Průvodce skříněmi – jak si vybrat tu pravou?
13.7.2006, Jan Vítek, článek
Pravidelně přinášíme recenze počítačových skříní, jež jsou hodnoceny podle několika faktorů. Dnes mám za úkol rozebrat tyto faktory a tím i započít diskuzi na téma ideální skříň. Téma to rozhodně není jednoznačné, protože co doma sestavený počítač, to unikát.
Kapitoly článku:
- Průvodce skříněmi – jak si vybrat tu pravou?
- ATX vs. BTX a kvalita zpracování
- Rozmístění vnitřních prvků a rozměry skříně
- Chladicí schopnosti skříní a ventilátory
- Pevné disky, vzhled, výbava a závěr
Počítačová skříň se postupem doby u stolních PC stala z tak trochu právem zanedbávané součásti něčím, co již při výběru alespoň trochu slušného počítače musíme brát v potaz. Skříně úzce souvisí s výběrem komponent, určují kvalitu chlazení, množství přenášených i tvořených vibrací a s tím i úroveň hluku.
Samozřejmě dnes není problém sáhnout po levném výrobku i se zdrojem, ovšem musíme také počítat s tím, že v zásadě bude úkol v podobě udržení komponent pohromadě splněn, ale to bude také vše. Takovéto skříně jsou svou papírovou konzistencí, nedořešeným systémem chlazení, pokulhávajícím dílenským zpracováním a zdrojem pochybné kvality kolikrát původcem problémů, jež mohou v krajním případě vyústit ve zničení komponent.
Proto by měla platit zásada, že zvláště u dražších sestav budeme dbát na výběr kvalitní ulity, jenomže to dnes zdaleka nezajímá každého. Však proč si z rozpočtu ukrajovat na nákup tak nezajímavé komponenty, kterou stejně jen zastrčíme pod stůl a která nemá na výsledný výkon žádný vliv? Peníze raději vrazíme do rychlejšího procesoru, větší operační paměti, výkonnější grafické karty, prostě jen ne do 'bedny'.
Podobný případ je zdroj. Tam je podle některých jeho kvalita přece určena jen wattáží, takže se nakoupí 500W zdroj s jednou +12V větví a 18 Ampery. Potom se ovšem může stát, že přepětí v síti vnikne do naší rozvrzané skříně a my si tak po počátečním ušetření několika málo tisícíkorun z této zkušenosti odneseme zničené komponenty v daleko větší hodnotě a to je potom údivu. Samozřejmě jsem nastínil katastrofický scénář, který může bez kvalitní UPS nastat i u lepších zdrojů.
Dle mého názoru by tedy dnes zakoupená skříň měla splňovat tři základní požadavky:
Téma bych tedy načal tou nejzákladnější otázkou týkající se typů skříně. Tyto se u stolních PC rozdělují mezi několik základních skupin. Jsou to jednak tower, neboli věž a její čtyři podskupiny – minitower, miditower, middletower a bigtower. V nabídkách některých firem se v poslední době objevuje i název supertower, ale to je spíš obchodní tah, než pravé označení skříně, i když by se tak daly označit výrobky s 5,25" pozicemi odshora až dolů.
Dalším typem je velmi málo používaný typ desktop, jehož místo se většinou nachází pod monitorem. Tyto skříně v sobě ale kvůli konstrukci nesou problémy v podobě nesnadné montáže a spravování, stejně jako omezení prostoru. Snad jediná výhoda je snadný přístup k jejich ovládacím prvkům, a tak, pokud k takové koupi nemáte jiný pádný důvod, se spíše poohlížejte mezi towery, kde je výběr neskonale širší. Desktopové skříně tak využívají především počítače Apple (integrované s monitory), nebo velkovýrobci značkových PC, jako Dell, HP a jiní. Ti si ovšem mohou dovolit výrobu desktopů přímo na míru svým sestavám, což jim zajišťuje výhodu o jaké si běžný kupující může nechat zdát. PC je prostě skládačka s nekonečnými možnostmi konfigurace, a to se také musí reflektovat.
