>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
Počítačové skříně a dnešní nabídka
27.11.2008, Jan Vítek, článek
Dnes se zaměříme na počítačové skříně typu Tower. Stejně jako jiné oblasti PC hardware je i tato nepřehledná, což je dané zvyšujícím se počtem výrobců. Nemůžeme ale všechny klást na stejnou úroveň, ať už podle originality, kvality či šíře nabídky.
Kapitoly článku:
Nyní se zaměříme na samotné výrobce, jejich nabídku a také si je trochu zkritizujeme, což máme jistě všichni nesmírně rádi. Ale ne, nebudeme jen kritizovat, ale také chválit, tedy pokud si to někdo zaslouží.
S heslem Be cool! Be Aerocool! se jako první představuje firma s celým názvem AeroCool Advanced Technologies (AAT). Recenze těchto skříní jsme měli zatím dvě.
Aerocool si zakládá na svém názvu, takže jeho modely mají v drtivé většině velký přední, nebo ještě větší boční ventilátor. O přínosu takového řešení jsem povídal na předchozí stránce, tak se zaměřme na něco jiného.
Nový model - Aerocool Hi-Tech 7A
Většina modelů se zde řadí do kategorie Middle Tower, u nichž se shledáme vedle přerostlých ventilátorů také integrovaných displejů pro sledování teplot i ovládání otáček, ale jsou zde také i střídmější skříně, jako třeba řada i-Curve působící minimalistickým dojmem. U ní se uplatňuje také jeden z dalších "fenoménů" - tlusté hliníkové čelo z 2,5mm plechu, avšak posazené na slabé šasi z pouze 0,6mm SECC oceli. Co tedy na tom, že máme vepředu luxusně tlustý hliník, když to důležité - konstrukce skříně - bylo ošizeno. No nic, jedeme dále a bohužel zjišťujeme, že zmíněný SECC materiál je v nabídce této firmy spíše pravidlem než výjimkou a modely jako Flamboyant, jenž měl aspoň 0,8mm SECC, jsou asi fuč.
Aerocool S-55
Pak jsou zde ale dva modely z řady celohliníkových verzí - S-55 a R-55 a ty vypadají, jako by právě utekly od firmy Lian Li. Využívají 1mm hliníkové plechy, jemné a nejspíše i odnímatelné rošty ventilátorů a typického způsobu usazení předních panelů. Nakonec můžeme zmínit ZeroDegree, označenou jako Flexi Tower. To proto, že má konfigurovatelný přední panel, ale zde se již setkáme i s 0,8mm plechem.
Společnost Antec je stálicí na trhu nejen s počítačovými skříněmi, ale také se zdroji a jiným hardwarem. Působí již od roku 1986 a za tu dobu si stačila získat velmi mnoho příznivců, ale i těch, kteří o její produkty zrovna moc nestojí, ovšem která firma se může pochlubit stoprocentní oblíbeností? Recenzí skříní Antec jsme spáchali celkem šest.
Asi nejznámější řadou Antecu je Performance One, kam patří starý známý model P180 a následně jeho vylepšené deriváty P182, P190, apod. Jedná se o modely s obráceným pořadím co se týče základní desky a napájecího zdroje, takže zdroj je na dně skříně a využívá se zde systému horní komory (základní deska) a dolní komory (zdroj a disky). Kvůli tomu jsou tyto skříně uvnitř dost složité a strukturované, což při instalaci klade vyšší nároky na uživatelovu zručnost. Právě kvůli tomuto a také systému chlazení je pohled na Antec tak rozporuplný. Někteří uživatelé také plastovým packám bočnic těchto skříní vyčítají přílišnou křehkost, ale kdo ví? Třeba do nich úplně stačí tolik nemlátit. Jinak lze říci, že snad všechny modely Antecu mají jeden stálý znak - dobré zpracování a použití kvalitních materiálů.
Vnitřek skříně Antec P182
Druhou známou rodinou jsou Gamer Cases, tedy modely určené pro hráče a jejich sestavy. Sem zapadají zatím Twelve Hundred, Nine Hundred a Three Hundred. Poslední dva jsme měli na otestování, a tak o nich mohu mluvit z vlastní zkušenosti. I zde Antec využívá systému uložení zdroje vespod skříně a i zde se využívají jak zadní, tak horní ventilátory. Tyto modely jsou jednoduše děravé jako cedník a uzpůsobené pro co největší průtok vzduchu, ale to nemusí kolikrát být zrovna to nejlepší. Více vzduchu znamená více prachu a větší otevřenost konstrukce zase menší pohlcování hluku vnitřních komponent. Na druhou stranu, prach lze vyfoukat a na hluk by měli být hráči (pokud to nejsou zároveň tichomilci) zvyklí.
