Styleaudio CARAT-Topaz Signature: USB DAC pro náročné

V dnešní recenzi nás čeká novinky z portfolia značky StyleAudio, která se zabývá především návrhem a výrobou externích DAC (Digital to Analog Converter). K počítači potřebujeme poněkud jiný typ externího převodníku, než je třeba v případě hi-fi komponent. U běžného PC se chceme vyhnout nutnosti koupě drahé interní zvukové karty a vedení signálu přes optický výstup. Toto řešení je sice v současnosti asi jedinou možností, jak dostat z PC kvalitní zvuk na úrovni běžného hi-fi. Nejpohodlnější je ovšem propojení DAC s počítačem skrz USB, ale zde narazíme na několik problémů, které jsou schopny vyřešit jen některé DAC.

Vedení audio signálu digitálně ven z počítače je jedinou cestou k opravdovému hifi. Sebelepší interní zvuková karta s analogovým výstupem je ovlivňována negativně rušením uvnitř počítače. Po dlouholetém laborování s různými interními zvukovými kartami se s velkou pravděpodobností vydáte směrem externích převodníků, které disponují dynamikou a vzdušností reprodukce, o které si mohou interní zvukové karty nechat zdát. Nepomůže zde ani „tunění“ zvukových karet pomocí jiných operačních zesilovačů nebo přídavných hodin atd. Podobný krok se vyplatí u kvalitních dvoukanálových zvukových karet typu ESI Prodigy HD2, ale i zde není ve finále výsledek srovnatelný s dobrým DAC.

Počítač se svými komponenty (jako základní deska, procesor, grafická karta, pevný disk a neposlední řadě ventilátory) je samozřejmě zdrojem všemožného elektromagnetického rušení, které se v případě hi-fi komponent snaží výrobci eliminovat promyšleným návrhem. Nic z toho zde nemáme, počítač nám slouží jako pomocník při práci a domácí zábavě, a tak musíme uvažovat jinak.

Celý proces z převodu digitálního záznamu na analogový zvuk je poměrně komplexní záležitost. V prvním kroku jej musíme přesunout mimo počítač, aby jeho vliv na kvalitu tohoto procesu byl minimální. V našich testech si nebudeme představovat nekompromisní high-endová řešení, ale spíše levný způsob, jak ze své sbírky hudby na disku dostat maximum při využití sluchátek či reproduktorů běžné úrovně. Testovaný DAC Styleaudio Carat-Topaz Signature je přesně takovým řešením, které stojí do 10 000 Kč a je tedy pro běžného spotřebitele dostupné. Právě hranice 10 tisíc korun je pro začínajícího hi-fistu takovou magickou hranicí, kterou je při svém prvním nákupu schopen a ochoten utratit za jednu komponentu.

V rámci našeho testu se budeme zabývat také tím, jaký vliv na výslednou kvalitu reprodukce má fakt, jak digitální signál do externího DAC posíláte. K tomuto účelu je samozřejmě potřeba zvolit několik různých zdrojů počínaje optickým a koaxiálním digitálním výstupem zvukové karty a konče obyčejným USB. Na zkoušku provedeme také pokus s připojením externího DAC na optický výstup přehrávače NAD C565. Podle posledních zkušeností se zdá, že výsledek je extrémně závislý právě na dobrém digitálním zdroji, bez kterého je sebelepší DAC ztracen. Částečně se dá tento neduh eliminovat tzv. „reclockingem“ audio signálu skrz vlastní hodiny.

Je ovšem třeba počítat také s tím, že zbytek našeho audio řetězce musí mít z principu kvalitu na úrovni skutečného hi-fi. Jinak řečeno PC reproduktorům značek jako je Logitech nebo Creative nepomůže ani svěcená voda, natož externí DAC. Také je vhodné kalkulovat s faktem, že pro stůl s monitorem se samozřejmě nehodí všechny typu reproduktorů. Pro blízký poslech se hodí spíše regálové reproduktory či nearfield monitory. Čistě monitorové řešení primárně určené pro analytickou reprodukci zaujmou jen úzkou skupinu posluchačů a ostatní budou spíše znudění analytickou suchou reprodukcí oblíbených hudebních alb.

V případě, že se rozhodnete k nákupu komponent, je vhodné se při výběru zesilovače a reproduktorů vydat do některého hi-fi studia a řádně si na vlastní uši poslechnout, zda vám podobné řešení bude vyhovovat. Vnímání zvuku je hodně subjektivní záležitostí, kterou nelze zanést do grafů a počtu bodů. Různými testy v renomovaných časopisech se tedy spíše nechte inspirovat a rozhodně je neberte jako nějaké dogma. Sami snadno podle svého oblíbeného žánru zjistíte, zda a jak hluboko musíte do kapsy sáhnout, zda vám bude stačit běžný tranzistorový zesilovač v třídě AB, nebo skočíte po lampovém zesilovači, který vykouzlí malebné hudební podání jazzu či klasiky.

Další a poměrně oblíbenou možností je „slepení“ sestavy z bazarových komponent a mít trochu štěstí při výběru tandemu. Na internetu se dají zjistit osvědčené kombinace, aniž byste strávili dny při jejich výběru. Samozřejmě je to sázka do loterie, ale ne každý má chuť a čas trávit dny po hi-fi studiích. Hi-fi jako takové je poměrně náročné nejen na peněženku, ale především i na čas, který strávíte výběrem těch správných komponent. Je tedy nutné mít na paměti, že skutečné hi-fi je nemoc na celý život a neustálé zlepšování jak reprodukčního řetězce, tak domácí akustiky. Podobné ambice zde ale mít nebudeme a pravověrní hi-fisté nám to snad prominou a vydají se číst zcela jiná periodika.