Klasický minitower
Nakonec bych uvedl speciální případ, jenž se vyloupl na světlo trhu až v poslední době. Jsou to HTPC, neboli Home Theatre Personal Computer – skříň určená pro domácí kino. Takové PC je verzí desktopu, ale díky svému určení jsou tyto skříně jakýmisi luxusními verzemi, protože klasický desktop s plastovým čelem by v obývacím pokoji mezi DVD a hi-fi soustavy těžko zapadl. Proto se zde nejčastěji setkáme s broušenými hliníkovými čely, nebo rovnou celohliníkovým provedením se stroze elegantním designem, za což si ovšem také připlatíme. K HTPC patří ještě jedna věc, a to dálkové ovládání, které pro pohodlné přehrávání videa a audia nesmí chybět. Výhodou takovéhoto zařízení je, že v celku dokáže více než dobře nahradit DVD přehrávač, audio přehrávač a ve spojení s TV kartou i video a set-top box. Navíc si pohodlně můžete prohlížet digitální fotografie, nebo hrát hry, prostě dělat vše, čímž se vyznačuje pravý gaučový povaleč.
Moderní middletower s hliníkovou maskou
Vraťme se ale k typu tower, protože ten nás bude zajímat nejvíce. Rozdělení na typy je dané velikostí skříně a tím i uspořádáním vnitřku a možnostmi (typicky):
Skříně typu miditower jsou dnes již výběhovým typem, který postupem vývoje základních desek a chlazení již v podstatě vymizel z nabídek. V minulosti se rozdíl mezi midi a middle určoval především orientací napájecího zdroje. Miditowery byly nižší, protože zdroj byl umístěn nastojato vedle základní desky. To ovšem jednak omezovalo chlazení procesoru poté, co se po slotových řešeních, kde zdroj nad CPU tolik nevadil, opět objevily procesory do socketů a společně s nimi i rozměrnější chladiče. Byla to doba chladičů dnes již téměř zapomenuté firmy Titan a jejich známých modelů Majesty M1AB a pozdějších D5TB, které se staly základem pro klony ostatních firem. Tyto chladiče již byly na tehdejší poměry masivní, využívaly dosud nevídaných 80mm ventilátorů, a tak potřebovaly i více místa. Jenomže to jim tehdejší způsob uložení zdrojů úspěšně znemožňoval. Další záležitost byla přístup ke komponentám. Pro zcela banální operaci, jako výměna RAM modulů bylo kolikrát nutné zdroj odmontovat, nebo naopak z druhé strany vyklopit celý tray i se základní deskou. A jestli jste se ke kýženým součástem probojovali i přes změť kabelů, chtělo to leccos z copperfieldovského umu, abyste dosáhli uspokojivého výsledku.
Serverový bigtower
Všechny tyto problémy vyřešilo zvýšení skříní a umístění zdroje vodorovně nad základní desku - prvotní znak middletowerů. Chladič procesoru mohl konečně dýchat, přístup k součástem PC se značně usnadnil a místo na zadním panelu, jež do té doby okupoval zdroj, se mohlo využít k instalaci dodatečných ventilátorů s označením Case Fan. I od té doby však middletowery ušly kus cesty a dnes můžeme říci, že běžnému uživateli bude bohatě stačit skříň tohoto typu a pro ty náročnější hybrid blížící se k bigtowerům. Tyto skříně nám skvěle poslouží k účelu sestavení klasického PC, ale pokud máme zvláštní požadavky, třeba když si chceme sestavit malý osobní počítač vhodný k častému přenášení, poohlédneme se spíše po slušném minitoweru, nebo rovnou notebooku, ale to už je jiná pohádka.
Desktopová skříň
Právě k minitowerům se nepříliš dávno na trhu objevily alternativy v podobě upraveného desktopového řešení, kde je základní deska uložena také vodorovně, ale skříň je patřičně zvýšena, a tak svým tvarem připomíná kostku. Jednu takovou skříň jsme nedávno testovali a nevyšla právě nejlépe, zvláště kvůli malým možnostem chlazení. To ale neznamená, že se tyto novinky mohou šmahem odsoudit. Pouze je nutné o to více dbát na vhodný výběr komponent, zvláště právě kvůli dostatečnému chlazení. V oku bychom tedy měli mít orientaci a pozici CPU socketů a tím spojený i výběr vhodného chladiče, jenž se musí vměstnat do omezeného prostoru. To znamená pečlivé měření a počítání milimetrů, což je bez znalosti těch správných rozměrů velmi nesnadné a lehce se může stát, že něco přehlédneme. Řešením je využití boxových chladičů – ty se prostě a jednoduše vejít musí - jenomže tím se zase ochudíme o možnost volby.
Uděláme si tedy jasno, co chceme, aby naše vytoužená skříň měla obsahovat – nejvíce s ohledem na typ základní desky, počet mechanik, pevných disků a rozšiřujících karet. Nyní si odděleně uvedeme další vlastnosti, které si v závěrečném rozhodování ale musíme spojit, vzájemně porovnat a vytvořit si tak ideální představu, ke které budeme na trhu hledat realizaci.