Jednoduché útroby skříně Antec Three Hundred
Dále se můžeme setkat již s méně známými skříněmi Antec. Řada Sonata si klade za úkol dosažení nízké hlučnosti, k čemuž nabízí firemní zdroje označené certifikací 80 Plus (tedy efektivitou napájecích zdrojů nad 80 procent), tlusté boční panely a speciální systém pro utišení pevných disků. Na druhou stranu ale nejde o skříně pro nejvýkonnější sestavy. Pak jsou zde Enterprise Server Chassis, tedy skříně Atlas 550 a Titan 650 pro dvousocketové servery a řada New Solution. Ta zahrnuje celou škálu různých skříní - Middle Towery, Mini Towery, Desktopy, Mini Desktopy i "kostku" NSK1380 MicroATX Cube Case. Všechny tyto modely mají ale společnou jednu věc - dodávají se s napájecím zdrojem 80 Plus a jsou určeny především pro běžné zákazníky, kteří se ale poohlížejí po úspornějších řešeních.
Zcela nakonec si uvedeme model Antec Skeleton. Jedná se o raritku, již ani samotný výrobce neměl odvahu zařadit do některé z kategorií, a tak si Skeleton trůní ve vlastní sekci. Jak již jeho název ilustruje, jedná se o kostru skříně bez panelů, nad níž visí velký ventilátor vanoucí dolů.
Německá společnost AplusCase se u nás již také celkem zabydlela se svou nabídkou, z níž jsme pro vás zrecenzovali celkem čtyři modely. Její produkty by se daly zařadit mezi klasické, ale v portfoliu má AplusCase také několik specialitek, díky nimž můžeme tuto firmu tak trochu přirovnat k Aerocoolu.
AplusCase své modely řadí do dvou hlavních kategorií - Midi Tower a Super Tower. Nabídka v oblasti Midi Tower dnes čítá celkem 9 modelů a nalezneme zde naprosto základní skříně, ale také celohliníkový Black Pearl II - další do sbírky modelů podobných těm od Lian Li. A jak jsem psal, stejně jako Aerocool i tento výrobce nabízí dost modelů s velkými bočními ventilátory, i když zde to ještě není tak přehnané. Problémem u těchto skříní může být použitý materiál. Výrobce sice neuvádí, jak tlustý plech používá, ale vzhledem k hmotnostem pohybujícím se mezi 5-6 kg to nebude žádná výhra. Tedy až na 8kg Seenium a samozřejmě hliníkový Black Pearl II.
Náročnější zákazníci se poohlédnou v oblasti Super Tower. Zde se již setkáme s opravdu přerostlými ventilátory, které ale na zbytek skříně příliš nesedí, pokud mohu soudit ze zkušeností s modelem AplusCase El Diablo. Jeho přední ventilátor s průměrem 250 mm sice vypadá na pohled dobře, ale zbytek skříně jeho velikosti není uzpůsoben, čímž je průtok vzduchu spolehlivě zabíjen. Podobně, i když o něco lépe, je na tom také boční 330mm ventilátor. Zde je vidět podstatný problém řady výrobců skříní - využívají často stejné, jen lehce upravené šasi, které pouze "ustrojí" do konečné podoby. Rozhodně není zvykem, že by skříně celé vznikaly samostatně a u každé se myslelo na všechny detaily. Kvůli tomu můžeme narazit na řadu na pohled různých skříní, které jsou ale v základu stejné, i když nenesou stejnou značku.
AplusCase El Diablo
A i zde najdeme zástupce nebezpečně připomínajícího nabídku Lian Li. Zde už to asi nebude náhoda, takže se dá říci, že Black Pearl má původ ve stejné továrně jako skříně Lian Li, alespoň co mohu posoudit z fotografií. Tomu také odpovídá cena pohybující se kolem 8000 Kč. Jinak jsou zde skříně na dva způsoby - již zmíněné El Diablo (jeden dokonce s přidanými 180mm ventilátory v horním panelu) a pak dva modely se dvěma velkými ventilátory v bočnici.
