto adekvátní.



Při pohledu na přední panel skříně neuvidíme žádné zvláštní designové prvky; vše je zaměřeno na funkčnost. Devět záslepek výrobce rozdělil do tří skupin, kde dvě reprezentuje dvojice 120mm předních ventilátorů a zbývá trojice horních přišroubovaných plastových záslepek, z nichž dvě mají perforaci ucpanou pěnovým materiálem. Výrobce by nejspíše takto vybavil i onu třetí, ale tu se stejně téměř každý zabere optickou mechanikou.


Nakonec byl přední panel doplněn ještě o plastový rám, jenž se připevňuje ke kovové kostře pomocí šesti 'špuntů'. K jeho sejmutí stačí tedy odstranit obě bočnice a postupně po dvojicích šputny vytahovat. Existují sice skříně, u nichž jde přední panel sejmout podstatně snazším způsobem, ale to vás u Nine Hundred nemusí vůbec zajímat, protože jej není třeba sundávat vůbec. Ničemu totiž nevadí, nic pod sebou neskrývá a při instalaci mechanik a disků tak může zůstat na místě.



Levý boční panel je bezesporu zajímavý. Měli jsme tu bočnice s perforováním, bočnice s plexisklem a také bočnice, kde jste si mohli vybrat mezi perforací a plexisklem, jako předchozí Gigabyte 3D Aurora 570. Tato bočnice však integruje perforovaný prostor i průhledné plexisklo, kde trojúhelníkový děravý plech byl umístěn nad prostorem, kde se předpokládá výskyt grafických karet, jež v dnešní době dokáží s nároky na chlazení hravě překonat procesory. Pokud však bočnici obrátíme, shledáme, že otvory v plechu jsou ve skutečnosti z větší části zaslepené spodním plexisklem a zbývá tak pouze pozice pro 120mm ventilátor. Pro něj zde máme silné a vyztužené plastové packy, které bych však kvůli tvrdosti materiálu příliš ohýbat nezkoušel.


Celá bočnice je jinak velmi pěkně zpracovaná a ač se dá poměrně snadno ohnout, sama o sobě bez problémů drží tvar a nekroutí se. Stejně tak i druhá, pravá bočnice zůstává po odšroubování rovná, ale jinak na ní nic zajímavého není.



Menším překvapením je však uspořádání zadního panelu, po jehož zhlédnutí poznáme, že pozice napájecího zdroje se nám jaksi přesunula až zcela dolů. To jednoduše proto, aby měl výrobce kam nacpat onen proklamovaný 200mm ventilátor. Zdroj se tak nebude podílet na odvodu teplého vzduchu od procesoru a místo toho se bude hádat o vzduch s chladičem grafické karty. Průchod vzduchu přes skříň se tak alespoň rozdělí a s touto konfigurací bych se tedy ani v nejmenším nebál, že by se vám někde tvořily kapsy s teplým vzduchem.



V ostatních ohledech zůstává zadní panel celkem standardní, ale velmi patrné jsou prvky, coby důsledek důrazu na vzdušnost skříně. Počínaje už roštem zadního ventilátoru, jehož plástvové přepážky výrobce stvořil co nejtenčí, aby nebránily průchodu vzduchu a přitom také něco vydržely. Místo toho by však mohl překročit Rubikon a potěšit nás kulatou mřížkou. Pod ventilátorem a štítkem pro I/O konektory základní desky pak máme rovněž hojně proděravěné záslepky PCI slotů a vedle nich další perforaci. Pokud se tedy při výběru své vysněné skříně chcete spolehnout i na to, že vám její uzavřený prostor podstatně ztiší vnitřní ventilátory a disky, pak zde se této vlastnosti nedočkáte; Antec Nine Hundred je doslova děravý jako řešeto.

Kromě hluku však zde máme další, neméně podstatný problém, jímž je prach. Pokud jste zatím hledali aspoň náznak prachových filtrů, hledali jste marně. Žádné zde totiž nejsou a 2,5mm otvory před předními ventilátory zachytí opravdu pouze ty nejhrubší smítka. Pohledem se teď přesuneme na horní panel skříně, který je na rozdíl od jiných výrobků neobyčejně bohatý. Především jej zaplňuje černý ochranný plech s šestihrannými otvory, pod nímž se skví onen mnohokrát zmiňovaný 200mm ventilátor. Na rozdíl od 250mm modelů, jež v dnešní době využívají skříně v bočnicích, jde o pěkně zpracovaný výrobek s účinně tvarovanými lopatkami, takže i jeho výkon by mohl stát za to.



Plastová vanička před ventilátorem slouží k jedinému - k odkládání drobných věcí. Výborně se tedy hodí například pro šroubky, jumpery a jiné drobné součástky (pokud skříň nehodláme naklánět), pro které při montáži ustavičně hledáme vhodné místo a pak zase ustavičně vzpomínáme, na jaké místo jsme to vlastně předtím přišli. Antec ale důrazně upozorňuje, že v žádném případě neslouží pro odkládání nápojů, což je pochopitelné. Silně bych také doporučoval mít takovou skříň umístěnou pod stolem, nebo někde, kde nehrozí, že by se na ni mohlo něco vylít. Minimálně poškození sestavy by v tomto případě bylo jisté. V příslušenství také pro tento odkládací prostor najdete vhodně tvarovaný kus gumové vložky, u níž si funkčním využitím zrovna nejsem jistý. Možná ji výrobce předurčil pro účely odstraňování nečistot.


Až nyní se dostáváme k ovládacím prvkům skříně a I/o konektorům. Všechny tyto prvky najdeme velmi dobře přístupné vepředu na horním panelu. Navíc je jejich podloží malinko nakloněné dopředu, takže pokud skříň provozujete na zemi, mají porty a tlačítka zcela ideální polohu. Bráno směrem zleva, máme tu kulaté tlačítko Reset, LED, výstup na sluchátka, vstup pro mikrofon, IEEE1394 FireWire, dva USB 2.0 porty a nakonec hranaté tlačítko Power. Jeho velikost i velikost Resetu považuji za akurátní - příliš malé na náhodný stisk a dostatečně velké, abyste nemuseli hledat mikrotužku.


Nyní se již podíváme na holé dno Nine Hundred opatřené pouze čtyřmi 8 mm vysokými gumovými podstavci a můžeme se přesunout na následující stránku s popisem vnitřního uspořádání.