Samozřejmě dnes není problém sáhnout po levném výrobku i se zdrojem, ovšem musíme také počítat s tím, že v zásadě bude úkol v podobě udržení komponent pohromadě splněn, ale to bude také vše. Takovéto skříně jsou svou papírovou konzistencí, nedořešeným systémem chlazení, pokulhávajícím dílenským zpracováním a zdrojem pochybné kvality kolikrát původcem problémů, jež mohou v krajním případě vyústit ve zničení komponent.
Proto by měla platit zásada, že zvláště u dražších sestav budeme dbát na výběr kvalitní ulity, jenomže to dnes zdaleka nezajímá každého. Však proč si z rozpočtu ukrajovat na nákup tak nezajímavé komponenty, kterou stejně jen zastrčíme pod stůl a která nemá na výsledný výkon žádný vliv? Peníze raději vrazíme do rychlejšího procesoru, větší operační paměti, výkonnější grafické karty, prostě jen ne do 'bedny'.
Podobný případ je zdroj. Tam je podle některých jeho kvalita přece určena jen wattáží, takže se nakoupí 500W zdroj s jednou +12V větví a 18 Ampery. Potom se ovšem může stát, že přepětí v síti vnikne do naší rozvrzané skříně a my si tak po počátečním ušetření několika málo tisícíkorun z této zkušenosti odneseme zničené komponenty v daleko větší hodnotě a to je potom údivu. Samozřejmě jsem nastínil katastrofický scénář, který může bez kvalitní UPS nastat i u lepších zdrojů.
Dle mého názoru by tedy dnes zakoupená skříň měla splňovat tři základní požadavky:
- vysokou kvalitu zpracování a s ní úzce spojený výběr materiálu
- funkčnost společně s rozmístěním jednotlivých prvků s dostatečnou nabídkou prostoru
- široké možnosti chlazení, jež bych dal dohromady s náchylností na hlučnost
Typy počítačových skříní
Téma bych tedy načal tou nejzákladnější otázkou týkající se typů skříně. Tyto se u stolních PC rozdělují mezi několik základních skupin. Jsou to jednak tower, neboli věž a její čtyři podskupiny – minitower, miditower, middletower a bigtower. V nabídkách některých firem se v poslední době objevuje i název supertower, ale to je spíš obchodní tah, než pravé označení skříně, i když by se tak daly označit výrobky s 5,25" pozicemi odshora až dolů.
Dalším typem je velmi málo používaný typ desktop, jehož místo se většinou nachází pod monitorem. Tyto skříně v sobě ale kvůli konstrukci nesou problémy v podobě nesnadné montáže a spravování, stejně jako omezení prostoru. Snad jediná výhoda je snadný přístup k jejich ovládacím prvkům, a tak, pokud k takové koupi nemáte jiný pádný důvod, se spíše poohlížejte mezi towery, kde je výběr neskonale širší. Desktopové skříně tak využívají především počítače Apple (integrované s monitory), nebo velkovýrobci značkových PC, jako Dell, HP a jiní. Ti si ovšem mohou dovolit výrobu desktopů přímo na míru svým sestavám, což jim zajišťuje výhodu o jaké si běžný kupující může nechat zdát. PC je prostě skládačka s nekonečnými možnostmi konfigurace, a to se také musí reflektovat.
Klasický minitower
Nakonec bych uvedl speciální případ, jenž se vyloupl na světlo trhu až v poslední době. Jsou to HTPC, neboli Home Theatre Personal Computer – skříň určená pro domácí kino. Takové PC je verzí desktopu, ale díky svému určení jsou tyto skříně jakýmisi luxusními verzemi, protože klasický desktop s plastovým čelem by v obývacím pokoji mezi DVD a hi-fi soustavy těžko zapadl. Proto se zde nejčastěji setkáme s broušenými hliníkovými čely, nebo rovnou celohliníkovým provedením se stroze elegantním designem, za což si ovšem také připlatíme. K HTPC patří ještě jedna věc, a to dálkové ovládání, které pro pohodlné přehrávání videa a audia nesmí chybět. Výhodou takovéhoto zařízení je, že v celku dokáže více než dobře nahradit DVD přehrávač, audio přehrávač a ve spojení s TV kartou i video a set-top box. Navíc si pohodlně můžete prohlížet digitální fotografie, nebo hrát hry, prostě dělat vše, čímž se vyznačuje pravý gaučový povaleč.