AplusCase Black Pearl
Hmotnost se pohybuje často vysoko nad 10 kg, což znamená že se zde setkáme minimálně s 0,8 mm SECC materiálem. Nabídka je to tedy v tomto případě spíše specifická a nedá se říci, že by vyhovovala širokému spektru zákazníků. Ale máme tu jiné výrobce, například...
Populární švýcarská společnost Arctic Cooling, která své ostruhy získala na poli chladičů procesorů a grafických karet, se před lety pustila také do výroby počítačových skříní. Z nich jsme na našich stránkách otestovali dvě - starý a nový model. To ale bohatě stačí, protože skříně se mezi sebou liší pouze vnějším designem. Dá se tedy říci, že máme v tomto ohledu pokryto celé portfólio firmy.
Momentálně je firmou Arctic Cooling nabízeno pět variant skříní pojmenovaných Silentium T1 až T5. Tato firma je také jednou z těch, jejichž modely jsou zcela originální. To je zde dovedeno až do krajností včetně toho, že nedílnou součástí Silentií je napájecí zdroj. Ten nelze vyměnit za žádný jiný odlišné značky, což je unikát.
Arctic Cooling Silentium T1 ECO 80
Zákazníci jsou ale omezeni tím, že zdroje mají výkon 550 W. Pro normální sestavy to stačí, ale hi-end počítač si s pomocí této skříně asi nesložíme. Dobré ale je, že zdroje splňují takové specifikace, aby mohly být označeny logem standardu ECO 80. Unikátní je také způsob chlazení. Skříň nasává vzduch zespodu a zezadu a teplý vyfukuje přes zdroj, jenž je umístěn vepředu a pomocí ventilátorů v horní části zadního panelu. Arctic Cooling také používá standardní materiál - 0,8mm SECC ocel.
Arctic Cooling Silentium T1 ECO 80
Tyto skříně tedy představují unikát ve svém druhu, což je jejich výhoda, ale také potenciální problém. Zákazníkovi musí jednoduše sednout a pokud ne, může zájemce na celý Arctic Cooling jednoduše zapomenout a poohlédnout se jinde.
Společnost Cooler Master má jednu z nejširších nabídek na trhu, což dokazuje i naše sekce věnovaná recenzím jejích skříní. Tato firma má jinak v nabídce různá úložná zařízení, napájecí zdroje a oblíbené jsou také její chladiče.
Cooler Master své skříně dělí do kategorií Mini Tower, Mid Tower a Full Tower. Nejdříve se podíváme na Mini Tower, jichž je nejméně a to je pochopitelné, protože tyto skříně již dávno nejsou populární. Nalezneme zde tři modely a jde v podstatě o zmenšené zástupce Midi Towerů.
Cooler Master Elite 340
Zajímavější jsou skříně v rodině Mid Tower, ale zde se krásně ukazuje, jak Cooler Master využívá ve skutečnosti jen pár návrhů, kterým pouze upravuje zevnějšek. Ono by ale bylo samozřejmě těžké navrhnout každou skříň zvlášť.
Cooler Master Ammo 533
Například Ammo 533 využívá zcela běžné šasi, s jakým se můžeme setkat i u modelů Gigabyte Triton, Poseidon či další zástupce Cooler Masteru - Centurion 534. Nutné je ale dodat, že často nejde pouze o minimální úpravy, ale dočkáme se také podstatných změn a zajímavých prvků. Navíc je zde také několik originálních skříní, například iTower 930 s komorou pro SATA disky s možností Hot-Swap. Tu má například také ještě nedávno testovaný Zalman GS1000. A potom také CM Media 281 použitelná jako tower, nebo přestavitelná na desktop.
Cooler Master Cosmos 1000
To pravé ale začíná až mezi Big Towery. Zde nabídka společnosti Cooler Master patří mezi to nejlepší, co lze na trhu sehnat. Tempo udávají především různé variace na téma Stacker a pak také Cosmos. Obě skříně jsme již v jejich základních verzích měli v testech, takže mohu zasvěceně říci, že jde o kvalitně zpracované modely vyrobené z pevných materiálů a ověšené řadou užitečných prvků.
Cooler Master Stacker 830
Nedávno se ale do nabídky firmy Cooler Master zařadily také dvě nové skříně - ATCS 840 a HAF 932. Skříň ATCS 840 na první pohled nevypadá jako nic zvláštního, ale pod minimalistickou kapotou se skrývají útroby doslova nabušené různými prvky a myslelo se zde především na chlazení. HAF 932 naopak hned zaujme svým agresivním designem.
Cooler Master HAF 932 a ATCS 840 v bílé a černé verzi
Při pohledu dovnitř ale shledáme, že jde o velmi podobné skříně se stejnými možnostmi. Firma nám tak pouze dala na výběr a snažila se odlišnými vnějšími designy oslovit více zákazníků.
AeroCool Advanced Technologies (AAT)
S heslem Be cool! Be Aerocool! se jako první představuje firma s celým názvem AeroCool Advanced Technologies (AAT). Recenze těchto skříní jsme měli zatím dvě.
Aerocool si zakládá na svém názvu, takže jeho modely mají v drtivé většině velký přední, nebo ještě větší boční ventilátor. O přínosu takového řešení jsem povídal na předchozí stránce, tak se zaměřme na něco jiného.
Nový model - Aerocool Hi-Tech 7A
Většina modelů se zde řadí do kategorie Middle Tower, u nichž se shledáme vedle přerostlých ventilátorů také integrovaných displejů pro sledování teplot i ovládání otáček, ale jsou zde také i střídmější skříně, jako třeba řada i-Curve působící minimalistickým dojmem. U ní se uplatňuje také jeden z dalších "fenoménů" - tlusté hliníkové čelo z 2,5mm plechu, avšak posazené na slabé šasi z pouze 0,6mm SECC oceli. Co tedy na tom, že máme vepředu luxusně tlustý hliník, když to důležité - konstrukce skříně - bylo ošizeno. No nic, jedeme dále a bohužel zjišťujeme, že zmíněný SECC materiál je v nabídce této firmy spíše pravidlem než výjimkou a modely jako Flamboyant, jenž měl aspoň 0,8mm SECC, jsou asi fuč.
Aerocool S-55
Pak jsou zde ale dva modely z řady celohliníkových verzí - S-55 a R-55 a ty vypadají, jako by právě utekly od firmy Lian Li. Využívají 1mm hliníkové plechy, jemné a nejspíše i odnímatelné rošty ventilátorů a typického způsobu usazení předních panelů. Nakonec můžeme zmínit ZeroDegree, označenou jako Flexi Tower. To proto, že má konfigurovatelný přední panel, ale zde se již setkáme i s 0,8mm plechem.
Antec
Společnost Antec je stálicí na trhu nejen s počítačovými skříněmi, ale také se zdroji a jiným hardwarem. Působí již od roku 1986 a za tu dobu si stačila získat velmi mnoho příznivců, ale i těch, kteří o její produkty zrovna moc nestojí, ovšem která firma se může pochlubit stoprocentní oblíbeností? Recenzí skříní Antec jsme spáchali celkem šest.
Asi nejznámější řadou Antecu je Performance One, kam patří starý známý model P180 a následně jeho vylepšené deriváty P182, P190, apod. Jedná se o modely s obráceným pořadím co se týče základní desky a napájecího zdroje, takže zdroj je na dně skříně a využívá se zde systému horní komory (základní deska) a dolní komory (zdroj a disky). Kvůli tomu jsou tyto skříně uvnitř dost složité a strukturované, což při instalaci klade vyšší nároky na uživatelovu zručnost. Právě kvůli tomuto a také systému chlazení je pohled na Antec tak rozporuplný. Někteří uživatelé také plastovým packám bočnic těchto skříní vyčítají přílišnou křehkost, ale kdo ví? Třeba do nich úplně stačí tolik nemlátit. Jinak lze říci, že snad všechny modely Antecu mají jeden stálý znak - dobré zpracování a použití kvalitních materiálů.
Vnitřek skříně Antec P182
Druhou známou rodinou jsou Gamer Cases, tedy modely určené pro hráče a jejich sestavy. Sem zapadají zatím Twelve Hundred, Nine Hundred a Three Hundred. Poslední dva jsme měli na otestování, a tak o nich mohu mluvit z vlastní zkušenosti. I zde Antec využívá systému uložení zdroje vespod skříně a i zde se využívají jak zadní, tak horní ventilátory. Tyto modely jsou jednoduše děravé jako cedník a uzpůsobené pro co největší průtok vzduchu, ale to nemusí kolikrát být zrovna to nejlepší. Více vzduchu znamená více prachu a větší otevřenost konstrukce zase menší pohlcování hluku vnitřních komponent. Na druhou stranu, prach lze vyfoukat a na hluk by měli být hráči (pokud to nejsou zároveň tichomilci) zvyklí.