Moderní middletower s hliníkovou maskou
Vraťme se ale k typu tower, protože ten nás bude zajímat nejvíce. Rozdělení na typy je dané velikostí skříně a tím i uspořádáním vnitřku a možnostmi (typicky):
- Minitower: 2x 5,25“, 2x externí 3,5“, 3x interní 3,5“, základní desky typu micro ATX
- Miditower: 3x 5,25“, 2x externí 3,5“, 3-6x interní 3,5“, micro ATX, ATX
- Middletower: 4-5x 5,25“, 1-2x externí 3,5“, 3-6x interní 3,5“, micro ATX, ATX
- Bigtower: 6x 5,25“ (někde až 10x), 1-2x externí 3,5“, 3-6x interní 3,5“, micro ATX, ATX, E-ATX
Skříně typu miditower jsou dnes již výběhovým typem, který postupem vývoje základních desek a chlazení již v podstatě vymizel z nabídek. V minulosti se rozdíl mezi midi a middle určoval především orientací napájecího zdroje. Miditowery byly nižší, protože zdroj byl umístěn nastojato vedle základní desky. To ovšem jednak omezovalo chlazení procesoru poté, co se po slotových řešeních, kde zdroj nad CPU tolik nevadil, opět objevily procesory do socketů a společně s nimi i rozměrnější chladiče. Byla to doba chladičů dnes již téměř zapomenuté firmy Titan a jejich známých modelů Majesty M1AB a pozdějších D5TB, které se staly základem pro klony ostatních firem. Tyto chladiče již byly na tehdejší poměry masivní, využívaly dosud nevídaných 80mm ventilátorů, a tak potřebovaly i více místa. Jenomže to jim tehdejší způsob uložení zdrojů úspěšně znemožňoval. Další záležitost byla přístup ke komponentám. Pro zcela banální operaci, jako výměna RAM modulů bylo kolikrát nutné zdroj odmontovat, nebo naopak z druhé strany vyklopit celý tray i se základní deskou. A jestli jste se ke kýženým součástem probojovali i přes změť kabelů, chtělo to leccos z copperfieldovského umu, abyste dosáhli uspokojivého výsledku.
Serverový bigtower
Všechny tyto problémy vyřešilo zvýšení skříní a umístění zdroje vodorovně nad základní desku - prvotní znak middletowerů. Chladič procesoru mohl konečně dýchat, přístup k součástem PC se značně usnadnil a místo na zadním panelu, jež do té doby okupoval zdroj, se mohlo využít k instalaci dodatečných ventilátorů s označením Case Fan. I od té doby však middletowery ušly kus cesty a dnes můžeme říci, že běžnému uživateli bude bohatě stačit skříň tohoto typu a pro ty náročnější hybrid blížící se k bigtowerům. Tyto skříně nám skvěle poslouží k účelu sestavení klasického PC, ale pokud máme zvláštní požadavky, třeba když si chceme sestavit malý osobní počítač vhodný k častému přenášení, poohlédneme se spíše po slušném minitoweru, nebo rovnou notebooku, ale to už je jiná pohádka.
Desktopová skříň
Právě k minitowerům se nepříliš dávno na trhu objevily alternativy v podobě upraveného desktopového řešení, kde je základní deska uložena také vodorovně, ale skříň je patřičně zvýšena, a tak svým tvarem připomíná kostku. Jednu takovou skříň jsme nedávno testovali a nevyšla právě nejlépe, zvláště kvůli malým možnostem chlazení. To ale neznamená, že se tyto novinky mohou šmahem odsoudit. Pouze je nutné o to více dbát na vhodný výběr komponent, zvláště právě kvůli dostatečnému chlazení. V oku bychom tedy měli mít orientaci a pozici CPU socketů a tím spojený i výběr vhodného chladiče, jenž se musí vměstnat do omezeného prostoru. To znamená pečlivé měření a počítání milimetrů, což je bez znalosti těch správných rozměrů velmi nesnadné a lehce se může stát, že něco přehlédneme. Řešením je využití boxových chladičů – ty se prostě a jednoduše vejít musí - jenomže tím se zase ochudíme o možnost volby.
Uděláme si tedy jasno, co chceme, aby naše vytoužená skříň měla obsahovat – nejvíce s ohledem na typ základní desky, počet mechanik, pevných disků a rozšiřujících karet. Nyní si odděleně uvedeme další vlastnosti, které si v závěrečném rozhodování ale musíme spojit, vzájemně porovnat a vytvořit si tak ideální představu, ke které budeme na trhu hledat realizaci.