Jednoduché útroby skříně Antec Three Hundred
Dále se můžeme setkat již s méně známými skříněmi Antec. Řada Sonata si klade za úkol dosažení nízké hlučnosti, k čemuž nabízí firemní zdroje označené certifikací 80 Plus (tedy efektivitou napájecích zdrojů nad 80 procent), tlusté boční panely a speciální systém pro utišení pevných disků. Na druhou stranu ale nejde o skříně pro nejvýkonnější sestavy. Pak jsou zde Enterprise Server Chassis, tedy skříně Atlas 550 a Titan 650 pro dvousocketové servery a řada New Solution. Ta zahrnuje celou škálu různých skříní - Middle Towery, Mini Towery, Desktopy, Mini Desktopy i "kostku" NSK1380 MicroATX Cube Case. Všechny tyto modely mají ale společnou jednu věc - dodávají se s napájecím zdrojem 80 Plus a jsou určeny především pro běžné zákazníky, kteří se ale poohlížejí po úspornějších řešeních.
Zcela nakonec si uvedeme model Antec Skeleton. Jedná se o raritku, již ani samotný výrobce neměl odvahu zařadit do některé z kategorií, a tak si Skeleton trůní ve vlastní sekci. Jak již jeho název ilustruje, jedná se o kostru skříně bez panelů, nad níž visí velký ventilátor vanoucí dolů.
AplusCase
Německá společnost AplusCase se u nás již také celkem zabydlela se svou nabídkou, z níž jsme pro vás zrecenzovali celkem čtyři modely. Její produkty by se daly zařadit mezi klasické, ale v portfoliu má AplusCase také několik specialitek, díky nimž můžeme tuto firmu tak trochu přirovnat k Aerocoolu.
AplusCase své modely řadí do dvou hlavních kategorií - Midi Tower a Super Tower. Nabídka v oblasti Midi Tower dnes čítá celkem 9 modelů a nalezneme zde naprosto základní skříně, ale také celohliníkový Black Pearl II - další do sbírky modelů podobných těm od Lian Li. A jak jsem psal, stejně jako Aerocool i tento výrobce nabízí dost modelů s velkými bočními ventilátory, i když zde to ještě není tak přehnané. Problémem u těchto skříní může být použitý materiál. Výrobce sice neuvádí, jak tlustý plech používá, ale vzhledem k hmotnostem pohybujícím se mezi 5-6 kg to nebude žádná výhra. Tedy až na 8kg Seenium a samozřejmě hliníkový Black Pearl II.
Náročnější zákazníci se poohlédnou v oblasti Super Tower. Zde se již setkáme s opravdu přerostlými ventilátory, které ale na zbytek skříně příliš nesedí, pokud mohu soudit ze zkušeností s modelem AplusCase El Diablo. Jeho přední ventilátor s průměrem 250 mm sice vypadá na pohled dobře, ale zbytek skříně jeho velikosti není uzpůsoben, čímž je průtok vzduchu spolehlivě zabíjen. Podobně, i když o něco lépe, je na tom také boční 330mm ventilátor. Zde je vidět podstatný problém řady výrobců skříní - využívají často stejné, jen lehce upravené šasi, které pouze "ustrojí" do konečné podoby. Rozhodně není zvykem, že by skříně celé vznikaly samostatně a u každé se myslelo na všechny detaily. Kvůli tomu můžeme narazit na řadu na pohled různých skříní, které jsou ale v základu stejné, i když nenesou stejnou značku.
AplusCase El Diablo
A i zde najdeme zástupce nebezpečně připomínajícího nabídku Lian Li. Zde už to asi nebude náhoda, takže se dá říci, že Black Pearl má původ ve stejné továrně jako skříně Lian Li, alespoň co mohu posoudit z fotografií. Tomu také odpovídá cena pohybující se kolem 8000 Kč. Jinak jsou zde skříně na dva způsoby - již zmíněné El Diablo (jeden dokonce s přidanými 180mm ventilátory v horním panelu) a pak dva modely se dvěma velkými ventilátory v bočnici.
AplusCase Black Pearl
Hmotnost se pohybuje často vysoko nad 10 kg, což znamená že se zde setkáme minimálně s 0,8 mm SECC materiálem. Nabídka je to tedy v tomto případě spíše specifická a nedá se říci, že by vyhovovala širokému spektru zákazníků. Ale máme tu jiné výrobce, například...
Arctic Cooling
Populární švýcarská společnost Arctic Cooling, která své ostruhy získala na poli chladičů procesorů a grafických karet, se před lety pustila také do výroby počítačových skříní. Z nich jsme na našich stránkách otestovali dvě - starý a nový model. To ale bohatě stačí, protože skříně se mezi sebou liší pouze vnějším designem. Dá se tedy říci, že máme v tomto ohledu pokryto celé portfólio firmy.
Momentálně je firmou Arctic Cooling nabízeno pět variant skříní pojmenovaných Silentium T1 až T5. Tato firma je také jednou z těch, jejichž modely jsou zcela originální. To je zde dovedeno až do krajností včetně toho, že nedílnou součástí Silentií je napájecí zdroj. Ten nelze vyměnit za žádný jiný odlišné značky, což je unikát.
Arctic Cooling Silentium T1 ECO 80
Zákazníci jsou ale omezeni tím, že zdroje mají výkon 550 W. Pro normální sestavy to stačí, ale hi-end počítač si s pomocí této skříně asi nesložíme. Dobré ale je, že zdroje splňují takové specifikace, aby mohly být označeny logem standardu ECO 80. Unikátní je také způsob chlazení. Skříň nasává vzduch zespodu a zezadu a teplý vyfukuje přes zdroj, jenž je umístěn vepředu a pomocí ventilátorů v horní části zadního panelu. Arctic Cooling také používá standardní materiál - 0,8mm SECC ocel.
Arctic Cooling Silentium T1 ECO 80
Tyto skříně tedy představují unikát ve svém druhu, což je jejich výhoda, ale také potenciální problém. Zákazníkovi musí jednoduše sednout a pokud ne, může zájemce na celý Arctic Cooling jednoduše zapomenout a poohlédnout se jinde.
Cooler Master
Společnost Cooler Master má jednu z nejširších nabídek na trhu, což dokazuje i naše sekce věnovaná recenzím jejích skříní. Tato firma má jinak v nabídce různá úložná zařízení, napájecí zdroje a oblíbené jsou také její chladiče.
Cooler Master své skříně dělí do kategorií Mini Tower, Mid Tower a Full Tower. Nejdříve se podíváme na Mini Tower, jichž je nejméně a to je pochopitelné, protože tyto skříně již dávno nejsou populární. Nalezneme zde tři modely a jde v podstatě o zmenšené zástupce Midi Towerů.
Cooler Master Elite 340
Zajímavější jsou skříně v rodině Mid Tower, ale zde se krásně ukazuje, jak Cooler Master využívá ve skutečnosti jen pár návrhů, kterým pouze upravuje zevnějšek. Ono by ale bylo samozřejmě těžké navrhnout každou skříň zvlášť.
Cooler Master Ammo 533
Například Ammo 533 využívá zcela běžné šasi, s jakým se můžeme setkat i u modelů Gigabyte Triton, Poseidon či další zástupce Cooler Masteru - Centurion 534. Nutné je ale dodat, že často nejde pouze o minimální úpravy, ale dočkáme se také podstatných změn a zajímavých prvků. Navíc je zde také několik originálních skříní, například iTower 930 s komorou pro SATA disky s možností Hot-Swap. Tu má například také ještě nedávno testovaný Zalman GS1000. A potom také CM Media 281 použitelná jako tower, nebo přestavitelná na desktop.
Cooler Master Cosmos 1000
To pravé ale začíná až mezi Big Towery. Zde nabídka společnosti Cooler Master patří mezi to nejlepší, co lze na trhu sehnat. Tempo udávají především různé variace na téma Stacker a pak také Cosmos. Obě skříně jsme již v jejich základních verzích měli v testech, takže mohu zasvěceně říci, že jde o kvalitně zpracované modely vyrobené z pevných materiálů a ověšené řadou užitečných prvků.
Cooler Master Stacker 830
Nedávno se ale do nabídky firmy Cooler Master zařadily také dvě nové skříně - ATCS 840 a HAF 932. Skříň ATCS 840 na první pohled nevypadá jako nic zvláštního, ale pod minimalistickou kapotou se skrývají útroby doslova nabušené různými prvky a myslelo se zde především na chlazení. HAF 932 naopak hned zaujme svým agresivním designem.
Cooler Master HAF 932 a ATCS 840 v bílé a černé verzi
Při pohledu dovnitř ale shledáme, že jde o velmi podobné skříně se stejnými možnostmi. Firma nám tak pouze dala na výběr a snažila se odlišnými vnějšími designy oslovit více zákazníků.